What do you think?
Rate this book
Společenstvo Prstenu: Pán prstenů 1
V dávných dobách vykovali elfští kováři prsteny moci, netušili však, že Temný pán Sauron dal vyrobit ještě Jeden prsten, který měl vládnout všem. Spojené armády lidí a elfů nakonec Saurona porazily a prsten mu odňaly, tato magická věc se však ztratila, aby po mnoha letech padla do rukou Bilba Pytlíka. Trilogie "Pán prstenů" vypráví o nebezpečné cestě Bilbova příbuzného Froda, který musí opustit ospalou vesničku Hobitín v Kraji a vydat se na nebezpečnou cestu přes celou Středozem k Puklinám osudu, aby zničil Prsten, a zmařil tak Sauronovy temné plány.
Please This audiobook is in Czech.
Please This audiobook is in Czech.
Audible Audio
Published April 3, 2015
About the author
J.R.R. Tolkien
819 books78.9k followersJohn Ronald Reuel Tolkien: writer, artist, scholar, linguist. Known to millions around the world as the author of The Lord of the Rings, Tolkien spent most of his life teaching at the University of Oxford where he was a distinguished academic in the fields of Old and Middle English and Old Norse. His creativity, confined to his spare time, found its outlet in fantasy works, stories for children, poetry, illustration and invented languages and alphabets.
Tolkien’s most popular works, The Hobbit and The Lord of the Rings are set in Middle-earth, an imagined world with strangely familiar settings inhabited by ancient and extraordinary peoples. Through this secondary world Tolkien writes perceptively of universal human concerns – love and loss, courage and betrayal, humility and pride – giving his books a wide and enduring appeal.
Tolkien was an accomplished amateur artist who painted for pleasure and relaxation. He excelled at landscapes and often drew inspiration from his own stories. He illustrated many scenes from The Silmarillion, The Hobbit and The Lord of the Rings, sometimes drawing or painting as he was writing in order to visualize the imagined scene more clearly.
Tolkien was a professor at the Universities of Leeds and Oxford for almost forty years, teaching Old and Middle English, as well as Old Norse and Gothic. His illuminating lectures on works such as the Old English epic poem, Beowulf, illustrate his deep knowledge of ancient languages and at the same time provide new insights into peoples and legends from a remote past.
Tolkien was born in Bloemfontein, South Africa, in 1892 to English parents. He came to England aged three and was brought up in and around Birmingham. He graduated from the University of Oxford in 1915 and saw active service in France during the First World War before being invalided home. After the war he pursued an academic career teaching Old and Middle English. Alongside his professional work, he invented his own languages and began to create what he called a mythology for England; it was this ‘legendarium’ that he would work on throughout his life. But his literary work did not start and end with Middle-earth, he also wrote poetry, children’s stories and fairy tales for adults. He died in 1973 and is buried in Oxford where he spent most of his adult life.
Tolkien’s most popular works, The Hobbit and The Lord of the Rings are set in Middle-earth, an imagined world with strangely familiar settings inhabited by ancient and extraordinary peoples. Through this secondary world Tolkien writes perceptively of universal human concerns – love and loss, courage and betrayal, humility and pride – giving his books a wide and enduring appeal.
Tolkien was an accomplished amateur artist who painted for pleasure and relaxation. He excelled at landscapes and often drew inspiration from his own stories. He illustrated many scenes from The Silmarillion, The Hobbit and The Lord of the Rings, sometimes drawing or painting as he was writing in order to visualize the imagined scene more clearly.
Tolkien was a professor at the Universities of Leeds and Oxford for almost forty years, teaching Old and Middle English, as well as Old Norse and Gothic. His illuminating lectures on works such as the Old English epic poem, Beowulf, illustrate his deep knowledge of ancient languages and at the same time provide new insights into peoples and legends from a remote past.
