Ze světa lesních samot

by Karel Klostermann

Román Ze světa lesních samot čtenáře přenese přímo do zmizelého světa staré Šumavy, Modravských plání a Březníku. Již v době svého vzniku (1892) byl vzpomínkou na dobu před velkou šumavskou vichřicí a kůrovcovou kalamitou v sedmdesátých letech 19. století, které Klostermannovu Šumavu nenávratně proměnily. Namísto historizujících popisných pasáží však text žije příběhy mnoha lidí, jejichž osudy byly svedeny dohromady v tomto odloučeném, drsném světě, kde ještě pořád po nocích obcházejí duchové zemřelých a kde člověk v souboji s přírodou mnohdy tahá za kratší konec. Každou kapitolu doprovází moderní ruční perokresby, dotvářející obraz tehdejší Šumavy.

Genres: Czech Literature, Fiction

192 pages, Hardcover

Published November 24, 2020

About the author

Karel Faustin Klostermann [klostrman], též pseudonymy Faustin, Doubravský, (13. února 1848 Haag am Hausruck – 16. července 1923 Štěkeň), byl český spisovatel s regionálním zaměřením na oblast Šumavy. Představitel realismu a tzv. venkovské prózy, jehož sebrané spisy obsáhly přes čtyřicet svazků románů, povídek, črt, fejetonů a skic, i část soustavných pamětí.

Reviews

[Jakub Adamek]

Klostermanna jsem si pamatoval z hodin literatury jako autora, který psal klasické romány z vesnického prostředí Šumavy. Tehdy ve škole mi jen málo co připadalo tak zoufale nezajímavé jako realistické příběhy o šumavských lesích. Zmýlil jsem se. Klostermannův román Ze světa lesních samot je strhující. Použité jazykové prostředky sice zní v dnešní době poněkud archaicky, ale ne natolik, aby to působilo při čtení rušivě. Děj románu je pak v mnoha ohledech překvapivě aktuální (ochrana lesů, sociální bariéry, rozdílné tempo rozvoje v jednotlivých částech země a chybějící infrastruktura, šíření vymyšlených zpráv). Klostermann se dotýká také univerzálních témat spravedlnosti a viny. V tomto ohledu ve mně některé části románu rezonovaly podobně jako kniha Na východ od ráje od Steinbecka. Jsem rád, že jsem nakonec překonal své předsudky vůči vesnické próze. Ze světa lesních samot je pozapomenutý klenot české literatury, který stojí za to znovuobjevit.

[Tomáš Fojtik]

Knihu jsem si vzal do čtečky na Šumavu (děkuji Městské knihovně v Praze za zpřístupnění) a nelituju. Zpočátku si musíte zvyknout na stylistiku a jazyk 19. století, ale Klostermann dovede psát čtivě a poutavě, byť je příběh zčásti jak z červené knihovny.

Kniha je nejvíce cenná v popisu života lidí a jejich těžké práce. Dnes si to už nedovedeme představit a pro ty, kteří na Šumavu jezdí odpočívat to je cenné doplnění obrazu krásné Šumavy.

[Katarína]

Milé čítanie o ľuďoch, prírode, lese a živote na samote, tak vzdialené našim uponáhľaným životom v mestách, mi pohladilo dušu a dalo možnosť snívať. ;)

[Apple]

Kdo by to řekl že člověk může deset minut brečet kvůli stromům..

[Eva Francova]

Děj knihy se odehrává na Šumavě na hranicích s Bavorskem. Autor nám zde líčí těžký život na horách, přibližuje nám jak a vůbec jací lidé tam žijí a ukazuje nám jejich každodenní strasti, ale i radosti.

V rámci skupiny Klasikomilové na Instagramu se mi občas dostane do rukou perla literatury, o které jsem neměla ani ponětí. Bylo tomu tak i tentokrát. Jméno Karel Klostermann mi nic neříkalo, ale po přečtení knížky jsem ráda, že jsem jeho dílo potkala.

Ze začátku mi přišlo těžké se začíst a zvyknout si na jazyk, ale za chvíli jsem se ponořila do příběhu a knihu jsem nemohla odložit. Čtení to bylo místy úsměvné, někdy napínavé, ale kolikrát i drsné.

