Zmizelé děti, dávné zločiny a osudy, které se po letech opět protnou
Rok 2023. Venku poletuje listí, v altánu zní Beatles a Roman dostane zprávu, která ho vrací k nechtěným vzpomínkám. Jeho přítel Tomáš, s nímž ho spojuje temná událost z dětství, měl nehodu. Krátce nato zmizí chlapec — Romanův žák. Náhoda? Nebo se znovu opakuje hrůza, kterou Roman s Tomášem jako děti přežili? Roman musí zjistit pravdu za každou cenu. Zdaleka ale není jediný, kdo se případem zabývá. Bývalý kriminalista Alexandr Patera, jehož život kdysi také poznamenalo zmizení obou dětí, nemůže jen přihlížet. Dávné stopy znovu ožívají a vedou k pachateli, který by už dávno neměl existovat. Patera i Roman se dostávají na stejnou cestu, aby odkryli pravdu o zlu, které ani po letech nezmizelo.
Kriminální thriller plný napětí a nečekaných zvratů před čtenářem rozplétá dramatické osudy postav, utkané z hrůzných událostí temné minulosti.
Jiří Klečka (1983) se narodil a vyrůstal v Ostravě. Už odmalička mu učarovaly příběhy, ať už ty knižní nebo vykreslené na filmovém plátně. V současnosti pracuje jako manažer kvality v nadnárodní firmě, což mu mimo jiné umožňuje psát své příběhy v různých koutech světa. Od roku 2018 vystupuje jako řečník Atmosféry Ostrava, projektu se známými a zajímavými osobnostmi, jehož součástí jsou inspirující hudba a motivační duchovní slovo. Se svou ženou a dvěma dcerami žije ve Frýdlantu nad Ostravicí.
Toto je mrazivý příběh, který vám nedá spát! Když Roman zjistí, že jeho kamarád Tomáš, se kterým ho spojuje hrůzná minulost, měl vážnou nehodu, začínají se mu vracet vzpomínky na dobu, na kterou by raději zapomněl. Společně s bývalým kriminalistou Alexandrem začínají odhalovat pravdu o zlu, které by už nemělo existovat.
Tuhle knížku si prostě přečtěte! Strhující příběh, napínavý od začátku až do konce, kdy budete postupně odhalovat, jaké hrůzy se před dávnými roky děly. Po pár stránkách se naprosto ponoříte do příběhu a budete potřebovat víc a víc. Sama jsem knihu dočítala dlouho do noci, protože jsem ji prostě nemohla odložit.
To, že bude příběh skvěle napsaný, mi bylo jasné už před čtením, neboť knihy od Jiřího Klečky mám moc ráda. Sedí mi jeho styl, příběhy jsou skvěle promyšlené. Mám ráda jeho věty, přirovnání. Opravdu si užívám čtení každé jeho knihy. Tentokrát to vygradovalo ještě díky napětí. Moc mě bavilo postupné odhalování důležitých momentů. Sem tam nějaká zmínka z minulosti a čtenář si postupně skládá a odhaluje, co se kdysi stalo. A dávkováno je to až do posledních stránek, kdy si konečně vydechnete.
Celé je to nepředvídatelné, rozuzlení je nečekané. Je tu skvěle vykreslená atmosféra, kdy vám místy nebude dobře, protože někdy je to opravdu nelehké, smutné a kruté čtení.
Nedivím se, že kniha sbírá samé skvělé recenze, tohle je opravdu něco, co si potřebujete přečíst.
Černý kos se ke mně dostal v podstatě náhodou poté, co jsem slyšela Jiřího Klečku o knize mluvit. Věděla jsem tedy, že je inspirovaná skutečným únosem dvou chlapců v USA, což byl jeden z důvodů, který mě přiměl si ji přečíst. A byla to dobrá volba.
Nic o skutečných událostech jsem dopředu nezjišťovala, takže jsem šla do příběhu víceméně naslepo. A o to tvrdší dopad to mělo. V některých pasážích mi při čtení bylo vyloženě úzko a o to víc jsem ocenila střídání časových rovin a pohledů různých postav, to dává čtenáři aspoň malý prostor nadechnout se.
Občas jsem měla pocit, že některé věci do sebe zapadají až příliš hladce, ale ke konci se všechno poskládá tak přirozeně, že mi to vlastně asi přestalo vadit. Celkově to pak je velmi povedené, promyšlené, a hlavně strhující. Nečetlo se to lehce, ale jen tak to z hlavy nedostanete.
Poprvé jsem o knihu Černý kos narazila v práci v knihkupectví. Thriller, Host, zajímavá obálka. Nevěnovala jsem tomu ale nijak větší pozornost. Potom jsem ale obešla pár knižních festivalů a slyšela mluvit autora. Ihned jsem věděla, že to bude smutné, temné a napínavé. Přesně to, co mám ráda. A musím říct, že kniha splnila všechna moje očekávání.
Příběh vypráví o dvou klucích, kteří byli v 80. Letech uneseni a dokázali se vrátit zpět domů. Přeskakujeme z roku 2023 zpět do minulosti a pomalu odhalujeme, co všechno se tehdy událo, co se děje v současnosti, a jak se s tím vypořádávají jednotlivé postavy. Ani chvilku se děj nezastaví. Přeskakování z kapitoly do kapitoly nastavuje rychlé tempo, které mě nutilo číst pořád dál a dál. Hloubka pocitů jednotlivých postav byla na jiné úrovni a místy jsem zadržovala dech a doufala, že ta scéna skončí (místy opravdu pro silné žaludky). Tahle kniha má čtivost, hloubku, dobrou prózu a naprosto super atmosféru, která vás drží a nepustí až do konce. Sice to číst nechcete, ale musíte, protože chcete vědět proč a jak. Za mě všichni povinně přečíst. A nejen protože je příběh inspirován skutečností.
Tohle je page-turner, jaký jsem už dlouho neměl v ruce. Nechtělo se mi končit. Jiří Klečka je vypravěč, jakého potřebujeme. Dokáže vyhmátnout a zahrát na strunu strachu, kterou má v sobě každý rodič. A cením i dotaženost v podobě skladeb od Beatles jako názvů kapitol.
Very good! A detective story about two boys escaping from a child molester. Based on a true story from California (Steven & Cary Stayner), but this is set to the Czech background. Could not stop reading!
Skvěle napsaná kniha. Je to příběh,ze kterého mrazí a přiznám se,že cca v půlce jsem vážně uvažovala,že knihu nedočtu jak mi bylo úzko. Nakonec jsem ji dočetla a nelituji.
Kniha, ktorý je dôkazom toho, že keď chcete napísať príbeh o netvoroch, nemusíte zájsť do sveta fantastiky, pretože žijú aj medzi nami obyčajnými ľuďmi. No tak, ako existujú ľudia-monštrá, nájdu sa medzi nami aj hrdinovia.
Moja druhá kniha od autora Jiřího Klečku a určite nie posledná. Rovnako ako pri Papírových domcích, aj túto jeho novinku som ohodnotila plným počtom hviezdičiek, pretože sa jedná o skvelo napísaný a pútavý román.
Hoci Černý kos rozpráva príbeh s extrémne bolestivou, temnou témou, kde v epicentre stoja únosy malých detí, je to kniha, ktorú len tak ľahko neodložíte z rúk. Ani sa z nej len tak ľahko nespamätáte.
Autor výborne pracuje so psychológiou postáv, vykresliť spôsob, akým antagonista manipuluje s detskou psychikou, sa mu podarilo až tak, že mi bolo miestami do plaču. Veľmi presvedčivo čitateľa prenesie aj do dôb dávno minulých. Príbeh totiž pokrýva časové obdobie približne štyridsiatich rokov, v istých okamihoch sa však vracia aj ďalej do minulosti. Nie je to klasická kriminálka, hoci je jednou z hlavných postáv policajt, ale skôr psychologický thriller, ktorý plynie svojím tempom a bez ohľadu na ťaživú tému má v sebe niečo poetické.
Skvelá kniha pre čitateľov, ktorí sa neobávajú temnejšieho námetu. Určite ju nevynechajte, ak práve niečo také na čítanie hľadáte.
Jiří Klečka ve svém thrilleru Černý kos přináší silný a originální příběh, který se zaměřuje na temná traumata z dětství a jejich dopad na dospělý život. Děj, odehrávající se v roce 2023, sleduje Romana a bývalého kriminalistu Pateru, kteří se snaží odhalit pravdu o zmizení dětí a dávných zločinech. Atmosféra je tísnivá a melancholická, což podtrhuje psychologickou hloubku a napětí příběhu.
Styl vyprávění je introspektivní a fragmentární, což přináší psychologickou komplexnost, ale zároveň může čtenáře mást a ztěžovat plynulý zážitek z četby. Postavy jsou uvěřitelné a jejich vnitřní boje přidávají příběhu na autentičnosti, avšak někdy působí pomaleji a méně přímočaře než by si žánr thrilleru mohl přát.
Celkově je Černý kos vhodný pro čtenáře, kteří ocení náročnější, vrstevnatý thriller s důrazem na psychologii a morální dilemata. Pokud hledáte přímočarý a svižný detektivní příběh, může vás styl vyprávění zaskočit, ale pokud jste ochotni ponořit se do hlubších vrstev příběhu, kniha nabízí silný a emotivní zážitek.
Roman žije relativně poklidným životem. Sice poznamenaným traumatem z dětství, ale v současné chvíli je v pohodě a spokojený. Učí ve škole, má novou přítelkyni, pěkné bydlení, vlastně mu vcelku nic nechybí. V tu chvíli jeho poklidné dny naruší těžká nehoda jeho dávného kamaráda z dětství se kterým je spojil hrůzný zážitek v dětství. V ten okamžik se spouští řetězec událostí, které nemohou být jen náhodou a vrací ho zpět do dětských let a toho zla, co prožili společně s Tomášem. Když se pak ztratí další malý kluk, vše se protne a začíná být jasné, že minulost ožívá víc než by kdo věřil.
Tak nějak bych popsala děj knihy, která mě naprosto dostala. Jedná se o bravurní krimi thriller, který vás nenechá chvíli v klidu a nutí vás to číst pořád dál a dál, abyste věděli jak to dopadne. Autor skvěle vylíčil postavy nejen v jejich dětství ale i v dospělosti. Líbilo se mi také postupné odkrývání starého příběhu, který je nám čtenářům pomalu dávkován, abychom se ho kompletní dozvěděli až na úplném konci knihy.
Autor v knize přebíhá od vzdálené minulosti, přes méně vzdálenou až do současnosti. Stejně tak mění i postavy, na které se v tu chvíli v knize zaměřuje a jejichž příběh zrovna vypráví, ale vše je děláno tak šikovně, že to vůbec příběhu nevadí, naopak vás to vtahuje víc a víc. Za mě jsou zde skvělé popsané pocity a emoce jednotlivých postav, ať už se jedná o pocity kluků při tom, co se jim dělo v minulosti, tak i současné prožívání situací dospělého Romana. Opravdu máte pocit, že probíhající příběh před sebou vidíte a jejich emoce cítíte s nimi.
Kniha se zaobírá velmi těžkým tématem zneuživání a únosů dětí, takže z tohoto důvodu nebude kniha úplně pro každého. Někdo o takových tématech nerad čte. A nejedná se tím pádem ani o oddechovku, pokud si chcete relaxovat u nějaké lehké knihy. Pak sáhněte určitě po jiné. Příběh je docela mrazivý a dost děsivý. Pokud máte ale takové příběhy rádi, budete určitě z knihy nadšeni a určitě knihu doporučuji.
Od autora jsem již četl knihu PAPÍROVÉ DOMKY, která se mi líbila.
Na knihu mě nalákaly sociální sítě a vysoká hodnocení na Databázi knih, a tak jsem si řekl, že této knize dám šanci a knihu si přečtu. Kniha se mi líbila.
Kniha má 4 části. Střídají se části ze současnosti a z minulosti. Příběh se odehrává částečně v Ostravě.
Hlavní postavami jsou ROMÁN a TOMÁŠ, které v minulosti unesl jeden muž. Naštěstí se jim podařilo uprchnout. Případ vyšetřoval kriminalista SAŠA PATERA.
V současnosti ROMAN učí na škole a dozví se, že Tomáš měl vážnou nehodu. Jednoho dne dojde k tomu, že Romanův student zmizí. Souvisí to nějak s Romanovou a Tomášovou minulostí? To už se dočtete v tomto románu.
Souhlasím s tvrzením na obálce knihy, že se jedná o strhující a mrazivý příběh, který je navíc inspirovaný skutečnými událostmi.
Při čtení částí z minulosti, při kterých zmizeli chlapci Tomáš (2. třída) a Roman, mi bylo hodně úzko a nebylo mi z toho dobře. Bohužel tyto případy se stávají, kdy mizejí malé děti a únosce má s nimi svoje plány!
Je pravda, že příběh je docela popisný a všechno plynu pomalu, ale z druhé strany je kniha napínavá a já jsem byl do poslední chvíle zvědavý, jak to celé skončí. Autor píše dobře a vnesl do této knihy také prvky mysteriózna, což bylo zajímavé.
Tato kniha bude horkým kandidátem na nejlepší knihu roku 2025.
Upozorňuji na to, že v knize se nacházejí také drastické scény se psy, což nemusí všem čtenářům být příjemné číst.
Myslím si, že tento příběh si budu dlouho pamatovat a jen tak na něj nezapomenu!
Pěkně napsaný thriller, který v sobě nese ještě jistou nadstavbu, týkající se psychiky zúčastněn��ch. To, kdo asi bude za vším stát (v současné lince), mi bylo poměrně hned jasné. Co mě ale fakt vzalo, byl ten fakt, že i když utečeš, stále zůstáváš na místě. Ten faktor stockholmského syndromu. To, že útěkem se nespasíš a musíš utíkat pořád. Svým způsobem utíkáš proto, aby ses nevrátil. A to, jak každý z nich se k tomu útěku před zlem stavěl jinak, někdo utíkal daleko, někdo nakonec podléhal návratu. Bylo to místy velmi bolestné.
Asi mě ovlivnil hype a čekala jsem bůhvíco. Nebylo to vůbec zlé, ale ani nic, na co bych musela myslet i ve chvílích, kdy zrovna nečtu. Horor to nebyl, thriller jsem taky hledala marně. Bylo to nekonečně smutné a bolavé.
Temný příběh inspirovaný skutečným příšerným únosem mladých chlapců. Autor příběh zasadil do českých a československých reálií a nabídl tak pohled i z jiné strany, i z pohledu příbuzných a přátel ztracených dětí.
V rámci žánru, který normálně nečtu (ale asi jsem začala), mě naposledy takhle moc dostala Petra Klabouchová.
Z knížky jsem fyzicky cítila hnus a bezmoc. Nemá snad jedinou stranu, o které bych mohla říct “nebaví, další”. Žádné slovo, žádný pohyb v ní není zbytečný, všechno má svou funkci.
Oceňuju hlavně to, že všechny linky jsou dotažené do konce a navzájem bez jakéhokoliv škobrtnutí propojené.