Volné pokračování knihy "Hoši od Bobří řeky" zachycuje osudy oddílu za 2. světové války. Nastaly těžké časy - zemi Hochů od Bobří řeky obsadil Nepřítel, který šíří strach a zakazuje různé spolky. Rikitan ale navzdory všemu pokračuje v činnosti a svému oddílu představí nových třináct bobříků pro ušlechtilý život. I přes ústrky ze strany kolaborantské organizace Prapor a Přístavních povalečů se hoši opět rozhodnou uspořádat tábor ve Sluneční zátoce. Dokážou v sobě najít odvahu a svornost tváří v tvář největšímu nebezpečí, které je kdy potkalo?
Foglar was born and grew up in Prague, capital of Bohemia. Because his father died prematurely he was brought up in rather poor material conditions by his mother. He was strongly influenced by romantic parts of Prague. All of the fictional towns in his novels are more or less derived from Prague. During the 1920s, Foglar was strongly influenced by German independent Wandervogel movement as well as Scout movement led by Antonín Benjamin Svojsík under Czech name Junák.
During 1930s and 1940s, Foglar worked as a magazine editor in one of the largest Prague publishing houses, Melantrich. He edited several journals for youths: Mladý hlasatel ("Young herald"), 1938–1941 Junák ("Scout"), 1945–1949 Vpřed ("Ahead"), 1946–1948
and he wrote articles for even more journals including the Skaut, Sluníčko, ABC, and the Tramp.
After Communist coup in 1948 Foglar was kicked out of publishing house, his magazines were liquidated and his books prohibited, as was the Scout movement and independent youth clubs. For many years he worked as tutor in youth internate schools and homes. During the fall of censorship at the end of 1960s, he published some new books and the re-editions of the olders. After Soviet occupation of Czechoslovakia his books were newly banned until 1989.
Foglar lived with his mother caring for her until her death in high age and never married.
One of the key motives of Foglar's novels is the tension between the loneliness and close friendship between young male heroes. These are especially distinctive in novels 'Přístav volá', 'Kdyz duben přichází', 'Chata v Jezerní kotlině', 'Modra rokle' and 'Tajemna Rasnovka'. These novels are also non-scout ones, picturing independent life of youths. On the other hand, in second large group of his novels, a 'group hero' novels, the plot is based on stories of some organized group of youths, with less individual psychology and more action and adventures. The heroes are boy scouts or independent clubbists.
Před časem jsem poslouchala knihu Hoši od Bobří řeky, která se mi líbila, tak jsem se rozhodla pustit se do pokračování. A opět se mi to líbilo. Přiznám se, že jsem vlastně nevěděla, co od této knihy mohu čekat, a tak jsem byla docela překvapená tím, jak vážné téma tu autor přináší a jak moc je ten svět mládeže ovlivněn okolním světem dospělých. Je to o poznání napínavější, temnější, ale přitom docela dost epické. Naši hrdinové tu sbírají nové bobříky, které mne osobně teda přišly trochu na sílu, ale celkově se mi líbilo, jak se snaží být vzhledem k situaci stateční, zůstat věrní a stát si za svým. V určitém ohledu je to trochu jiné než ostatní Foglarovy příběhy, které jsem dosud poslouchala/četla - to pro ten odraz reálného světa, který se tu prolíná do děje. Ale je to pořád neuvěřitelně čtivé a chytlavé. A mne to bavilo. Plný počet přesto nedávám, protože Stínadelská trilogie u mne zatím v rámci Foglarova díla prostě vede na plné čáře.
Dočkáme se opět dobrodružství klukovské party, nicméně je to jen slabý odvar toho, co čtenář mohl zažít s Rychlými šípy, s Hochy od Bobří řeky, v Duben přichází nebo Přístav volá. Je to spíše sbírka epizod z oddílu vedeného Rikitanem. Kompilát textů, které se patrně jinam nevešly. Náměty ke hrám, několik témat k lovení bobříků. Celé je to přesycené Foglarovou lamentací na téma nacistické okupace. Autor zapomíná, že se jedná o knihu pro děti a mládež a čtenáře nebaví, ale moralizuje, straší a nevynechá kapitolu, kde by se nevyjádřil silně negativně o období okupace.
Foglar je tak poplatný době. Za komunistické totality píše o té předchozí nacistické jen proto, aby mohl psát. Snad proto byl později komunisty tolik honorován. Text se tak stává více politickým, než volnočasovým.
Trpí tím i děj. Nezažijeme v knize žádný tábor u Bobří řeky. Řeší se maximálně krádež ručně vyrobených seslí, a stěhování klubovny.
Za mě zbytná kniha. Děti nebaví, mládež nezajímá, mě iritovala. Knihou dehonestuje Foglar sám sebe tím, jak jde komunistům „na ruku“. Pro mládež uměl psát, to se mu musí nechat, ale politiku z toho měl vynechat.