Přes dvě stě dokumentárních fotografií, kopií důležitých listin, úředních zpráv i osobních sdělení.
Příběhy židovských rodin v této knize mají nejen historickou výpovědní hodnotu, ale čtou se často jako epická dramata. Za jejich úspěchem stály odříkání a dřina, ale pak všechny smetl vichr historických událostí: nejdříve proti nim vystoupili nacisté, a ti, kdo přežili, pak stáli tváří v tvář novým tvrdostem ze strany komunistů.
Čas překryl historickou skutečnost, jak podstatně přispěly k průmyslovému rozkvětu a šíření dobrého jména první republiky rodiny židovských magnátů. Pražští Kolbenové, Bondyové a Petschkové, chrudimští Popperové, brněnští Tugendhatové a Löw-Beerové, jména Jindřicha Waldese a Josefa Auerbacha. Je dobré připomenout, že za vznikem pražských bubenečských rezidencí, dnes převážně užívaných zahraničními velvyslanectvími, za paláci v centru hlavního města, vilami obdivovanými pro architektonickou exkluzivitu se skrývala tvrdá práce a odvaha jednotlivců, jejich obchodní talent. Že například v Chrudimi se šila obuv špičkové kvality, žádaná po celém světě. Že jméno Bondy je spojeno nejenom s rozvojem železářského průmyslu, ale i s položením základů českého letectví. Že Emil Kolben pracoval v elitním týmu geniálního Edisona. Že jednoduchá patentka, drobnost až směšná, přinesla Waldesově Kooh-i-noorce světovou proslulost. Že vliv filmového magnáta Auerbacha sahal až do filmové Mekky, amerického Hollywoodu. Většina těchto podnikatelů proslula též jako filantropové. Mimoto vytvářeli promyšlené sociální programy pro své zaměstnance.
Živý a kultivovaný jazykový styl Pavla Kosatíka k vyprávění těchto rodinných ság přispívá největší měrou. Jde tak o literaturu faktu, jež se čte jedním dechem.
JUDr. Pavel Kosatík se narodil 13. června 1962 v Boskovicích.
Absolvoval pražskou právnickou fakultu (1984), pracoval jako redaktor v několika nakladatelstvích a v redakci Mladé fronty Dnes, Reflexu a Hospodářských novin.
Je autorem biografických a literárněhistorických knih, zabývajících se novodobou českou historií, mimo jiné Osm žen z Hradu (1993), „Člověk má dělat to, nač má sílu“ – Život Olgy Havlové (1997), Jan Masaryk – Pravdivý příběh (1998; spoluautor Michal Kolář), Ferdinand Peroutka – Pozdější život (2000), Fenomén Kohout (2001), Menší knížka o německých spisovatelích z Čech a Moravy (2001), Ferdinand Peroutka – Život v novinách (2003), Gottwaldovi muži (2004; spoluautor Karel Kaplan), Sulek maluje (2005). Nakladatelství Host v roce 2006 vydalo jeho „kolektivní biografii“ Šestatřicátníci (Václav Havel, Josef Topol, Věra Linhartová, Jiří Kuběna, Viola Fischerová, Pavel Švanda a další).
Zajímavé příběhy židovských podnikatelů s důrazem na jejich situaci od složitých začátků v 19. století až do roku 1948. Nijak jsem si neuvědomoval, že důvodem mnohých vyvlastnění v roce 1945 bylo jejich přihlášení k německému národu při sčítání obyvatelstva v roce 1930 s tím, že na emigraci nebo koncentrační tábor fakticky nebyl brán zřetel. Vadí mi autorův nekritický přístup k negativním okolnostem jejich podnikání (podvodům, lžím) a životního stylu, které zlehčuje, a naopak kritický k jejich konkurentům (např. Popper x Baťa).