Příští zastávka

by Michaela Merglová

Fantaskní román o ženském přátelství, hledání záchytných bodů v životě i sebe sama

Karolína a Markéta jsou sice na pohled jako oheň a voda, rozumí si ale jako nikdo jiný. Nyní obě kamarádky čelí výzvám, s nimiž si nevědí rady. Markéta se po rozpadu vážného vztahu stáhla s úzkostmi do malé vesnice, Karolína se zase pokouší vybalancovat úspěšnou kariéru a rodinný život, který má do pohody daleko. Novou perspektivu jim měla dát společná dámská jízda, jenže ta se mění v eskapádu bizarních situací, před nimiž není úniku. Kdo chce vykrást knihovnu? Co se píše v králičím manifestu? A co znamenají dopravní nehody, které jim mizí přímo před očima? Aby zvládly vyřešit, co je trápí, budou se muset spolehnout jedna na druhou. Tuhle zatěžkávací zkoušku však jejich přátelství nemusí ustát.

Příběh o dospělém přátelství dvou žen, které se potýkají s osobní krizí tím nejlepším způsobem, jakým to jde — bláznivým road tripem.

Genres: Czech Literature

231 pages, Hardcover

Published April 17, 2025

Reviews

[Ef Grey · Rating 4 out of 5]

Tohle bylo strašně zvláštní a dobré zároveň. Příběh o dvou kamarádkách, Karolíně a Markétě, které si každá v sobě řeší nějaké věci, ale pak to stejně všechno někdy musí vybublat na povrch jako z hrnce; a to všechno říznuté magickým realismem/finským podivnem/něco mezi tím vším.

Knihu jsem si záměrně vybrala na „vlakový den“ a nemohla jsem si vybrat lepší. Všechno je tady tak nějak v pohybu, v rámci jednoho dne se odehrává nějakých 80 % knihy a hrdinky „chvilku neposedí“, stále se něco děje a někam chvátají, ať už je to výstava neexistujícího umění nebo knihovna, ve které je na knihovnu ruchu až moc.

Styl psaní je celkem úsporný, zároveň ale hravý jako děj samotný; narážela jsem tu na různé aliterace a pěknou hru se slovy. Nechybí král králičích lidí ani Wes-Andersonovská honička.

Zároveň někde za půlkou se to za mě začalo lámat, přibylo více rozebírání vztahů a krize v manželství; těžko říct, jestli já mám problém s knihou nebo kniha se mnou. Celkově ale můžu doporučit, jen to možná není úplně oddechovka, je to bláznivé, ale zároveň se to dotýká nějakých psychických problémů a vztahových problémů. Hodně mě bavil i vhled do nakladatelského prostředí, protože obě hlavní hrdinky jsou spisovatelky.

[Michaela · Rating 5 out of 5]

Knihu som kúpila na knižnom veľtrhu Svět knihy Praha 2025 na doporučenie pána, ktorý pracoval v stánku vydavateľstva Host. Mrzí ma, že neviem jeho meno, ale aspoň touto cestou sa mu chcem veľmi poďakovať za radu. Na pultíku pred ním boli rozostavené scifi a fantasy lahôdky, no už som z nich mnohé poznala, prečítala (niektoré ma bavili viac, iné menej). Bolo však vidieť, že všetky knihy pozná a zanietene ich odporúča záujemcom. Zbožňujem takýto zápal pre literatúru. A na môj dotaz, že hľadám niečo odlišné, nie klasiku, ale zaujímavé čítanie, niečo ako Anihilace, odpovedal, že toto je podobné - ak poznám fínske podivno… a to milujem!! No medzi nami, je to skôr české podivnô. :) Ale je to skvelé.
Na autorkinu besedu som zablúdila len chvíľu predtým (prezentovali úplne odlišnú military sf knihu, ktorú napísala s iným autorom zároveň), dostala ma svojou bezprostrednosťou a zmyslom pre humor.
V knihe Příští zastávka je dokonalá situačná scénka v knižnici a následne so sochou a mňa vo vlaku doslova nahlas rozosmiala. (A oceňujem jemné doťuknutie s príbehom v príbehu, kde sa potom na prach obráti…)
S ľahkosťou o vážnych témach ako je vyhorenie, depresia, úzkosť, nevera, manželské problémy (aj keď o vzťahových témach som nemala chuť čítať), stagnácia, či zrada v kariére a v živote celkovo, príbeh dvoch priateliek, ktoré potrebovali „nakopnúť” a pohnúť sa z miesta… Občas sa stane, že obrannou reakciou na ťažkosti je útek a úkryt, no postaviť sa im čelom a zmeniť situáciu chce veľkú odvahu. A niekedy aj kamošku ako zrkadlo. Magický realizmus má v tomto prípade podobu miznúcej autonehody, kúzelníckych trikov, či cirkusovej atmosféry. S humorom popísaná cesta dvoch spisovateliek za zážitkami sa vyhrocuje na industriálne oceňovanom bitúnku/ kombinatorickej kaviarni/ umeleckej galérii (skladanie prvkov, hra so slovami a prázdne plátna, či nič nehovoriace nabubrelé frázy o literatúre) boli tak dokonale opísané, ako to vyprázdnené umenie, ktorému všetci tlieskajú, aj keď mu nik nerozumie… ale je to teraz aktuálne a trendové, tak prečo si z toho ironicky neuťahovať? Bavila som sa od začiatku do konca. Prišiel pomerne náhle, na pár strankach v závere sa odohral posun v myslení postáv a začali so zmenou. Ten drive by asi v prípade dlhšieho textu upadol, takže to skončilo podľa mňa v najlepšom.
Pri čitaní som si neskutočne oddýchla… trochu zamyslenia, načrtnuté riešenie, no autorka dáva postavám voľno a tie si ho už dotiahnu mimo text. Zároveň jemne fantaskné, s nádychom sebairónie i humoru.

