Alma měla ráda peníze a peníze měly rády Almu. Román od autorky historických bestsellerů.
Když bylo Almě třináct, v poválečném Československu byla vyhlášena měnová reforma a její rodinu to zničilo. Doktorská dcerka zvyklá na život ve velké vile se najednou ocitla v maličkém přízemním bytě se dvěma babičkami a špatným kádrovým profilem. Alma ale nebyla holka, co sedává s rukama v klíně. Tohle je její příběh. Příběh ženy, která se v časech totality vlastními silami vydrápala mezi nejbohatší stínovou elitu. Žila v pohádkovém luxusu, ale nejvíc toužila po něčem, co nejde koupit… Román od autorky historických bestsellerů zve do časů poválečného a normalizačního Československa a jeho šedé ekonomiky.
Prostředí, ve kterém vyrůstáte, vám připadá nezajímavé, neuvědomujete si, že jiné rodiny třeba žijí jinak. Na to všechno přicházíte až časem. Já jsem si myslel, že je naprosto normální neustále peníze měnit, schovávat, někomu předávat, přepočítávat...Vlastně nevím, kdy mi došlo, že moje máma byla královnou veksláků.
Uťápnutá osudem (měnovou reformou, rodinnými vztahy, chlapy, komáry, předsudky) těžce zkoušená (všeho)schopná mamina a její život od padesátek po rané devadesátky. Veskrze ambivalentní, ovšem ve všech momentech pochopitelná postava Almy, která je schopna přesně pojmenovávat přetvářky a závist u všech krom sebe sama. Což vytváří nosný kontrast v osobní rovině naivní nevzdělané matky samoživitelky, ale ženské s echt selským rozumem a čichem dobře zpeněžit slabá místa systému, protože kde je poptávka, ale není nabídka, tak vzniká prostor pro šikovné lidi.
Vekslačka je v podstatě taková "cynická Mornštajnová bez telenovelových zásahů osudu". Díky mistrně vyváženému balancu "osudy matky samoživitelky versus jak to tenkrát chodilo" se to čte samo. Pokud nejste z těch, kteří vyžadují postavu se kterou se lze ztotožnit, tak není mnoho co vytýkat.
Pokud vůbec co, tak že kniha, která se odehrává výhradně mezi vítkovickou galérkou, v pajzlech čtvrté cenové, mezi dělnictvem a horníky, tak se tu vůbec nepracuje s ostravštinou a rázovitými výrazy. Co hůře, mluví se spisovně. Kdyby to byl třeba rys Almy, tak by to nevadilo, ale týká se to jedné každé postavy. Zaráží to o to více, že autorka sama je z Ostravy. A čert vem ostravštinu, ale ta uhlazená mluva je jak pěst na oko.
miluju ze je hlavni postavou zena, ale ze se zaroven na kazde strance zdraham ji jako vypravecce cokoli verit. 🏃🏽♀️➡️takhle utikam koupit si dalsi knizky od scarlett wilkove;) *****
Od Scarlett Wilkové jsem již četla Až uvidíš moře - to se mi moc líbilo, takže jsem chtěla vyzkoušet nyní autorčinu novinku. A opět nejsem zklamaná. Myslím, že Vekslačka je prvním románem, v něž jsem narazila na téma veksláctví. Byť jsem dosud samozřejmě v hrubých obrysech věděla, co veksláctví je, vlastně jsem to nikdy neviděla nikde popsané tak detailně, jako právě v této knize. Určitě je podle mne přínosem této knihy, že se zabývá tímto tématem. Myslím, že se mladší generace mohou opět seznámit s něčím novým a opět si rozšířit obzory toho, jak to u nás v některých ohledech chodilo dříve. Téma určitě zajímavé, dobře zvolené a hlavně dobře zpracované, děkuji za to. Sledovat příběh naší hlavní hrdinky Almy mne velice bavilo. Když člověk vidí situaci jejíma očima, vlastně chápe důvody, proč dělala to, co dělala. Zároveň ale musím říct, že mi jí bylo ve výsledku spíše líto. A opět se mi tu potvrzuje jedno - jak je důležité v mezilidských vztazích spolu otevřeně mluvit, a to i o tématech, která nejsou jednoduchá. Nedostatečná komunikace nás totiž může zavést do situací a k rozhodnutím, kterých pak litujeme... přitom kolikrát stačí jen pár upřímných slov, pravdivých slov, aby člověku pomohly se rozhodovat jinak a třeba i lépe? Kniha je napsaná velice čtivě. Lze jednoznačně vidět, že je autorka zkušenou novinářkou - její texty působí vypsaně, její styl psaní je na úrovni, zároveň je srozumitelný a přístupný širší veřejnosti. Určitě za sebe mohu doporučit. Paní autorce na závěr děkuji, že jsem díky její knize opět mohla nahlédnout do světa, který je pro mne v literatuře nový.
