Fabrika: Příběh textilních baronů z moravského Manchesteru

by Kateřina Tučková, Andrea Březinová, Tomáš Zapletal

Moravský Manchester, tak se říkávalo Brnu v dobách jeho největší slávy. Látky ze zdejších textilek zaplavovaly doslova celý svět a bouřlivý průmyslový rozmach v 19. století proměnil město v sebevědomé a moderní centrum. Slavné vily, nádraží, ulice a parky a koneckonců i brněnský hantec, to vše vznikalo v souvislosti s rozvojem textilnictví. Odvrácenou stranou tohoto vzmachu však byly stávky zbídačených dělníků, sociální problémy a sirotčince plné dětí pracujících od rozbřesku do noci v prachu a hukotu tkalcovských strojů.

Kniha Kateřiny Tučkové Fabrika vypráví příběh pěti generací rodu Johanna Heinricha Offermanna, který do Brna přišel v roce 1776 jako chudý vlnařský odborník. Zanedlouho však založil manufakturu a stal se jedním z nejvýznamnějších textilních baronů. Ve strhujícím vylíčení rodinné historie se odráží i celá 250 let trvající minulost moravského Manchesteru. Kniha je doplněna odbornými hesly a fotografickým materiálem z brněnských archivů, a je tak dokonalým průvodcem po dnes již zaniklém textilním Brně. Publikace vychází u příležitosti výstavy Brno – moravský Manchester, uspořádané na přelomu let 2014 a 2015 v Moravské galerii v Brně.

Autory odborných hesel v publikaci jsou Mgr. Andrea Březinová (1973), absolventka oboru dějiny umění a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně, a Mgr. Tomáš Zapletal (1977), absolvent oboru dějiny umění a historie tamtéž. A. Březinová dnes působí jako kurátorka sbírky textilu a módy a T. Zapletal jako archivář Moravské galerie v Brně, pro niž připravili výstavní projekt Brno – moravský Manchester.

Genres: History, Czech Literature

226 pages, Paperback

First published December 1, 2014

About the author

Kateřina Tučková (nar. 1980) vystudovala dějiny umění a bohemistiku na FF MU v Brně, v současné době pracuje jako kurátorka. Debutovala novelou Montespaniáda (2006), v roce 2009 vydala román Vyhnání Gerty Schnirch, za který obdržela cenu Magnesia Litera 2010 – Knižní klub Cena čtenářů a byla nominována na Cenu Josefa Škvoreckého, Magnesii Literu za prózu a Cenu Jiřího Ortena. Je autorkou několika odborných publikací z oblasti českého výtvarného umění, na pomezí historie a krásné literatury se pohybuje beletrizovaný životopis Můj otec Kamil Lhoták (2008).

Reviews

[Lucie B. · Rating 3 out of 5]

Docela jsem váhala s hodnocením, tudíž ty výsledné tři hvězdičky lze chápat jako "lepší" tři hvězdičky. Tučková má dle mého názoru schopnost vybírat si nesmírně zajímavá témata, solidně je zpracovat a pak je pokazit. Zatímco u Žítkovských bohyní mi vadila překombinovanost příběhu, u Fabriky mě rozčilovala neschopnost (či neochota?) autorky rozhodnout se, co vlastně píše. Je to román? Je to doplňující kniha k výstavě? Je to reportáž o chystání výstavy? Je to snaha zdokumentovat příběh Offermannových? Ve výsledku to není ani jedno. Dokud se autorka drží románové linky, vše je v pořádku, příběh je zajímavý, děj běží. Ale její neustálé vsuvky o chystání výstavy a o tom, jak je těžké o Offermannových něco zjistit, celý děj narušují a jsou neuvěřitelně nezajímavé. Jako by nestačilo shrnout v doslovu, že část děje je fantazií autorky, že zdrojů je jen málo a že kniha vznikla v souvislosti s výstavou v Moravské galerii. Možná právě to neustálé vstupování autorky do příběhu bylo důvodem, proč jsem poměrně tenkou knihu četla třičtvtě roku. Na závěr musím pochválit alespoň faktické vsuvky s informacemi o jednotlivých podnikatelích, o fabrikách, o významných událostech atd., které byly dle mého názoru velmi pěkným doplněním knihy a tématu.

[Karolína · Rating 5 out of 5]

Tučková si vždycky vybere zajímavé a neotřelé téma, nějaké, o kterém by mě nikdy z vlastní iniciativy nenapadlo číst. A pak vytvoří dialog, ve Fabrice je to konkrétně dialog románu a faktografie, historie a současnosti, místy češtiny a němčiny.
Publikace vznikala jako doplněk k vernisáži projektu Moravský Manchester a vypráví tak o dlouhé historii Brna jako textilního hlavního města, od Napoleona přes industrializaci až po Hitlera. Vzhledem k tomu, že po rodu Offermannů - majitelů textilky - nezbylo velké množství důkazů, musela Tučková místy zapojit i svou spisovatelskou fantazii, a tak vznikl mnohovrstevnatý faktografický román. Mezi vyprávění ale pro čtenáře také vložila encyklopedické příspěvky, které se vždy vztahují k vyprávění - k jeho aktérům, architektuře, budovám a obsahují tak medailonky, portréty a dobové fotografie.