[Zuzana Schedová · Rating 4 out of 5]

Ok, dejte mi další knihy autorky, protože tohle byla parádní kamarádská jízda a já chci toho od ní číst víc.
Příští zastávka je příběhem dvou kamarádek, spisovatelek, ze kterých jedna žije na samotě na vesnici a ta druhá v ruchu velkoměsta. Kým jedna píše knihy pro děti, druhá je autorkou detektivních bestsellerů. Ale obě mají svá trápení a tak se domluví, že se sejdou a strávi společně čas. Vznikne z toho ta nejpodivnější dámská jízda s jakou jsem se kdy setkala.
Dát Příští zastávce nějakou nálepku nebo ji zařadit do nějakého konkrétního žánru není vůbec jednoduché, je to taková bláznivá jízda, která je plná ironie a suchého humoru, absurdních situací a rozhovorů, které vás donutí se nad mnoha věci zamyslet. Místy mi to připomínalo severské podivnou svou absurditou a hrozně moc mě bavilo jak autorka s humorem sobě vlastním psala o vyhajpovaných podnicích, umění, vydávání knih a knižním světe jako takovým, smála jsem se nad hromadou situací, které se ve knize děli a bylo to fakt povedené. Takhle kniha mi sedla do stylu mého uvažování a nad hromadou věcí jsem souhlasně pokyvovala hlavou. I když jsem podle anotace čekala něco vtipného a odlehčeného, tak šla místy až překvapivě do hloubky. Přátelství, vztahy, kariéra a žonglování rodinného a profesního života, to jsou věci, se kterými se setkáváme všichni a díky Příští zastávce se na to můžeme podívat s nadhledem a zjistiť, že i když máme pocit, že jsem ve velké krizi a není cesty ven, někdy se jenom stačí vyrazit na bláznivý výlet, zažít pár nečekaných věcí a najednou získáme nadhled a tu perspektivu, kterou potřebujeme, abychom se rozhodli, co dál. Skvělé to bylo. Smekám před autorkou.

[Liiz_cita · Rating 4 out of 5]

Netuším, či som bola pripravená na to, čo sa mi s touto knihou dostalo do rúk. Farebná, veselá obálka mi sľubovala pohodové, možno trošku bláznivé čítanie. No dostala som niečo omnoho viac — príbeh, ktorý sa na mňa nalepil ako vôňa starých strán zmiešaná s čerstvým vetrom z ciest, a ktorý sa mi dostával pod kožu pomaly, nenápadne, no vytrvalo.

Sledovať Karolínu a Markétu — dve ženy, ktoré sú každá iná ako deň a noc, no aj tak ich spája niečo veľmi podstatné — bolo ako vydať sa na výlet, o ktorom si myslíte, že bude len krátkou zastávkou, a zrazu sa ocitnete uprostred divokého dobrodružstva plného nečakaných zvratov, výbuchov smiechu, ale aj tichej bolesti. Obe hrdinky riešia zásadné životné uzly — vzťahy, seba hodnotu, prácu — a robia to spôsobom, ktorý je tak ľudský, až ma to viackrát dojalo.

Autorka sa s ľahkosťou pohráva s magickým realizmom, absurditou a pritom nikdy nestráca kontakt s realitou. Príbeh je plný situácií, ktoré sa miestami zdajú až neuveriteľné, no práve cez ne sa odhaľujú tie najpravdivejšie emócie. A ak by vám náhodou napadlo, že je toho „trochu priveľa“ — máte pravdu. Ale práve v tom spočíva jeho čaro. Aj život je predsa občas „trochu priveľa“.

