Staré Japonsko, v Období válčících států se ve vsi Mijamoto rodí chlapec Takezó, který sní o tom, že se jednou stane velkým válečníkem. Zarputile následuje svůj sen, studuje cestu meče, tvrdě trénuje a své dovednosti testuje se silnými a hrozivými soupeři. Při své obtížné a nebezpečné pouti za moudrostí válečníka poznává lásku i bolest, nádheru i marnost. V barvité realitě Japonska na přelomu 16. a 17. století získává od otce prokletý meč vyrobený šíleným mečířem Muramasou. Nebezpečná zbraň se stává jeho věrným společníkem na cestě k tomu, aby se stal nejslavnějším šermířem v Zemi vycházejícího slunce. Jeho pouť životem ale protne děsivé spiknutí, které může uvést do zkázy celé Japonsko. Historická mozaika očima Jakuba Zemana zpracována formou osobních zápisků jednoho z nejznámějších samurajů všech dob Mijamota Musašiho podává svědectví o první půlce válečníkova života, která utvářela jeho bojovou strategii, způsob smýšlení i pozdější směřování. Ze střípků historie autor vytvořil ucelený příběh z období, o němž je známo stále málo, přesto nabízí citlivý pohled na postupné formování osoby Musašiho, samuraje a prostého člověka s dobrým srdcem a touhou poznat cestu meče i tajemství obyčejného života.
Waltariovské pojetí fabulačního "jakože nalezené původní ich zápisky protagonisty" historického románu. Což zkouší mnozí. A ne všichni ani zpola tak dobře jako Zeman. Ano, práce s charaktery či emocemi nepatří mezi jeho silné stránky, ale v tak útlé knize, která neustále šlape kupředu to pranic nevadí. Skvěle popisuje souboje "na jeden sek a hotovo", podchycuje minimalismus i pomíjivost samurajské cesty života a celoživotní cestu za zdokonalením svého řemesla/umu. V podstatě je to literární ekvivalent Gošových chanbara samurajáren.
Být to v této minimalistické podobě opus o rozsahu Clavellova Šóguna či Jošikawova Musašiho, tak by to bylo záhy jednotvárné a repetitivní. Takto je to však úderné a samo se čtoucí.
Vyprávění jednoho z nejslavnějších samurajů všech dob Musašiho. Vzpomíná tu na svůj život od raného dětství, prvních zkušeností se zbraní, první lásku, osudovou lásku, první vážné souboje na život a na smrt, na cestu za pomstou, na nepřátelství, ale i na dobré přátele a moudré lidi. Vyprávění je protknuto popisem historických událostí, i popisem Japonska na přelomu 16. a 17. století.
Kniha se mi nečetla úplně lehce, je hodně popisná, navíc japonské jména a místopis je na mě složitější a drobné nuance v podobných jménech mě docela mátly. Nezvládala jsem jí číst třeba unavená, nebyla to pro mě úplně oddechovka. Ale vlastně to až tak nevadilo, člověk se nemusí snažit pochopit vše, spíš je dobré se nechat jen tak unášet příběhem a osobností Musašiho. Krásně je zde vylíčeno Japonsko té doby, dozvěděla jsem se věci, o kterých jsem neměla jako neznalec tohoto koutu světa, téměř žádné povědomí a to mě moc bavilo. Krásný je také popis barbarských Evropanů očima Japonců.
I život Musašiho je popsán zajímavě, od prvních stránek o jeho dětství si k němu najdete cestu a pak mu držíte palce celou dobu, přes všechny jeho souboje a bitvy, i v jeho osobním životě. Je vám s ním veselo i smutno. Musaši se krásně v knize vyvíjí od horkokrevného mladíka po kliďase, co nejraději medituje se šálkem čaje v ruce.
Situace a boje jsou někdy podány hodně surově a drsně, ale i to k tomu patří, takové Japonsko té doby prostě bylo. Tyto drsné scény se ale naopak prolínají s moudrostí a někdy až poselstvím, které si z této knihy odnáším.
Knihu určitě mohu doporučit, pokud se zajímáte o tuto část světa nebo o východní kultury. Myslím, že má co nabídnout.
Děkuji za zaslání knihy na recenzi vydavatelství Epocha.