Horor je celý svět, v němž se dá bydlet. Všichni se totiž něčeho bojíme. Kniha předního kritika a fanouška hororů Antonína Tesaře zavede čtenáře do nejrůznějších filmových i literárních končin tohoto žánru a ukáže, jak neobyčejně pestrý a široký může být. Okusíte kosmický děs H. P. Lovecrafta, dozvíte se, proč je Stephen King jedním z nejlépe placených spisovatelů současnosti, poputujete od snímků jako Rosemary má děťátko přes kultovní filmy Davida Cronenberga až po queer horory. Exkurze vás zavede k folklorním příšerám z Nigérie, Latinské Ameriky nebo Východního bloku. Antonín Tesař vyvrací předsudky, přináší nové pohledy na horor a ukazuje, že tu tento žánr není jen od toho, aby děsil. Vychází s doslovem Ivana Adamoviče.
Antonín Tesař (1983) je filmový publicista, redaktor dvouměsíčníku Cinepur a dramaturg Festivalu otrlého diváka. Spolupracuje s časopisem A2, webem ČT art či s Radiem Wave. Je spoluautorem knihy Planeta Nippon (2017) věnované japonské popkultuře a nominované na cenu Magnesia Litera. Podílel se také na publikaci Krev, slzy a sperma (2017) zaměřené na brakový film.
Tahle kniha naprosto skvěle mapuje podoby hororu. A to jak v literatuře, tak ve filmu. Pokud vás žánr zajímá a baví, rozhodně by neměla chybět u vás v knihovně.
Sedlo mi, jakým způsobem byly kapitoly uspořádány, navíc naprosto skvěle doplněny o ilustrace. Z knihy je taky jasně patrný autorův zájem o žánr, takže si vlastně připadáte, že sedíte u dobrého kafe s někým, kdo sdílí vaše nadšení. S klidem můžu říct, že jsem se dozvěděla spoustu nového, oceňuji ale, že nebyl opomenut ani King, o kterém by se snad dalo tvrdit, že je v jiných knihách popsán dostatečně. Zde ale autor přinesl ještě jeden úhel pohledu.
Ač jde o nonfiction, kniha rozhodně nenudí a nemáte pocit, že se utápíte v zahlcující učebnici.
Zkrátka jde o unikátní kousek, který budu opečovávat a rozhodně to není naposledy, co jsem knihu otevřela!
Uplne nevim, pro koho tahle kniha je. Napsana je sice fajn, cist ji je dobrej zabijak casu, ale jinak fakt netusim, kdo byl cilovka. Lidi, kteri uz o hororu neco malo vi se toho moc nedozvi a lidi, co hledaji do hororu nejaky dobry entry point tu dostanou akorat plno spoileru (nebo rovnou popsany cely dej vcetne zvratu), protoze kniha predpoklada, ze uz dila ctenar zna. Tak nejak mi to vychazi jen na lidi, co chteji o hororu neco vedet, ale nechteji ho ani cist, ani sledovat, tak si nechaji veci prevypravet...
Taky teda uplne nechapu vyber nekterych prikladu. Spousta veci, ktere jsou stezejni dila subzanru, o kterych autor mluvi, proste chybi na ukor dost marginalnich del, ktere nikdo moc ani neresi nebo nerespektuje (Hostel, Guinea Pig, August Underground treba nedostanou v kapitole o gore ani zminku, zatimco vomit gore trilogie tam je protoze... uhhh...).