Láska, smrt a všechno zlý

by Martin Paytok, Matouš Ruml (Narrator)

Přijeli na pohřeb. Jenom netušili, že na svůj vlastní…

Podivínský morous Izajáš Havran zaklepal bačkorami a zanechal svým nejbližším vpravdě pohádkové dědictví. Nebo možná ne. Klan Havranových se má totiž podrobnosti závěti dozvědět až poté, co stráví noc na zámku Rabenštejn. Příbuzenstvo se na toto prastaré rodové sídlo v Krkonoších sjíždí zleva zprava, aby za neutuchající sněhové vánice otevřelo nejen víno k přípitku, ale též staré rány. Ukazuje se, že mezi jistými členy rodiny vládne řevnivost – tudíž netrvá ani příliš dlouho, než se stačí zhádat do krve. Jsou ale schopni krev i prolít, anebo se strašidelnými chodbami plíží někdo cizí? Či snad něco? Jestli se Havranovi nesemknou, může být tahle noc na zámku snadno jejich poslední…

Zámek, rozvětvená rodina, noční chumelenice – a vražda. Perfektní mix detektivky a hororu, který se inspiroval tím nejlepším z Agathy Christie i ze Stephena Kinga!

Audiokniha, 12 hodin 49 minut

Genres: Horror, Czech Literature, Fantasy, Fiction, Thriller, Vampires

Audiobook

First published March 4, 2024

Reviews

[Alžběta Bílková]

Phew, tohle bylo teda něco. Rodinná pouta říznutá gotickým hororem. A jak je i v anotaci, Deset malých černoušků optikou Guillerma del Tora.

Autor si nechal dost prostoru, aby vás seznámil se všemi přítomnými, co se sjeli vyřešit rodinné dědictví, takže si chtě nechtě najdete nějakého oblíbence, o něhož se budete strachovat, jestli to nakonec přežije. Do toho všeho ten vizuál rodokmene a jednotlivých členů rodiny, který je prostě mega nádherný (hele, tohle jako animovaná minisérie ve stylu Kupčíka? Nezlobila bych se vůbec!).

Rodinné vztahy jsou napnuté k prasknutí, a pak se začne umírat a hrát hru o přežití v nekonečné temné zimě. Nesmírně cením, jak jde vidět, že autorovi na postavách záleží, že to nejsou jen figurky, které nechává umírat pro děs a potěchu čtenáře. Velkou postavu tu hraje i samotné rodinné sídlo, které před svými majiteli skrývá nejednu záhadu.

Když už si člověk myslí, že na to všechno přišel, autor hodí ostrou výhybku jinak a vy zjistíte, že jste měli celou dobu sledovat jiná vodítka. Byť poměr délky a příběhu byl tak akorát, já bych s těmi postavami ještě chvíli určitě zůstala. Velké plus dávám i za autorův styl - svěží, svižný, nápaditý.

Tohle byla fakt parádní hororová záležitost, doporučuju ❤️

[Martin]

Abych pravdu řekl, jediný důvod, proč jsem si tuhle knížku pořídil, byla grafika. Lubomír Kupčík odvedl úžasnou práci a upřímně je to lepší a zajímavější než kniha samotná.

Ne že by to vyloženě bylo špatné – příslib záhady ve stylu Agathy Christie s podivností Guillerma del Tora je skvělý. Také hlavní příběhová linka není zase tak špatná, líbily se mi skoro všechny zvraty, které tam byly nacpány, jenom... no... to nebylo napsané zrovna nejlépe a Martin Paytok se bude muset ještě trochu vypsat.

Vnitřní motivace postav nebyla moc uvěřitelná – všichni se tam chovali stejně trhle a, pardon, ale vinit z autonehody partnera jenom proto, že se zdržel v práci je prostě směšné. Tohle mi na vytvoření stresujícího pozadí prostě nestačí. Postavy také velmi jednoduše splývaly jedna s druhou a kdybych neměl úvodní grafiku, vůbec bych nevěděl, o kom se zrovna píše. A nekoukejte se na zadní vnitřní přebal – najdete tam seznam mrtvol, takže docela spoiler.

Akční scény jsou značně nepřehledné a chybí tam trochu více ucelený popis toho, co se vlastně děje. A poněkud podivně vložené návraty v čase tomu moc nepřidávají.

