Mariborská hypnóza

by Dora Kaprálová

Kniha o bílé a černé magii, smyslu psaní, životě mouchy a hypnotizérovi, o mariborském zázraku. Stroboskopicky rozostřená milostná novela plná magického realismu. Advokacie mouchy domácí. Hyperrealisticky text brojící proti digitálním parazitům světa, oslava lásky, té nejvyšší hypnózy.

Genres: Czech Literature, Audiobook

140 pages, Hardcover

First published January 1, 2025

Reviews

[Bosorka · Rating 3 out of 5]

Místy hodně zajímavé, ale celkově mi to přišlo, jak kdyby pejsek s kočičkou pekli dort. Naházené všemožné informace halabala na sebe a nějak tak nahodile zamíchané. Chvílemi jsem si připadala jak uvnitř bludiště, z kterého se nemůžu dostat ven. Následuju mouchu, ale ona si letí skrz a na mě nebere ohled. A lítá prostě cikcak, jak je jejím zvykem.
Na druhé straně zajímavé postavy, Dora Kaprálová umí koukat okolo sebe. A Maribor bych vlastně na základě této knihy i chtěla vidět.

[štěpánka · Rating 3 out of 5]

Takový milý letní čtení, co utíká rychle jako Dráva. S trochou magickýho realismu, malejch rozhovorů a hlavně spoustou much.

Mám radost z krásnýho grafickýho zpracování a tlustejch stránek. ✨

[knizni radost · Rating 1 out of 5]

Zábavné? Ne. Smysl? Ne.
Omlouvám se, ale prostě ne.
Snažila jsem se v tom něco vidět, najít, ale selhala jsem u kapitoly číslo 14 myslím 😭😂

[Aneta · Rating 4 out of 5]

“Podle mých propočtů žije s čerstvě narozenou mouchou domácí v Mariboru přes deset milionů dalších much. Je tedy otázkou, komu stotisícové město ve skutečnosti patří.”
.
.
.
“Kdybych svůj pohled rozostřila jako moucha, mohla bych si na okamžik myslet, že pozoruji partyzány z mariborského Pohorje.
Kdybych se zkouřila, spatřila bych nejspíš to samé.
Bylo to tu mocné už v době monarchie, veliké a nejspíš plné armádní krutosti. I za Titovi Jugoslávie tady byly kasárny a během mariborské desetidenní války sem roku 1991 přijížděly plačící srbské matky a odvážely si své sotva dospělé syny, aby nemuseli zabíjet své slovinské a chorvatské bratry. Mariborští ve věku mladičkých srbských vojáků se mezitím vloupali do vojenské pekárny, ukradli vodku, víno, cigarety Morava a zmizeli s tím vším v nedalekých horách, kde si četli v místním tisku, kolik vydělala Julia Roberts a Richard Gere na filmu Pretty Woman. Co jiného taky za války?”

Grafické zpracování 10/10.

[Michaela Řehořová · Rating 5 out of 5]

…nepíšu, ale nechávám si vyprávět a veni vidi v riti, vždyť jediný, za co v bdělosti ručíme, je přece soucit.
s.125

[klara fialova · Rating 3 out of 5]

ten literarni bedekr, ktery mela autorka puvodne zpracovat, bych si precetla moc rada – nahlizeni do mariborskych popelnic s bio odpadem, vymrzly flixbus, koupaliste bez vody a byt pani dasi, co na talir vali husty vyvar a do vas husti konspirace. dokud zustavame v tehle rovine, zaostruju a jedu na dovolenou s ni.
ale jakmile se prehoupneme jinam, je to az moc odnikud nikam, ackoliv nekam asi jo, ale tam ja nebyla schopna dorazit. svengali me zalostne nebavil, kdyz se na strance objevilo jeho jmeno, koulela jsem zoufale ocima. dejiny ano, ale priste snad radeji bez nej.
nezachranil to ani doslov, ktery vicemene jen prerikava, co jste si zrovna precetli. naopak to mozna jeste zhorsil.
rozhodne mi to ale pripomnelo jednu designovou kozenou placacku na mouchy, na kterou jsem narazila a jejiz popis by snad docenila i dora kapralova: Jednoduchá a efektivní plácačka na mouchy, z béžové přírodní kůže a rukojetí z neošetřeného buku. Německá značka Redecker, s tradicí sahající až do roku 1935, je známá výrobou kvalitních a udržitelných kartáčů a doplňků pro domácnost.
kdyz uz vrazdit mouchy, tak aspon ve stylu!