Měnová reforma, den, kdy peníze ztratily svou hodnotu. Právě tady začíná příběh Almy, dívky, která najednou přišla o vše – o rodinu, dům i život v přepychu. Zůstala v malém bytě u babiček, ale místo toho, aby se litovala, se rozhodla, že se stane úspěšnou. Svůj slib dodržela a vlastními silami se dostala mezi nejbohatší stínovou elitu. Ale stačí bohatství ke štěstí?
Knihy Scarlett Wilkové mám moc ráda. Vždy si vybírá zajímavá témata, hlavně pak ty historická. I v této knize nám představí naši, ne tak dávnou, historii a skvěle nám přiblíží, jak to tu za dob komunismu chodilo. Kdo zažil, ten zavzpomíná, kdo ne, ten se mnohé dozví.
Knížka je psána neskutečně poutavě, čtivě. Okamžitě vás vtáhne a už nepustí, dokud nebudete na konci. Alma si vás získá, i když to není klasická kladná hrdinka. Jednotlivé osudy jsou tu podány lidsky a kolikrát budete mít pocit, jako byste postavy znali.
Určitě zajímavé je to, že se podíváme pod pokličku veksklákům. Jak žili, jak pracovali, jak se k nám pašovalo zboží. Tohle mě moc bavilo.
Jediné, co mi trochu vadilo, že se některé informace často opakovaly. Možná bych to trochu zkrátila a bylo by to dokonalé. Ale i přesto je to rozhodně kniha, která si zaslouží vaši pozornost.
Scarlett už je zárukou kvality. Román je opět zasazen do Ostravy. A tedy jede na velké obrátky. Motto vytvořilo luxusní kousek... luxusní grafické zpracování do toho nejmenšího detailu. Naprosto to sedí. Autorka je mistr na psychologické reálné knihy, které perfektně sází do kontextu. Bylo to určitě moc pracné s prověřováním historie i geolokace. Dobrý. Alma je dost výstižným vzorkem dané doby. Ono je totiž těžké říct, co by ty věci udělaly s člověkem. Zvlášť, když si je neuvědomuje a dochází mu tak zpětně. Lidé v mém věku mají jisté dejavu. zapadají tam rázem i ty pohledy, poznámky, to, co se říkalo a nám to zdánlivě nedávalo smysl. každou rodinu to zasáhlo, jen tedy záleží do jaké skupiny jste patřili. Příběh je skvěle vystavěn. Rozhodně doporučuji. Jediný konflikt, který jsem měla je ten, že v Ostravě jsem znala několik Waltraud i Alm a že v reálu to v roce, kdy se narodila zase tak vzácné jméno nebylo. Přece jen tam byly vlivy německé, polské a dokonce i řecké nebo bohaté průmyslové a obchodní elity. Alma je neobvyklá dnes. A jméno Alma i to, že je tam doktor a Helmut je tam náznak, že jde o německou rodinu, která by to po válce prostě neměla jednoduché. A i když by maminka mohla být poslední obětí války.
This entire review has been hidden because of spoilers.
