Anders De La Motten Lasiprinssi laskeutuu aution saaren hylättyihin kaivoksiin, joissa piileskelee hirviömäinen murhaaja Kaksi urbaania löytöretkeilijää tutkii hylättyjä rakennuksia asumattomalla saarella. Heidän otsalamppujensa valot leikkaavat läpi pimeyden, kun yhtäkkiä kuuluu pahaenteistä kumua, ja punaiset silmät syttyvät heidän edessään. Jokin saarella on herännyt.
Arkkitehtuurin professori ja urbaanin löytöretkeilyn asiantuntija Martin Hill saa kutsun kirjoittamaan elämäkertaa eksentrisestä liikemiehestä, joka väittää nähneensä omistamallaan saarella salaperäisiä valoja ja pelottavan olennon. Mysteeri on houkutteleva, ja Hill suostuu tarjoukseen.
Samaan aikaan rikoskomisario Leo Askerin isä ottaa häneen yhteyttä vuosien hiljaiselon jälkeen. Isän maatilalta on löydetty ruumis; poliisi jahtaa häntä, ja hän kaipaa epätoivoisesti Leon apua. Voisiko maatilalta löytynyt ruumis olla kytköksissä “Ufo-Gunnarin” saaren mysteereihin?
Asker ja Hill yrittävät löytää vastauksia, samalla kun Lasiprinssi nousee pimeyden syvyyksistä, joista kukaan ei koskaan ole palannut. Kukaan muu kuin hän.
Ylistetyn Kadonneet sielut -sarjan toinen osa pitää otteessaan ensimmäiseltä sivulta aina yllättävään loppuratkaisuun saakka.
“De la Mottella on erittäin dynaaminen lause ja erinomainen rakenteen taju. Erittäin hyvä valinta kesädekkariksi.” – Sofi Oksanen Keräilijästä
Anders de la Motte, a former police officer, made his debut in 2010 with the award-winning thriller Game and has since then been one of Sweden’s most beloved and popular crime writers. He is the author of several acclaimed and bestselling crime fiction series, among them the suspenseful Skåne Quartet. Published in 2022, The Mountain King is the first bestselling installment in his new Leo Asker series.
Dark, atmospheric, chilling, riveting, and mysterious, The Glass Man is the second book in the Asker Series. Detective Leonore (Leo) Asker is head of the Department of Lost Souls, a department that investigates odd/strange cases. As I mentioned, this is the second book in the series and I highly recommend reading, The Mountain King first. It's a great book and provides readers with more of Leo's backstory. Having said that, this book will work nicely as a stand-alone novel.
A body with alarming injuries has been found on Leo's father's property and he is being held as the main suspect. He needs Leo's help in clearing his name. Meanwhile, Martin Hill has gone to a secluded estate to write a biography on Gunnar Irving, a businessman. While at the estate, he hopes to see the abandoned astronomical observatory said to be on the property.
This is a dark Scandinavian thriller that is oozing with tension, atmosphere, mystery, and danger. I enjoyed that this book deals with cases/mysteries that are a little different, a little off the beaten path if you will. There is a lot going on in this book and there were a few twists and turns along the way as well. I found this book to be well thought out and I did enjoy how things came together in the end. My one complaint is that this book is on the longer side and at times I felt its length.
3.5 stars
Thank you to Atria Books | Atria/Emily Bestler Books and NetGalley who provided me with a copy of this book in exchange for an honest review. All the thoughts and opinions are my own.
Detective Leonore Asker, known as Leo, heads up the Department of Lost Souls. A place where detectives are sent when they’re no longer wanted or needed on an active investigation.
But after a body is found, Leo’s father is the prime suspect. Naturally he asks for her help to find the real killer. This of course puts Leo in a most uncomfortable situation. At risk is her reputation, career and life. But she can’t say no.
Martin Hill is invited to a secluded estate to research and write about the mysterious man Gunner Irving, and company he leads. And it’s nothing like what Martin believed. The more he digs, the greater the danger.
Dark and chilling! This book takes atmospheric read to a whole new level! On the long side at 560 pages, but the chapters are short which kept the storyline moving.
This is book two of the Asker series. Reading book one The Mountain King isn’t a must but it will likely be helpful to get a stronger understanding of all the characters.