Tolkien was born in Bloemfontein, South Africa, in 1892 to English parents. He came to England aged three and was brought up in and around Birmingham. He graduated from the University of Oxford in 1915 and saw active service in France during the First World War before being invalided home. After the war he pursued an academic career teaching Old and Middle English. Alongside his professional work, he invented his own languages and began to create what he called a mythology for England; it was this ‘legendarium’ that he would work on throughout his life. But his literary work did not start and end with Middle-earth, he also wrote poetry, children’s stories and fairy tales for adults. He died in 1973 and is buried in Oxford where he spent most of his adult life.
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 2 of 2 reviews
April 9, 2026
„Nikdy jsem neslyšel o žádné lepší zemi, než je tahle. Je to tu zároveň jako doma a jako na prázdninách, jestli mi rozumíte.“
Čím častěji člověk čte Tolkiena a fantasy obecně, tím víc si uvědomuje, jak z tohoto sedmdesát let starého skvostu dodnes literatura čerpá. Mistrně sepsaný příběh půlčíků, elfů, trpaslíků, netoxických hrdinů a dokonce i hrstky emancipovaných hrdinek ve Středozemi vykreslené do nejmenších detailů je dodnes základním stavebním kamenem nových zápletek fantasy žánru. I když jsou často předmětem kritiky, právě zdlouhavé popisné pasáže ve Společenstvu jsou pro mě oním „jako doma“ elementem a nikdo je nedělá s takovou obrazností a tak zručně jako Tolkien. Obzvlášť v audio podání Aleše Procházky pak tyto části skvěle vyniknou, včetně básní a písní, jejichž množství může v psaném textu trochu odrazovat.
„Kdo říká sbohem, jakmile cesta ztemní, je nevěrný,“ řekl Gimli.
„Možná,“ řekl Elrond, „ale ať ten, kdo neviděl padat noc, ještě neslibuje kráčet tmou.“
„Přísaha ale může posílit roztřesené srdce,“ řekl Gimli.
„Anebo zlomit,“ řekl Elrond.
Co mě tentokrát docela překvapilo, je, jak je první část knihy děsivá. Zdlouhavý odchod nic netušícího Froda z Kraje napíná nervy k prasknutí a neméně temný je i průběh výpravy ke Skákavému poníkovi. Tolkien prostě umí i horor, ať už jde o ze tmy se vynořující Nazgûly nebo z filmu vynechané čekání Cvaliho na Černé jezdce ve Studánkách (pozdější odbojář Cvalimír Bulva je frajer jak hovado).
Oproti filmům je knižní předloha dějově bohatší a oceňuju na ní hlavně hlubší vykreslení postav a jejich vztahů. Ve Společenstvu konkrétně je to znát hlavně na Boromirovi, jehož starost o hobitky mě dojímá s každým čtením víc, a taky na vztahu Froda se Samem nebo hobitů s Gandalfem. V neposlední řadě by nešlo nezmínit ikonického Toma Bombadila, na jehož mysteriózní auru a legendární výsměch Prstenu si film (naštěstí) netroufl. Na druhou stranu si s každou kapitolou také uvědomuju, jak geniální je Peter Jackson, který většinou filmových změn předlohu ještě povýšil (větší role pro Arwen, Gandalf v Morii).
„Copak, Same?“ řekl. „Odcházím z Kraje co nejdřív - vlastně jsem se rozhodl, že se ve Studánkách nezdržím ani den, pokud nebudu muset.“
„Výborně, pane!“
„Ještě pořád máš v úmyslu jít se mnou?“
„Jistě.“
„Bude to velmi nebezpečné, Same. Už teď je to nebezpečné. Nejspíš se žádný z nás nevrátí.“
„Jestli se nevrátíte vy, pane, tak já taky ne, to je jasná věc,“ řekl Sam. „Neopouštěj ho,' říkali mi. ‚Opustit ho?' povídám já. ‚Ani mě nenapadne. Půjdu s ním, kdyby lezl až na měsíc; a jestli se ho nějaký Černý jezdec pokusí zastavit, tak si to bude muset rozdat se Samem Křepelkou.' povídám. A oni se smáli.“
Společenstvo prstenu je zkrátka srdcovka všech srdcovek a legenda všech legend a jediné, co mě mrzí, je, že si to už nikdy nepřečtu znova poprvé.