Příběh, jak v klasické podobě tak v audioverzi, mě fakt hodně bavil. Chvíli jsem ji četla, chvíli poslouchala. Lenka Krobotová knihu namluvila bravurně a její hlas a přednes mi k hlavní hrdince sedl jak poklice na hrnec :)
Kniha ve mě vyvolala spoustu zapadlých vzpomínek a vůní a díky milosrdné paměti, která si vždy pamatuje jen to lepší nebo to v čase vidí v růžovějším světle, to bylo hezké vzpomínání, hlavně na maminku a babičku. Moc se mi líbilo propojení ženského světa se socialistickou érou. Na ženách toho leželo opravdu hodně a Alma je ve svém počínání velmi uvěřitelná. Vyprávění plyne lehce a zároveň má spád. Že se jedná o deníkový zápis jsem si uvědomila jen díky Dušanovým vstupům. 4,5* jen kvůli předešlé knize, Když přišli psi, které jsem dala 5* a která mě jako rodačku z Valašska velmi zasáhla.
Do téhle knížky jsem šla s určitou skepsí, recenze nic moc… a jasně, v porovnání s těmi ostatními knížkami od autorky je to opravdu slabší, i když v celém tom psaní spatřuju záměr, protože Alma je tak trochu jednoduchá hlavní postava, co se morálky a myšlení týče. Takže čtení mi to přišlo fajn, zajímavá sonda do prostředí veksláků, ale zas nemůžu úplně říct, že by to se mnou nějak extra zamávalo.
Výborná kniha, ktora bližšie opisuje ako to za sociku fungovalo. To o čom sa v mnohých knihách nepíše, ale o čom sa iba hovorí. Výborné čítanie. Dala by som 4 a pól ⭐️ kvôli tomu koncu.
Miluju knížky s antihrdinou, zejména pokud pro něj v průběhu děje najdu určitou míru pochopení a sympatií. Příběh o specificky českém vztahu k materialismu a jeho kořenech.
Hlavní postavou je ALMA, která miluje peníze. Příběh začíná v roce 1953, kdy došlo v Československu k měnové reformě. Alma se musí odstěhovat z krásné vily a jít bydlet do malého bytu. Almu vychovávají 2 babičky, které měly stejná jména. Byly zcela odlišné povahy, ale dohodly se na tom, že pokud budou vychovávat Almu společně, tak Almu vychovají dobře.
Alma není černobílá postava a postupem času se postaví na vlastní nohy a začne obchodovat s bony. Ocitá se na hraně zákona. Blaží ji pocit peněz a moci si za ně koupit naprosto cokoliv. Má ráda pocit svobody a prestiže, je schopná v obchodování jako málokdo, lidé se na ní obracejí s různými požadavky. Alma touží po lásce.
Kniha se mi líbila. Autorka píše skvěle a do příběhu jsem se začetl. Během četby mě zasáhly některé události.
Zajímavé bylo pro mě obchodování s bony, LP deskami, kalkulačkami a také obchodem po roce 1989.
Z vyprávění mamky vím, že osobně navštívila Tuzex, ale bylo to jen párkrát v životě, kdy rodiče sehnali bony a mamka si za ně koupila mlýnek na kávu, který byl velmi drahý. Hodně lidí bažilo po věcech ze Západu a v Tuzexu se tyto věci daly koupit.
Děda mi vyprávěl, jak jeho táta si v roce 1953, když přišla měnová reforma, zapaloval penězi cigarety, poněvadž neměly žádnou hodnotu. Bylo to velmi těžké období a v románu je uvedeno, že někteří lidé to neunesli a spáchali sebevraždu.
Kniha má zajímavou obálku. Když jsem obálku uviděl poprvé, hned mě napadlo, že obrázek pochází ze staré stokorunové bankovky. Pořád mám pocit, že knize by slušela jiná obálka.
Hlavní hrdinka Alma přijde při měnové reformě jako malá holka o otce i domov, což jí poznamená na celý život, koho by to taky nepoznamenalo, že? Musí se přestěhovat k babičkám, kde čelí totální chudobě a zapřisahá se, že už nikdy chudá nebude a tomuto heslu zasvětí úplně celý život. Celá kniha pak popisuje její kariéru vekslačky, její útrapy i radosti, přizpůsobení se režimu i částečný boj proti němu, prostě život, který si asi většina z nás „obyčejných“ smrtelníků nedokáže úplně představit, i když něco o vekslácích víme.
