Návrat

by Petra Dvořáková

Může být láska k Bohu silnější než ta lidská?

Jana je přesvědčená, že její víru nic nezlomí. Zvlášť když přichází svoboda a ona konečně může žít v klášteře. Vstupuje mezi sestry plná nadějí, odhodlání, ale i iluzí. Ty se s každodenním řeholním životem začínají plíživě drolit. Jana musí znovu potěžkat svůj nenaplněný vztah k Viktorovi, ale především si odpovědět na otázky, které do jejího života vnáší záhadná Karin.

Román čtenáři umožňuje nahlédnout do tajemného světa kláštera a tento obraz se vymyká obvyklým představám o životě v něm. A ačkoliv se může místy jevit jako nelichotivý, nikoho nesoudí. V neposlední řadě je Návrat fascinujícím milostným příběhem. Protože lidská láska je jako nezkrotné, mnohočetné zvíře, které k sobě vytrvale hledá druha…

Genres: LGBT, Czech Literature

304 pages, Hardcover

First published February 26, 2025

About the author

Petra Dvořáková je spisovatelka a scenáristka. Vystudovala střední zdravotnickou školu a absolvovala obor filozofie na FF MU. Do povědomí veřejnosti vstoupila svým debutem, knihou rozhovorů o víře Proměněné sny, za kterou v roce 2007 získala cenu Magnesia Litera v kategorii publicistika. O dva roky později jí vyšla druhá kniha Já jsem hlad — příběh o zápasu s mentální anorexií, hledání, cestě a návratu k ženské duši. V roce 2013 vydala svou první knihu určenou dětem Julie mezi slovy, za kterou získala ocenění Zlatá stuha v kategorii beletrie pro mládež a Cenu učitelů za přínos k rozvoji dětského čtenářství; připravuje se její slovinské vydání. Novinka Flouk a Líla z roku 2015 je jejím dalším titulem pro dětské čtenáře. Pro Český rozhlas připravila sérii rozhlasových pohádek a pro Českou televizi řadu scénářů k pořadům pro děti a mládež.

Reviews

[Eva Králová · Rating 3 out of 5]

Začíst se do knihy Návrat mi trvalo zhruba 230 stránek. Po celou dobu jsem čekala na děj, zápletku, zajímavost, zvrat... cokoliv. Bohužel nic z toho velmi dlouho nepřicházelo. Závěr knihy už byl čtivější a od příběhu jsem se nemohla odtrhnout.

Autorka popisuje velice zajímavé prostředí kláštera, život jeptišek, a také myšlenky, pocity a vnitřní život hlavní hrdinky, která hledá lásku a víru v Boha. A také v sebe.

[Vierka · Rating 5 out of 5]

,,Myslím, že především Bůh není vůbec nic bez člověka.”

,,Tam venku, za prahem našeho pokoje, se to pouto medzi námi jmenovalo HŘÍCH.”

Áno, je to veľmi nepopulárna téma, lebo všetci máme predsudky voči cirkvi.
Ale príbeh Jany vstupujúcej do kláštora je veľmi citlivo napísaný a dotkol sa ma.
Jej neistota a pocity, ktoré zažívala boli veľmi uveriteľné.
Ten chlad studených a vlhkých múrov kláštora som úplne cítila a postavy boli úžasne opísané.
Mňe Petra Dvořáková opäť ukázala, že je skvelá autorka.

[Michal Hroudný · Rating 4 out of 5]

Skvělá kniha!

Prostředí českého kláštera v době, kdy se ještě Česko vzpamatovávalo z útlaku komunismu. Zpustošené kláštery, do kterých se sestry postupně vracely, a snažily se navrátit k původnímu chodu věcí. Sester bylo málo, hodně jich zůstalo nemocných nebo poznamenaných tím, co si vše musely prožít. No a právě do tohoto prostředí přichází mladá dívka – hlavní postava tohoto románu.

Primárně je to příběh o lásce. O tom, co člověk ve víře vlastně hledá, a co tam nachází. Je správné poslouchat svoje srdce, nebo jde jen o zkoušku víry? Je vůbec někdy přípustná nějaká výjimka?

Číst tuto knihu byl krásný zážitek. Tolik různých postav, tolik charakterů. Přitom žádný vyloženě kladný nebo záporný. Jsme lidé, nejde vše rozdělit na černou a bílou, dát tomu pevné hranice, a přesně takhle jsou postavy konstruovány i v tomto románu – živé, chybující, ale především opravdové.

