Za časů krále Václava IV.

Husitská epopej #1

by Vlastimil Vondruška

Několikadílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Historicky věrně popisované události tvoří kulisu čtivého a napínavého příběhu rozvětvené rodiny Prokopů, jejíž příslušníky postaví neúprosný osud proti sobě.

První díl se odehrává v letech 1400 až 1415. V té době se rodina Prokopů rozdělí, část se usazuje v Praze, zbytek zůstává v rodných jižních Čechách. Kniha popisuje život na dvoře krále Václava, prostředí pražské univerzity, mládí Jana Žižky, bitvu u Grunwaldu a také počátky reformačního hnutí a upálení Mistra Jana Husa.

Genres: History, Audiobook, Historical, Czech Literature

600 pages, Hardcover

First published September 1, 2014

About the author

Narozen 1955 v Kladně. Po absolvování Filozofické fakulty Univerzity Karlovy působil v Československé akademii věd a v Národním muzeu. V té době publikoval více než 50 vědeckých studií z dějin hmotné kultury a několik odborných knih. V současné době žije nedaleko Bezdězu a věnuje se výhradně literatuře a historické publicistice.
Dosud vydal dvacet pět historických románů pro dospělé a dva pro mládež, satirický román o současné politice a několik populárně-naučných knih (mezi jinými Život ve staletích). Je autorem dvou divadelních her a filmu Jménem krále (s Karlem Rodenem v hlavní roli), který vznikl podle románu Vražda v ambitu. Podle románů Dýka s hadem a Záhada zlaté štoly byly natočeny rozhlasové hry (vydané rovněž na CD).
Již pětkrát obdržel "Cenu čtenářů" nakladatelství MOBA, dále získal Zlatou stuhu IBBY a cenu knihovníků SUK.

Reviews

[Pavlína]

A je to. Zase budu muset čekat na další díl.
Dostala jsem přesně to, co jsem čekala - odborný vhled autora spolu s lehkým stylem psaní. Na jednu stranu tedy nenáročné čtení, na druhou je příjemné zahledět se do české historie a ještě se u toho skvěle bavit.

[Lukynko]

Zajímavá kniha, hlavní a známe postavy jsou spojeny s méně známými, jejich osud se místy proplétá.

[David Tuma]

První díl sedmidílné historické ságy na šest seti stranách rozehrává osudy kupecké rodiny Prokopů z Písku. Postavy jsou vždy přímo i nepřímo navázány na historické osobnosti našich dějin. Vyprávění plyne tak klidně až se člověk v polovině knihy musí přemlouvat do dalšího čtení i dílu.

[Ola Hol]

Ir reads quite well. No high-brow literature, even though its author claims that Husitska Epopej is a more searious reading than his historical detective novels. It's interesting to see how a nationalistic text works in the Czech context. For me it's a bit like going back to Sienkiewicz's "Teutonic Knights" - even the Grunwald (Tanneberg) battle is mentioned in both books. Which I'd say locates Vondruska in that tradition - kind of dubious quality adventure novel with a nationalistic purpose, which renders the task a bit ridiculous in a reality, when Czechs do enjoy their statehood. The amount of sexism is another comical element to me - do people really still do that?:)

[Martin Smrz]

Tezko hodnotit tuto knihu. U Vondruskovych knih se bud spojuje napeti s historii (Hrisni lide kralovstvi ceskeho atd...) coz je velmi ctive nebo pouze historie (Premyslovska Epopej). Ctenar se k nim tak pristupuje a ocekava bud zabavu a nebo pouceni. V teto knize se oba pristupy misi vic nez je ocekavam :-) a tudiz knizka je mene historicka a mene zabavna a to hlavne tim ze pribehy se nemaji sanci rozbehnout nebot se preskakuje od pribehu k pribehu a dale ke kouskum historie. Neni to spatna kniha a prectu si i pokracovani, ale jsou Vondruskovi knihy lepsi nez je tato.

[Michal Ozogán]

Narozdíl od Přemyslovske epopeje to není psané z pohledu králů ale spíše "obyčejných lidí" (ve skutečnosti střední vrstvy). Je to čtivé (ale ve skutečnosti to poslouchám jako audioknihu) a je fajn vidět ty dva pohledy na věc a je jen ten nacionalistický, který nás učí ve škole.

