Jako by mě opustila veškerá síla

by Linda Bartošová

Bolest duše není tabu. Kniha rozhovorů o psychických potížích. Duševní problémy trápí čím dál více lidí a stává se z nich celospolečenský fenomén. Novinářka Linda Bartošová vyzpovídala devět osobností, do jejichž psychiky zasáhly různé diagnózy – od vyhoření přes poruchu příjmu potravy až po deprese a úzkostné poruchy. Otevřené rozhovory s hercem Josefem Trojanem, influencerkou Sophií Šarlak, novinářkou Hanou Řičicovou, spisovatelem Markem Torčíkem a dalšími známými tvářemi dokazují jedno: nemoc si nevybírá, vždy je ale kam se obrátit o pomoc.

Genres: Nonfiction, Mental Health, Czech Literature, Psychology

299 pages, Paperback

First published March 24, 2025

Reviews

[Kači · Rating 5 out of 5]

Knih rozhovorů je poslední dobou jak hub po dešti, takže když jsem viděla, že vychází další, byla už jsem trochu taková rozmrzelá. Kniha mě ale hned od začátku pohltila a nepustila. Ty rozhovory jsou tak citlivý, respondenti se hrozně moc otevírají, ke mně to neuvěřitelně moc promlouvalo, možná i tím, že někdy sama trochu s mentálním zdravím bojuju, nevím. Vždycky jsem přečetla jeden rozhovor a nechala ho v sobě tak doznít, byly neskutečně silný, mnohovrstevnatý a podnětný. Moc mě taky bavilo, jak bylo vždy popsáno prostředí, kde se rozhovory uskutečnily. Já si tak mohla představit masivní stůl u Trojanů v kuchyni, vánek do otevřených oken u Denisy Barešové doma, i jak Linda s Amelií utíkají během letního deště z parku. Autorka vytvořila touto knihou pro respondenty i čtenáře neuvěřitelný safespace, hodně jsem to vnímala i skrze způsob pokládání otázek. Díky za tuto knihu 🫂

[Marek Botha · Rating 5 out of 5]

Každý z rozhovorů je takové malé obejmutí. Vlna různých pocitů. A připomenutí, že zpomalit nebo se úplně zastavit v životě neznamená selhat.

[Marek Hnatiak]

Přestože jsou mezi respondenty výlučně slavní lidé žijící v Praze, poznat jejich příběhy a číst jejich reflexi mi hodně pomohlo. Kniha potvrzující, že se autorka umí ptát a naslouchat, forma série rozhovorů jí fakt sedne. Opět s osobním přesahem, respektive motivací psát (a sdílet) o tématech vycházejících z vlastního života.

[Simona Lichá · Rating 5 out of 5]

Výborné a potrebné! (a ako bonus veľmi pekný dizajn knižky)

[Veronika Králová · Rating 5 out of 5]

Tahle kniha je pohlazení po duši a taky ubezpečení, že ne všechno se vždy bude zdát tak pod mrakem.

[Kristýna Hebertová · Rating 5 out of 5]

Doporučuju všem, bez rozdílu, čím si teď procházíte, co v sobě řešíte nebo jestli už máte všechno vyřešený. Moje nová knižní nejlepší kámoška, ke který vím, že se budu s láskou vracet, když budu potřebovat. Extrémně uklidňující, podporující a hlavně nesoudící. Dík Lindo za tenhle skvost, miluju tě!

[Míša Marečková · Rating 5 out of 5]

Prostě jen wow.. ❤️‍🩹

[sari · Rating 4 out of 5]

premyslim, jak tuto knihu zhodnotit. nektere rozhovory mi byly blizsi nez jine, ale to uz tak byva. musim rici, ze jsem velmi ocenila, kdyz si lide se kterymi linda rozhovor delala uvedomovali sva privilegia. chtela bych slyset rozhovor i s nekym z jine socialni vrstvy? rozhodne. ale predem jsem vedela, ze to zde nenajdu.

kazdopadne knihu bych urcite doporucila!