[Liiz_cita · Rating 5 out of 5]

Keď som siahla po Návrate, netušila som, že vo mne otvorí takú hlbokú a tichú komnatu otázok, ktoré si človek bežne netrúfa vysloviť nahlas. Je to kniha, ktorá neburcuje dejom, ale ticho a neúnavne škrabe na vnútorné dvere. A veru – niekedy poriadne nahlas.

Príbeh sa odohráva po revolúcii. Kláštory, ktoré desaťročia mlčali, znovu ožívajú. A spolu s nimi aj mladá Jana, dnes už sestra Františka, ktorá verí, že medzi múrmi zasväteného života nájde pokoj. Ale namiesto posvätného ticha prichádza práca až po uši, hromada pochybností a spomienky na Viktora – chlapca, čo jej kedysi rozbúchal srdce. A potom príde Karin. Nespútaná, iná. A vo Františke sa začne niečo budiť. Niečo, čo sa v kláštore nepatrí cítiť.

Čo ma na knihe úplne dostalo, bola jej autentickosť. Nič nie je prikrášlené. Za múrmi kláštora sa neskrýva pokojná idylka, ale pulzujúci svet plný žien, ktoré bojujú – s vlastnými tieňmi, s minulosťou, so sebou samými. Každá z nich si nesie niečo. Staršie sestry poznačené rokmi ústrkov, mladé dievčatá, ktoré prichádzajú z rôznych – niekedy až prekvapivo praktických – dôvodov... A uprostred toho všetkého Jana, ktorá sa snaží pochopiť, čo vlastne znamená úplne sa odovzdať Bohu. A či je pritom ešte možné milovať aj človeka.

Pomalé tempo mi vôbec neprekážalo – práve naopak. Nenápadne sa mi dostával pod kožu, vkrádal sa do myšlienok. Mala som pri čítaní chvíle, keď som len tak sedela so zatvorenou knihou v ruke a premýšľala. O viere. O slobode. O tom, ako si niekedy nevedomky ubližujeme. A o tom, ako si každá hľadáme (alebo znova hľadáme) svoju cestu. Táto kniha možno nehučí dramatickými zvratmi, ale o to hlbšie zasiahne.

Petra Dvořáková píše s ohromnou vnímavosťou a ľudskosťou. Postavy pôsobia skutočne, ich vnútorné svety sú prepracované a celé to má akési zvláštne, pokojné čaro. Kniha Návrat mi otvorila srdce. Donútila ma spomaliť, načúvať, cítiť... a potom ešte dlho premýšľať. A to je, myslím, to najviac, čo mi mohla dať.

[Na kávu s Terezou · Rating 4 out of 5]

3,75✨

[Eva Francova · Rating 4 out of 5]

Přichází listopad 1989 a s ním i svoboda vyjádřit svou víru. Jana konečně může žít v klášteře, což byl její sen, její poslání. Brzy však zjišťuje, že není vše tak, jak si představovala. Návrat je kniha o víře, ale zároveň i o lásce.

Knihy Petry Dvořákové mám moc ráda, líbí se mi, jak píše i to, jaká si vybírá témata. A ani kniha Návrat nebyla výjimkou. Navíc to, jak je graficky zpracovaná už samo o sobě je nádhera.

Listopad 89 ovlivnil každý lidský život v naší zemi. Některý více, jiný méně. Tato kniha dává nahlédnout na život, který většina z nás vůbec nezná, proto může být pro čtenáře zajímavý. Život v klášteře není časté téma pro knihy. Poznáte tu, jak vypadají běžné dny mezi sestrami, dozvíme se, jak to v klášteře chodí, jaká tam jsou pravidla i mezilidské vztahy.

Samotný příběh je spíše pomalejší čtení, není tu žádná velká akce, i když na druhou stranu jsem měla pocit, že se tu stále něco děje. Ale je to hlavně o myšlenkách a pocitech, které se v Janě odehrávají. Díky tomu, jak autorka píše, jsem se dokázala do hlavní hrdinky vcítit, prožívala její rozpory i pocity a emoce se na mě dokázaly přenést. Při čtení mi bylo smutno a nejraději bych Janě poradila a pomohla.

Za mě určitě skvělá kniha, která donutí zamyslet se nad vírou a životě v klášteře, ale i nad běžnými problémy a starostmi.