[Barbara]

Stravitelné kousky historie, na které se čím dál víc těším... Nemoci se odtrhnout od děje, ve kterém je konec víc než jasný... To pro mě znamená, že autor opravdu UMÍ !!!

[Ladislav Vlček]

Hele, mě to bavilo. Poslouchal jsem jako audio knížku, hezky podána historie skrz "kroniku rodu" smrcnutou románem. Rozhodně dobrý poměr cena výkon pro audio verzi:))
Z pohledu výtek snad jen lehounce předvídatelný dej a někdy lehce plošší postavy. Jinak za mě 5hvezd.

[Jiří Oukropec]

O husitské době maximálně objektivně. Historický román se čte jedním dechem.
Jedna z nejlepších knih.

[David]

One of the most impressive historical novel I have ever read.

[Blahon]

Trochu pomalejší tempo knihy, ale krásná.

[David Špunda]

Engaging reading
a historical novel comparable to the Cathedral of the Sea, but this one is even better for me because it tells the history of Czech history.

[Jan Polonský]

co rici, spicka ceskeho historického romanu..

[Petr]

Série Husitská epopej je rozhodně dílo hodné obdivu, už jen co do jeho rozsahu. Mám za sebou prvních 6 částí o 3720 stránkách, v mém případě tedy audioknihy o celkové délce 167 hodin, mapujících léta 1400-1471, a to má ještě vyjít poslední 7 část. Pro někoho by to mohlo být asi celoživotní dílo, ale Vlastimil Vondruška to stihl za pouhé 4 roky a u toho ještě chrlil další knihy odehrávající se v jiných obdobích bohaté České historie. Všechna čest.
Děj je podáván jako vyprávění o životě jedné fiktivní rodiny, počínaje píseckým Prokopem a jeho čtyřmi dětmi v roce 1400. Jejich osudy se záhy rozcházejí a každý z nich se nachomýtá k různým důležitým historickým událostem a postavám, díky čemuž si je oživíme, případně se o nich vůbec dozvíme, z pohledu nezávislého pozorovatele a účastníka, nasajeme atmosféru té doby, poznáme život prostého lidu i čehosi jako "střední třídy", ale nahlédneme i mezi šlechtu. Jeden z Prokopových synů se stane obchodníkem, který se snaží vycházet se všemi, další lapkou, který loupí po boku Jan Žižky u Rožmberků, třetí syn knězem, jenž se dostane do křížku s Janem Želivským a nejmladší dcera se vdá do Prahy, kde spolu se svým nevlastním bratrancem pomáhají Janu Husovi prosazovat jeho učení.
Děj je podáván formou chronologicky řazených mini příběhů jednotlivých postav a jejich rodin. Obvykle se jim v životě vynoří nějaký problém (příhoda, radost, starost, možnost pomoci...), který chytrým a originálním způsobem vyřeší (nebo nevyřeší) a děj se přesune na další postavu. Mezi jednotlivými roky je vždy zařazen vstup dvou kronikářů, pra-pra-pra-potomků starého Prokopa (cca o 150 let později, přesný datum tam tuším nikdy nepadl), kteří jakoby sepisují kroniku svého rodu a nadcházející rok vždy shrnou z hlediska historického, ale i rodového. U toho se obvykle kultivovaně pohádají o záležitosti víry (jeden je katolík, druhý utrakvista) a naládují se buchtami. S přibývajícími léty se rodina rozrůstá o manželky, manžely, sny, dcery, jejich partnery a jejich děti, a za pár desetiletí už mají Prokopovi prsty všude a ve všem.
Husovo učení a snahy o reformu církve bych shrnul asi takto: Když už chcete podle těch nesmyslů žít, tak je alespoň dodržujte doslovně. On tedy těm báchorkám s Bohem asi fakt věřil, jinak by ho totiž tehdejší totalitní církevní režim popravil hned, jak by jeho popření vyslovil, ale to dává celým husitským válkám ještě další rozměr. Pár let od jeho upálení se celý spor smrsknul v podstatě jen na to, jestli při mši mají víno, symbolizující Kristovu krev (blé) popíjet jen kněží nebo dají cucnout i všem, co tam přišli (to se to pak šířil mor). Čili zhruba něco na úrovni války o to, jestli Červená Karkulka měla červené i spoďáry nebo byly bílé. Kvůli tomu se tu Češi mezi sebou skoro celé století vzájemně zabíjeli. Ti chytřejší to tedy samozřejmě vzali jen jako záminku k prosazení svých cílů a fikaně měnili názor, jak se jim to zrovna hodilo, ale stejně. No a o všech těchto sporech, jejich důvodech, příčinách a následcích i zákulisních hrátkách okolo nich se právě nenásilnou formou zábavné ale místy i napínavé "mýdlové opery", dočtete, ale na rozdíl od mnoha dalších se i poučíte a pochopíte spoustu věcí historických i současných, právě v sérii Husitská epopej.
Audioverzi těchto i dalších Vondruškových knih se ujal Jan Hyhlík. Měl jsem s ním tu čest už u jiných audioknih, které načetl dříve, a popravdě řečeno, ne vždy mě jeho přednes nadchl. Možná se na tom podepsal i mnohdy slyšitelný fakt amatérštějšího způsobu jejich nahrávání (ne zcela čistý zvuk, asi nekvalitní mikrofon, odfláknutý střih, nesprávně přečtená cizí jména, šustění při obracení stránek apod.). V tomto případě je však nahrávka zpracována velmi profesionálně nakladatelstvím Tympanum a vyprávění tohoto typu literatury Hyhlíkovi sedí jak "prdel na hrnec". Až na skutečně velmi zřídka (cca jednou za díl) se vyskytující případy, kdy mu nevyšel dech (nebo polknutí, či zívnutí), které zapomněli vystřihnout a nahrát znovu, čemuž se při délkách těch děl nelze divit, je to zcela excelentní výkon.
Mimochodem, do čtení (poslechu) této série, jejíž délka mě děsila a odrazovala s ní začít, jsem se pustil v rámci dokreslení atmosféry při hraní geniální hry Kingdome Come: Deliverence odehrávající se právě v roce 1403. Společná konzumace obojího pak ve mě zanechala hluboký dojem a ještě větší prožitek děje a vcítění se do atmosféry a života té doby. Takže (nejen) všem pařanům KCD doporučuji k pochopení souvislostí a doplnění vzdělání neváhat a pustit se do úžasné ságy Husitské epopeje ještě dnes.