[Ajka · Rating 5 out of 5]

Nevím proč, ale vyprávění Kateřiny Tučkové se mě hluboce dotýká a velice mě dojímá. Obdivuju její nebývalý vypravěčský talent. Dokázala mi přiblížit temné stránky industriální revoluce, o kterých jsem nikdy neuvažovala v tomhle světle.

[Veronika · Rating 5 out of 5]

Kateřina Tučková je prakticky moja susedka v brnenskom Bronxe a robí skvelú prácu, aby som sa (ja a mnoho ďalších) nenásilným a pútavým spôsobom dozvedela čo najviac o histórii nášho "hoodu".
Začalo to už Vyhnáním Gerty Schnirch a pokračuje pre mňa doteraz nevídaným formátom novelisticko-faktografickej publikácie pri príležitosti výstavy.
Zas a znova si hovorím: prečo sa ku mne takéto knihy nedostali, keď som sa učila dejepis?

[Ondřej Puczok · Rating 4 out of 5]

Pro Brňáky zajímající se o minulost města prakticky povinnost - od napoleonských válek, přes to nejdůležitější a tedy průmyslovou minulost Brna alias moravského Manchesteru, po světové války a počeštění města. Včetně takových detailů, jako je původ vína jménem André, slova "cajk" a vůbec stavitelů slavných vil nebo donátorů důležitých parků a muzeí. Jasně, zase je tam spousty jmen, které jsou ideálně složené z několika samostatných jmen (fakt se v tom nedá vyznat ani s rodokmenem přímo přiloženým v knize) a přijde mi opravdu divné tuto knihu "vést" linkou "musím tuto knihu napsat kvůli výstavě a tak to do knihy otevřeně píšu", na druhou stranu se mi líbí, že oproti knize Žítkovské bohyně je popsané, co je jen autorská licence a v knize je spousta popisků a historicky doložených vysvětlení. Výsledek velmi zajímavý. Až je mi smutno, jak brněnský minulost mizí budova za budovou. Viz současné skoro totální srovnání Vlněny se zemí...

[Vít · Rating 3 out of 5]

Pro mě jako pro Brňáka perfektní námět, a taky jsem se o brněnských textilních baronech spoustu věcí dozvěděl. Kdo se trošku o tuhle historii zajímáte, nenechte si tuhle knížečku ujít, je tam toho opravdu hodně zajímavého. Konečně, vždyť tihle pánové vlastně udělali z Brna město a památky po nich jsou doslova všude.
Trošku mě ale rozladilo zpracování, ty neustálé vstupy a vysvětlování občas dost rušily. Ano, je jasné že šlo o to rozlišit doloženou historii od toho, co si kvůli chybějícím informacím autorka domýšlela, dalo se to ale asi udělat nenásilněji.

[Bára Tichavová · Rating 3 out of 5]

Do knihy jsem se dokázala začíst teprve ve chvíli, kdy jsem oddělila čtení románu a faktografické části. Nemám k Brnu nijak intenzivní vztah, ale na ta zpustlá místa by mě lákalo se někdy podívat.

[Martina V. · Rating 4 out of 5]

Krátke, trochu chaotické striedanie prípravy výstavy a príbehov zo začiatku 19. storočia. Samotné príbehy Offermanových veľmi pútavé.

[Martin Svec · Rating 3 out of 5]

Musím hned v úvodu přiznat jistou zaujatost – pro historii textilního průmyslu mám slabost. Brno mě od chvíle, kdy jsem se do něj přestěhoval, nepřestává fascinovat. Odkrývání pozadí rozvoje textilního průmyslu v 18. a 19. století považuji za mimořádně naplňující způsob trávení času. I proto jsem měl velkou radost, že se do tohoto tématu Kateřina Tučková pustila. Zvlášť když si člověk uvědomí, kolik z míst, kde se příběh knihy odehrává, od doby jejího vydání už nenávratně zmizelo.
Průměrné hodnocení knihy je však bohužel dáno jejím nepříliš vhodným literárním zpracováním. Mám dojem, že text buď nebyl psán s dostatečnou pečlivostí, anebo – což považuji za pravděpodobnější – vznikal ve spěchu. Z knihy je totiž zřetelné, že autorka objevovala mnohé informace až v průběhu psaní. Některé své dřívější závěry proto v pozdějších kapitolách upřesňuje či dokonce vyvrací. Fabrika tak působí spíše jako deník o pátrání po brněnské industriální historii než jako promyšlená a logicky strukturovaná publikace. Kdyby alespoň autorka v úvodu přiznala, že se vydává na cestu poznávání s nejistým koncem, působilo by to upřímněji – a čtenář by tak ke knize přistupoval jinak. Ve chvíli, kdy jsem se však při čtení dozvěděl, že události, které Tučková dříve popisovala s jistotou, se mohly odehrát zcela jinak – například v případě osudu Heiniho Offermanna – začal jsem k textu přistupovat s nedůvěrou. Kniha, která mohla být silným svědectvím o proměnách města a společnosti, nakonec zůstala napůl mezi fiktivním příběhem a pokusem o popis významné kapitoly brněnské historie.
Autorčina snaha sepsat fascinující příběh textilního rodu je z knihy patrná. Aby však v tomto úsilí uspěla, neměla dostatek informací ani času. Čtenář tak bohužel sleduje spíše střípky dohledaných faktů, doplněné o domněnky a dohady, než ucelený obraz jedné průmyslnické rodiny.
To ovšem neznamená, že by Fabrika byla knihou zbytečnou. Naopak – je záslužná v tom, že otevírá téma brněnského textilního dědictví, o němž se dosud psalo jen okrajově. Navzdory svým slabinám tak Fabrika představuje cenný příspěvek k poznání města, jehož industriální minulost si zaslouží větší pozornost.

