„Oloncho o Ňurgunu Booturovi Střelhbitém“ je nejznámější a umělecky nejkvalitnější představitel žánru oloncha. Oloncho je obecné označení pro duchovně hrdinské epické skladby sibiřských Jakutů, přinášející cenné poznatky o jejich minulosti, náboženských představách, šamanismu a životní filosofii, tradice skládání a vyprávění oloncha byla roku 2005 zařazena na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO. Je to rozsáhlá epická skladba obsahující četné mýty a legendy o dávných válečnících, démonech, božstvech i zvířatech, která dokonale odráží jakutský pohled na svět a na člověka, který není vyčleněn z celkového rámce přírody. Po formální stránce je nejpodstatnější rozdělení na písňové pasáže určené ke zpěvu a na ostatní text určený k recitaci. Text je rozdělen do devíti poměrně samostatných písní. V současné době je více než tisíciletá tradice oloncha ohrožena, stejně jako celá kultura Jakutů a osttních sibiřských domorodců, postupnou kulturní asimilací s Rusy. Překlad „Oloncha o Ňurgunu Booturovi Střelhbitém do češtiny představuje vhodnou formu, jak upozornit na ohroženou a dodnes málo známou kulturu sibiřských domorodců, zvýšit zájem o ni u české veřejnosti a nepřímo tak napomoct její ochraně a dalšímu rozvoji. Český překlad „Oloncha o Ňurgunu Booturovi“ je mimořádným projektem po stránce rozsahu, jazykové náročnosti i významu díla. Snahou o zachování zvukomalby a rytmických principů se blíží jakutskému originálu. Samotné „Oloncho o Ňurgunu Booturovi“, národní epos sibiřských Jakutů, je dílo srovnatelné svým významem s Iliadou, Odysseou, Kalevalou nebo eposem o chánu Gesarovi. Roku 2005 bylo zařazeno na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO. Je důležitým svědectvím o minulosti, náboženských představách i životní filosofii Jakutů, jednoho z domorodých národů Sibiře, jehož kultura patří k nejzajímavějším, ale také k nejohroženějším. „Oloncho o Ňurgunu Booturovi“ jedinečným způsobem přispívá k poznání sibiřského šamanismu a jeho překlad pomáhá rozšiřovat obecné povědomí o sibiřských domorodcích mezi českou veřejností.
Books can be attributed to "Anonymous" for several reasons:
* They are officially published under that name * They are traditional stories not attributed to a specific author * They are religious texts not generally attributed to a specific author
Books whose authorship is merely uncertain should be attributed to Unknown.
Kniha, která se hodnotí doopravdy těžko... Její čtení může představovat mimořádný zážitek, avšak žádá si nemalé soustředění a to správné naladění. Tím, co je na tomto díle doopravdy podstatné, totiž není ani tak samotný děj, příběh, obsah, ale především forma; oloncho do sebe člověka zvláštním způsobem vtahuje, podmaňuje si mysl, naplno zaměstnává představivost. Stačí však trocha nepozornosti, malé vyrušení - a okouzlení je rázem pryč. Není to tedy právě vhodné čtení například do autobusu, chce to klidnější prostředí. Každopádně smekám před prací Ondřeje Pivody. Srovnával jsem (jen zběžně, pravda) český text s ruským (z valné části zdrojovým), a výsledek byl opravdu potěšující - překlad za originálem nezaostává a v lecčems ho i překonává. A když už jsem u té chvály, hodně mě zaujal také úvod, který stručně a přehledně shrnuje nejdůležitější fakta o Jakutech, jejich historii i náboženských zvycích - o mnoha věcech jsem předtím neměl ani potuchy. Jestliže knize naopak něco škodí, pak je to nedostatečně pečlivá redakční práce - všelijakých překlepů, chybějících čárek v souvětích, vynechaných písmen i celých slov se v ní nachází opravdu nespočet. Kdo se však přes tuto skutečnost dokáže přenést, bude odměněn strhujícím a poetickým příběhem z bájných dob, kdy byly lidské kmeny sužovány démony-aďarajci z Podzemí, kterým se mohl postavit jen jediný bojovník - Ňurgun Bootur Střelhbitý, Ten, jenž skáče na Vraníku...