[Marie]

Nejsem zrovna milovnicí historických románů, ale manžel má Vodrušku rád a já mu jej ráda kupuji - takže jsem nakonec podlehla a sáhla po Husitské epopeji.Kniha je to tedy obsáhlá, což by možná mohlo někoho odradit, ale mám pocit, že hlavním cílem páně Vondrušky je pobavit - styl jeho vyprávění je jaksi velmi současný (jeho hovorová reč je pochopitelně řeč našeho století - a to se přiznám mě v některých větách cituji: "fakt štvalo") Ale to snad je jen taková menší vada na kráse - nedokážu posoudit jevy a děje historické (doufám jen, že s nimi nezachází tak volně, jako s jazykem). Účelu tedy bylo v mém případě dosaženo, pobavila jsem se a ráda strávila s rodem Prokopů několik večerů.

[V]

Vlastimil Vondruška je právem jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších autorů historických románů. Sám je historikem, má za sebou odbornou literaturu (encyklopedickou řadu Život ve staletích, ...), historické detektivky (volně navazující sérii o Oldřichovi z Chlumu), úspěšnou čtyřdílnou ságu Přemyslovská epopej a nyní přichází na řadu další bichlovatá sedmidílná sága, Husitská epopej. Dle mého názoru má předpoklady ke stejné, ne-li vyšší úspěšnosti!

Několikadílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15.století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo, které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým. Snaží se postihnout důvody, proč se chudí postavili proti bohatým, prostí proti vzdělaným, Češi proti Němcům, a jak dopadl střet rozumných s fanatiky. Historicky věrně popisované události tvoří kulisu čtivého a napínavého příběhu rozvětvené rodiny Prokopů, jejíž příslušníky postaví neúprosný osud proti sobě.

První díl se odehrává v letech 1400 až 1415. V té době se rodina Prokopů rozdělí, část se usazuje v Praze, zbytek zůstává v rodných jižních Čechách. Kniha popisuje život na dvoře krále Václava, prostředí pražské univerzity, mládí Jana Žižky, bitvu u Grunwaldu a také počátky reformačního hnutí a upálení mistra Jana Husa.

