"Nebe plné draků mne dostihlo ve slunné sicilské Taormině a větší rozdíl v prostředí, míře bezpečí a tématu snad ani Nebe plné draků nemůže být. Probudila jsem se v čisté posteli a po snídani jen četla a četla. Na konci dne jsem cítila hmatatelnou vděčnost. Že mohu vyjít ven, koupit si večeři a společně s procházejícími se turisty poslouchat pouličního zpěváka. Cítit se v bezpečí. Je to nesmírně důležitá kniha, kombinace historických faktů a čísel je neprůstřelná na rozdíl od lidských duší a těl v pro nás tolik vzdáleném Pásmu Gazy. Přála bych si, aby byl „lék na válku“. Ano, uznávám, je to naivní. Ale co dělat, když diplomacie tahá za kratší konec a vyhrává bezohlednost a krutost? Na co, a hlavně kde, mám apelovat? Ano, první obětí války je pravda!"
Velmi dobře se mi kniha četla a obsahovala mnoho detailů ze života pracovníka na misi. Autor popisuje i nehezké situace, které ale přináší svědectví o závažnosti situace na místě.