(zatim jsem nekde mezi 4-4.5⭐️, ale je dost mozny, ze svy review jeste zmenim lmao)

[Anny Khaver · Rating 5 out of 5]

Přestěhování z Brna do velmi pestré a mezinárodní Prahy mě překvapivě udělala k českému prostředí blíž, a teď si stále říkám, jak je kul, že jsem si někdy vyhrotila češtinu na takovouhle úroveň, když už čtení v češtině není vůbec dřinou, ale vlastně něco, co mi dělá radost.

Před pár týdny se mi algoritmy Instagramu dali vědět o existenci čerstvé knihy Lindy Bartošové “Jakoby mě opustila všechna síla”
Hned u toho názvu, jakmile jsem ho přečetla, se mi začali objevovat flashbacky těch momentů, když jsem si říkala, že jít na nákup do Albertu, který je deset minut od bytů je, vlastně, nesnesitelným úkolem a radši si lehnu tady na asfalt přímo na cestu a a zůstanu tu.

Tato kniha mluví o depresí a dalších úzkostných stavech formou rozhovoru s lidmi, které tyhle stavy zažili ale našli svoje cesty zpět. Vzhledově na mě hned zapůsobila příjemě a jaksi něžně, klobouk dolu grafickým designérům které dostali grafické zpracování na takovou podobu ze můžeš vizuálně cítit o čem kniha bude.

Mě se tohle téma osobně dost týká v posledních letech. A zároveň vzpomínám i na průběh třetího ročníku fakulty architektury, mi přijde, že skoro každý z nás měl tou čijí ou formu depresí během studia, byl naš narocny studium kvůli nedostatku spánku “na architekturu nocovky patří” a nejasnosti jaký se od náš očekává výsledek “to nikdy nebude ideální, vždycky se dá něco udělat líp”, to vše bylo velmi priznivym prostředím na vznik úzkosti, rostlo to tam jako houby po dešti, V té době se to ještě nějak neřešilo, ale každý si to nějak ještě styděl přiznat, protože všechny jsme koukali na sebe a nikdo si nechtěl zaškatulkovat jako ten “slabý”.

Teď jsem starší, silnější a stabilnější a kdy mi zhrotil psychický stav kvůli válce, tak jsem již měla to privilegium se obrátit o pomoc a veškerou následnou medikaci mi hradila pojišťovna.

Jsem ráda, že o téhle problematice se mluví čím dál, tím víc, čím postupně oslabuje stigma kolem duševních nemocí. Tato kniha je jako objetí, jako konverzace v parku s kamarádkou, jako kafe s člověkem, který ti rozumí a prochází něčím svým a zároveň i tvým až se z toho dělá to vaše v čím si navzájem podpoříte. Tato kniha je světlá, tymto přídavným jménem bych ji mohla shrnou celou, od odstínů růžové a zelené, do opatrného a bezpečného vedení rozhovoru, kde bylo vidět velký respekt a úctu k osobním hranicím mluvčího. Opravdu je vidět, jak umí naslouchat, a pro mě to je právě to díky čemu se mohli lidi vyjádřit k tomu, čím prošli.

I když lidi s mediálního prostředí mému všednímu životu nejsou blízké, tak zároveň si myslím, že stálé zkušenosti a procesy jak se jejich stav zhroutil je něco až skoro klasického, a může se člověk s tím soucítit i pokud nežije život herce anebo influencerky.

Dneska tuhle knížku mám dočtenou a dávám na polici, a vím, že pokud budu potřebovat ta neviditelná oběti, tak ji vezmu znova.

[Eva Francova · Rating 5 out of 5]

Devět osobností, devět rozhovorů a devět duševních problémů. Poznáme tu různé diagnózy – od vyhoření přes poruchu příjmu potravy až po deprese a úzkostné poruchy. Nemoci si nevybírají a díky této knize poznáme, že na to nejsme sami a ukáže nám cestu, kde můžeme najít pomoc.

Autorku jsem poznala díky její předchozí knize Novinářky, která se mi moc líbila, proto jsem tentokrát neváhala a její novinku si hned přečetla a jsem opět nadšená. I proto, že knihy rozhovorů mám moc ráda, tentokrát navíc zajímavé téma a rozhovory, které mohou pomoci dalším.

Myslím, že hodně pomůže už jen to, když člověk zjistí, že na „to“ není sám, že i další trápí podobné problémy a že se s nimi dá něco dělat. Ale je to skvělé i pro jejich blízké, kteří si mnohdy nevědí rady. Nechci říci, že je tato kniha nějakým zázračným návodem, ale rozhodně může nasměrovat správným směrem.