I listened to the audio of The Mountain King but chose to read this latest installment of the series. Both versions work equally well for this author and series. How will I experience book three? Hmm…to be determined🤔
✍️ Glass Man by Anders de la Motte 🗓️ Publication date August 26 2025 💭 Scandinavian crime thriller, book 2 of series 📈 4/5🌟
He seguido con esta serie porque me gustó mucho su primera novela El asesino de la montaña, pero a diferencia de su anterior novela ésta no me ha atrapado de la misma manera y en algunos momentos se me ha hecho algo lenta.
Lo primero es que la parte de Asker no me ha interesado y no he conseguido que me atrape del todo en ningún momento. La parte de Hill me ha parecido muy interesante y me ha tenido pendiente de hacia donde derivaba.
Por otra parte, la trama me ha parecido muy rebuscada y no ha terminado de gustarme del todo, el final ha estado bastante bien, teniendo en cuenta todo lo anterior.
Además creo que a la novela le sobran páginas, podría haber sido una novela más dinámica con bastantes páginas menos.
Debo reconocer que el primer libro (_El asesino de la montaña_) me gustó más que este. Quizás hay algún tema en esta novela que no me interese tanto como en la otra (o que se me escape demasiado) y ese sea el motivo de que su nota no sea máxima. Aun así, he disfrutado mucho de su lectura y voy a recomendarla también.
Така чаканата среща с Леонор Аскер 🙂 Романът започва с няколко различни истории.Лео получава обаждане от баща си,Перкото Пер.Той и съобщава,че съвсем скоро ще го обвинят в убийство,което не е извършил.Лео е раздвоена,но все пак се съгласява да му помогне.С напредване на разследването изникват други неразкрити случаи и възникват повече въпроси,отколкото отговори.А Лео няма време,защото Хелман,шефа на "Тежки престъпления" е решен на всяка цена да арестува Пер.От друга страна Мартин Хил е поканен в имението "Звезда",за да напише книга за Гунар Ирвинг и неговата компания.А те са свързани с преживяване от миналото на Мартин.Моте първоначално движи историите паралелно,но после,обрат след обрат,автора свързва в едно двете истории.Тайни тунели,истории за извънземни,скрити семейни истории,новаторство в медицината,незаконни изследвания,убийства,странно обезобразени трупове и шокиращи последни глави!Единственият минус е,че книгата е отпечатана на най-тънката,вестникарска хартия и дори от топлината на ръката ми хартията се криви,което е много дразнещо!
Me ha gustado el libro, aunq el anterior mucho más.
Los protagonistas se ven inmersos en dos historias diferentes. Se piden ayuda mutuamente sobre sus investigaciones. Como personaje que me parece interesante; Per Paranoias. En el libro tiene una parte importante.
Por otro lado, algunas partes del libro me han chirriado un poco. La tematica a veces se va de mi interés.
Antroji Andreas de la Motte dalis apie hmmm.. keistą vaikystę patyrusią inspektorę Leo Asker. Kodėl keistą? Nes ji gyveno su survivalistu tėvu, kuris iki pat dabar ruošiasi kažkokiai kataklizmai ir visų išgyvenimo gudrybių išmokė savo mažametę dukrą. Augo ji paslapčių ir nežinomybės apsupta, bet užaugo kieta tyrėja, kurios bijo net kiečiausia pareigūnai. Komisariate ją nutrenkią į žemiausios grandies skyrių ir neprileidžia prie rimtų bylų, tačiau ji vis tiek jas tiria.
O šios knygos byla išties ypatinga. Mokslinė laboratortija, naujausi mediciniai gydymo metodai ir net NSO. Taip, visko daug. Ir paslapčių daug, ir creepy milijonierių šeimynėlė atsiranda ir kraupus žudikas, kurį reikia kuo greičiau sučiupt.
Knyga galėjo būti žymiai trumpesnė, tačiau nepaisant to, patiko labiau nei pirmoji dalis. Klausite ar galima skaityti neskaičius pirmosios? Manau, taip, nes autorius labai gražiai viską pakartoja ir primena, kas nutiko pirmojoje. Iš esmės: gan ištęstas, tačiau neblogų ir vaizduotę žadinančių temų turintis detektyvas.
Entrenido, fluido y bien escrito como el primero de la saga (El asesino de la montaña). Sin embargo creo que se hace algo largo, hay partes en que se avanza lento y eso a pesar de que los dos hilos argumentales me han gustado mucho y me interesaban: uno, con Leo Asker y Per el Paranoias (me encanta el apodo, modo fangirl on); y otro con Martin Hill y los Irving.
El hilo de Leo le hace volver a su infancia y adolescencia con su padre preparacionista. Me flipan los preparacionistas así que lo he disfrutado. También me flipa, no lo niego, Per el Paranoias, porque es insufrible pero frente a otros defiende a Leo donde su madre no lo hace. Amorodio.
El hilo de Hill le lleva de vuelta a su infancia y adolescencia. También. Los Irving son más raros que un perro verde y se puede deducir por dónde van a ir las cosas y qué pasó en los 90. Creo que en esta parte es donde más paja hay: no toda la base que plantea para los experimentos, sino el ir y venir de Hill por la zona.
Los retornos a la juventud de ambos tampoco los he acabado de ver claros, porque no he sentido que se profundice en quiénes eran Leo y Martin y cómo han evolucionado. El final me ha resultado acelerado y bastante decepcionante considerando toda la preparación previa. Vamos, que me quedé con los ojos como platos y pensando ¿esto es todo?
En conjunto es una novela entretenida, se lee muy rápido (al menos a mí me han enganchado los temas que trata), bien escrita y no es sangrienta ni deprimente como otras nórdicas, pero es algo larga con un final un poco meh para mi gusto. Tampoco siento que hayamos conocido más ni a Leo ni a Martin ni a las Almas errantes del departamento de Leo.
PS. Y hablando de las Almas errantes, no sé si es cosa de la traducción o si en el original es así, pero me ha sacado de mis casillas que a Rosita se la denomine múltiples veces, sin venir a cuento y sin motivo (porque es una máquina la tía), "mujercita" o diminutivos pseudo-despectivos similares.
Betyg: 4,5 av 5 - Anders de la Motte tillhör verkligen en av mina absoluta favoritförfattare, jag har läst alla hans utgivna böcker, och nästan alla har fått toppbetyg av mig. Jag har älskat dom alla, dom tre böckerna i Geim-trilogin, dom två böckerna i MemoRandom-serien, dom fyra böckerna i Årstidskvartetten, dom två böckerna i Morden på Österlen-serien, och den första boken i Asker-serien. Den här boken, Glasmannen, är alltså det andra boken i Asker-serien, och den första boken i serien heter Bortbytaren. Jag tycker att Anders de la Motte är en fantastisk författare, som har skrivit böcker i fem olika serier, som är helt olika varandra, men ändå tillhör alla deckar-genren. Jag tyckte mycket om den här boken, även om jag kanske tyckte att den var snäppet sämre än Bortbytaren. Men jag kan verkligen varmt rekommendera den, och jag ser mycket fram emot att följa den lite speciella polisen Leo Asker i framtiden. Jag lyssnade på boken, som var bra uppläst av Gunilla Leining.
С „Кралят на планината“ Андерш де ла Моте пое уверено в нова трилърова посока, много различна от предишни негови творби, а в „Стъкления човек“ той продължава с още по-ясен фокус да задълбочава образите на своята главна героиня инспектор Лео Аксер и нейния приятел от детинство Мартин Хил. По познатата формула двамата ще се движат в наглед различни коловози, които обаче непоколебимо водят в една посока на разкрития на десетилетни тайни, за опазването на които нерядко се е ляла кръв. А за цвят са намесени и извънземни посетитители, и едно прилично на Минотавъра чудовище, което броди безутешно из своя лабиринт, готово и да накаже всеки, който нахлуе в неговата обител.
За малките удоволствия в живота - чаша кафе, наслада за небцето и една за душата... Нова среща с познати герои - "Стъкления човек" от Андерш Де Ла Моте
Ако сте прочели "Кралят на планината", то значи вече познавате Леонора и Мартин. Ако не сте - то първо прочете нея и тогава посегнете към "Стъкления човек" защото авторът тук доразвива образите на героите си и има доста препратки към първия случай. Мартин и Лео разследват паралелно два (на пръв поглед) различни случая, всеки обсебен от своето минало. Мартин от дете мечтае да задоволи любопитството си и да посети загадъчен остров с изоставена обсерватория. Изглежда, че съдбата му понася на тепсия възможност да напише новата си книга и да сбъдне детската си мечта. Лео бори демоните си от миналото и се опитва да се отърве от влиянието на баща си, но това изглежда непостижимо. Двамата заедно ще стигнат до тайнствени тунели под земята, за да извадят наяве бруталността на един влиятелен човек, болните му амбиции за безсмъртие и тираничните му постъпки спрямо членовете на семейството му. Двамата герои попадат на място, на което са извършвани потулени убийства, а разкриването им ще спаси бащата на Лео от затвора.