[Orange Bleu · Rating 2 out of 5]

Vlastně taková rukověť všech špatných důvodů a nefunkčních rozhodnutí, které člověka mohou přimět ke vstupu do kláštera, a vysvětlení, proč tak rozhodně nečinit...

Mea culpa, mea maxima culpa, největší zklamání jsem si způsobila patrně já sama naprosto lichým očekáváním, jaké téma kniha zpracovává. Kdybych byla bývala tušila, že hlavní linii příběhu bude tvořit milostná zápletka, byla bych se do čtení nejspíše ani nepustila, nebo ne alespoň hned v tuto chvíli. Do hodnocení toto své soukromé rozčarování ovšem nezapočítávám, to by bylo krajně nefér. Dávám dvě (až tři) **(*) a s nostalgií vzpomínám na první ročník na gymnáziu, kdy jsem četla Diderotovu Jeptišku v originále a měla u toho oči navrch hlavy. K Návratu už se pravděpodobně nikdy nevrátím, dočetla jsem až do konce, ale stálo mě to jisté přemáhání. Hoďte kamenem, kdo jste lepšího názoru. Za mě příliš předvídatelné a v určitém ohledu asi i příliš zjednodušující.

[Cérka · Rating 5 out of 5]

"Člověk je člověku vždycky blíž než Bůh"

Asi bych chtěla nejdříve poděkovat autorce za skvěle zvolené a zpracované téma! Velmi lidsky, zajímavě a citlivě se jí podařilo rozkrýt tajemný svět ženského duchovního věta v katolické církvi. Věřila jsem jí každé slovo, každou myšlenku!

Jana vstoupila do kláštera velmi mladá a pod vlivem silně věřícího prostředí v kterém vyrůstala. Jako Františka se snažila, v nelehké době a za tristních podmínek, žít naprosto příkladně. A pak, selhání? Prozření? Zrada?
Ne, jen naprosto lidský cit, láska.

Mám ráda knihy Petry Dvořákové a moc se těším na další příběh!

[Erys · Rating 3 out of 5]

Když jsem viděla, že vyšla další kniha od Dvořákové, musela jsem ji mít.
To, co se děje za dveřmi kláštera zajímá jen dva druhy lidí - 1. ty, co věří v Boha a za 2. úchyláky. (každý se zařadí dle svých preferencí)
Začíst se do knihy mi trvalo tak strašně dlouho, ale jelikož mám ve zvyku knihy neodkládat, ať jsou jakékoliv, věděla jsem, že nějaký zvrat tam prostě bude.
Bylo to očividné. Myslím, s tou Karin.
Pasáž s matkou a Viktorem se mohla více natáhnout, trochu mě mrzí, že z Ertla se nevyklubal prznitel dětí a celkově trochu bych ubrala té citově zabarvené omáčky typu namazaných chlebů s marmeládou a podobně...
Autorka se snaží čtenáře zavést do autentického života v klášteře, byť v něm po čas sama pobývala. Bylo zajímavé číst, čím si sestry musely projít, samy si vše znovu postavit a vybudovat, ale na druhou stranu, zvolily si to samy.
Posledních 50 stránek mě fakt bavilo a zhltla jsem to takřka okamžitě, ale ta dlouhá túra předtím, achjo.

[Alena · Rating 4 out of 5]

Hele mozna si to jeste rozmyslím ale 3,5 - 4 hvězdičky
Pak se možná i rozpisu mam nějaké dojmy ale ted je nedokážu plně popsat

[Veronika · Rating 2 out of 5]

Tak tohle mě trochu minulo…
Jasně, četla jsem ty negativní recenze předem, ale říkala jsem su, že to je jen přestřelený, že to se prostě u Dvořákové nemůže stát… a hle…
Prázdný, zdlouhavý, vlastně vůbec nevím, co tím autorka chtěla říct, furt jsem čekala, že bude nějaký mega zvrat, čekala jsem, že když je tam ta osobní zkušenost, že to bude jiný a čtivý…
No ale dočetla jsem…

[Markéta · Rating 4 out of 5]

Recenze TBA

[Marcela Kleinbitch · Rating 2 out of 5]

Tak mě Návrat vůbec nebavil. Nejen, že mi přišel trochu plytký (kde je hloubka a motivace postav), ale ani mě nebavilo prostředí. Čekala jsem víc.

