Gottwald je čtvrtým rokem u moci. Mohl by být šťastný, ale není. Utápí se ve strachu a v alkoholu. Rusové se k němu i k nejvyšším představitelům Československa chovají jako k pomocnému personálu, nejde to přehlédnout. Teď se mezi československými soudruhy začíná šířit strach – bude třeba obětovat jednoho z nich, aby dokázali, že nepřátelé socialismu nejsou trpěni ani ve vlastních řadách. Jeden z nejtemnějších příběhů novodobé české historie postrádá kladné hrdiny.
JUDr. Pavel Kosatík se narodil 13. června 1962 v Boskovicích.
Absolvoval pražskou právnickou fakultu (1984), pracoval jako redaktor v několika nakladatelstvích a v redakci Mladé fronty Dnes, Reflexu a Hospodářských novin.
Je autorem biografických a literárněhistorických knih, zabývajících se novodobou českou historií, mimo jiné Osm žen z Hradu (1993), „Člověk má dělat to, nač má sílu“ – Život Olgy Havlové (1997), Jan Masaryk – Pravdivý příběh (1998; spoluautor Michal Kolář), Ferdinand Peroutka – Pozdější život (2000), Fenomén Kohout (2001), Menší knížka o německých spisovatelích z Čech a Moravy (2001), Ferdinand Peroutka – Život v novinách (2003), Gottwaldovi muži (2004; spoluautor Karel Kaplan), Sulek maluje (2005). Nakladatelství Host v roce 2006 vydalo jeho „kolektivní biografii“ Šestatřicátníci (Václav Havel, Josef Topol, Věra Linhartová, Jiří Kuběna, Viola Fischerová, Pavel Švanda a další).
Pribeh sam o sobe hezky. Ale je kresleny velmi nepochopitelne. Casto clovek nevi, kdo rika co, nebo kdo je kdo. Nekdy se nedalo pochopit, co se presne deje.
Babanův monstrkabaretní surrealistický styl jde proti srsti komiksu, porušuje docela dost přirozených pravidel a někdy jsou jeho skrumáže na hranici čitelnosti. Na druhou stranu právě takový styl náramně dobře koresponduje s atmosférou monstrprocesů a jeho absurdní nadsázka je místy skutečně kongeniální. Pokud se tedy čtenář předem zbaví dobře míněných "předsudků" vůči experimentálnímu komiksu nebo si už zkrátka na Babanův výstřední styl přivykl, bude si stránkovat příběhem Slánského s gustem, které by se jinak ani k tak temnému tématu neslušelo.
První díl a historický akt o kterém jsem neměl ani potuchy - Kléma obětuje kámíka Slánského. Toho jsem doposud znal jen jako týpka podle kterého je pojmenovaná tramvajová zastávka v Řepích. Jak je ten svět malej!
Grafické zpracování tentokrát velmi dobré a korespondující s dějem, Stalinovi se nepozdává Slánský, generální tajemník ústředního výboru a tak ho nechá zlikvidovat. Dobře mu tak, neměl bejt komunista, ale radši třeba kadeřník nebo pejsek.
Milada Horáková je jen velmi postranní děj a tak se čtenář může kochat tím, jak se ty gumy mezi sebou vybíjely. 6/10