Jsou zde nádherné popisy šumavské krajiny, že byste se tam nejraději rozjeli podívat a nějaký čas tam strávili, a to i přesto, že většinu děje tu autor ukazuje opravdu těžký život na samotě v horách. Je zde ukázána síla přírody, ale i lidské city.

Čtení jsem si moc užila a jsem ráda, že jsem si knihu vybrala.

[Quanti]

Sto třicet let stará věc, a panebože, jak se to úžasně čte.

Takhle: je potřeba se připravit na ten jazyk. Ten je už hodně odlišný od dnešního a mám podezření, že jsem to zvládla plynule číst jen díky svým studiím na bohemistice :D ale milionkrát to stojí za to. Nemohla jsem se odtrhnout, bylo to perfektní.

Děkuju skupině #klasikomilove na IG, že mě na tenhle klenot přivedla.

[Miroslav Kožnar]

Klostermann v knize líčí věrně, bez patosu i příkras drsnou krásu hvozdů staré Šumavy, podhorské krajiny a zemitost tamního lidu.

Pohraničí bývalo odnepaměti jablkem sváru. Rázovitost kraje skýtá útočiště lidu specifických povahových rysů. Kraj plný pytláků, lidu zamlklého, prostého, často omezeného, nevzdělaného, pověrčivého a svárlivého. Zmíněn je i narůstající podíl židovského obyvatelstva.

V konfliktu revírníka a jeho područího, s pohraničními pytláky, dává Klostermann prostor konfliktu mezi vědomím povinnosti a pocitu viny za zabití člověka. Eliminovat pytláka zabitím, je v době děje románu zcela legitimní, setkává se ovšem s důsledky v podobě msty a výčitek svědomí.

Motiv nenaplněné, nešťastné lásky je nadto demonstrací neslučitelnosti kulturních rozdílů dvou zúčastněných figur. Vzdělaný, sečtělý adjunkt zahoří naivní láskou, kterou sličná, leč analfabetická, prostá pošumavská dívka není sto opětovat.

Pozoruhodným je i svědectví o rozsáhlých polomech, způsobených vichřicí a o kůrovcové kalamitě, měnící ráz Šumavské krajiny.

Román je svědectvím doby. Krásným líčením s patrnou láskou ke krajině a kritikou tamního lidu.

[Martin Ďurec]

Napriek časovému odstupu vo mne tento klasický román prebudil snenie o romantickom živote, niekde uprostred hôr a peknej prírody. Avšak samota je tu vykreslená aj vo svojom negatívnom svetle. Domáci obyvatelia sa s drsným prostredím vedia vysporiadať inak, ako "prišelci". Gro knihy tvoria pre mňa osobne opisy prírody a živlov, ktoré sú krátke, ale prenesú človeka do hustých lesov. Ľudské osudy sú zaujímave tým, že príblížia často priamočiaré myslenie bežných ľudí 19. storočia. Niekomu ale táto romantická kniha nemusí sadnúť, ak ich takáto prírodná tématika nazaujíma. Pre záujemcov - dej je inšpirovaný touto reálnou horárňou: https://www.sumavanet.cz/breznik-purs...

[Pedro Calamari]

A beautiful story about the hardship of living on the edge of the world, where there are deep and vast old forests, almost no roads, and when the winter hits, you are completely on your own until the spring comes.

You get a glimpse into a world that no longer exists - old Šumava before 1870 - that the author grew up in in his childhood. With its tough people, with roots deep in the ground like trees.

The story is enjoyable and at times quite thrilling.
If you love nature and you are a romantic soul, you will enjoy this book.

[Radka.Slunce]

Skvělé čtení hlavně pro znalce Šumavy a obdivovatele dávných časů. Příběh samotný je spíše průměrný.

[Fero]

Cesta v case, co pohladi dusu. Prechadzka po lesoch v casoch davno minulych. A ten zaver.

[Lena Donan]

audiokniha_čosi sa mi tam zdalo riadne nedoriešené, nech sa prepadnem, ak to tak nie je!