Kromě samotných psychických problémů je v knize mnoho zajímavých myšlenek a názorů, které se mě svým způsobem dotkly. Měla jsem neustále potřebu o knize s někým mluvit, dále ji rozebírat, a to je známka toho, že mě opravdu hodně oslovila.

Toto je kniha, která pomůže, poradí, podrží i pohladí.

[Michaela · Rating 5 out of 5]

Tuhle knihu jsem si potřebovala přečíst ❤️‍🩹 a vy všichni to potřebujete taky.
Otevřenost respondentů mi ukázala, že je nás hodně, kdo bojujeme sami se sebou, se životem i se světem. Je pro mě důležitý vědět, že v něčem nejsem sama a tyhle citlivý rozhovory mi to dovolily.

[Julie Scholzová · Rating 5 out of 5]

jedním dechem

[Lucíku · Rating 5 out of 5]

Všichni povinně přečíst

[Anna Pernicka · Rating 4 out of 5]

Nejvíc se mi líbil epilog Alice Kloubové. Hezkej přebal a dobrá struktura knihy s komentáři terapeutky.

[Tereza · Rating 5 out of 5]

"Svou citlivost mám rád, umožňuje mi vidět věci, které jiní nevidí." (Marek Torčík ❤️‍🩹) aneb knihy léčí.

[Anežka Podhorná]

tahke knizka je odlisna od ostatnich rozhovoru, ktere jsem kdy cetla. je citilva, jde velmi do hloubky a zaroven mam pocit, ze bych chtela proniknout jeste hloub. nabizi pochopeni a prostor pro to schovat se pred vecmi, na ktery si obcas clovek prijde sam. chvilemi je narocne cist takhle osobni niterne zpovedi, ktere se tykaji dusevniho zdravi, ale verim, ze v ni kazdy najde kousek komfortu pro sebe samu.

[Denka Krejčí · Rating 5 out of 5]

Potřebujete slyšet osudy ostatních, abyste si uvědomili, že nejste vy proti celému světu nebo celej svět proti vám, ale že vás je víc. Všichni bojujeme se svými osudy, jak nejlíp dokážeme, v závislosti na tom, jakou máme v daný moment emoční a fyzickou výbavu.

Velkým hlavolamem našich životů je toto: bez jakých druhých se neobejdeme na cestě k žitelnému životu a jací druzí nás dovedou jen hlouběji do sebeztráty.

[terciny_knihy · Rating 5 out of 5]

Inspirativní knížkách, ve které najdete svůj druhý domov a pochopení. Obejme vás, když to nejvíce potřebujete♥️.

[Jan Němec · Rating 3 out of 5]

„Myslím si, že jsou témata, kde se nemusíme vydávat do střetů a sporů. Určitě taková existují, ale není to podle mě duševní zdraví. Tahle knížka by ideálně měla být safe space pro všechny,“ říká novinářka Linda Bartošová v rozhovoru se svým kolegou Filipem Titlbachem, jedním z devíti, s nimiž rozmlouvá na stránkách knihy Jako by mě opustila všechna síla. Novinářka Hana Řičicová, herečka Klára Trojanová, herec Josef Trojan, bývalý fotbalista Lukáš Pokorný, herečka Denisa Barešová, influencerka Sophie Šarlak, spisovatel Marek Torčík a zpěvačka Amelia Siba sdílejí prostor jedné knihy proto, že v životě museli řešit duševní potíže a na rozdíl od jiných se s tím netají. Bartošová je shromáždila v dobrém úmyslu, že téma psychických nemocí detabuizuje. „Přála bych si, aby pro vás byla knižní kámoškou,“ říká o své novince v úvodu, „kterou vytáhnete z knihovny v momentě, kdy potřebujete podporu slov a zážitků ostatních.“

Jako by měl opustila všechna síla je druhou knihou rozhovorů, již Bartošová po svém odchodu z České televize připravila. V Novinářkách (CPress, 2022) zpovídala své kolegyně, mimo jiné i Světlanu Witowskou, s níž pak pro aktualne.cz připravovala rozhovorový pořad Spotlight, než se názorově rozešly. Zároveň se čím dál více věnovala vlastní autorské tvorbě. Zejména podcastové série stanice ČRo Wave Krása (2022) a Slast (2024) zaznamenaly mimořádný a mimořádně vyhraněný ohlas, včetně mnoha hloupých osobních útoků a infantilních projekcí. S trochou nadsázky by se dalo říct, že z Bartošové se stalo něco jako postava ze slavného Delacroixova obrazu „Svoboda vede lid na barikády“ – třímá prapor, pod kterým se jedni sjednocují a druzí by ho nejradši podpálili.