[KlaudiaH · Rating 5 out of 5]

"Nic není ztraceno, květy pivoněk s opojnou vůní dočasnosti vykvetou časem pokaždé znovu."

Nechcem písať dlhé vety o tejto knihe a aj keby som chcela, nemôžem. Lebo sa to k nej nehodí. Lebo je rýchla a roztržitá ako život muchy. Lebo zaváňa vôňou Mariboru a tú ja zatiaľ nepoznám.

Neviem túto knihu hltať, hoci je malá ako mucha. Lebo sa neodohráva v dejovej línii, ale v nádychoch. V preskokoch. V drobných záchvevoch, ktoré by sa inde stratili, ale tu sú podstatou.
Neexistuje tu istota, že jedna myšlienka vedie k druhej. Skôr sa všetko rozpadá a znovu skladá, ako keby si text nebol istý, čo nám chce povedať.
A možno práve v tom je jeho presnosť.
A možno práve preto uznávam, že táto kniha skôr opisuje ako niečo je než aby sa priznala k tomu o čom vlastne je.
A možno nás len má všetkých svojou hypnózou priviesť do Mariboru. Kto vie...

[S. · Rating 4 out of 5]

Tyjo. První půlka mě moc nechytla, ale dobře se to čte, tak jsem četla dál a druhá půlka pak byla super. Trochu mě sere tenhle styl sázení knih, kdy je pár vět na stránce, ale tady to vlastně výjimečně dává smysl a pomáhá vyprávět jendotlivý myšlenky. Super grafiky much! Příjemnej jazyk, nadhled, nadčasovost. Žádný zbytečný detaily k postavám a jejich životům. Občas chci, aby kniha jen působila a nevyžadovala moji plnou mentální kapacitu. Inspirativní četba, jestli Maribor existuje, tak tam pojedu.

[Jiří · Rating 5 out of 5]

Trochu knižní freestyle, ale velice zábavné a četlo se jedním dechem.

[Tanja Špes · Rating 5 out of 5]

Nekoliko nenavadna knjiga - v dobrem smislu; osvežujoče in duhovito branje, kljub lahkotnemu tonu je v vsebini globina.

[Bookbypatrik · Rating 5 out of 5]

Psaní o vlastním psaní, snovost, realita versus fikce, asociace, fragmentace… 🪰 Mariborská hypnóza mě zhypnotizovala. Převážné bravurním spisovatelským umem a patrnými i skrytými postřehy o světovém dění a lidech. Text ve mně bude bzučet ještě dlouho a určitě se k němu vrátím.

[Miroslav Pavelek · Rating 5 out of 5]

I read it because it won Czech literary award Magnesia Litera 2026. I read it and I understand nothing (as expected from magical realism). I loved it!

[Michal · Rating 5 out of 5]

Ctu tady stredni az zklamane recenze. Me to prislo super. Svizne, magicke, pribehove i pocitove. Taktilni, zabavne. Doporucuji jako vylet do jineho typu knih.

[Nell · Rating 3 out of 5]

Vlastne to byl fakt milostnej pribeh.

[Kristyna Taimrova · Rating 4 out of 5]

Tuhle knížku jsem po pár stránkách málem odložila – krátký kapitoly bez jasnejšího přediva mi připadaly přesně jako ta moucha, která prolítává textem: nikde se pořádně neusadí a je podobně otravná.

Někde cestou se to ale láme a celý to začíná bejt splavný. Hlavně teda díky lince hypnotizéra Svengálího, která na sebe postupně nabaluje další vrstvy – historii města Maribor, rozpad Jugoslávie s postavou diktátora Tita i milostnej příběh Elis muší váhy – a tím zachraňuje aspoň moji schopnost sledovat tu nějakej záměr. A dělá to přesně jako moucha: nenápadně, ale vytrvale mi bzučí do ucha tichou zprávu o tom, že všechno – včetně tohohle textu – je takovej mikrošum, kterej se stroboskopicky přeostřuje a pořád přesedá.

Moucha je tu klíčovej symbol narušenýho soustředění – svým způsobem sama hypnóza (i když spíš procitnutí z ní). Jde v ní o únik i útěchu před vlivy, který neovládáme. Ať už mluvíme o hypnóze lásky, která je tu maximálně sugestivní, nebo o nepřiznaný hypnóze, ve který se jako společnost už nějakou dobu nacházíme: "Mrak hypnózy nás vláčí jako otroky neomylných pravd ze severu na jih, ze západu na východ a naopak, z umělé inteligence ke klimatické krizi, od autokracií a diktatur k buddistickým meditacím a stratupovým firmám."