Čím častěji člověk čte Tolkiena a fantasy obecně, tím víc si uvědomuje, jak z tohoto sedmdesát let starého skvostu dodnes literatura čerpá. Mistrně sepsaný příběh půlčíků, elfů, trpaslíků, netoxických hrdinů a dokonce i hrstky emancipovaných hrdinek ve Středozemi vykreslené do nejmenších detailů je dodnes základním stavebním kamenem nových zápletek fantasy žánru. I když jsou často předmětem kritiky, právě zdlouhavé popisné pasáže ve Společenstvu jsou pro mě oním „jako doma“ elementem a nikdo je nedělá s takovou obrazností a tak zručně jako Tolkien. Obzvlášť v audio podání Aleše Procházky pak tyto části skvěle vyniknou, včetně básní a písní, jejichž množství může v psaném textu trochu odrazovat.
„Kdo říká sbohem, jakmile cesta ztemní, je nevěrný,“ řekl Gimli.
„Možná,“ řekl Elrond, „ale ať ten, kdo neviděl padat noc, ještě neslibuje kráčet tmou.“
„Přísaha ale může posílit roztřesené srdce,“ řekl Gimli.
„Anebo zlomit,“ řekl Elrond.
Co mě tentokrát docela překvapilo, je, jak je první část knihy děsivá. Zdlouhavý odchod nic netušícího Froda z Kraje napíná nervy k prasknutí a neméně temný je i průběh výpravy ke Skákavému poníkovi. Tolkien prostě umí i horor, ať už jde o ze tmy se vynořující Nazgûly nebo z filmu vynechané čekání Cvaliho na Černé jezdce ve Studánkách (pozdější odbojář Cvalimír Bulva je frajer jak hovado).
Oproti filmům je knižní předloha dějově bohatší a oceňuju na ní hlavně hlubší vykreslení postav a jejich vztahů. Ve Společenstvu konkrétně je to znát hlavně na Boromirovi, jehož starost o hobitky mě dojímá s každým čtením víc, a taky na vztahu Froda se Samem nebo hobitů s Gandalfem. V neposlední řadě by nešlo nezmínit ikonického Toma Bombadila, na jehož mysteriózní auru a legendární výsměch Prstenu si film (naštěstí) netroufl. Na druhou stranu si s každou kapitolou také uvědomuju, jak geniální je Peter Jackson, který většinou filmových změn předlohu ještě povýšil (větší role pro Arwen, Gandalf v Morii).
„Copak, Same?“ řekl. „Odcházím z Kraje co nejdřív - vlastně jsem se rozhodl, že se ve Studánkách nezdržím ani den, pokud nebudu muset.“
„Výborně, pane!“
„Ještě pořád máš v úmyslu jít se mnou?“
„Jistě.“
„Bude to velmi nebezpečné, Same. Už teď je to nebezpečné. Nejspíš se žádný z nás nevrátí.“
„Jestli se nevrátíte vy, pane, tak já taky ne, to je jasná věc,“ řekl Sam. „Neopouštěj ho,' říkali mi. ‚Opustit ho?' povídám já. ‚Ani mě nenapadne. Půjdu s ním, kdyby lezl až na měsíc; a jestli se ho nějaký Černý jezdec pokusí zastavit, tak si to bude muset rozdat se Samem Křepelkou.' povídám. A oni se smáli.“
Společenstvo prstenu je zkrátka srdcovka všech srdcovek a legenda všech legend a jediné, co mě mrzí, je, že si to už nikdy nepřečtu znova poprvé.
Displaying 1 - 2 of 2 reviews