Knha se četla dobře, taková čtivá pohádka. Dobře je zde popsána doba 60., 70. a 80. let, kdy fungovaly pojmy jako výjezdní doložka, tuzex, modrá knížka, bony apod. K hlavní hrdince jsem zpočátku měla vcelku sympatie, držela jsem jí palce, ale sympatie postupně upadaly s probíhajícím životem a jejím jednáním s lidmi, rodinou, přáteli nebo i s její namyšleností na to, aby měla vše nejlepší. Myslím, že autorka jí ale ukazuje v obou protipolech, v dobré, ale i v té špatné stránce, ale rozhodně vás nenutí jí milovat ani nenávidět. Je prostě na vás, jaký vztah si k ní vytvoříte, tím mi přijde kniha docela zajímavá. Příběh podle mě není tak silný, ale je čtivý a bavil mě.
Za mě mohu knihu doporučit k přečtení všem, kdo se chtějí dozvědět víc o době před revolucí, nebo i pro pamětníky, kteří v té době žili a chtějí si ty časy připomenout z pohledu jedné vekslačky.
Knihu jsem dostala od tatínka za maturitu (květen 2025) a byla jsem z ní opravdu nadšená. Nikdy jsem podobnou knihu neviděla ani nečetla. Nejvíce mě zaujala obálka knihy, na kterou se nemůžu vynadívat. Musela jsem si ji vyhledat a zjistit si o ní víc. Ze začátku jsem knihu četla jedním dechem a nesmírně mě bavila. Potom ale přišla pasáž, která mi připadala, že se už po několikáté opakuje, a to ta, kdy Alma potkala dalšího muže (9. kapitola, str. 181). Zde jsem to odložila na několik měsíců a knihu jsem dočetla až dnes po přibližně jednoho dne čtení. Zase jsem se do toho dostala a začala mě bavit, ale nebudu lhát, trochu jsem se do toho musela ze začátku nutit. Velmi se líbilo, že hlavní postava byla žena a ještě taková neobvyklá. Šla si za svým a dosáhla toho, čeho chtěla. Nezhroutila se, i když k ní život vždy nebyl nejpřívětivější a snažila se z toho vytěžit. V některých ohledech možná nebyla ,,perfektní“, ale pro mě byla skvělou ženou. Postarala se o babičky, svého syna, a i když taky pár lidem ublížila, nebylo to nikdy záměrně. Z toho, co měla, se snažila pomáhat ostatním. Každopádně se mi kniha celkově četla velmi dobře a svižně. Také nemůžu opomenout, že se mi kniha líbila o to víc, jelikož se odehrávala v Ostravě. Pocházím kousek od Ostravy a mám k ní hezký vztah. Připadala jsem si, že mám díky tomu bližší vztah k příběhu. Určitě to ve mně zanechalo nějakou stopu. Moc děkuji tatínkovi za dárek.
This entire review has been hidden because of spoilers.
Čtivý, rychle ubíhající román s výraznou hlavní postavou ostravské vekslačky Almy. Scarlett Wilková ukazuje svůj cit pro vyprávění z novodobé české historie a dokáže čtenáře vtáhnout prostředím i atmosférou. Alma jako hrdinka je zapamatovatelná, i když působí místy naivně až prostoduše – její posedlost vyděláváním peněz ale žene vyprávění kupředu po většinu knihy. Styl Alminých zápisků je jednoduchý, někdy možná příliš úsporný, klíčové momenty života přechází až překvapivě rychle. Přesto má text tah a působí autenticky – jako bychom skutečně naslouchali osobní zpovědi. Konec možná vyšumí do ztracena, ale celek má šmrnc a díky dobovým detailům a nečernobílému vyznění stojí za přečtení. O Vekslačce mluvím v 18. epizodě podcastu Proč je to bestseller. Nejrychlejší cesta TUDY -> bit.ly/vekslacka Shrnutí epizody vyšlo také jako článek na platformě Médium od Seznamu ;) https://medium.seznam.cz/clanek/lukas...