Byl by to hlavně další příběh celebrity, kdyby se Bartošová skutečně nesnažila otevírat důležitá, často citlivá témata. Ačkoli otevírání není nejpřesnější výraz: Bartošová dnes témata především kurátoruje. Právě to mají společné její podcastové série s knižní novinkou – ať jde o téma fyzické krásy, rozkoše nebo duševního zdraví, Bartošová už vlastně nepracuje jako novinářka. Přesněji řečeno, zhodnocuje svůj vysoký profesionální standard, ale nepoužívá ho primárně k tomu, aby témata prozkoumala ve vší jejich členitosti, ale aby zaznělo, často opakovaně, co podle autorky zaznít má. Tomu se podřizuje jak výběr respondentů, tak způsob, jak se s jejich výpověďmi pracuje. V případě aktuální knihy jsou to až na jednotlivé výjimky nejen generační souputníci tazatelky, ale zároveň její kamarádi. Jejich výpověď pak stejně jako v podcastových sériích doplňuje stanovisko odbornice, v tomto případě terapeutky Hany Vaníčkové, a doslov filozofky Alice Koubové. Vcelku tak dostáváme jakýsi toolkit, jak dnes mluvit o duševních poruchách.

Má to samozřejmě svá pro a proti. V citlivě vedeném rozhovoru lze odvyprávět životní příběh včetně temných míst. Pro mnoho čtenářů skutečně může být posilující vidět, že ve svých potížích nejsou sami. Nejde přitom jen o samotnou existenci lidí v podobné situaci, ale i o to, že jsou schopni najít pro ni slova a s někým je sdílet. Zároveň je zřejmé, že silně prioritizovaný safe space, důraz na opečovávání se, validaci pocitů, neustálé děkování si atd. vytvářejí specifický typ dialogu, ve kterém nejde ani tak o společné objevování, jako spíš o vzájemné ujišťování se. Bartošová své protějšky verbálně podporuje, lituje toho, čím museli projít, je jim vděčná, že s ní rozmlouvají, nikdy nerozporuje, co říkají. Ačkoli duševní zdraví skutečně není téma, kde by střety mezi tazatelem a respondentem byly produktivní, daný přístup místy prostě znemožňuje jít hlouběji – například za běžné obranné mechanismy ega nebo mimo sebepojetí zpovídaných.

I to lze přitom dělat citlivě, v atmosféře důvěry, která přesahuje neustálou reciproční afirmaci. Jestliže se například na mnoha místech knihy tvrdí, že viníkem duševních potíží je kapitalismus, kompetitivní prostředí nebo tlak sociálních sítí, bylo by zajímavé ptát se na to, jak a proč nároky vnějšího světa tak nekriticky internalizujeme: proč vlastně systém přikrmujeme vlastními ambicemi, soutěžíme a toužíme být na očích druhých. Překvapivé také je, že do knihy ani náznakem nepronikly žádné alternativní koncepce v oblasti duševního zdraví a pouze okrajově kritika terapeutické kultury. Témata jako medikace, vztah k vlastnímu tělu, hatespeech apod. nejenže se opakují, ale opakuje se i způsob, jak se o nich mluví.

Určitým nezamýšleným sdělením tak může být, jak silný dnes mainstreamový narativ v oblasti duševního zdraví je, respektive jak silně v něj autorka věří. Lze to snad i říct i takto: pokud by se jednalo o knihu o silničním provozu, v tiráži by musel být BESIP. To naprosto neznamená, že by jednotlivé příběhy nebyly zajímavé a jímavé, a neznamená to ani, že by Linda Bartošová opět neprojevila cit pro téma a schopnost přístupně ho zpracovat. Někteří lidé však zkrátka knihy nečtou proto, aby se cítili bezpečně.

