Rád bych, ale nechce se mi

by Martin Váša

Čtyřiatřicetiletý novinář Martin má doktorát ze čtení mezi řádky, rekord v počtu hororových scénářů vymyšlených za minutu i kostlivce ve skříni, co se právě přistěhoval o patro níž. Zrovna když ze všeho nejvíc potřebuje klid. Ale třeba ho najde na Sicílii v novém domově mimo domov, kde se cítí jako v programu na ochranu svědků... Nečekejte dobrodružství plné zvratů ani srdcervoucí love story, spíš příběh ze života, který možná nápadně připomíná ten váš.

Genres: Czech Literature

248 pages, Hardcover

First published January 1, 2025

Reviews

[Jitka Č. · Rating 4 out of 5]

Je to teď ve světě takový divoký. A i když se snažím ze zpráv číst jen to nejnutnější, stejně na mě občas padá depka. Snažím se proto teď vyhledávat spíš pozitivní, oddychovější knížky, abych to nějak vykompenzovala. Jestli to máte stejně, věřím, že novinka “Rád bych, ale nechce se mi” od Martina Váši může být to pravý.

Není to žádná hogo fogo veleliteratura. Vlastně to působí jako pokec s kamarádem, který s vámi sdílí drobný střípky svýho života. Je to celý takový lidský, plný drobně trapných momentů a více či méně zábavnejch situací. Napsat dobrej humor je těžký, a myslím, že tady se to povedlo, i když smysl pro humor je přeci jen dost subjektivní záležitost.

Je to knížka o úplně běžnejch věcech a v pár myšlenkách nebo situacích jsem se našla. Moc oceňuju autorovu schopnost sebeironie, a to, jak dokázal i trochu niternější pasáže napsat s lehkostí. Strašně dobře se to četlo, a i když se v knížce nic extra neděje (není to thriller, že jo), měla jsem ji slupnutou za dva večery. A klidně bych si dala víc.

Takže doporučuju. Protože ve mně zanechala super pocit a navíc mi do života přinesla otázku “Jak si představuješ brďo?”, kterou teď můžu překvapovat svoje nebohý kamarády.

Hele, když už to tu čtete: Jak si představujete “brďo” vy?

[Viky · Rating 5 out of 5]

nedávam 5 hviezdičiek často, ale táto kniha si ich zaslúži. Boli tam emócie, hlasný smiech nad stránkami, trápne ticho, slovné hračky. Pokiaľ si chcete oddýchnuť, zasmiať sa nad kúskami života mileniála, v ktorých sa spoznávate aj vy, tak určite toto! ❤️

[Vierka · Rating 2 out of 5]

Akože bolo to miestami vtipné, ale tak nejak som sa to nútila dočítať.
Nebavilo ma to a zároveň neviem čo som čakala, keďže aj v anotácii bolo, že nemám čakať dobrodružstvo, ale pribehy zo života.
Mrzí ma to, mala som asi väčšie očakávania.

[Gabriela · Rating 5 out of 5]

“Každý z nás je tak trochu Noemova archa. Chvíli jsme takoví a pak zase jiní, změna je nevyhnutelná a kdo se jí bude vyhýbat, tomu hrozí pohroma. Možná není lepší nevědět, ale být ochotný vyjet ze zajetých kolejích vlastní mysli.”

Rád bych, ale nechce se mi. Naprosto dokonalý název pro knihu, která je tak krásně obyčejná až je neobyčejná.

Pohlazení po duši, které občas každý potřebujeme. Každá stránka skrývá něco jiného. Některá nás rozesměje, jiná nás donutí k zamyšlení, u té další si řekneme “Přesně!” a u té následující se budeme potutelně usmívat nad tím, že nejsme jediní, co občas přemýšlí o kravinách a které občas sabotuje vlastní hlava.

Autor je moc sympatický průvodce knihou. Skvělý vypravěč, co neztrácí lehkost i u komplikovanějších pasážích. Úžasný hlavní hrdina, co se nebojí rýpnout si i sám do sebe. A z knihy je cítit, že jedním z cílů bylo napsat pohodovou knihu. Knihu plnou různých životních trapasů, co zažil skoro každý z nás. A to se rozhodně povedlo. Člověk u knihy zapomněl na vlastní starosti. A moc bych chtěla ocenit schopnost pobavit. Napsat knihu tak, aby člověka rozesmála v místech, kde člověka rozesmát má, není jednoduché. Ale autorovi se to povedlo. Minimálně podle mě.

Knihu jsem četla dlouho. Protože jsem se každou stránkou blížila ke konci a já ten konec tak strašně nechtěla! V jedné recenzi jsem četla, že tato kniha je jak pokec s kamarádem a pod to se chci podepsat. Protože lépe bych to nenapsala.

Knihu doporučuji všem lidem, kteří si chtějí trochu odpočinout a zhluboka se nadechnout. Já ji odkládám s úsměvem na tváří, lehkostí na duši a s myšlenkou na to, že musím nakreslit jak si představuju brďo!

4,5*

[Alica · Rating 4 out of 5]

3,5 Plusové body za časť odohrávajúcu sa v Štokholme, lásku ku škoricovým rolkám a použitie slova lagom.
Je to rýchle a vtipné čítanie. Skôr by som to odporučila na leto, ale rezervačný systém knižnice si nevyberá.

