Evészet

by Ivan Medeši, Ivan Medješi, Róbert György (Translator)

Kiinnál egy alkohollal teletöltött kádat? Mit esznek a narkóvadász zsernyákok a legszívesebben? Mire jó egy tehén a nappali közepén? Milyen kellemetlenségek érhetnek hólapátolás közben? Hogyan essünk bele egy pöcegödörbe? És hogyan kell nyalni az eurokrémet? Ivan Medješi Evészet c. elbeszéléskötete hat szaftos irodalmi fogást kínál az ínyenc olvasónak, amelyek csordultig vannak bizarr balkáni pszicho-groteszkkel és gyomorforgató közép-európai naturalizmussal, intim kulturális endoszkópiával és a posztjugoszláv, nacionalizált társadalom paranoiájával. A délvidéki szerző a legsötétebb ösztöneinkből, és a zsigereinkben lakozó állat erkölcstelen, mégis őszinte indíttatásaiból állította össze ínycsiklandó menüjét, tele kéjjel, éhséggel és félelemmel, de határtalan fantáziával, és nem az úgynevezett társalgási normáknak megfelelő nyitottsággal. A végeredmény egy modern, eredeti élet- és nyelvszemlélettel megírt prózai mű, amely a nagybetűs Periféria hiperbolikus képét tárja elénk, és ez a kép dermesztően univerzálisnak bizonyul.

Ivan Medješi (1982) a vajdasági ruszin irodalom fenegyereke, ám ez az elbeszélésgyűjteménye könyv alakban szlovákul jelent meg először. A kötetet 2019-ben Szlovákiában a rangos Anasoft litera díjjal jutalmazták.

Genres: Fiction

205 pages, Paperback

First published January 1, 2018

About the author

Je literárnym enfant terrible jednej z početných národnostných menšín Vojvodiny – Rusnákov, spojených národným povedomím s Rusínmi a materským jazykom s východnými Slovákmi. Vyrastal a žije v metropole svojej enklávy, v obci Ruski Kerestur. Publikovať začal v roku 2004 v punkovom zine Keresturski pendrek, neskôr robil aj humoristickú stránku krajanských novín či, pod menom Dr. Šux, intímnu poradňu v časopise pre mládež. Ako spoluautor básnickej zbierky Trilogija z roku 2006 získal Cenu A. Duchnoviča za rusínsku literatúru. V roku 2007 mu vyšla kniha poviedok Chtoška od mňe dvoch ňenormalni, v roku 2011 generačný román Špaciri po spodku dunca (zaváracej fľaše) a na Slovensku v roku 2010 Kvaśna kňižka – výber satirických básní, minipoviedok, drám a reportáží. Po štúdiu pedagogiky na Univerzite v Novom Sade bol školským psychológom a administratívnou posilou keresturskej ZŠ a gymnázia, dnes pôsobí v oblasti IT. Je šťastne ženatý a má dcéru Noru (*2016).

Reviews

[Eva Gat · Rating 4 out of 5]

Asi skôr 3,5/5. Mám zmiešané pocity. Na jednu stranu jazyk, ktorým boli poviedky napísané, ma úplne uhranul, surreálne zemité obrazy - hovná, chlast, odpadnuté končatiny, telesné tekutiny všetkého druhu - a taká tá balkánska človečina (fuj, neznášam to slovo).
Poviedka Jedenie, v ktorej si policajti pochutnávajú na hovne pohladila moje srdiečko. Na druhú stranu mi chýbala motivácia to dočítať (dalo by sa povedať aj zhltnúť, hahaha) úplne do konca, ale možno je chyba na mojej strane.

Týmto chcem povedať, že dá sa mať knihu rád a myslieť si o nej, že je super a napriek tomu ju nedočítať. Ľudia (aj knihy) sú komplikované bytosti a je to v poriadku.

[Svetlana · Rating 4 out of 5]

Bizarné, vulgárne, prehnané. Kniha pravdepodobne drží rekord v priemernom počte hovien na jednu stranu. Po počiatočnom šoku a vnútorných otázkach v súlade s autorovým jazykom "čo ti jebe?", som sa začala baviť. Antihrdinovia - dedinské socky, prevažne alkoholici, mi dokonca začali byť sympatickí. Predsa len máme toho veľa spoločného :-)

[Branislav Breza · Rating 4 out of 5]

Tak za 3,5. Úplne ma ten autorov svet poklesnutych existencii nebavil, ale poviedka Chybné vetry (príbeh o chlapovi, ktorému hrabne z núteného pozerania štátnej televízie) je výborná. Dobrá je aj záverečná Svetlo života. Len človeku ostane po prečítaní ťažko.