[Kris Luke · Rating 3 out of 5]

Kniha vypráví příběh mladé ženy jménem Jana, která se krátce po pádu komunismu rozhodne vstoupit do kláštera a přijme řeholní jméno Františka. Poháněna hlubokou, téměř absolutní láskou k Ježíši se dobrovolně vzdává nejen možnosti milostného vztahu s Viktorem – chlapcem, s nímž vyrůstala a k němuž ji poutá silné citové pouto – ale i vlastní vůle, tělesnosti a všeho, co činí život lidsky naplněným.
Složením klášterních slibů vstupuje do světa přísné duchovní disciplíny, kde se od ní očekává úplné potlačení lidských tužeb. Postupně však vychází najevo, že její rozhodnutí nebylo jen výrazem víry, ale také důsledkem mladické nerozvážnosti a silného vlivu její matky, která snad doufá, že tím, že „obětuje“ vlastní dceru klášternímu životu, odčiní své vlastní hříchy. Sama totiž kdysi porušila řeholní sliby, když se zamilovala a otěhotněla.
Mezi zdmi rozbitého kláštera ale Jana ale začíná pociťovat touhu po lásce, kterou autorka metaforicky ztvárňuje jako zvíře s hadím tělem a křídly – bytost, jejíž síla a velikost narůstají s každým potlačeným citem. Frustrace z izolace a později matčino přiznání, že Viktor je z poloviny její bratr, ji nakonec přivedou do náruče jiné jeptišky, novicky Karin. Jejich vztah je odhalen další jeptiškou Aničkou, která později předčasně umírá na nemoc. V posledních chvílích života touží po skutečném životě a nevěří v boží království, což definitivně rozkládá i poslední dogmatické vnímání Boha. Jana se nakonec Karin vyzná z lásky – a tím kniha končí. Čtenář zůstává v nejistotě, zda spolu opustí klášter a začnou nový život venku, poznamenané stigmatem porušení klášterního slibu a tehdy kontroverzní povahou homosexuálního vztahu.

Můj názor
Kniha mě po většinu času iritovala – právě proto, že až bolestně přesně vystihuje jeden z největších paradoxů katolické církve: celibát. Hlavní hrdinka si sama klade otázku: „Proč musí srdce hořet jen pro Boha? Proč by mi nemohlo hořet i pro člověka?“ A přesně – proč? Proč by člověk nemohl žít podle křesťanských hodnot, „sloužit Bohu“ – byť pro mě osobně ten výraz zní dnes už příliš dogmaticky – a zároveň naplňovat své přirozené lidské potřeby, jako je touha po blízkosti, lásce a fyzickém kontaktu?
Autorka velmi přesvědčivě vykresluje rozklad vnitřních hodnot přesvědčení hlavní hrdinky a její postupné procitnutí z idealizované víry do reality, kde se duchovní čistota střetává s lidskou křehkostí. Silné jsou i myšlenky jako:
„Myslím, že především Bůh není vůbec nic bez člověka.”
„Člověk je člověku vždycky blíž než Bůh.”
Víru v Boha vnímám jako potravu pro duši, jako etický rámec, který člověku pomáhá žít tak, aby neubližoval druhým a zároveň vedl smysluplný život. V tomto smyslu má víra svou logiku a hodnotu. Problém nastává ve chvíli, kdy se víra svazuje rigidními pravidly, ritualizovanými formami a požadavkem na potlačení přirozenosti. Takový přístup působí jako přežitek. Pokud navíc vytváří prostředí, které může vést k nepřirozeným vztahům – jednoduše proto, že jiné možnosti neexistují – je to o to víc znepokojivé.
V tomto kontextu se nabízí otázka, zda vztah mezi Janou a Karin představuje skutečnou lásku, nebo jen zoufalý únik z izolace.
To však není problém knihy – naopak, autorka toto prostředí vystihla s velkou přesností a vzbuzuje dávku emocí. Dílo je vlastně kritikou církevního systému, aniž by napadalo víru jako takovou. Ukazuje, jak ji může deformovat příliš rigidní struktura a fanatičtí stoupenci. Nejde o čtení, které by člověka hladilo po duši. Je to čtení, které nutí přemýšlet, zpochybňovat a ptát se.
Hodnotím 3.5 hvězdiček.