[Šárka Štursová · Rating 3 out of 5]

Věděla jsem, že to bude oddychovka, ale na pár chvil kdy jsem se pousmála, mě to nezaujalo … myslím, že za týden si nevzpomenu, že jsem ji vůbec kdy četla ..

[Mr. Ripley · Rating 4 out of 5]

Vášův debut byl svěží variace na kafíčko Carrie s Halinou. Zůstane v rodině postrádalo lehkost a bylo místy nabubřele protivné. O větší překvapení, že z třetího deníku sálá ona pohodová energie debutu.
Psáno s lehkostí sněhového korpusu dortu Pavlova a milým humorem, který způsobí nejednu salvu smíchu na osazenstvo městské hromadné dopravy.
Z Martinova deníku vyzařuje životní harmonie a klid. Až je mi líto, že jsem to tak rychle zhltnul. Ale to už tak bývá, některé sladké dezerty jsou na jeden hlt, ale o jejich chuti budete mluvit ještě dlouhé roky.

[Marek Botha · Rating 4 out of 5]

Slunce, Itálie, Duo Lingo a Aleš. Taková trochu Agatha Christie bez vraždy a nebo komedie plná omylů. Svým způsobem to působilo jako závěr trilogie, ale taky jako začátek tetralogie. Pohodová kniha do dost nepohodového času.

[Nela · Rating 5 out of 5]

ideální odlehčený čtení na léto! moc mě bavil tyhle "autobiografie".

[Ef Grey · Rating 5 out of 5]

Název se mi trefuje do momentální životní situace (zrovna jsem si dělala test vyhoření, ale to je zase jiný příběh).

Příjemná oddychovka s ironickým humorem, který mi totálně sedl a ve spoustě situací jsem se našla. Úplně jsem potřebovala něco takového číst a ani jsem o tom nevěděla. Forma deníkových zápisků super a nemohla jsem se odtrhnout, takže jsem to vdechla za pár dní a občas i zapomínala vystupovat na zastávkách, když jsem četla v MHD.
_______

Podle mě Sandra tu větu – jednu z nejobávanějších v historii lidstva – vymyslela. Kdyby přece někdo s někým musel zajít na kafe, tak na to kafe prostě zajdou, ne? Přísahám, že mě ta věta jednou odrovná. Na náhrobku pak bude stát: Zde leží Martin, který nikdy s nikým na kafe zajít nemusel.

Zajímalo by mě, jestli je sloveso hroužit se odvozený od podstatnýho jména hruška. Třeba se dřív psalo i jako hruška na způsob filosofie a filozofie, ale postupem času si neudrželo obě varianty.

[Veronika Opatřilová · Rating 5 out of 5]

A jako v přechozích knihách, už zase obdivuju Martinovu schopnost vyprávět o - ve své podstatě těžkých věcech (protože život) - lehkým způsobem. Ten krásný a křehký balanc humoru, přesně tak, aby byl opravdu vtipný a svižný a nikde nezadrhával, aby byl uvěřitelný a trefný. Takové smultronställe mezi knihami.

[Magdaléna · Rating 4 out of 5]

Moc som sa smiala a našla v tejto knihe mnohokrát.
Tiež mi to pripomenulo môj denník a fakt, že si do neho pravidelne zapisujem len v časoch peaku mojich PMS, plná katastrofických scenárov, aby som sa tomu za pár dni zasmiala a usvedčila sa v tom, ako pekne sa mám.
Sľubujem si pravidelnosť denníkového písania!

[Marcela Kleinbitch · Rating 2 out of 5]

Předchozi knihy jsem nečetla, takže nemůžu srovnávat. Ale ač se knížka četla dobře, moc mě nebavila a smyslem pro humor jsme se s autorem potkali jen párkrát. Od oddechovek moc nečekám, ale tohle bylo i na jednohubku málo.

[S. · Rating 4 out of 5]

Bavilo mě to. Ideální ranní čtení do vlaku. Odpočinula jsem, zasmála se a místy se i našla. Až moc často, když nad tím přemýšlím. Taky jsem tam našla moji čubu. A křeslo. A oblíbenej recept. Ehm? cože?

[anežka · Rating 4 out of 5]

Hned její název mě zaujal. Doufala jsem, že mi bude mluvit z duše. Ze začátku jsem si tím nebyla jistá, ale jak kniha pokračovala, utvrdila jsem se, že tomu tak opravdu je. Možná samotné pocit znáte, možná jste stejně jako já ve své vlastní fázi - nechce se mi. Autor tohle téma pojímá odlehčeně, ale přitom s hlubokými myšlenkami.

[Johana Horáková · Rating 4 out of 5]

oddechovka, kterou sem zhltla behem mesice (coz je na mě bleskova rychlost)
strasne me bavi redakcni historky a jsem rada ze sem si po dlouhy dobe precetla neco na zlepseni nalady

[Jakub Ondrej · Rating 3 out of 5]

pojďme utvořit mapu letenských ulic, kde bydlí lidé??? (muži), kteří píšou deník

Martina tipuji na Oveneckou!

[Lula · Rating 4 out of 5]

Je to čtivý, milý, ze života. Jen mi ne vždy sedl vyprávěcí styl autora.