Bez grafiky bych to viděl asi na dvě hvězdy, takhle dávám tři. Alespoň se na to pěkně kouká v knihovně.

[David]

Hned ze začátku musím vyzdvihnout vizuální stránku knihy, která je opravdu, ale opravdu povedená. A ty nestejné stránky, které mají zřejmě evokovat okousání, to se hned jen tak nevidí. Takhle krásná kniha by mohla být ozdobou každé knihovničky. Bohužel ozdobou mé nebude, protože s obsahovou stránkou to už tak perfektní není. Ne, že by příběh nebyl čitelný, to zas nemůžu říct. I volné chvíle takhle detektivka/horror krásně vyplní. Ale prostě obsah za vizuálem pokulhává. Jinak kniha určitě stojí za přečtení.

(3,5*/5*)

[Petra]

3,5 hvezdy. Bylo to dost fajn poslouchani, pribeh vlastne primocary a postav mi bohuzel ani nestihlo byt lito. Ale sedl mi styl psani a bavila jsem se.

(Ne tak moc u audiokniznich hudebnich vlozek, ktery mely aspon 600 hodin, ugh.)

[Jitka Č.]

Knížku jsem si koupila protože mě nakoupila obálka, anotace a zajímavá ořízka.

Docela klika!

Je to rozhodně oddychovka, ale dobře napsaná, zábavná a když neuděláte tu chybu jako já abyste zkoumali rodokmen na přední i zadní straně knihy tak i dost napínavá. Bavilo mě to tak, že jsem si četla v práci pod stolem, a to se mi dlouho nestalo.

Není to literární senzace, ale jestli máte rádi "hororovější" (možná spíš temnější) atmosféru v duchu Tima Burtona nebo (i na obálce zmíněného) Guillerma del Tora, rozhodně je to fajn volba.

[Lucie Aran]

Čtivý příběh, který však po většinu času působí jako by byl určený spíše dospívajícím čtenářům. Je milým zpestřením, ale nedá se brát moc vážně. Hodně mi svojí atmosférou připomněl knihu Kvílející schodiště. Obrovským bonusem pak je sama obálka a grafika, jako taková.
Pokud bych však měla brát knihu jako příběh pro dospělé, mé hodnocení by hodně výrazně kleslo.

[lili.darknight]

Český spisovateľ Martin Paytok dokázal od prvej strany navodiť atmosféru tajomna. Obrovský dom, v ktorom steny majú uši. V skriniach sú kostlivci. A rodinní príslušníci sa navzájom vrúcne nenávidia. Alebo zdvorilo ignorujú. Aby toho nebolo málo, za oknami práve vyčíňa fujavica a rodinný sluha radšej niekam utiekol. Potom, ako sa správal nanajvýš podozrivo.

Najhoršie na tom všetkom je, že hoci si všetci začnú liezť na nervy, nemôžu odísť. Niekto im v tom zabránil pomerne dôrazným spôsobom. Očakávanie by sa teda dalo vyslovene krájať. Ak by sa na scéne objavil nejaký klasický britský (či snáď belgický) detektív, nikoho by to neprekvapilo. Pretože napriek istým výstrednejším okolnostiam by sa všetko dalo ešte logicky vysvetliť. Až kým sa neobjaví prvá mŕtvola.

Úvodná časť príbehu je v plnej miere zameraná na vytvorenie tých správnych kulís. Tempo je pomalšie a čitateľ dostáva príležitosť spoznať nielen prostredie a okolnosti, ale aj postavy. Havranovci nie sú práve harmonická família a navyše majú zložité vzťahy. Súčasťou knihy je aj krásne ilustrovaný rodokmeň a mapa sídla.

Hlavne prvé spomenuté bude hojne využívané, keďže autor sa veľmi neobťažuje s vysvetľovaním rodinných väzieb. Niektoré vzťahy ostávajú nepomenované, takže občas vzniká chaos v tom, kto je s kým ako spriaznený. Portréty z rodostromu sa neskôr objavujú aj v samotnom texte ako celostranové ilustrácie. Nejde len o príjemné spestrenie, ale aj praktickú pomôcku. Čitateľ potom nemusí tápať, kto je čí bratranec a čie izby navzájom susedia.