[Babsi Kršková · Rating 4 out of 5]

Som nová, čo sa týka interview type of kníh. Avšak nie len z tohoto dôvodu, bola pre mňa táto kniha výnimočná.

Momentálne prežívam jedno z najťažších období môjho života. Cesta, po ktorej som si myslela, že v živote budem kráčať, zrazu neexistuje. Osadenstvo ľudí okolo mňa, sa mení a redne. Poslanie, ktoré som si myslela, že je pre mňa určené, už neviem, či je to pravé. Veľa krát som sa snažila si nájsť vyhovujúcu psychiatrickú pomoc (asi od mojej 26-ky). Tento rok sa mi konečne podarilo nájst terapeutku, ktorá mi vyhovuje a pravideľne navštevujem terapeutickú pomoc, každý druhý týždeň.

Aj keď mám okolo seba inteligentných, sčítaných a emocionálne vyspelých ľudí, stigma okolo mentálneho zdravia je bohužial v dnešnom svete stále očividná. Dokonca som sa stretla s pár známymi, ktorí psychologickú pomoc akceptujú ale nedokážu pochopiť serióznosť mentálnych chorôb a tažkých etáp života. Stretávam sa totiž ešte aj dnes s rečami typu “veď si mladá, pekná, úspešná..dačo ti nevyšlo ale veď sa posuň ďalej...”. Keby to bolo tak jednoduché, asi by mentálnymi ochoreniami netrpel nikto.

Ale naspať ku knihe… jeden z príznakov, počas mojej mentálnej nestability je (sice nereálny, ale) fakt, že som v tom sama. Že som tu v mojom okolí jediná, čo takto zlyhávam. Že to už nikdy nebude dobré, pretože toho je veľa. A keď život na tanier nakladá, tak často-krát pridá aj duplu. Čo mi Lindina knižka ukázala, je že v tom rozhodne nie som sama. Že aj úspešní ľudia a možno najmä tí, prežívajú v sebe búrky. Že sa vedia dostať na dno a všetko spochybňujú. Že je dokonca normálne si dať pauzu. Nechať si pomôcť od ostatných. Nechať si pomôcť od odborníkov. Dokonca je normálna aj hospitalizácia. Tak ako keď má človek zlomené koleno. Je perfektne normálne sa nechať hospitalizovať, keď má človek zlomenú dušu. Že pokiaľ nám situácia v ktorej žijeme, pracujeme, existujeme nevyhovuje, je dôležité nastaviť si svoje limity tak, aby naše vnútro netrpelo. Je dôležité začať vnímať seba a svoje potreby a necítiť sa za to ako “loser”/ niekto, kto zlyhal. Z knižky a nie len z nej, som pochopila, aké je dôležité, vnímať a zohľadniť svoje potreby a kapacity. Že netreba okoliu a spoločnosti neustále dokazovať svoju hodnotu. Snažiť sa presvedčiť, že som dosť.

Ďalšia vec, ktorú kniha často rieši je to, ako ovplyňujú naše mentálne zdravie sociálne siete. Vec, ktorú v poslednej dobe aj ja čoraz viac riešim. Síce všetky moje pokusy o ako také odrezanie sa, končia zlyhaním. Asi to spočíva aj v tom, že internet a sociálne siete mi ponúkajú endorfíny a pocit spojenia sa od 12 rokov. Keď tatko zapojil internet na domácom počítači a ja som prišla na to, čo je to myspace. A aké magické štastie v človeku vie pár červených srdiečok vyvolať. Dnes mám problém s instagramom, ktorý mi sice ukazuje krásne videá zvieratiek, ale aj kontent ľudí, s ktorými sa porovnávam, a ktorí majú úplne odlišnú životnú skúsenosť a situáciu, než ja. V mojom boji voči tejto závisloti, sa budem naďalej pokúšať zápasiť.

Čo je ale conclusion, ktorú mi Lindina kniha ponúka?
Že snáď, “it will get better”. Že nemám hádzať flintu do žita a že po zlom období, vie prísť to dobré, ak nie najlepšie, aké tu kedy bolo. Zatiaľ je to pre mňa vzdialená pesnička, ale kedže mám aj v tejto knihe veľa príkladov štastných, nie koncov, ale ciest, cítim nádej.