[Martin Petráš · Rating 5 out of 5]

Petra Dvořáková vo svojom románe Návrat prináša silný príbeh o viere, pochybnostiach a hľadaní vlastnej cesty. Píše sa rok 1991, komunizmus padol a mladá Jana vstupuje do kláštora. Verí, že práve tam nájde svoje poslanie. Hoci podmienky sú ideálne, jej nadšenie sa postupne vytráca, keď zistí, že kláštor, z ktorého boli kedysi mníšky vyhnané, je v zúfalom stave. Spolu s ostatnými sestrami, väčšinou staršími ženami, sa púšťa do jeho obnovy. Časom prichádzajú nádejné novicky, ktorých Jana, teraz už ako sestra Františka, dostane na starosť. Spoznávame tak Aničku, Helenu, či Karmen, každá z nich iná s vlastným príbehom.

Dvořáková nám cez Janin pohľad približuje každodenný život v kláštore, jeho prísne pravidlá, rutinu, ale aj vnútorné konflikty, ktorým musia sestry čeliť. Okrem viery v Boha sa tu riešia aj existenčné otázky: čo znamená skutočné odovzdanie sa? Je možné milovať Boha a zároveň človeka? Janina minulosť, v ktorej figuruje Viktor, chlapec z detstva, ktorého nevie vymazať z mysle, jej nedáva pokoj. Postupne sledujeme jej vnútorné dozrievanie, balansovanie medzi oddanosťou a pochybnosťami, medzi duchovným povolaním a obyčajnou ľudskou túžbou po láske.

„Proč musí srdce hořet jen pro Boha? Proč by mi nemohlo hořet i pro člověka?“

„Láska může nabývat nekonečně mnoha podob. A člověk nemá soudit žádnou její tvář.“

Autorka píše autenticky a bez predsudkov. Postavy sú živé, prepracované a príbeh plynie svižným tempom. Ako píše v anotácii, nesúdi, nevnucuje odpovede a čitateľovi ponecháva priestor na zamyslenie nad tým, čo znamená viera, poslušnosť a obeta. Zaujímavo vykresľuje aj generačné rozdiely medzi mníškami a cez príkazy, nariadenia a zákazy odhaľuje realitu kláštorného života, ktorá sa môže zdať bežnému človeku nepochopiteľná. Kniha ponúka množstvo myšlienok, vážne, ale aj humorné situácie a aj niekoľko prekvapení.

Ak hľadáte knihu, ktorá vás donúti premýšľať a vyvolá vo vás emócie, Návrat určite stojí za prečítanie.

„Některé věci se stanou krásnýmí přesně v ten okamžik, kdy mají skončit.“

Za knihu ďakujem: Host

[Marek · Rating 5 out of 5]

Byl jsem zvědavý na novou knihu NÁVRAT od Petry Dvořákové a musím konstatovat, že se mi kniha líbila.

Příběh se odehrává na počátku 90. let 20. století.

Hlavní postavou je JANA (řeholní jméno FRANTIŠKA), která se rozhodne vstoupit do kláštera. Zde se seznamuje s dalšími řádovými sestrami. Zajímavé byly pro mě ANIČKA a HELENA, které se chtěly stát řádovými sestrami. Anička se snažila dodržovat všechna pravidla. Helena zastala hodně práce a mluvila moravským nářečím. Jana se seznamuje také s KARIN.

Na počátku románu jsem vůbec netušil, jakým směrem se bude příběh vyvíjet, ale Petra Dvořáková mě opětovně překvapila, jako v některých jejích knihách (Vrány, Zahrada). V průběhu četby mi všechno docvaklo. V románu se nacházejí překvapivé okamžiky.

Kniha má velmi zajímavý námět. Život řádových sester v klášteře není jednoduchý a snadný, ale tyto ženy si vybraly tento způsob života a svůj život chtějí zasvětit službě Bohu a odříznout se od konzumního způsobu života. Řádové sestry musí plnit během dne různé povinnosti, nesmějí spolu mluvit. Mluvit můžou jedině při jídle. Člověk by si myslel, že nalezne ticho a klid v tomto prostředí a že vztahy mezi jednotlivými sestrami budou pěkné, ale bohužel tomu tak nebylo.

Autorka v Předmluvě napsala, že do kláštera vstoupila ve svých 14letech. Dále napsala: „Nejedná se o můj vlastní příběh ani o příběh některé konkrétní sestry. Jednotlivé postavy jsou smyšlené, nicméně autentická je každodennost života v klášteře, ve kterém se potkávají ženy nejrůznějšího věku, povah i způsobu myšlení.“

Celkově se mi kniha líbila, a i když jsem postupně zjistil, kam bude příběh směřovat, tak jsem si knihu užil se všemi zvraty, které autorka zakomponovala do románu.