Mikro a makrohypnóza se tu jednoduše slévají: velký dějiny národa hypnotizují shora, moucha zdola. Obojí nás odvádí od plný bdělosti, ale každá jiným typem působení. Až zpětně tak zvládám docenit, s jakou systamatickou promyšleností tu to "muší" funguje.

Je to jakýsi povšimnutí, vytržení - hodnota muší váhy - ukolébavka, která opíjí tím, že netrvá. Moucha v ní není čistou halucinací, ale ani plným vědomím: nachází se vždycky na hraně registrace, kdy o ní víme, vnímáme ji, ale netematizujeme. A právě tohle ochranný rozostření reality odpovídá stavu postav i města, kde paměť pracuje, ale není plně vyvolána a minulost působí, ale není přesně artikulovaná.

Kdybych to teda měla shrnout, o příběh tu běží až druhořadě. Stejně jako Maribor předbíhá hlavní město a moucha praktičtější hmyz, jde hlavně o atmosféru místa a sílu bílý magie, která se tu neodbytně prvořadí nad bdělou skutečnost.

A to mě nakonec polapilo.

[Michaela · Rating 4 out of 5]

bzzz bzzz

[Zuzka-knižníček · Rating 3 out of 5]

Bezpochyby jedna z nejzvláštnějších knih, které jsem kdy poslouchala (zvolila jsem si totiž audioknižní podobu na Českém rozhlase a načetla ji sama Dora Kaprálová). Po většinu poslechu jsem si říkala, že autorka musí mít naprosto neuvěřitelnou představivost. Jinak si ani nedokážu vysvětlit, jak mohla vytvořit tak originální, místy až surrealistickou novelu. Je z ní cítit bohatá fantazie a vlastní imaginární svět, do kterého čtenáře zve – jenže ne každý se v něm bude cítit dobře a mezi ty bohužel patřím i já. Na jednu stranu obdivuji originalitu, odvahu psát jinak a schopnost vytvářet nečekané obrazy a asociace. Na druhou stranu jsem se v příběhu často ztrácela a měla problém udržet pozornost i pochopit, kam vlastně směřuje. Místy jsem měla pocit, že jsem spíš svědkem proudu autorčiných představ než příběhu, kterého bych se dokázala chytit. Za mě bohužel k přečtení doporučit nemůžu, ale zároveň nelituju, že jsem poslechu čas věnovala.

[Jakub Sláma · Rating 4 out of 5]

Kdyby 3. září 1973 v 18 hodin 28 minut a 32 sekund nepřistála moucha na ulici Saint-Vincent na Montmartru, ale ve slovinském Mariboru, mohlo to dopadnout tak nějak vzdáleně podobně tomu, čím je tahle kniha. Nejdřív to bylo fajn a quirky a tak dále, poslední třetina už se mi dost táhla a zájem rychle upadal. Ale pořád to bylo v kontextu současný český literatury tak nějak jiný a zajímavý a asi si tu knihu budu pamatovat v mnohem lepším světle, než v jakým jsem na ni nahlížel při čtení (nebo nedejbože v tý poslední třetině), což je vlastně asi i dost vzácná věc, za kterou si tahle novela snad i tu čtvrtou hvězdičku celkem zaslouží.

[Steklina · Rating 4 out of 5]

3,5 *
Moucha jako jedna z hlavních (dokonce kladných, nikoli v roli obtížného hmyzu) postav není rozhodně v evropské literatuře nic nového a originálního, té nejstarší bude za chvíli 2 tis. let.
Text Dory Kaprálové se vlnil a nesl uličkami a náměstími Mariboru, minulost se odrážela od přítomnosti a prolínala se s budoucností. Jízda to byla pomalá, příjemná, chvílemi omamná, dokonce možná hypnotická. Na několika místech mi ona fluidnost času, nálad i témat připomněla mou oblíbenou Tokarczukovou.
Na plné 4 hvězdičky mi něco málo chybělo. Snad hlubší přesah, snad mistrnější jazyková virtuozita

[Tereza · Rating 2 out of 5]

Tahle kniha skvěle nedopatřením popsala samu sebe na straně 115: „cirkusový pop říznutý balkánem a najednou se smíchá s Bachovými variacemi“. Několik linek naráz. Střídají se momenty, kdy mě to vlastně i docela zajímá, a momenty, kdy bych nejradši požádala o reklamaci.

Možná ke konci to začínalo mít nějakou úroveň (proto společně kvůli pěkným ilustracím a celkovým vzhledem knihy jsem tomu dala tu hvězdu navíc), ale tohle prostě není ono. Nemůžu číst seriózně příběhy někdy doslova o hovnech. Na dovolenou nejspíš dostačující odreagování. Nicméně asi nechápu, jak tohle dostalo Knihu roku a Cenu Evropské unie za literaturu.

