Šedá podél cest

by Marek Torčík

„Až jednou nevyjde slunce, bude to jako probudit se do dalšího snu.
Zamrkám a přede mnou je hra světel, jejich existenci nemám čím vysvětlit. Svět se skládá z barevných teček, čar a fleků. Překrývají se. Zamr­kám znovu a světla zmizí, zůstane jen roz­ostřený obraz, mlha, skrz kterou okolní svět nabírá neurčité obrysy.“

112 pages, Paperback

Published May 24, 2025

About the author

Marek Torčík (Přerov, 1993) je český spisovatel a publicista. Žije v Praze, vystudoval Anglofonní literaturu a kulturu na Karlově univerzitě. Debutoval básnickou sbírkou Rhizomy (2016). V roce 2018 a 2020 se stal jedním z desítky finalistů v česko-slovenské soutěži Básne SK/CZ". V roce 2023 vydal románovou prvotinu Rozložíš paměť. Za ni získal v roce 2024 Cenu Magnesia Litera za prózu a Cenu Jiřího Ortena pro autory a autorky do třiceti let.

Reviews

[Josefína Čejková · Rating 5 out of 5]

“Až jednou nevyjde slunce, na konci toho posledního dne zůstaneme jen já a moje obavy, budeme ve spícím světě poslední bdělí tvorové.”

Po dočtení jsem zírala asi čtvrt hodiny do stropu. Text pracuje s vytržením lidského utrpení z kontextu a jeho dehumanizací. Ukazuje fascinaci globálního Severu utrpením globálního Jihu – spolu s jeho neochotou či neschopností s tím cokoliv udělat.

Zachycuje pocit, že když nejde o nás, o naše domovy, rodiny, krajiny, tak nejde o nic. Když se nás to netýká, není to třeba řešit: “Mysleli jsme, že ten konec
přijde jindy. Že přijde až po nás, někdy přístě. Bude se týkat jiných, mladších lidí, někde daleko odsud. Někdy za
dlouhou dobu. Tohle přece není o mně, myslela jsem si
celou cestu sem. Ještě to nemusím řešit.”

Sice jsou tyto myšlenky podány především z environmentální perspektivy, ale dají se snadno přenést i na situace humanitární, jako tu v Gaze.

Takovéto probuzení v Česku zoufale chybí.

[Zuzana · Rating 5 out of 5]

Šedá podél cest je krátká novela Marka Torčíka, která vyšla v nakladatelství @taketaketake_cz.

Zachycuje kontroverzní fenomén „katastrofické turistiky“ – touhy navštěvovat místa spojená s tragédií, utrpením nebo přírodními katastrofami. V Torčíkově příběhu se hlavní hrdinky vydávají na místo rozsáhlého požáru. Jedna je ohněm a výjevy kolem fascinovaná, druhá je zděšená a nechápe, jak může být její partnerka k přítomným hrůzám slepá. Plameny tu neničí jen krajinu, ale přeneseně i jejich vztah. 🔥

Šedou podél cest může reprezentovat popel z požárů způsobených změnami klimatu. Zároveň to ale může být metafora pro šedé zóny v myšlení lidí, kteří se soustředí pouze na sebe. Nezajímají se o svět kolem, protože mají za to, že globální problémy jsou problémy „těch druhých“. Jenže kam takový svět plný lhostejnosti spěje?

Graficky vymazlená kolibří kniha dokazuje, že i krátký text může nést hluboké poselství. Kupte si ji a nechte ji na sebe působit. @marektorcik je výjimečný spisovatel a já se těším na každé písmenko, které napíše. A pokud jste ještě nečetli jeho prozaický debut Rozložíš paměť, můžete brát tento příspěvek jako pošťouchnutí, abyste se do něj konečně pustili. 📖

P. S. Pokud vás zajímá environmentální tematika, dejte si román „Ostrov bouře a ticha“ od Charlotte McConaghy. I u něj mě napadalo, jak je důležité, abychom se k sobě navzájem i k planetě chovali tak, abychom o všechno nepřišli.

Četli jste Šedá podél cest? A jaká kniha vás naposledy přiměla zastavit se a zamyslet nad naší budoucností?

Další tipy na čtení najdete na mém bookstagramu @zuzanareads.

[Marek Botha · Rating 5 out of 5]

O jedné cestě, ale taky o dvou vnitřních směrech. O tom, jak si někdo myslí, že míří kupředu, ale druhý spíš pomalu začíná hledat nouzový východ. Drobná záležitost, ale poměrně silná myšlenka.

[Michal Tallo · Rating 5 out of 5]

📓

[janpalach02 · Rating 5 out of 5]

wouldn't call it a fun read but a good companion on an evening train journey through the fog