Časem si přečtu další autorčiny knihy jako například DĚDINA nebo CHIRURG.

Kniha má pěknou obálku.

[Jana P. · Rating 4 out of 5]

Od paní autorky jsem četla knihy Vrány a Zahrada, které se mi moc líbily a dost mne zasáhly, takže jsem si chtěla přečíst i její novinku Návrat. A i tady to byla dobrá volba.
Autorka tu zvolila téma života v klášteře - z pohledu mladé ženy, která tam přichází coby nová sestra. Toto téma je pro mne vlastně pořád nové, dosud jsem na to narazila snad jen v jedné knize (a ještě ani ne od českého autorka/autorky). Tak mi to v tomto ohledu přineslo mnoho nového. Je to zajímavý náhled do světa, který je svým způsobem uzavřený a také svým způsobem specifický. O to autentičtěji kniha vyznívá, když čtenář ví, že sama autorka v mladém věku v klášteře pobývala.
Autorka tu zachycuje nejen každodenní život v řádu, ale zachycuje tu také rozličné charaktery a i to, že pod hábitem, který sestry sjednocuje, jsou pořád ženy z masa a kostí - se svou osobností, charakterem, lidské, tělesné. Zachycuje tu také úvahy nad tím, co je silnější - láska k Bohu, nebo láska k člověku?
Je to celé psané velice příjemným jazykem, který se hezky čte a člověka vtáhne do děje - prostě tak, jak jsme u Petry Dvořákové zvyklí z jejích předchozích děl.
Důvod, proč nehodnotím plným počtem jako předchozí autorčiny knihy, je prostý. Byť mi uměla prostředí života v klášteře přiblížit a předat mi řadu věcí, je to přesto téma, které mi je pořád tak trochu cizí a neumím si k němu zatím udělat takový vztah. Asi možná proto, že jsem ateistka a život ve víře asi neumím tolik uchopit. Tak mne tato kniha nezasáhla tolik, jako již dříve zmíněné Vrány či Zahrada.
Čímž ale vůbec neříkám, že je Návrat špatnou knihou, protože rozhodně není. Za sebe určitě mohu doporučit

[Misha]

DNF na 9% (50m audioknihy)

Jsem velkým fanouškem moderní české historie. Následky 2. sv války a komunismu v Čechách mi připadají fascinující. Nedávno jsem navštívila klášter Hedeč a nemůžu si pomoct, Návrat na mě působí jako vystřižený z jedné z informačních tabulí právě této prohlídky. Abyste mě chápali, miluju informační tabule, ale potřebuju jich poslouchat 10 hodin? Spíš ne.

Hlavní hrdinka Jana pro mě není někdo, s kým bych se dokázala ztotožnit. Jakožto odpůrce organizovaného náboženství mě napadá tisíc věcí, které bych dělala ve jménu nově nabité svobody v devadesátkách raději, než šla do kláštera. Ve stejnou dobu mi připadá fascinující, že můj zaritý ateismus je z velké pravděodobnosti právě zásluhou toho, jak se komouši ve své době vyřádili na jakýchkoliv náznacích víry.

Tato kniha může jít dvěma směry. Pozitivní vyobrazení života v klášteře, které mě upřímně nezajímá. Nebo negativní vyobrazení života v klášteře, které si dokážu sama domyslet a nemusím o tom číst.

Napsané to je dobře a docela čtivě, obsah není pro mě ale to jsem věděla, už když jsem do toho šla.

Audiokniha skvěle ladí s atmosférou knížky a vypravěčka do příběhu skvěle sedla, za to dávám plusové body.

Disclaimer: Toto není recenze ale masochistický experiment. Rozhodla jsem se probádat hlubiny moderní české literatury. Můj čtenářský vkus bych definovala jako zahraniční romantika, po které nebudu zralá na Lexaurin. Už roky čtu jen v Angličině a výhradně audioknihy. Moje očekávání od tohoto průletu českou depkárnou jsou někde mezi „budu litovat každé minuty“ a „možná objevím zázrak“. Držte mi palce.