Jestli jsou knížky, na které se moc těším, tak jsou to knížky Scarlett Wilkové. Návraty do naší historie od této autorky jsou vždycky zajímavé, čtivé, poutavé. Vždycky mě překvapí tím, že zpracuje téma, o kterém se toho až tak moc nepíše. Stejně tak jako u knihy Vekslačka. Hlavní hrdinkou je Alma. Sledujeme ji od jejího dětství, kdy měnová reforma zničila její rodinu. Otce zavřeli a Almu vychovávaly dvě babičky. Už tehdy vznikla její láska k penězům a ona se rozhodla, že nikdy nebude chudá. Jak to ale udělat, když žijete v komunistickém Československu? Musíte mít nápad a odvahu. A to Alma měla. Stala se z ní vekslačka. Kšeftovala s čímkoliv, co vynášelo. V životě se jí motalo mnoho mužů, ale jen jeden byl opravdu osudový. Líbila se mi celá knížka, a jsem nadšená z toho, jak se ji autorka rozhodla uzavřít a ukončit. Díky a těším se na další čtení.
Od tohoto nového románu Scarlett Wilkové jsem se (opět) nemohla jsem odtrhnout. Vekslačka. Slovo, které nemá zrovna hezký význam. Moc hezký život z velké části nemá ani hrdinka tohoto románu. Když byla malá, komunisti rodinu této dívky se zvláštním jménem připravili o vše. I když dlouho nevěděla, jak se to stalo, a dávala vinu sobě. To, co s ní situace, kdy najednou neměla to, na co byla zvyklá, udělala, je přesným vyobrazením toho, co opravdu s lidmi v Českoslovenku provedl. Komunismus nás naučil závidět. Naučil nás závidět víc, než je běžné. Naučil nás toužit po věcech, které jsme nemohli mít. Naučil nás využít každou příležitost, abychom něco obešli, něco získali. Byla Alma šťastná, když najednou peníze opět měla? A jak to bylo s lidmi, kteří ji obklopovali? Měli ji rádi? Využívali ji? A ona je?
Román je z doby, jíž jsem byl částečně účastníkem. Trochu kombinace filmu Bony a klid a seriálu Vyprávěj. Kdo by nechtěl být bohatý? Hlavní postava Alma chce být ale velmi bohatá. Komunisté ji měnovou reformou v padesátých letech připravili o peníze i o rodinu a Alma doslova poznala, co je to mít hlad. Z bufetu, ve kterém pracovala brala zbytky jídel po hostech a živila jimi nejen sebe, ale i babičky, které jediné jí zůstaly. Rozhodla se, že bude bohatá za každou cenu. Stala se vekslačkou. Byla spojnicí mezi východem a západem, díky níž si lidé i za bolševika mohli koupit západní zboží. Také jsem měl předraženého walkmana z Tuzexu. Alma se v tomto světě, na rozdíl od svých kolegů, kteří postupně končili ve vězení, velmi dobře orientovala. Postupně si splnila všechny svoje sny. Skoro všechny…
Vekslačka je taková hezká jednohubka. Hlavní hrdinka Alma je morálně dost šedivá postava – šikovná, tvrdohlavá a dostatečně vynalézavá, aby přežila v době a prostředí, které rozhodně nepřálo ženám ani jejímu původu. Jednou vzbudí obdiv a fandíte jí, podruhé máte chuť s ní zatřást. Linka „peníze jsou všechno“ mě bavila hodně, linka „Eda je všechno“ už vůbec ne. Zároveň ale právě ta druhá ukazuje, že i Alma je jen člověk a ne vždy se chová racionálně.
Dávám pět hvězd místo čtyř – za prvé proto, že jsem zaujatá a Wilkovou mám prostě ráda, a za druhé proto, že je to první kniha o veksláctví, kterou jsem četla. A navíc: Wilková ve mně dokázala vyvolat soucit s veksláky, což jsem si myslela, že se mi nikdy nestane.