Kniha má v sebe zvláštnu ľahkosť. Je vtipná, často ironická, no zároveň sa vie stíšiť a položiť vám na dušu otázky, ktoré si možno kladiete už dávno. Práve ten kontrast — medzi humorom a vážnosťou — je dôvodom, prečo mi táto kniha tak sadla. Bola to jazda, ktorá sa chvíľami zdala šialená, inokedy až bolestivo pravdivá. A práve v tom spočíva jej sila.

Áno, občas som si želala, aby niektoré scény dostali viac priestoru, kapitoly boli trochu kratšie a mená o čosi menej extravagantné. Ale zároveň viem, že bez týchto výstrelkov by to nebolo ono. Tento príbeh má dušu. Má srdce. A má odvahu byť iný.

Čítala som to ako oddychovku, no odniesla som si viac, než som čakala. Pohladenie, smiech, ale aj tichý pohľad do seba. A viem, že sa k tejto knihe ešte niekedy vrátim — nie preto, že by som zabudla dej, ale preto, že si budem chcieť znova prežiť ten nežný, mierne chaotický svet medzi riadkami.

[Alžběta Bílková · Rating 4 out of 5]

Příští zastávka je příjemná “divnokniha” - byť se na jejích stránkách dějí zvláštní a občas nevysvětlitelné věci, je veskrze lidská a občas bolestivě realistická. Velké plusy za přátelství obou žen po třiceti, které se tímhle roadtripem (ne)vyrovnávají se směrem svých životů, a co si budem, díky prostředí literární scény se v tom člověk chtě nechtě místy najde. Možná bych snesla ještě pár stránek navíc, co se dělo s oběma kamarádkami “po návratu”, ale jinak je tohle skvělá záležitost do teplých dní, kdy člověk může hezky reflektovat spolu s hrdinkami, jestli je tohle ten život, který si přejí žít.

[lili.darknight · Rating 4 out of 5]

4,5*

Maki a Kuře. Kamarátky, v ktorých by sa našli mnohí z nás. Také rozdielne, také inakšie, pritom také rovnaké. Jedna druhú ťahajú. Niekedy z problému, inokedy do dobrodružstva. A to, čo začne ako obyčajný výlet, čoskoro prerastie do niečoho miestami až absurdného. Nie vyslovene magického či fantazijného. Skôr podivného spôsobom, akým bývajú niektoré severské počiny, najmä tie fínske. No pritom stále stráviteľnou formou, takou mierou, úsmevnou.

A je to také šialené, že by sa to naozaj mohlo stať. Dohnané do nepredvídateľných výšin, no pritom zaujímavo premyslené a prepletené. Až kým to nezačne bodať. Všetkými tými ťaživými témami. Problémami. Traumami. Aj ostňami, ktoré občas púšťame na tých, ktorých najväčšmi milujeme. Lebo s nimi môžeme byť pichľaví. Až kým to nepreženieme.

Veľmi komorná záležitosť. Úsmevná. Plná fantázie. Svižná. Jednoduchá vec tak na jeden-dva večery. A pritom čosi, čo doznieva postupne a pomaly. Aj niekoľko dní. Lebo je tam Maki a Kuře. Ale možno je tam tak trochu každý z nás. Je teda určite.

[Aktak Dvonč · Rating 4 out of 5]

Úlet. Moja prvá kniha od autorky, ktorú som si vybrala podľa obalu..
Celý čas čítania som sa zamýšľala, ako môže toľko nezmyslov dohromady dávať zmysel? Niekoľkokrát som vybuchla smiechom pri rôznych dejových situáciách ale i pri neobyčajných hrách so slovami, ktoré svojou surovou ľudskosťou zasiahli moju predstavivosť a ja som sa tak vedela úplne vžiť, resp. pochopiť situácie. Pre mňa to bola dokonalá oddychovka.

[David · Rating 4 out of 5]

Tak tohle bylo divné, ale tak nějak zvláštně dobře divné. Od Míši jsem čekal něco jiného, ale i ty divné knihy se od ní velmi dobře čtou.

[Jarmila Kašparová · Rating 5 out of 5]

Dvě kamarádky, autorky, jimž se rozpadá život - každé jinak, a každá se s tím potýká jiným způsobem - se sejdou. Plány odpočinout si na vsi nebo naopak vyrazit do města za zábavou a rozptýlením na sebe narazí, protože každá z nich se pokusí pomoci té druhé způsobem, který ta neocení a možná nepotřebuje. Během absurdních peripetií přátelství dostává trhliny a začíná být zjevné, že spěje k hádce, která buď pročistí vzduch, nebo všechno ukončí.

Napsat, že se mi kniha líbila, je understatement of the century. Jenže důvody, proč se mi líbila nebo co se mi na ní líbilo nejvíc, jsou dost osobní a nemůžu je tu rozebírat. Ta zásadní věc je, že v postavách nacházím něco svého. Připadám si zahlédnutá a popsaná, lapená příběhem, který by jen s docela drobnými změnami klidně mohl být můj.