[Picky Reader · Rating 4 out of 5]

It instantly caught my attention with its eccentricity. There was this air of strangeness and really, hypnosis, with all the parallels and connections between characters. I really love Svengalij and Elis, their psychic powers which were obvious but also so intangibly portrayed that it just felt like you couldn't be sure of how much of it is real and how much of it is just the book and the author's own ideas.

[Eva Lavrikova · Rating 3 out of 5]

Vypočuté v audioverzii až s iracionálnou nevôľou. Rozumiem zámeru tejto "hypnotickej" štylizácie (knihu načítala samotná autorka), ale unylosť prejavu môj odstup od textu len zosilňovala.
Ak však mám zostať pri samotnej knihe, musím žiaľ povedať, že mňa to nepresvedčilo. Pripadalo mi to preštylizované, vykonštruované, neautentické. Nefungovalo to, v angličtine by som to jednoznačne označila slovom "pretentious".

[Milada Violett · Rating 4 out of 5]

V aktuálních třicetistupňových vedrech jsem si nemohla pro čtení Mariborské hypnózy vybrat lepší dobu. Podlehnout jejímu kouzlu je v podmínkách obdobných těm knižním jaksi snazší. I ten nenapodobitelný zvuk bzučení mouchy mi byl dopřán jako zvuková kulisa k četbě. A já jsem i přes počáteční skepsi propadla mariborskému vábení, příběhu hypnotizéra Svengáliho, jeho Elis, Josipa Broze, trafikanta Jana z Muzea pro jednoho i samotné vypravěčky, která chce vidět second city Maribor očima mouchy.

[Katerina · Rating 3 out of 5]

Poslouchala jsem jako audioknihu namluvenou samotnou autorkou. Basnické prostředky, které autorka používá, jsou naprosto geniální. Bohužel, nebo možná bohudík má naprosto hypnotizující hlas. Dějová linka kamsi odběhla a já byla z celé knihy solidně mimo. Již není dostupná a tudíž nemohu doposlouchat. I kdyby dostupná byla, nemyslím si, že bych si zbytek užila.
Vyjadřuji nesouhlas s porotou Magnesie litery.

[hankus3 · Rating 3 out of 5]

Za štrnásť dní v Maribore človek musí nasať niečo z jeho neopakovateľnej atmosféry. Dni plynú jeden za druhým v nesúrodých obrazoch, ako myšlienky vo chvíli, keď sa na nič nesústredíte. Preskakujú z témy na tému podľa atmosféry mesta. A zrazu vznikne jedinečný bedeker so všetkými jeho zákutiami. Už sa len vydať na cestu.

[Ondřej Hotovec · Rating 3 out of 5]

Byla to odbočka od mého běžného žánrového vkusu. Povídání o hledání jednoho hypnotizéra bylo zajímavé. Měl jsem možnost si to poslechnout v audio verzi od ČRo Vltava a bylo to skvělé (nebo výborné). Nicméně, asi se vrátím ke knihám svého oblíbeného žánru.

[Neža · Rating 4 out of 5]

Izredno dobra kinjiga, ki me kot dnevno obiskovalko Maribora navdušuje nad izjemnimi opisi tega mesta. Avtorica je na odličen in podroben način odlično predstavila stvari, ki jih jaz nekemu turistu ne bi pokazala. Pravtako zdaj na muhe gledam iz nekega drugega zornega kota.

[Lenka Habrnálová · Rating 2 out of 5]

Ja jsem prostě houby intelektuálka. Nedokázala jsem si v tom najít nic, co by mi udrželo myšlenky. Na to jak je kratoučká, se mi neskutečně vlekla a vlastně mě nejvíc potěšilo, když jsem přečetla poslední stránku.

[ivana t. · Rating 4 out of 5]

tato kniha je splet skvelych aj zvlastnych rozhodnuti, ale bavi ma na nej najma, ako velmi sa neberie vazne. a pritom vlastne. zaroven obsahuje jednu z najkrajsich viet na svete:

"na vsechno je pozde, jen ne na lasku"

[Amálie · Rating 3 out of 5]

Váhám no... dobré to bylo, na nechutné brněnské vedro ideální četba (čte se to opravdu lehce, jako když jíš meloun), ale bavilo mě to jak kdy - hlavně na začátku jsem se k tomu měla trochu problém vracet. Taková prostě roztomilá věc do kapsy, posezení v hospodě, ale nevím, nějak prostě nevím.