Wilková je můj letošní objev a z každé knihy jsem nadšená. Stejně je na tom i Vekslačka, která nabízí pohled na měnovou reformu v 50. letech a její následky zase v trochu jiném světle, hlavním tématem je pak samozřejmě veksláctví a šmelina a snaha udržet bohatství. Fenomén vekslactvi jsem myslím ještě v žádné veletrii takhle ještě nepotkala. Do Almy se nedá úplně vžít, podle mě s ní nejde ani úplně sympatizovat, ačkoli člověk občas její myšlenkové procesy dost chápe. Za mě super. Líbilo se mi i zpracování ala "paměti" a přidané vstupy dalších osob. Poslouchala jsem jako audioknihu a byl to moc fajn zážitek. Velmi kvituji a hudební doplnění 👌🏻
Ostravsko, padesátá léta až devadesátky, Alma, která k životu potřebuje peníze jako vzduch a turbulentní časy, kdy plechovka od coca coly byla statusovou záležitostí. Je to super čtivé, skvěle podané a poprvé jsem u postav od Wilkové necítila tíseň, že se jim něco strašného stane, nebo že se někdo něco nikdy nedozví… ale na druhou stranu Alma fakt nemá lehký život. Postrádá však ufňukanost což velmi cením. Poslední část za mě už možná malinko překombinovaná, ale za všechno to radostné čtení předtím ten lehký cringe závěru odpustím.
This entire review has been hidden because of spoilers.
Su na vážkách! Jako fakt. Ta kniha mě totálně pohltila. Téma? Wow! Děj? Wow! Překvapilo mě při čtení něco? Jo! O této době se v kontextu veksláctví fakt moc nepíše. V tomhle ohledu doporučuju všemi deseti. Ale! Pořád jsem měla trochu dojem, že s podobnou hrdinkou jsem se už v knize od Wilkové setkala. Mlácená životem, se složitým životním zázemím, naoko úspěšná, ale uvnitř nejistá. Nebýt téhle šablonovitosti, bylo by to pět hvězd jako nic.
tak toto ano. hovorí o časoch minulých, ktoré som ja zažila, ale len ich posledné časti. otec hovoril o menovej reforme, ako si s papierovými peniazmi zapalovali cigarety, lebo už nemali žiadnu hodnotu. alma bola dievča, žena - ktoré sa v živote nestratilo. aj ked nemala šťastie na mužov, žila slušný život, čo sa peňazí týka. je mi veľmi sympatická, najma tou jej pomocou ostatným príbeh rozpráva ona, jej syn dušan a ku koncu dušanova priateľka
Mala som velke ocakavania podla recenzii inych, tak mozno aj preto som sklamana z tejto knihy, resp. takmer az do konca si vravím, super námet, uveritelne postavy. No ten sladky koniec ma totalne odrovnal, sklamal. Chapem, ze spisovatelka asi chcela v zavere nejako odskodnit aspon nastupujucu generaciu, ale co je prilis, to je vela... Stale vsak velmi stoji za precitanie pre ludi, ktori nevedia ako fungoval vtedajsi "system" a ludia. Za mna vaham medzi 3-3,4. :)
This entire review has been hidden because of spoilers.
Moc se mi to líbilo. Propracovaný a svižně se táhnoucí děj od měnové reformy v roce 1953 až do devadesátek, spousta přesných a uvěřitelných reálií z kraje "razovyteho" tedy Ostravska. Krásná vzpomínka na mé dětství a veksláky, somráky a pankáče, nedostupné tuzexové bony a dobu, kdy si člověk schovával plechovky od Coca Coly příp. z nich uřezal vršek a strčil do toho tužky. Jedním dechem...
Osobně si myslím, že samotný příběh nebyl špatný, ale jeho plný potenciál není zcela využitý. Místy bych uvítala větší spád děje a úspornější styl, který by dal více prostoru emocím a dramatičnosti. Přesto jde o zajímavý příspěvek k české společenské próze, který rozšiřuje pohled na naši minulost a přináší silný ženský příběh.
Paní Wilková je vždy sázka na jistotu, takže velmi vysoké hodnocení. Navíc tento příběh byl vyprávěn zase trošku jinak, než ty ostatní a tím byl zajímavější. Cenila jsem kratší kapitoly, které vás hnaly pořád dopředu. Ne vždy budete sympatizovat s hlavní hrdinkou, ale pak si řeknete: No jo, ale co bych udělala já? Jak bych se s takovým osudem poprala já? Kdo ví.