Tohle je asi poslední stripová série, u které jsem zůstal a pravidelně čtu (nepočítám Garfielda, kterého vydáváme). A podobně jako u sitcomů, i tady už znáte své postavy, víte, co budou dělat... a i jaké tu asi najdete vtipy. Což je v tomhle případě mix velmi komplikovaně připravovaných slovních hříček a postřehů o životě. To poslední už převažuje nad vtipy. Je to v podstatě zábavně podaný souhr autorových názorů.
Prase: Včera mi někdo říkal, že pro něj je únikem sledování televize. Někdo jiný řekl, že pro něj je únikem jídlo. Pro někoho jiného je únikem pití... To mě přivádí k otázce... Je tohle život nebo útěk z vězení?
Krysa: Ve vězení máš jídlo zdarma.
Celkem se mi líbí, že je to jeden z těch stripů, kdy do hry vstupuje sám autor - buď to schytává za své dětinské fórky, nebo se tu celá jedna linie točí kolem jeho šňůry autogramiád. Autor tady do děje vstupuje i poznámkami po obrázky, někdy souvisejícími, většinou zcela mimochodnými.
Prase: Velký moudrý osle, chtěl bych zkusit něco nového, ale bojím se, že mi to nepůjde.
Velký moudrý osel: Pamatuj, můj synu. Mineš sto procentem ran, které nikdy nevystřelíš.
Prase: No bezva. Takže selžu, i když se ani o nic nesnažím.
Prase (ke kryse): Je vážně děsně demotivující.
Je už to vyloženě spíš mudrování, která není zase tak úplně pitomý, ale rozhodně jsem se tady mockrát nerozchechtal... a funguje líp, když to člověk čte po jednotlivých stripech, ne takhle vcelku.