Главите са кратки, обемът е голям, но това не пречи да хванете книгата и да се потопите в удоволствието, което предлага Андерш Де Ла Моте отново на читателите си. Тази втора книга харесах повече от "Кралят на планината"
Втора среща с комисар Лео Аскер, която е низвергната в отдел Ресурси - място, на което не се върши полицейска работа и не се разследват тежки престъпления. Но това е било преди тя да бъде прехвърлена там. Защото независимо в кой отдел работи, тя е във вихъра си. А новият случай, който трябва да разгадае я касае лично защото полицията е вдигнала мерника на собствения ѝ баща. Лео Аскер трябва да намери доказателства, който да оневинят Пер Аскер за убийството на човек открит близо до неговия имот и лежал там 16 години. А за да го оневини, трябва да намери истинския убиец. В същото време Мартин Хил, който помогна на Лео в предходната част също отново е в играта. Той е потърсен да напише книга за богато и влиятелно семейство, което крие дълбоки тайни свързани с криониката и експериментиращо в тази сфера. Книгата тече плавно, без силни сътресения, но методично разкрива разследването на Аскер и пребиваването на Хил в имението Звезда. Макар да не се случваха някакви екстремни ситуации и да го нямаше онова надпреварване с времето и тегнещо напрежение, леко полеко редувайки двете местонахождения, авторът рисуваше желания от него свят. Лично на мен ми беше много интересно да проследя напредъка на Аскер, както и разкритията, които съумя да направи Мартин Хил, така че двете пространствени линии да се съберат в една. Книгата е доста обемна (650 стр.), но се чете много бързо и неусетно. Самият отрицателен герой се "надушва" на много ранен етап, но съмнението винаги остава и до последно не се знае как ще се развият нещата. Така или иначе всеки, който обича добрия криминален трилър ще оцени по достойнство и тази книга. От мен 4,5*.
Un thriller ce nu ar trebui să vă lipsească de pe lista lecturilor din această toamnă este "Omul de sticlă" de Anders de la Motte (trad. Daniela Ionescu) 🍁 Povestea este împletită din două fire palpitante: cadavrul găsit lângă ferma tatălui polițistei Leo Asker 🦴 și legenda omului de afaceri ce și-a construit imperiul în domeniul tehnologiei medicale pe vizita unui extraterestru 👽 Mai multe despre cartea captivantă am scris într-un articol publicat pe blog ✍️ https://ciobanuldeazi.home.blog/2025/...
Това беше първата ми среща с Андерш де ла Моте, но със сигурност няма да е последната. Макар че „Стъкленият човек“ е втората книга от поредицата за Лео Аскер, може да се чете самостоятелно. В началото имах усещането, че изпускам някои детайли, но вместо това да ме отблъсне, само засили интереса ми.
Леоноре Аскер, началник на отдела за безнадеждни случаи, е принудена да се изправи срещу миналото си, когато баща ѝ – човек, когото не е виждала от години – я моли за помощ. Близо до дома му е намерен труп, а той е основният заподозрян. В същото време писателят Мартин Хил разследва мистериозно имение, чиито тайни водят към страховита легенда за Стъкления човек.
Лео е белязана от миналото си, бореща се с вътрешните си демони, но невероятно проницателна и целеустремена. Връзката ѝ с баща ѝ добавя лична драма, а нейният професионализъм я прави още по-интригуваща.
Началото беше малко мудно, но напрежението се натрупва постепенно. Сюжетните линии на Аскер и Хил изглеждат несвързани, но с времето всичко се преплита и води до изненадващ финал.
Разбирам защо книгата се сравнява с „Кестеновия човек“ – тежка атмосфера, дълбоки персонажи и изкусно изградена мистерия. „Стъкленият човек“ е напрегнат трилър, който държи вниманието до края.
