Jak bude vypadat svět v roce 2084, tedy za sto let od slavné Orwellovy dystopické vize? Ovládne nás umělá inteligence? Semele nás nájezd barbarů? Budeme ještě provozovat sex? Osídlíme Měsíc? Najdeme recept na nesmrtelnost? Zachvátí nás neomarxistická totalita? Nebo budeme živořit na úrovni doby kamenné? Tyto a další otázky si klade ve dvaceti povídkách spisovatel Pavel Hénik, který má na kontě kromě jiného i dva dystopické romány. Některé příběhy v této knize jsou vážné a drsné, jiné odlehčené a humorné, ale všechny mají jedno společné. Vedou čtenáře k zamyšlení, zda nynější směřování světa zajistí příštím generacím lepší život.
Pracovně bych tuhle knížku nazval "banda strejců se sleze v hospodě a nadává jak je to všechno hrozný, ne jako za starejch dobrejch časů".
Kvalita a náplň příběhů je přesně na úrovni toho, když vám na rodinné oslavě váš dezinformacemi prolezlý strýček ze třetího kolene rozhořčeně vypráví, co si to ten zlý Brusel dovoluje chtít, aby byl každý sex konsenzuální -- ani se nenadějem a budu muset mít lejstro vod právníka, když si budu chtít vrznout se starou. Všechny "narážky" a formulace jsou tak prvoplánové, že jsem dokonce chvíli musel uvažovat, jestli to nemá být parodie. Bohužel, nemá.
Pokud jste zapšklý boomer, zhrzelý z moderního života, můžu knihu naprosto doporučit, užijete si jí. Pokud ne... Možná i tak doporučuju přečíst, protože alespoň získáte náhled do myšlení lidí popsaných výše. Jo, ale připravte si nějaké bingo nebo chlastací hru. Já to neudělal a dost mě to mrzí -- u některých povídek bych byl pod stolem už po první stránce.
Ještě na okraj, paralelně mám rozečtenou sbírku LGBT povídek od českých autorů a ten kontrast je naprosto úžasný. Na jedné straně máte příběhy lidí, byť fiktivních ale vycházejících ze zkušeností autorů, kteří trpí jen proto, že společnost má potřebu kecat do toho, koho si smíte vzít nebo jak musíte vypadat. A na druhé straně máte hromadu halucinací někoho, kdo bere jen existenci takových lidí jako útok na své křehké ego bílého heterosexuální muže, protože když dovolíme pár lidem být nebinární, tak nakonec budou muset být nebinární všichni!
A nakonec, stručný přehled námětů některých povídek, abych ilustroval svou recenzi: