Známý český byzantolog se v této knize vrací k tématu, jímž se zabýval už před padesáti lety, aby s využitím nových vědeckých poznatků znovu vyprávěl příběh cyrilometodějské misie. Zasvěceně líčí byzantské prostředí, z něhož oba soluňští bratři, Konstantin-Cyril a Metoděj, na Velkou Moravu přišli, vysvětluje motivy jejich vyslání i roli, kterou sehráli v utváření tamní společnosti. Autor dále ukazuje, jak osudy jejich misie souvisely nejen s bojem moravských vládců o nezávislost jejich státu na franské říši, ale i s velmocenským zápasem konstantinopolského patriarchátu a římské kurie o církevní jurisdikci nad územím někdejšího Illyrika, konkrétně nad nově christianizovaným Bulharskem. V neposlední řadě osvětluje původnost a jedinečnost kulturního díla Cyrila a Metoděje, zvláště vytvoření slovanského písemnictví a zavedení slovanského jazyka do liturgie. Vyzdvihuje přitom význam skutečnosti, že Slované žijící tehdy na našem území se stali prvním evropským národem, do jehož jazyka bylo přeloženo Písmo svaté – Bible.
Kniha plná zajímavých faktů, ale napsaná dost hutně a kostrbatě. Informačně je to samozřejmě cenné dílo a u této látky je více než kde jinde vidět, jak důležitý je kontext. (Není to jen o vymyšlení písmenek a překladu Bible, ale hodně o komplikované politické situaci napříč kontinentem a vztahy mezi jednotlivými aktéry z různých zemí.) A právě to je důvod, proč jsem se tak často ztrácel v té záplavě jmen. Archeologie jednotlivých kostelů pak šla úplně mimo mě. Ale příspěvek do tématu je to každopádně hodnotný.