[Filip Olšovský · Rating 2 out of 5]

Nie, že by autor nevedel písať. Len sa absolútne nesnaží rozprávať príbeh a vyžíva sa vo vlastnom štýle. Prostredie je vo všetkých poviedkach takmer úplne nepodstatné a postavy splývajú do jednej. V slovných spojeniach a niekoľkých chytľavých opisoch zaujímavé, inak nepredstaviteľne zdĺhavé a nudné čítanie.

[Nina_fer · Rating 5 out of 5]

white trash z vojvodiny, famozny verbalny diapazon, 10/10 , nikdy som necitala nic smiesnejsie a smutnejsie zaroven. to chces

[Patricia · Rating 1 out of 5]

Vedela som, do čoho cca idem. Prvá poviedka bola napriek všetkému vtipná, originálna, mala nápad (aj keď silno inšpirovaný Kafkom). Druhá bola už nechutnejšia, začala som seriózne rozmýšľať, či zvládnem čítať ďalej, hlavne keď prišlo k tomu, o aké jedenie sa vlastne jedná. Tretiu som už čítala so značným sebazaprením. Na začiatku štvrtej som si uvedomila, že čítam vlastne stále to isté dookola a ani poriadne neviem, o čom čítam. Asi ako keď sa z prejavu človeka, čo podmet, prisúdok aj predmet nahrádza nejakým vulgarizmom, snažíte zistiť, o čom vlastne hovorí. Nechápem, ako toto mohlo vyhrať Anasoft litera, nechápem ten počet superlatívov na adresu tejto knihy. Ale nejako som si nevšimla, že by medzi tými, čo túto knihu ospevujú, bola aj nejaká žena? :D


Čítané v rámci eurobookclubu: Srbsko

[Natalia Pavlovicova · Rating 5 out of 5]

Všetci hovorili, aké je to brutálne hardcore. Najprv sa mi zdalo, že ani nie, haha. Ale je. Pripomínalo to Ruzkú klaziku aj Dana Dreva. Bolo to vtipné, strašné ale je, že je to realita života z prostredia Vojvodiny.

[yo JP · Rating 3 out of 5]

Je to taková ta mentalita z vesnice, kde se zastavil čas, jako to znám dobře tady kousek odsud. Čumění na bednu, laciný porno, honění, chlastání, fet, prcání, hádky, pomluvy, post-komunismus. Balkán. Všechny bývalé satelity. Medeši je punkáč, jak říkal, za jeho časů nebylo do čeho píchnout a tak každej chlastal - jeho postavy mluví od podlahy, jeho hrdinové to mají na háku, posílají všechny do prdele, nějaké životní poslání je jim ukradené, myslí na sebe a na to, jak vyhrát den, vyhrát moment, protože všichni ostatní jsou jen krysy, co se je snaží potopit, jít proti nim... prokousávají se mizérií života, jako ožralci, nebo smažky a to je jejich denní chleba a lepší budoucnost není něco, nad čím by přemýšleli, nebo brali jako možnou alternativu, zajímá je jen to, jak uniknout tomu, co je teď (a že přesně jednu takovou osobu z rodiny znám... ale, když nad tím teď přemýšlím, možná té definici odpovídám taky). A právě to dělá Medešiho psaní atraktivním, to přijetí pekla a upřímné bahno reality, nicméně, jak je to na začátku cool, stejně jako otevřená flaška to brzo vyčichne a to, co ho dělalo cool pak už napotřetí-čtvrté-páté najednou nudí. V prvním příběhu, Vítězství, kdy hrdina postupně po každém ožeru ztrácí končetiny, až nemá ani nohy ani ruce a pak se mu stejně daří "zvítězit", vyhrát v ruletě, ožrat se, s pomocí se dostat do taxíku, nakoupit chlast a pak se ožrat ve vaně doma (u rodičů) do němoty (vzpomněl jsem si na Laheyho v Trailer Park Boys, který si napustil bazén plný modré vodky), ale zároveň mi povídka přišla i taková beckettovská, tím motivem. Nicméně, čte se to dobře, protože člověk nepotřebuje nějak extra hluboce dumat nad dějem, nebo přesahem, je spíše vystaven paranoie a pohrdání absurdních existencí hrdinů a to mnohy přináší navíc spoustu humoru, jakožto život je zkrátka taková komedie. Bonusové body za to označování "jako krysy", to je mi taky blízko, s kolegou z práce jsou pro nás "krysí analogie" denním chlebem, zpocenou krysou počínaje, ale jak jsem řekl Medešiho styl se rychle přejí a pak mi přijde, že je to jen takové klení, odnikud nikam, co už nic nového nepřinese a tak už s každou stránkou jen chcete konec. Je to zábava, dokud je to zábava, ale pak přijde realita...