Андерш де ла Моте определено ме спечели. Стилът му, начинът, по който изгражда историята, и напрежението, което расте с всяка страница, ме убедиха, че трябва да прочета и „Кралят на планината“. Ако търсите скандинавски трилър с многопластова мистерия, тази книга е точно за вас!
Anders'o de la Motte'o Leo Asker serija tampa mano guilty pleasure: šablonų ir erzinančių dalykų tiek daug, kad, skirtingai nuo pirmos dalies – "Kalnų karalius", net nerasčiau privalumų, tačiau parašyta taip įtraukiančiai, kad neturiu laiko spjaudytis – nebent paseilėti pirštą, kad greičiau versčiau puslapius.
Šablonai ir erzinantys sprendimai: pasakojimas pakaitomis kelių veikėjų akimis (Leo, Hilas, Stiklo žmogus ir kartais Helmanas), žmogžudystės išaiškinimas nukabinamas iš dangaus (), superveikėja (Leo), superveikėjas (Leo tėvas), nevykėlis priešininkas (koks Stiklo žmogus – Helmanas!), myliu-bet-tyliu (Leo ir Hilas), superherojiškas išgelbėjimas (dar mažiau įtikinantis nei pirmoje dalyje). Pradedu galvoti, kad autorius pradėjo smagintis ir rašyti parodiją , tačiau galiausiai tos ribos nutarė neperžengti: adekvatumo jau trūksta, tačiau absurdo dar nėra.
Naujovė: Leo Asker nevykėlių skyrius . Bet tai irgi šabloniškas ėjimas ().
Tačiau guilty pleasure (vienas iš siūlomų šios sąvokos vertimų – mažas nusikaltimas, teikiantis malonumą) yra guilty pleasure: toliau seksiu Leo Asker ir Martino Hilo gyvenimą. Ir Leo tėčio. Ir Helmano. Ir viso nevykėlių skyriaus.
P. S. Lietuviško leidimo viršelis labai priminė trečiosios dalies originalo viršelį – "Rostskogen". Net suabejojau, kurią dalį skaičiau.
Genero policiaco, 668 páginas, 12 horas y media tiempo de lectura, narrada en tercera persona, tres protagonistas principales, capítulos cortos, un ámbito temporal y dos espaciales.
La novela recupera a la inspectora Leonore Asker, que al mando de la peculiar Unidad de Casos Perdidos, recibe la llamada de su padre, con quien no tiene contacto desde hace más de quince años y que precisa su ayuda, ya que se ha hallado un cuerpo en su finca y la policía sospecha que él ha sido el asesino. Por otro lado, Martin Hill, amigo de la infancia de Asker, se traslada a una finca apartada para escribir la biografía del magnate Gunnar Irving. Intrigado por la propiedad, que incluye una isla privada con un observatorio astronómico abandonado, Hill descubre que la zona alberga secretos oscuros, luces misteriosas y cuerpos mutilados. A medida que Asker y Hill buscan respuestas, un temible asesino en serie, conocido como "el hombre de cristal", emerge de las profundidades de la oscuridad.
Segunda entrega de la serie Unidad de Casos Perdidos del autor sueco Anders de la Motte. La novela negra combina elementos de suspense, terror y ciencia ficción, consolidando a De la Motte como una de las voces más destacadas del género en los países escandinavos y yo diría que en toda Europa.
La narrativa de De la Motte es ágil y envolvente, manteniendote en constante tensión
Lectura recomendada para los amantes de la novela negra nórdica que buscan una historia con personajes complejos, una trama intrigante y una atmósfera envolvente. Aunque como decía es la segunda parte de la serie, puede leerse de forma independiente, aunque lo recomedable seria comenzar por El asesino de la montaña para una comprensión más completa de los personajes y sus relaciones.
Rating 3,5 Mycket av handlingen ägnas åt saker som i slutändan inte har något med mysteriet att göra. Jag förstår att det behöver finnas där som ett villospår och som en parallellgående story som förmodligen kommer blöda över in i nästa bok. Dock är jag inte helt överförtjust i att mördarens motivation att döda innan själva plottwisten i boken inte riktigt får en bra förklaring. Ska jag bara anta att det, (precis som Elsas blindhet?) har med familjens genetiska cirkus att göra? Dock ska jag inte sticka under stol med att det var sjukt spännande.