Ešte by som sa tu mohla rozrozprávať o krásnom grafickom spracovaní Nikoly Janíčkovej :) a ilustráciách Lucie Lučanskej, ktoré texty doplňujú svojou jemnosťou a citom. To by som už ale asi presiahla nejakú hodnotu povolených znakov.

[Wonderchimmy · Rating 3 out of 5]

Linda Bartošová – Jako by mě opustila všechna síla

Táto kniha ponúka pohľad do životov ľudí, ktorí zápasia s duševnými ťažkosťami. Novinárka Linda Bartošová oslovila deväť známych osobností, ktorých životy poznačili rôzne psychické diagnózy – od vyhorenia a porúch príjmu potravy až po depresie či úzkosti.

Linda vedie rozhovory veľmi citlivo, no zároveň s istou pevnosťou. Drží sa svojho formátu, čo pôsobí profesionálne. Mne osobne však trochu prekážalo, že všetci respondenti sú známe osobnosti z mediálneho a kultúrneho prostredia. Chýbal mi rozhovor s niekým „obyčajným“, kto by priblížil aj to, aká náročná je cesta za duševným zdravím po finančnej stránke. Mnohí ľudia si totiž nemôžu dovoliť terapiu ani pravidelné návštevy psychiatra. V knihe mi teda chýbala väčšia dávka reality a ľudskosti – výber respondentov totiž predstavuje len úzky výsek spoločnosti. Ocenila by som, keby boli v knihe zastúpené aj iné sociálne vrstvy.

Prekvapilo ma tiež, že sa v knihe nevyskytuje viac štatistík či konkrétnych údajov o jednotlivých diagnózach a ich výskyte. Chýbajú aj odkazy na české alebo slovenské štúdie, prípadne výsledky výskumov zo zahraničia. Oceňujem, že v knihe nájdete aj zopár odkazov na linky pomoci.

Napriek tomu je kniha vhodným vstupom do sveta psychológie. Je určená pre ľudí, ktorí jej chcú lepšie porozumieť, no nevedia, kde majú začať. Dokáže osloviť aj tých, ktorí začínajú tušiť, že „ich bolí duša“ a hľadajú, čo robiť ďalej.

Rada podporím každú knihu, ktorá otvára tému duševného zdravia. Táto je pekným základom, no širokej populácii by som ju neodporúčala.

3 ⭐️ /5 ⭐️


PS: vizuál a grafické spracovanie je naozaj nádherné!!!

[Hanka Jirovská · Rating 3 out of 5]

Devět rozhovorů s lidmi, který si prošli rozmanitými problémy s duševním zdravím. Je důležitý si pamatovat, že nikdo z dotazovaných není odborník na duševní zdraví a jenom sdílí svou osobní cestu. Myslím, že je moc fajn, že za každým rozhovorem je krátký komentář od terapeutky, ale nemůžu si pomoct, stejně na mě některé rozhovory zapůsobily poměrně negativně -- můžu respektovat něčí osobní volby, ale stává se z toho něco jiného, když o tom člověk začně mluvit veřejně a začně se přibližovat hranici nabádání ke stejným rozhodnutím.

Pro mě bylo moc zajímavé vidět, jaké jsou možnosti pomoci v Česku (a trochu to samozřejmě porovnávám s přístupem tady v Holandsku) a obecně se dozvědět něco víc o "ekosystému" duševního zdraví v Česku. Taky bych chtěla podotknout, že Linda Bartošová přistoupila k rozhovorům velmi citlivě a lidsky, to mi bylo moc sympatické. A bonusové body za grafiku a ilustrace, je radost tu knížku mít v ruce :)

(Trošku jsem bojovala s hodnocením, možná bych tomu uměla dát i čtyři hvězdičky, ale zas tak velký přínos to pro mě nemělo -- možná protože pro mě tohle téma není nové, a vyhledávala bych víc prostoru pro hlasy odborníků. Ale stejně mi to přijde jako super iniciativa, a věřím, že čím víc se budeme bavit o duševním zdravím a zjednošovat jak si říct o pomoc, tím líp.)