Námet i jeho spracovanie sú v mnohom až predvídateľne klasické. Postavy preberajú svoje vopred určené úlohy, takže tu máme horkokrvného svalovca, všetečnú pubertiačku, hysterickú matku, ale aj krvilačných oportunistov. Jednotlivé udalosti sú tiež pomerne ľahko predvídateľné. Niektoré odhalenia pôsobia preto trochu samoúčelne.

Napriek tomu sa nedá tvrdiť, že by sa kniha nečítala dobre. Paytok rozhodne nenapísal najinovatívnejšiu knihu. Tiež sa nesnažil nikoho šokovať alebo prekvapiť. Miesto toho sa sústredil na atmosféru, prácu s napätím a k tomu pridal kvapku čierneho humoru. No a táto stratégia mu jednoznačne vyšla.

S prvým uvedením umne pracuje už od úvodnej strany. Očakávanie z počiatočných strán sa mení na pochybnosti, neskôr na strach a napokon na boj o prežitie. Z pochmúrnosti teda prechádzame až ku krvavým podrobnostiam. Gradované napätie tomu všetkému len nahráva. Nejde však len o zvyšujúci sa počet mŕtvol a mocnejúcich nepriateľov.

Vyšší počet aktérov si vyžiadal aj časté zmeny uhlov pohľadov. Tie prichádzajú v tých najnemožnejších okamihoch, keď niekto bojuje o život alebo objaví niečo závažné. Čitateľ potom nemá veľmi na výber a skrátka zúrivo otáča stránky, aby sa dozvedel, čo sa stane. Samotné tempo je čoraz rýchlejšie a záver vyslovene veľkolepý. A správne krvavý.

Kniha Láska, smrt a všechno zlý neponúka inovatívny horor. Jej stránky predostrú skôr klasickú zápletku s tradičným zlosynom. Pri bližšom skúmaní by Paytokovi niekto mohol vytknúť aj samoúčelnosť. Napriek tomu ale všetko funguje. A to vďaka premenlivo živej atmosfére, vražednému tempu a neistote, kto nakoniec prežije. Kniha ale poteší skôr ako voľnočasovka.


viac v recenzii: https://www.fandom.sk/clanok/recenzia...

[Zuzana Schedová]

Láska, smrt a všechno zlý aneb to nejdivnější rodinné setkání, kterého by jste mohli být součástí. Máte pocit, že nemáte v rodině dobré vztahy a vaše rodina je toxická? Tak to jste ještě nepotkali rodinu Havranových.
Jak jsem říkala, rodina Havranových není v žádném případě idylická rodina. Když ale zemře Izajáš, hlava rodiny a majitel velkého rodinného sídla, který připomíná spíš zámek, sejdou se všichni zblízka i zdaleka, aby se účastnili čtení závěti. Jedinou podmínkou je, že všichni společně musí strávit na rodinném sídle Rabenštejn v Krkonoších noc. Jednoduché, ne? To ale netuší, co je tam čeká. Přijeli na pohřeb, ale netuší, že ne všichni odtamtud vyváznou živí. Představte si 10 malých černoušků, ale s výrazně víc krve, temnoty a zoufalství.
Martin Paytok je mistr vypravěč. I když ho znám osobně a jako člověka ho mám moc ráda, k jeho knize jsem se dostala teprve teď a páni, já byla nadšená. Tohle je přesně ten typ temnější krvavé a mírně nadpřirozené detektivky jako mám ráda. A já jsem hrozně ráda, že u nás někdo takhle píše a jeho fantasie takhle funguje. Podivná rodina, různé postavičky a fakt pošramocené vztahy, obviňování, pokrytectví, tajemství a to vše probublává v jedné noci, kde jde všem o život a oni netuší, kdo za to může a proč se to děje. A pokud tomu nepřijdou na kloub, tak je do rána po každém jednom z nich. Tohle je přesně to čtení, co zhltnete za chvíli a bojíte se u čtení i dýchat. V podstatě je to skvělý béčkový horor v té nejlepší knižní podobě a to myslím v tom největším komplimentu. Boží to bylo!

[Ivka_s_knihou]

Tohle bylo fakticky vyborny.😍

[Bětka]

Asi máloco vystihuje Lásku, smrt a všechno zlý tolik, jako "Deset malých černoušků optikou Guillerma del Tora". Je to sympatický, poměrně staromilsky pojatý příběh, který se nejprve tváří jako detektiva ve stylu Agathy Christie, ale pak se překlopí do hororu a nebojí se nadpřirozených prvků.

Bavily mě groteskní postavy i svižný styl, ačkoliv právě ke stylu mám nakonec určité výtky - úplně mi neseděl používaný slovník a občas mě něco tahalo za oči, je to ale jen drobnost. Po pozvolnějším úvodu, ve kterém se představí jednotlivé postavy a jejich vzájemné vztahy, začne pořádná akce. Někdo si stěžuje, že začátek byl moc dlouhý, mně to ale přišlo tak akorát - a naopak bych se nebránila ještě pár stránkám navíc na konci, to mi přišlo trochu useknuté.

Jsem děsný strašpytel, tak jsem si užila, že atmosféra je sice hororová a napínavá, ale není to zas tak hrozné a noční můry nehrozí. Má to spád, nemohla jsem se odtrhnout. Vizuální stránka je v každém případě boží. Nemůžu porovnat, jak si kniha stojí v rámci žánru, protože nemám příliš zkušenosti, můžu ale vřele doporučit i těm, kteří hororům zas tak moc neholdují.

[Alena]

OMG, nevím, co jsem čekala, ale něco takového rozhodně ne. Dokonale hororový příběh, který navíc skvěle podporuje přednes Matouše Rumla. Posluchači audioknihy budou ochuzeni o tu úchvatnou grafickou podobu, kterou má tištěná kniha, ale zase dostanou spoustu navíc právě díky vypravěči. Jediné, co bych upravila, je délka melodií mezi kapitolami. Mám je ráda a tady byly vhodně zvolené a doplňovaly atmosféru, jen byly zkrátka moc dlouhé.

[Tereza]

Tahle kniha je prostě nádherná, různě velké stránky, kvalitní papír, prostě kráska, kterou je radost držet v ruce, klika, že radost je ji i číst. Postavy, příšerky, rodinka k pohledání, závěje sněhu, strašidelný zámek a atmosféra je na světě. Krásná próza, žádné pravopisné chyby, příjemný černý humor... Jsem více než spokojená, těším se na další počiny, Míša Merglová může být pyšná.

[Aileen]

Pokud bych si dovolila být hodně ošklivá, kniha mě zaujala vlastně jen grafikou a nevšedními jmény. Dějově se ale jedná o velmi plytký román, který se neskutečně táhne – trvá téměř sto stran, než se začne něco pořádného dít.
Dokud funguje motiv, že vrah se skrývá mezi postavami, drží kniha napětí. Jakmile se však odhalí, kdo vrahem je, děj rázem upadne a napětí mizí.
Postavy jsou všechny bez výjimky naprosto nesympatické. Uprostřed čtení mi došlo, že mi vlastně na žádné z nich nezáleží a je mi úplně jedno, zda se dožijí rána. A vzhledem k tomu, jak nelogicky se často chovaly, se ani nedivím, že jich nepomřelo daleko více…
Silné stránky knihy jsou především vizuální – grafika a design stránek fungují dobře – a pak nevšední jména, která alespoň trochu dodávají příběhu osobitost. Atmosféra a motiv „vrah mezi námi“ chvílemi napínají, ale bohužel jen do určité míry.
Celkově Láska, smrt a všechno zlý působí jako román, který se snaží kombinovat horor, detektivku a rodinné intriky, ale výsledkem je rozvleklý, plytký a frustrující příběh. Napětí mizí příliš brzy a postavy nedokážou vzbudit žádný skutečný zájem čtenáře.
1,5/5*

[Vitek Novy]

Zpočátku to vypadá jako detektivka, kdy se celá rodina Havranů sejde v rodinném sídle a tam se stane první vražda. Začne vyšetřování, protože logicky to musel spáchat někdo z nich. Ale pak se postupně ukáže, že těch záhadných věcí je tu nějak příliš, a že v tom domě skutečně straší.
Moc pěkná knížka, trochu pomalý rozjezd, ale pak to začne být náramně napínavé.

[Marek]

Tuto knihu jsem viděl na Instagramu, ale neplánoval jsem, že knihu budu číst. Při prohlížení knih v knihovně mi tato kniha padla do oka a rozhodl jsem se, že knize dám šanci.

Rodina Havranova odjíždí na zámek Rabenštejn kvůli dědickému řízení. Zemřel IZAJÁŠ, který měl obrovský majetek. Podmínkou, aby jeho příbuzní získali něco ze závěti, je přespat jednu noc na zámku. Dojde však k tomu, že během noci někdo z nich zemře a následně další.

AGÁTA, adoptivní dcera Izajášovi neteře, se pokouší vypátrat, kdo za vraždami stojí.

Nevím, proč jsem si myslel, že se bude jednat pouze o detektivku. Kniha má detektivní prvky, ale následně jsem byl překvapený, jakým způsobem se příběh stočil do hororové linky.

Mám pocit, že kniha je docela roztahaná a já bych tuto knihu zkrátil. Kniha není špatná, ale v některých částech mě čtení nebavilo a nudil jsem se. V knize se nacházely překvapivé momenty a závěr byl pro mě také překvapivý. Z této knihy mám rozporuplné pocity, ale myslím si, že si kniha najde své příznivce.

Musím se přiznat, že mi trochu trhalo uši křestní jméno DENDA. Jedná se o Zdeňka. Autor někdy uvádí jméno Zdeněk, častěji Denda. Přiznám se, že tento tvar slova jsem slyšel úplně poprvé. Můj táta se jmenoval Zdeněk a nikdy jsme ho tímto způsobem neoslovovali.

Oceňuji, že se na přední předsádce nachází RODOKMEN HAVRANOVÝCH, do kterého jsem občas nakouknul, abych si ujasnil postavy. Na zadní předsádce se nachází také rodokmen, ale do něj bych se v průběhu četby nedíval, poněvadž byste si vyzradili, kdo byl zavražděn. Kniha má pěkné černobílé ilustrace.

Obálka knihy je moc pěkná.

[Mahira]

Na Martina Paytoka už jsem párkrát narazil v různých antologiích (např. Krev, monstra a cukroví, Krásky a vetřelci, přičemž mě ještě ve dvou v dohledné době čeká) a pokaždé mi jak stylem psaní, tak příběhem velmi sedl. Co se ovšem týče jeho knížek, dlouho jsem si nemohl najít nějakou, která by mě nadchla k nákupu a přečtení. Totiž až dokud nepřišla Láska, smrt a všechno zlý, kterou, teď už si to mohu dovolit říct, se vyplatí soudit podle jejího skvělého obalu a u které jsem hned věděl, že ji musím mít. Chvíli to trvalo, ale nakonec mi o loňských Vánocích přistála pod stromkem, načež jsem se na ni hned vrhl a, je třeba říct, nemohl jsem si vybrat lepší knížku, se kterou začít rok. Pokud mne letošní zprávy z naších luhů a hájů i světa připravily o zbytky vůle aktivně žít, tahle knížka mi ji aspoň v mých literárních snahách navrátila a nakopla mě do čtení. Ale už k samotné knize...

Láska, smrt a všechno zlý je přesně to, co její popis slibuje, a mnohem víc.
První, co člověka asi hned nadchne jsou ilustrace, od těch malých doplňujících stránky po rodokmen rodiny Havranů a plán domu, které jsou všechny nádherné a perfektně s textem spoluvytváří atmosféru knihy.
Druhá a na prozaické knize asi výraznější část je pak text samotný. Jak jsem říkal, autora aspoň tak namátkově znám a zatím mi vždy sedl, není tak velkým překvapením, že zde tomu bylo obdobně. Styl psaní, který krásně ladil k žánru a atmosféře, ale nesnažil se to tlačit na sílu, mě okamžitě chytl a do konce knihy nepustil.
Jedna z věcí, u kterých jsem měl obavy, byly postavy, totiž, často mívám problém s tím, když jich je hodně. Prostě mě to mate. V tomto případě to však nebyl problém. Jednak kvůli dávkování představování nových postav, jednak kvůli tomu, že každá z postav byla dost odlišná od těch ostatních a tudíž i dobře zapamatovatelná. Naprosto skvěle tam byla také zachycená nevraživost mezi nimi, přičemž žádná postava nebyla černobílá a nikdo nebyl protivný jen proto, aby byl protivný, jako to v žánrově temnějších knížkách občas bývá. Vše mělo svůj, jak už to bývá zase u lidí, více či méně racionální důvod. Celkově vztahy mezi postavami velmi cením, byly uvěřitelné a realistické.
Děj, ačkoliv se nepohybuje v neotřelých inovátorských končinách (ostatně, tam už se po pěti tisíci letech od zdokumentovaného vynálezu písma pohybuje máloco), je fajn, příjemně dávkován, nikam se zbytečně nechvátá, přičemž veškerá dějově potenciálně hluchá místa jsou pěkně zaplněna popisy a rozhovory. Zápletka, i když, asi lepší mluvit o nich v množném čísle, tj. zápletky taktéž musím vyzdvihnout, kdy, byť u té první bylo jasné, že by ta původní premisa byla až moc přímočará, se jedna vyvinula směrem, který mě ani nenapadl, a druhá mě absolutně překvapila. Zakončení, kdy si všechno sesedlo, pak bylo jen sladkou třešničkou na dortu.

Ono, normálně v recenzi pochopitelně shrnuji i negativa (a že nimi často nešetřím!), ale tady prostě nic nemám a můžu jen s jistotou říct, že se Láska, smrt a všechno zlý umisťuje na pomyslném prvním místě knížek, které jsem kdy četl, a posouvá dosavadního leadera příčky Ignis fatuus na místo druhé. Určitě tahle knížka nebude pro každého, ale mě nadchla natolik, že si člověka, který by si ji neužil, nedovedu ani představit.

[Zuzana Hartmanová]

Tahle kniha je sbírkou všech možných klišé, na která si v rámci podobných hororových, mysteriózních vyvražďovaček vzpomenete. A víte co? Není to vůbec na škodu, protože Martin Paytok si vybral ta klišé, která fungují, a zpracoval je skvěle – věděl, co píše, a dokázal s těmi klišé vědomě pracovat a leckdy je i využít proti čtenářům, když je celou dobu někam naváděl, aby to celé bylo nakonec jinak. Třeba jen maličko jinak, ale i tak to dokázalo překvapit a uhnout ze zajetých kolejí.
Paytok tu dobře pracoval se čtenářskými očekáváními – ať už s jejich naplněním, kdy to bylo komfortně známé, nebo naopak jejich nenaplněním, čímž z té konformity čtenáře vytrhl. Kombinací těchto přístupů dosáhl v rámci atmosféry a budování napětí jak hloubky, tak slušné dynamiky.
Atmosféra je celkově v knize hodně důležitá a je povedená. Na druhou stranu jsem se bála mnohem méně, než jsem čekala – šlo spíš jen o takové lehké mrazení v zádech, což mi ale naprosto vyhovovalo a sedlo mi to do nálady.
Nemluvě o skvělém grafickém zpracování knihy – ilustrace, ořízka… Krása.

[Hallien]

Ale hej, toto vôbec nebolo zlé. Vlastne to bolo fakt dosť dobré. Je to síce už tisíckrát obohratý námet - jeden dom, x ľudí, zamknuté dvere a vražda...
Ale to neznamená, že sa na ten námet nedá napísať zábavná a zaujímavá kniha! Z nejakého dôvodu po ňom predsa len tak veľa autorov musí siahať naprieč dejinami literatúry. Paytokova interpretácia tohto príbehu ponúkne veľmi jemný poprašok gotiky, ponurú atmosféru dokreslenú skvelými ilustráciami a doslova potoky krvi. Mám rád, keď sa autori neboja zaťať do živého (haha...prípadne aj do mŕtveho) a hneď ako som videl počet postáv mi bolo jasné že potečie krv.

[Fandom SK]

Recenziu pre Fandom.sk napísala Martina Urbanová. Úryvok z recenzie:

Kniha Láska, smrt a všechno zlý neponúka inovatívny horor. Jej stránky predostrú skôr klasickú zápletku s tradičným zlosynom. Pri bližšom skúmaní by Paytokovi niekto mohol vytknúť aj samoúčelnosť. Napriek tomu ale všetko funguje. A to vďaka premenlivo živej atmosfére, vražednému tempu a neistote, kto nakoniec prežije. Kniha ale poteší skôr ako voľnočasovka...

Celú recenziu nájdete na Fandom.sk https://www.fandom.sk/clanok/recenzia...