I picked this book up not realizing that it was the second book in a series and that I had the first book! Oooops. When I saw it on Simon Audio I was so excited that I snatched it up without further investigation! I’m glad I did, though. There were references to the previous book and I was missing some character background but that didn’t stop me from really enjoying this one and getting to know the characters. I thought Leo was such an interesting character, especially her relationship (or lack thereof) with her father. The dual POV kept things flowing quickly and at a nice pace so it was easy to follow, also adding to the tension. I read this mostly by audiobook because this is a big book and I knew it would be easier for me to have time to listen than to sit down and read. I really liked the narration by Cassandra Campbell. She really did a great job with the different characters and POV.
En esta segunda entrega de la serie de la Unidad de Casos Perdidos, la inspectora Leonore Asker recibe una inesperada llamada de su padre, con quien no ha tenido contacto en más de quince años. Un cadáver ha sido hallado en su finca, y la policía lo considera sospechoso. Paralelamente, Martin Hill, amigo de la infancia de Leo, se traslada a una propiedad aislada para escribir la biografía del empresario Gunnar Irving. Intrigado por la isla privada y el observatorio astronómico abandonado que pertenecen a la familia Irving, Hill descubre historias de luces misteriosas y cuerpos mutilados en la zona. Mientras Leo y Martin buscan respuestas, un temible asesino en serie, conocido como “el hombre de cristal”, emerge de las sombras.   
Mis impresiones:
Anders de la Motte demuestra una vez más su habilidad para tejer tramas complejas y mantener al lector en vilo. La narrativa es fluida, y la ambientación en los paisajes suecos añade una atmósfera sombría que complementa el tono del thriller.
La relación entre Leo y Martin es uno de los pilares de la historia. Su colaboración, basada en una amistad de años, aporta profundidad emocional y dinamismo a la trama. La evolución de estos personajes a lo largo de la novela es coherente y enriquecedora.
Los temas y la estructura:
El libro aborda temas como la reconciliación familiar, los secretos del pasado y la búsqueda de la verdad. La estructura alterna entre las investigaciones de Leo y Martin, lo que permite al lector obtener distintas perspectivas y mantener el interés en todo momento.
La inclusión de elementos como el observatorio astronómico y las luces misteriosas añade un toque casi sobrenatural que enriquece la trama sin desviarse del género policial. 
¿Y los peros?
Algunos lectores han señalado que ciertas partes de la novela pueden resultar menos interesantes debido a temáticas específicas que no resuenan con todos. Por ejemplo, una reseña menciona: “Quizás hay algún tema en esta novela que no me interese tanto como en la otra (o que se me escape demasiado) y ese sea el motivo de que su nota no sea máxima.” 
Además, la extensión del libro, con casi 700 páginas, puede parecer excesiva para algunos, afectando el ritmo en ciertas secciones.
En conclusión:
El hombre de cristal es una sólida continuación de la serie de la Unidad de Casos Perdidos. Anders de la Motte ofrece una trama bien construida, personajes profundos y un misterio que mantiene el suspense hasta el final. Recomendado para los amantes del thriller nórdico y las historias de crímenes complejos. 
Tohle bylo skvělé, fakt skvělé. Miluju knihy Anderse de la Motte a tak když v českém překladu vyšel Skleněný muž, musela jsem ho mít a hlavně - hned si ho přečíst.
Lea Askerová i Martin Hill, se od minulého dílu výrazněji nezměnili, i když setkání s Pánem Hory jim zanechalo pár jizev nejenom na těle. Leo však nezbývá než se v tomto dílu postavit ke svojí minulosti čelem, díky čemuž více do hloubky poznáme jak ji, tak i jejího otce. A jak už je u autora standardem, tak i tu, po lekce pozvolnějším začátku, jen tak pro rozehřátí, naberou události spád, a pak už není šance knihu odložit. Líbí se mi, že hlavní postavy se většinu času zvládají vyhýbat vyloženě hloupým rozhodnutím, a s prostředky a možnostmi které mají, se jim daří většinou zvolit tu nejlepší, či nejschůdnější cestu. Stejně tak jako to, že se autor nebojí zařadit trochu toho tajemna a "podivna", a i tak z toho vždy vyjde s hlavou vztyčenou a uvěřitelným vysvětlením. Ano, já jsem nadšená, toto je typ knih, které mě baví, a jejichž čtení si skutečně užívám. Tak, a kdy že to bude ten další díl?