[teri · Rating 5 out of 5]

autorce se – vzhledem k tomu, že jde o knihu rozhovorů – podařilo zachytit bolest na duši zcela jinak, než je většina z nás zvyklá. najednou nečteme edukační články, ale reálné, upřímné příběhy ze života. jde o niterné zpovědi úspěšných, v očích mnohých bezstarostných lidí, kteří se rozhodli odhalit část své duše světu. možná tak učinili právě proto, že oni sami moc dobře vědí, jak neuvěřitelně hojivé může sdílení být. ve chvílích, kdy v našich životech chybí světlo, se často setkáváme s pocitem, že jsme na všechno sami. vyprávění těch, kteří se nacházejí v procesu překonávání těžkostí a v jejichž tělech znovu vzplál plamínek naděje v lepší zítřky, může být velice nápomocné. za každ��m rozhovorem následuje vyjádření terapeutky, tedy o něco obecnější pohled na věc, který obsahuje cenné poznatky ze strany odborníka. autorka jde sice hluboko, ale jen tam, kam ji sami respondenti pustí; netlačí na ně, přistupuje k nim citlivě a s opatrností. jakožto citlivého člověka mě potěšilo zjištění, že respondenti se svou citlivost naučili otevřeně vnímat ne jako slabost, ale jako sílu či dokonce i dar. knihu tímto všem moc doporučuji, budu se k ní ráda vracet. nakonec ještě zmíním nádhernou obálku a celkové grafické zpracování, na to totiž nesmím zapomenout!

Svou citlivost mám rád, umožňuje mi vidět věci, které jiní nevidí. – Marek Torčík

[Dorota Bílá · Rating 5 out of 5]

Když mě u knihy rozloží už jenom prolog autorky, tak vím, že ta kniha bude stát za to. A taky, že stála.
Lindu Bartošovou znám z televize a vůbec by mě nenapadlo, že ona sama si procházela vyhořením z práce a bolestí na duši.

Kniha je vedena ve formě rozhovorů. Respondenti jsou z různých věkových kategorií (generace Z, mileniálové). Každý z nich má jinou profesi (herci, spisovatelé, hudebníci nebo fotbalista). Já sama jsme si knihu vybrala hlavně kvůli rozhovoru s Klárou Trojanovou, protože u ní jako jediné jsem věděla, že duševními problémy trpěla a byla jsem zvědavá na její příběh. Její příběh byl velice silný. Ale všechny příběhy byli něčím speciální (asi tím, že každý si zažívala něco jiného a proto to bylo tak pestré).

Knihu bych doporučila všem. PROSTĚ BĚŽTE DO TOHO!!! Mluvit o takových problémech je důležité a i když se to třeba úplně vás netýká, tak z knihy stejně vezmete něco. Já si z ní zvala to, že komunikace je základ a že požádat o pomoc není projevem slabosti, ale odvahy. Navíc Linda otázky pokládá velmi citlivě a nemáte pocit, že by potřebovala "vyzvídat".

Tuhle knihu nejde hodnotit jinak, než 5⭐/5⭐. Jsem moc ráda, že se kniha ke mě dostala.

[Zuzi · Rating 5 out of 5]

Kniha rozhovorov s ľuďmi, ktorým život priniesol duševné ochorenie. V rôznych podobách, no vždy sa ich život vykoľajil natoľko, že potrebovali opäť nájsť svoju trajektóriu.

Rozhovory sú hlboké, otvárajú tému duševného zdravia v celej jeho šírke aj hĺbke. No každý príbeh prináša posolstvo, že po beznádeji môže prísť nádej. Potrebujeme okolo seba ľudí, ktorým môžeme veriť, ľudí, ktorí zostávajú, záchrannú sieť, ktorá tu bude pre nás. Potrebujeme nájsť aktivity, ktoré nám pomáhajú. Obľúbený seriál, maľovanie, hudba, keramika, šport. Možností je veľa a každému pomôže niečo iné. K tomu všetkému je dôležitá odborná pomoc. Nájsť si spôsob terapie, ktorý pomôže a zároveň terapeuta/terapeutku, ktorému/ktorej môžeme dôverovať. A častokrát dôležitá barlička v podobe medikamentóznej liečby.

Pomoc existuje, aj keď máme pocit, že nie, že sme ostali úplne sami. Pomáha vedieť, že nie sme sami a nie sme jediní, kto má ťažkosti.