[Viridis]

Wow. Tohle bylo fakt skvělý. Miluju Deset malých černoušků a tohle bylo dost blízko ale zároveň skvěle originální. Hrozně se mi líbily postavy. Každá měla něco do sebe a jejich rozhovory na začátku knihy byly prostě boží a místy fakt vtipný. Místo děje je taky skvělý a atmosférický. Korunu tomu nasadili ilustrace, který jsou propracovaný a dobře vymyšlený tak, aby pracovali s příběhem. V detektivkách mi většinou vadí nadpřirozeno, ale tohle není tak úplně detektivka a funguje to prostě dobře.
Nejradši bych byl kdyby to mělo adaptaci nebo pokračování, prostě chci víc.

[Piskotdeni]

Zajímavá mysteriozní detektivka, kde si každý najde svoj oblíbenou postavu a té fandí a doufá, že přežije.
Hlavní záporná postava je vskutku nečekaná, myslela jsem si, že to bude někdo jiný.
V knize jsem velice ocenila rodinný strom se všemi postavami, který mi při čtení velice pomohl v orientaci.
Kniha se četla dobře, děj odsípal a ke konci přimo běžel.
Ocenila bych epilog jak to s postavami úplně dopadlo

[oblakaknihahlavavnich]

Skvostné! Na knihu jsem se nechala zlákat, přestože mě předtím nějakým záhadným způsobem obcházela - nechápu proč, je to přesně moje čtení.

Omezenost prostoru a uzavřenost rodiny dodává příběhu na atmosféře, každá postava má v příběhu své místo a i když vám leckdo leze na nervy, nemůžete se o něj nezajímat.

Promyšlené do detailu, napínavé, překvapivé...

Je to klasický horor? Ano. Vadí to? Ani trochu! Užila jsem si každou stranu.

[Adéla Marečková]

Tohle bylo geniální, děsivé, záhadné, nadpřirozené, skvělé. Ze začátku mi vadilo trochu klišé které bych našla si v každé knize podobného tématu ale ve finále mi to vůbec nevadilo a knihu jsem si moc užila

[Marcel]

Anotácia: Pohřby obvykle bývají smuteční záležitostí. Pro rodinu Havranových ale smrt zatrpklého patriarchy Izajáše znamená spíš úlevu – hlavně v oblasti finančních problémů. Odtažitý stařec během života nastřádal majetek, pro který by byl kdekdo ochotný zabít, a jedinou podmínkou k jeho získání je nutnost strávit noc na odlehlém sídle vysoko v Krkonoších. Na zámek Rabenštejn se proto začnou sjíždět Izajášovi příbuzní z blízkých i dalekých koutů, a nejspíš si dovedete představit, jak hladce taková sešlost probíhá.
Zatímco se všichni snaží zachránit si krk, adoptivní dcera Izajášovy neteře Agáta se pokouší vypátrat, kdo za vraždami stojí.

Kniha je mixom rôznych žánrov: spoločenský román, detektívka a horor a spolu to veľmi nefunguje. Kniha začína v dome, kde sa stretne rodina a riešia vzťahy medzi sebou po prvej vražde prichádza detektívna zápletka, ktorá je hneď vyriešená a na koniec je tam to "strašidlo". Za mňa vzťahy medzi postavami nešli do hĺbky a charaktery postáv boli ako cez kopirák. Detektívna práca bola podľa mňa zbytočná keďže bola odhalená na pár stránkach. Taktiež atmosféra hororu bola slabá. tie jednotlivé žánre akoby do seba nezapadali.
Avšak pochváliť musím a preto som pridal aj o jednu hviezdičku viacej na hodnotení je vizuálna stránka knihy, krásna obálka a ilustrácie v knihe. Chcem upozorniť, že na začiatku je rodokmeň rodiny a taktiež je na konci, ale s úpravami a môže to vyspoilerovať obsah.

Za mňa teda hodnotím 3 z 5.

[Fromsouth 8]

https://knizni-dira.cz/recenze/horor/...

[Victorie Green]

3,5*

[Jaroslava Česnohlídková]

3,5*

[Eva]

3,75⭐️

[knihomolka.janca]

70%

[Jan Kratochvíl]

Vizualně nadherny, ale vyřešení záhady bylo za mě jednoduchy a prostě vytaženy z rukavu. Příběh mě taky moc nebavil. Ale užil jsem si to a autor má ale mega potenciál.