[LukyPJTB · Rating 4 out of 5]

Návrat je v prvé řadě působivé nahlédnutí do raných devadesátek a do prostředí kláštera, řeholního života, který drásá i dojímá. Autorka v románu mistrně přetavuje vlastní zkušenosti do tichého, ale o to naléhavějšího příběhu o mladé ženě, hledající Lásku, Boha, Smysl a sama sebe. V prostředí dezolátního kláštera, kde se daří hlavně chladu a plísni, bojuje Jana (teď už jako sestra Františka) s deziluzí, vyčerpáním i pochybnostmi o smyslu své volby. Právě proto, že se děj odehrává v uzavřeném, odříznutém světě, kde se z postav smývá individualita, jsou všechny emoce a vztahy o to silnější. Dvořáková výborně napsala vedlejší postavy mladých novicek a její popisy smyslových vjemů i schopnost vystihnout sílu/tíhu okamžiku dělají z Návratu výjimečný čtenářský zážitek. A taky mistrovskou lekci v psaní vypovídající zkratky. Román končí v ten správný moment celkem nečekaným poselstvím, o kterém jsem musel přemýšlet ještě dlouho po dočtení. Občas ale té úmornosti na mě bylo trochu moc, takže celkově hodnotím na 70 %. O Návratu mluvím v 17. epizodě podcastu Proč je to bestseller. Nejrychlejší cesta TUDY -> bit.ly/Navrat2025
Shrnutí epizody vyšlo také jako článek na platformě Médium od Seznamu – odkaz je ZDE ;)
https://medium.seznam.cz/clanek/lukas...

[miri · Rating 5 out of 5]

Petra Dvořáková je úžasná vypravěčka, která dokáže úplně obyčejné lidi a jejich životy vyprávět tak, že zatajíte dech a nemůžete audioknihu odložit. Skládá slova tak přirozeně, že příběh plyne rychle, ale přitom nenápadně jako voda v široké řece. Jejími knihami se prolínají otázky osobní svobody, víry, lásky a dopadu společnosti na život vcelku obyčejných lidí, kteří mají neobyčejné osudy.

To potkává také Janu, která se ve svých dvaceti letech vydává do kláštera. Ten se po revoluci opět otevírá řádovým sestrám. Den za dnem žije svůj život a malé i velké události se skládají jedna za druhou a postupně utvářejí neskutečně dramatický příběh. Jeptišky odcházejí do kláštera proto, aby svůj život a osud odevzdaly do rukou druhých, ale ona se najednou musí sama za sebe rozhodnout, co je pro ni víc...

Jak je u Petry Dvořákové zvykem, máte pocit, jako by se ze začátku vlastně skoro nic nedělo. I velice silné a emocionálně náročné scény prostě přicházejí, jako tomu je v životě, a člověk se jim jednoduše musí nějak postavit. To je to, co mám na Dvořákové tak ráda – tu nenápadnost, se kterou hlavní motiv vplétá do příběhu. Tušíte, co se stane, kam to celé směřuje, ale stejně to do poslední chvíle nevíte jistě.

[Veronika Nováková · Rating 4 out of 5]

Od Petry Dvořákové bych četla i nákupní seznam a proto jsem se s radostí pustila do této nové knížky, na kterou jsem se hodně těšila. Prostředí kláštera popravdě nebylo něco, do čeho bych se chtěla pouštět a kdyby tento příběh napsal kdokoliv jiný, nejspíš bych si ho vůbec nepřečetla, ale nakonec jsem to během dvou dnů zhltla a příběh mě ke konci hodně pohltil a nemohla jsem knížku odložit, aniž bych se nedozvěděla, jak dopadne. Hodně se ve mně pralo nepochopení k životu v klášteře a zároveň naprosté pochopení hlavní hrdinky. Jsem ráda, jak to celé dopadlo, byť jsem čekala naprosto odlišný konec. Autorka opět nezklamala svojí jedinečností.

[Barbora · Rating 4 out of 5]

No ne že by to bylo napsaný špatně, asi se mi od autorky víc líbily Vrány.
Co se mi líbilo - popis žen v kolektivu kláštera, postupne a částečně odhalování jejich příběhu a osudu.. vnitřní pochody hlavní hrdinky (což teda PD vyloženě jde a asi kvůli tomu ji lidi čtou - dle mého názoru)
Ale nějak mi tam něco chybělo a neumím popsat co.
Jana jako řadová sestra pracuje v klášteře, zjišťuje pravdu o svém otci a matce, potkává se s další sestrou novickou.. a tady se to začne měnit, Jana si nechce některé věci a pocity připustit.
Prala jsem si, aby se ke Karin zachovala jinak.. byla upřímná a řekla jí svoje strachy.