A vedz, že nie si slabý/slabá, práve naopak, si veľmi silný/á.

[Magda · Rating 3 out of 5]

Jak tuhle knihu hodnotit? Bezesporu je čtivá a hlavně důležitá, vychází z několikaletého pohybu a snahy mnoha lidí, aby se o duševním zdraví konečně začalo mainstreamově bavit.

Ale mně to nic moc nového nepřineslo. Mnoho z vybraných osobností mluvilo zajímavě, “bavilo” mě nacházet nejrůznější podobnosti a odlišnosti v jiných příbězích, ale možná jsem zkratka součástí této “osvětové” konverzace moc dlouho a tohle nepřineslo nic nového, jiného, nadhled, úhel, cosi, krom toho, že své zkušenosti popisovala docela úzká a privilegovaná výseč společnosti. Jistě to je nějaký krok někam, ale vlastně jsem měla pocit (a ono to párkrát zaznělo i při rozhovorech), že se tu vzájemně poplácáváme po ramenou a přesvědčujeme přesvědčené.

Is okay. Osobně mi asi taky nesedí taková forma mnoha krátkých rozhovorů, ale téma do české kotliny vnáší.

[Klara (klarinkniznisvet) · Rating 5 out of 5]

Bolest duše není tabu.
Úvodní věta na obálce, která výborně shrnuje to, co se titul snaží svým čtenářům předat.

Jak nám samotný název napovídá, publikace se zabývá duševním zdravím a přináší rozhovory se známými osobnostmi, které si prošly nelehkým obdobím a mají s bolestí duše osobní zkušenosti.

S podobnými problémy se totiž v dnešním moderním světě potýká čím dál větší procento lidí a mít možnost si přečíst o zkušenostech osob v obdobné situaci může být dosti motivující. Výpovědi dotázaných jsou upřímné a plné bolestivé pravdy. Nikdo nic nepřikrášluje, ba naopak. Všichni se snaží na svém příkladu ukázat, že byť si nemoc nevybírá, vždy je kam se o pomoc obrátit.

Toto nelehké čtení doporučuji úplně každému, kdo se chce o tomto tématu více dozvědět. Zvolený formát funguje dokonale a byť sama knihy tvořené rozhovory nevyhledávám, tato mě neskutečně překvapila♥️

[klaudie.kric · Rating 5 out of 5]

Kniha pro mě byla jako uklidňující objetí od blízké osoby.

Opravdu mi připadalo, že se knihu podařilo napsat tak, aby si v ní každý našel něco pro sebe přínosného.
Obsahuje příběhy lidí z různých profesí, prostředí a věkových kategorií, kteří si prošli nebo procházejí psychicky náročnými obdobími. Tito lidé často sdílejí své tipy, jak se jim jejich těžká období podařilo zvládnout. Také je skvělé, že je každý rozhovor doplněn o pohled terapeutky.

Obrovskou poklonu skládám Lindě za její šetrný a lidský přístup k osobám, se kterými vedla rozhovory.

[Pavlína Lindová · Rating 4 out of 5]

Přemýšlela jsem, zda mi kniha dala vše, co jsem od ní očekávala. Každý rozhovor má podobnou strukturu, přesto každý dostává jiný rozměr díky různorodosti osobností. Možná bych ocenila rozhovor s někým, kdo se nepohybuje v sociální bublině, která je autorce blízká. Zároveň rozumím, že jde o zpovědi známých lidí a právě to může čtenáři pomoct- že si psychickými problémy mohou procházet i oni.
Rozhodně bych knihu doporučila všem, kteří se cítí být v této situaci sami, ztracení. Ale i těm, kteří se s psychickými problémy nesetkávají, ale chtějí vědět, jak pomáhat.

[anežka · Rating 5 out of 5]

Skvělá a hlavně hrozně cenná kniha. Myslím si, že nejsem jediná, která dostala díky knize pocit pochopení a hlavně pocit silnějšího hlasu. Doporučila bych knihu všem, kteří se ve svých stavech cítím sami. Každá kapitola je doprovázena velice citlivým a naučným komentářem od terapeutky. Kéž by každý novinář*novinářka, autor*autorka a další veřejně činní lidé přistupovali k tématu duševního zdraví stejně.