[Viktor Erby · Rating 3 out of 5]

Prvá poviedka geniálna, päťhviezdičková. Pohľad na iný svet zo zaujímavej perspektívy, skvelý jazyk a štýl. Originálne. Aj som sa pobavil. Najviac sa mi páčila scéna v bare.

Hovno ako jeden z motívov, ktoré prepájajú všetky poviedky, je určite netradičné, štýl je jednotný a originálny, jazyk výborný, ale údernosť toho všetkého u mňa od druhej poviedky rýchlo klesala, dokonca som sa nudil. Z hľadiska čitateľského zážitku mi to skrátka až tak nesadlo.

[Lenka · Rating 5 out of 5]

Veľmi nečakaná kniha! 😜

Sliznaté telesné tekutiny, smrad, vlhkosť, porno, chlad, paranoja, prízemné túžby a alkoholom stuchnutý dych. 🍺

Už ste sa niekedy opili v krčme tak, že ste z toho postrácali ruky aj nohy a vlastní rodičia ľutovali, že sa pred 27 rokmi hanbili kúpiť si radšej kondóm?
Zbierka poviedok Jedenie od Ivana Medešiho pochádzajúceho z vojvodinského Ruskeho Kerestura (Srbsko) ukazuje, že človek môže spadnúť na také dno, že z neho zostane len kopa výkalov.
Alebo sa, v tom lepšom prípade, skotí do studne po každovečernom očumovaní mladej, polonahej susedy pod jej oknami.

Knižku neodporúčam čítať vo vlaku ani inde na verejnosti, bo ťažko sa pri nej zachováva neutrálny výraz v tvári. Nedá sa jej ubrániť. Poviedky majú taký provokatívny obsah, že som sa od znechutenia nedokázala ubrániť smiechu. Človeku pripomenú chvíle, keď bol zhnusený sám zo seba, zo svojich činov, myšlienok, predstáv a plánov. (Vydalo východoslovenské združenie Valal, z rukopisu v jazyku vojvodinských Rusnákov preložil Maroš Volovár.)

[Xóža Hňabaj · Rating 5 out of 5]

Sbírka šesti punkových povídek a socialistický realismus z dnešního Srbska. Trochu jako surreálné grotesky Laca Repáně říznuté existenciální hrůzou a beznadějí, šibeničním balkánským humorem a magickým realismem. Drogy, sex, hovna, spousta chlastu a každý člověk je nějakým způsobem magor a dějí se divné věci.

První povídka je o chlápkovi, který se tak ožral, že mu zmizela ruka. V druhé povídce cestuje hrdinka na stihomamu městem, aby si koupila hero. Třetí kus je o slušném muži, který se potřebuje zbavit mrtvoly. A tak dál. Dávám na čestnou poličku.

[Marek Zubko]

must read for me

[Miro L · Rating 3 out of 5]

3,5

[Joe Zivak · Rating 4 out of 5]

Slubil som si, ze precitam vitaza tohtorocnej litery, tak som precital. Pisat nevie. Nahradza to bujarym pretlakom slov oddelenych zvacsa ciarkami. Ale je to zabavne. Taky navrat do devatdesiatych, ked sa nadovsetko cenili mentalne sracky beatnikov. Nic proti beatnikom, nic proti autorovi, ale je to iba zabavne. Nic viac.

[Michaela · Rating 1 out of 5]

Zlé ako slovenský hip-hop.