Vždycky říkám, že anotace jsou zavádějící a nejlepší by bylo je vůbec nečíst, prostě se rovnou pustit do knihy. Jenže v případě knihy Za časů krále Václava, což je podtitul prvního dílu Husitské epopeje, je ten text vzadu na obálce knihy přesný, výstižný a dokonce pravdivý. Panu Vondruškovi patří všechna čest za mnoho věcí, které z jeho nejnovější knihy vyzařují, ale já smekám především za jeho odvahu napsat tak obsáhlé dílo o době plné církevních rozporů, osudových zvratů v dějinách českých zemí a dokonce i o slavných historických postavách jako je Jan Žižka nebo mistr Jan Hus.

Nedávno jsem se zajímala, proč jsou historické romány tak úspěšné, když vlastně historie jako taková cílové čtenáře nebere. Můj případ to není, dějepis patří mezi mé nejoblíbenější předměty, ale jsou i lidé, kterým dělají velké problémy jména a data a v oblasti dějin se raději vzdělávají prostřednictvím knih, například těch od pana Vondrušky. Proč je tolik lidí čte? Husitská epopej mi znovu potvrdila, proč jsou knihy tohoto autora tak úspěšné. Pan Vondruška v knize zúročil vše, co dělá jeho knihy přitažlivými - důkladnou znalost dějin, vhodnou a dobře promyšlenou směsici dění mezi šlechtou i spodinou, rychlý spád děje a krátké kapitoly plné zvratů, které nutí čtenáře zhltnout i tak obsáhlou knihu na několik posezení. A především objektivitu, která je pro psaní tohoto žánru jedním z nejpodstatnějších prvků.

K té objektivitě se váže i další klad této knihy - historické postavy nejsou černobílé. Laskavý Jan Hus, kterého všichni známe jako moudrého kazatele, který za svá slova zaplatil příliš vysokou cenu, nebyl úplně bezchybný, slavní vůdci bitev, rebelií a válek nebyli zrovna dvakrát chytří stratégové a poctiví vojáci, a král Václav také nezapadal do obrázku správného panovníka. Všechny tyhle vlastnosti a zvraty v životech důležitých historických osobností ovlivňují osudy bratrů z Prokopova i jejich sestry Markéty. Někteří jsou úspěšní, jiní se snaží si štěstí vydobýt všemi možnými způsoby. Jak se však vše vyvine, to ví jenom autor.

V této knize se zrcadlí dva příběhy - ten dobře známý historický a pak nový, autorův. Oba se přirozeně a nenásilně propojují a dělají z šest seti stránek pozvolna plynoucí příběh plný protikladů, které se vzájemně připojují a dotváří ho. První díl se odehrává v bouřlivém období 1400-1415 a už tak nemá k dokonalosti daleko. Sama za sebe jsem opravdu zvědavá, jak si autor poradí s dalšími, mnohem bouřlivějšími událostmi, totiž se samotnými husitskými válkami!

[Liberius]

Co k tomu napsat... Celkem zajímavé to je, děj běží svižně, nicméně tu a tam mi něco vadí. To něco má dvojí podobu: 1) autor někdy zbytečně vše přespříliš vysvětluje, např. postava A je naštvaná na postavu B, což je patrné už z dialogu mezi nimi, nicméně on to ještě neopomene znovu zmínit. Vím, je to maličkost, ale občas mě to zarazilo.
2) autor tu až moc okatě hraje na mýtus jménem "kdo lépe pracuje, má se obecně lépe". To podle mě neplatí dnes a neplatilo to už tuplem ve středověku..

Ale jo, jinak se to číst dá, působí to celkem věrohodně (čehož jsem se bál, protože práce s prameny zrovna není Vondruškovou nejsilnější stránkou...).

[Ctenaricek]

Tento díl jsem nyní četla po druhé, abych si osvěžila děj, protože se konečně chystám k přečtení celé série. Kniha je psána poutavě. Moc se mi líbí před každou kapitolou schůzky Daniela a Petra.
Jediná věc, která mě tu ruší je, že autor vkládá malým dětem v knize do úst věci, které by malé pětileté či devítileté děti v životě neřekly, byť by byly vychovávány samotným králem. Knize dávám čtyři hvězdy a těším se na pokračování.

[Dymbula]

Ohodnotím asi až po přečtení druhého dílu...