[Tereza Vlckova · Rating 3 out of 5]

O klášterním prostředí toho moc nevím, takže v tomhle ohledu byla kniha určitě zajímavá a poskytla vhled do života jeptišek a do jejich přemýšlení, problémů, přesvědčení i pochybností. Bohužel mi ale trvalo dlouho se do knížky začíst a pořád jsem čekala na nějakou zápletku, která vlastně nepřišla.. konec knihy byl nečekaně turbulentní a nějak mi nesedl. Zároveň jsem tak nějak od začátku čekala, kdy si hlavní hrdinka uvědomí, že lidé z masa a kostí jsou pro plnohodnotný život důležitější, než Bůh, což se stalo až na poslední straně (ale stalo se, dle očekávání). Hlavní hrdinka mě svou rozporuplností a zaslepením chvílemi až iritovala..

[Janka G · Rating 4 out of 5]

O řeholní službě v klášteru jsem měla dosud jen velmi romantickou až Holywoodskou představu. Autorka mi ji rychle vyvrátila. Pobyt v uzavřeném ženském kolektivu? Rozpadající se klášterní budova poznamenaná pobytem komunistické armády. Zasloužilé jeptišky, které vědí všechno líp než vy a neváhají strkat nos do všeho. A navrch ještě krize dospívající ženy, která stále ještě hledá sama sebe a na manželství rozhodně nebyla připravená. Ani to s Ježíšem. Autorka skvěle zúročila svoje vlastní zkušenosti ze života za klášterní zdí.

[Alexandra Semin · Rating 3 out of 5]

Kniha ma zo zaciatku velmi nechytila, no pre “pretrpeni” pre mna pomaleho uvodu som sa nechala vtiahnut do deja. Po pade komunizmu sa mnisky vracaju obnovit zdemolovany klastor. Medzi nimi aj novicka Frantiska a jej vnutorny boj medzi laskou k bohu a cloveku. Pribeh je to urcite nekonvencny a autorka (vdaka osobnej skusenosti so zivotom v klastore) do detailov vykresluje pre bezneho cloveka nepredstavitelne nastrahy kazdodenneho zivota hlboko veriacich ludi. Navrat symbolizuje navrat do kastora ale aj tuzbu po navrate do bezneho zivota ci navrat k viere.

[Tereza Bezrouková · Rating 4 out of 5]

Autorce se velmi dobře podařilo vykreslit atmosféru, vztahy a prostředí v klášteře, ta zatuchlá tíseň na mě z knížky přímo čišela. Přetvářka, pozerství, samozvaní představitelé Boha na zemi, hledání úkrytu před skutečnými problémy světa za zdmi kláštera, svět ve světě - takhle přesně vnímám církev jako instituci. Pro mě slabší čtyřka díky té trochu překonstruované zápletce hlavní postavy, ale jinak celkově moc čtivé.

[Květa · Rating 5 out of 5]

“Každé čtení, které jsme to ráno předříkávaly, se mi zařezávalo do duše jako tupý nůž. Láska nehledá svůj prospěch… Já ale věděla, že láska svůj prospěch hledá tak trochu vždycky. Lidská láska taková je a vždycky bude. Kdo může vůbec rozpoznat, že láska není sobectvím? Vždyť i toužit po štěstí druhého člověk může ze sobeckých důvodů, aby si z něj kojl jeho štěstí brát.”

[Kateřina · Rating 4 out of 5]

Velmi originální téma poodkrývající obyčejnému člověku zcela neznámý svět. Děkuji za vhledy do nitra hluboce věřících lidí, kteří také pochybují, setkávají se s náročnými životními situacemi a někdy jim ani víra nepomáhá. Přínosné myšlenky, hvězdu strhávám za čtivost, ale kdyby to šlo, vzala bych jen půl.

[Eliška Krohová · Rating 4 out of 5]

U knihy jsem mela velka ocekavani, ale zas tak strasne dobre to nebylo. Precetla jsem to sice jednim dechem, ale trosicku jsem mela u autorky latku vys. Petra Dvorakova je skvela autorka, ale tohle se malicko vymykalo, ne ze by mi vadilo tema, nebo obsah, ale proste umi psat lepe. Proto jen 4.

[David Fojtik · Rating 5 out of 5]

krátký, ale silný příběh z prostředí ženského kláštera. moc se mi líbí jak autorka píše - pěkné vykreslení postav, zajímavý příběh, děj má spád, zároveň je prokládán zajímavými vnitřní monology hlavní hrdinky o jejím vztahu k Bohu.