V souvislosti s touhle knihou se objevuje pojem "finské podivno." Říkám si, proč vlastně, když už docela dlouho máme vlastní podivno v literatuře české třeba v díle Michala Ajvaze. Podobně jako v jeho knihách i tady se dějí postavám divné věci, které hraničí s nadpřirozenem, ale jen zlehýnka, takže pokud jste zapřisáhlými příznivci racionálních vysvětlení, pravděpodobně si všechny ty věci dokážete zdůvodnit jako shody náhod či halucinace. V čem se Příští zastávka výrazně liší jsou postavy, které mi dávají smysl a dokážu se s nimi ztotožnit (v některých případech až moc.) A spíš než slovo "podivno" (ať už kterékoli národnosti) se mi dere na jazyk zájmeno "wesandersonovské," které jsem si nejspíš právě vymyslela.

Protože sled událostí, které jsou snad trochu "quirky" a malinko bizarní, tu není smyslem příběhu, nýbrž katalyzátorem, který urychlí procesy, k nimž by postavy nejspíše časem stejně dospěly. A v jádru je příběh o postavách, jejich pocitech a jejich přátelství.

[Zuzana Hartmanová · Rating 4 out of 5]

4,5*

Tuhle knihu jsem zhltla za dva dny, jen mi strašně dlouho trvalo sesumírovat, co k ní napsat. Příští zastávka je podivná – kloubí velice specifický styl jemného humoru s absurdními situacemi a silnými životními momenty.
Oběma hrdinkám jsem fandila a obou mi bylo zároveň tak trochu líto – každé z jiného důvodu. Stejně tak jsem se v obou do určité míry viděla a o to silněji ve mně jejich trampoty (i radosti) rezonovaly.
Ráda bych řekla, že kniha byla milá, protože byla… zároveň ale zvládla být neskutečně silná a vážná. Se spoustou myšlenek jsem hodně souzněla a musela jsem si nechat čas na to, abych je patřičně strávila – některé momenty pro mě byly dost syrové a bolavé. Oceňuji zrcadlo, které Míša nastavuje společnosti, i to, jak obě hrdinky všechno braly a řešily – bylo to lidské.

Když jsem si knihu pořizovala, bylo mi prorokováno, že s mojí povahou a životními zkušenostmi, budu nejspíš brečet… Nebrečela jsem, ale kniha se mě tak nějak dotkla a něco ve mně zanechala – i po dočtení se k ní občas v myšlenkách vracím, což se mi úplně běžně nestává. Takže díky za tento literární kousek.

[Hallien · Rating 4 out of 5]

Michaela Merglová je známa najmä v žánri fantastiky.
S touto knihou sa však pustila do súčasného románu, a štylizovala ho do veľmi zaujímavého fínskeho podivna. Román o priateľstve medzi dvoma diametrálne odlišnými ženami, ťažkých životných skúškach a jednom bláznivom road tripe obohacujú práve prvky magického realizmu a špecifického humoru.
Nie je to môj každodenný chlebík, ale magický realizmus mám veľmi rád a autorke sa podarilo ho veľmi jemne zapracovať do príbehu, ktorý je bláznivý, občas emočne silne zafarbený, no hlavne veľmi zručne napísaný.
V knihe som miestami cítil aj akúsi láskavosť - neviem, či to bol autorský zámer, ale myslím že ľudom s podobnými skúsenosťami by mohla aj pomôcť. Spolu s humorom a skvelou prózou to stačilo na to, aby som zážitky Karolíny a Markéty zhltol aj s navijakom, aj keď s nimi nemám vonkoncom nič spoločné. A Pieseň ocele ktorá na mňa už dlho čaká na poličke si posúvam o čosi vyššie v zozname TBR, pretože Merglová ma dostala svojím štýlom. Myslím, že ak pôjdete do knihy s otvorenou mysľou, neoľutujete.

[Zrzi čte · Rating 3 out of 5]

Asi jsem čekala víc. Anotace mě navnadila, začátek bavil ale absurdnost některých situací mi neseděla. Navíc mě Karolína velmi rychle začala štvát a to i přesto, že jsem chápala proč se tak chová. Markéta mi seděla mnohem víc, možná to byla fňukna, ale mě spíš přišla jako někdo, kdo po všech kopancích na všechno rezignoval. Ty její špatné stránky nebyli dávány na obdiv tak jako ty Karolíniny. Vlastně mi přišlo, že se celá kniha soustředí víc na Karolínu než na obě dvě, což bych u knihy o ženském přátelství předpokládala. Celé to bylo takové zvláštní, jako by se autorka snažila spojit tři příběhy do jednoho a moc se jí to nedařilo.