[Romana · Rating 4 out of 5]

Někdy se zdá, že Kateřina Tučková si historii tak trochu přizpůsobuje, svým představám, a také tomu, co se jí zrovna hodí. Ale po dočtení této knihy jsem byla ráda za fantazii, kterou dokázala vyplnit prázdná místa v příbězích brněnských majitelů textilek a najít tak působivý kompromis mezi literaturou faktu a čistou prózou. Fabrika je určitě skvělé čtení pro Brňáky a lidi, co mají Brno rádi, protože po jejím přečtení osiřelé břehy na Cejlu nebo moderní Vaňkovka získávají další rozměr. Jediné, co bych vytkla, je téměř bezvýhradné zaměření knihy na rodinu Offermannů, ačkoli i příběhy dalších brněnských továrníků a majitelů vil v drahých čtvrtích by jistě měly co nabídnout (a některé jsou i lépe známy).

[Adri Dosi · Rating 3 out of 5]

Je to zajímavá kniha, která vznikla jakou poutavá doplňková publikace k brněnské výstavě. Za textem stojí autorka Žitkovských bohyní. A nemůžu si pomoct, ale mám dojem, že tu ji téma přepralo. Nevím, jak znělo zadání a jestli měla volnou ruku. Jde o příběh, který je protkán texty dokumentačními. A vcelku vyzní nudně a její příběh je nemastný, neslaný. Plácá se v tom. Začátek vás přitáhne, zaujme, ale postupně se vše začíná rozvolňovat a nějak to upadá. Líbí se mi vsazené informace. V konečném výsledku jsem tak trochu na rozpacích. Nevím, jestli se mi má kniha líbit, nebo ne. Bezesporu je zajímavá, zaujala mne a dost věcí mi odhalila. Nejsem však nadšená z textu od Tučkové. Asi jsem očekávala víc? Jako doprovodný materiál k výstavě však velice kreativní.

[V · Rating 4 out of 5]

Tohle bylo rozhodně zajímavé čtení. Nebýt výzvy na Databázi knih, asi bych se k téhle knížce nikdy nedostala. V Brně jsem byla jen jednou v životě, takže pro mě bylo občas dost těžké zasadit si jakoukoliv zmínku k současnému stavu města. Ale i tak se Kateřině Tučkové - skvělé spisovatelce, jak jsem se už dvakrát přesvědčila - podařilo sepsat poutavý příběh, vtáhnout do děje a přitom přiznat, že si to vlastně z velké části vymyslela, protože historie prostě mlčela. Dala bych pět hvězdiček, ale zase neposadilo mě to na zadek, jen to byl příjemný literární (respektive historický) objev. A jsem z toho, jak Offermannovi dopadli, nějaká smutná.

[Gabriela Štefanová · Rating 4 out of 5]

Příběh o brněnském textilním průmyslu a rodinách zakladatelů mě moc bavil, ale části textu o výstavě, kvůli které kniha vyšla, mě vyloženě rušily. Trochu škoda. Myslím, že se to celé dalo shrnout na začátku nebo konci knihy a už do děje nevstupovat.
Knize bych vytkla také to, že není vůbec rozdělená do kapitol a je to jeden dlouhý text.
Na druhou stranu vložené "medailonky" o lidech a místech, doplněné fotografiemi, jsou super.

[Zuzana Lazarová · Rating 4 out of 5]

Obsahově skvělé a pro brňáky “must read”. Jezdím teď po Brně a některé ruiny nebo místa už pro mě nejsou tak neznámá nebo prázdná. Člověk díky Kateřině ví, co v těch polozbořených budovách nebo dnes méně přívětivých ulicích kdy bylo a jak se tu žilo.
Trochu nešťastně vnímám tendenci vracet čtenáře neustále do tématu přípravy výstavy Moravský Manchester (2014-2015) a hledání materiálů právě pro tuto výstavu. Nepříjemně mě to odklánělo od příběhu a historie.

[Eliska · Rating 4 out of 5]

Zajímavý a pro mě neznámý pohled na Brno. Během čtení mě znervozňovalo, že není označené, co jsou ověřené informace a co je fikce (stačila by kurzíva nebo tučný text). A taky mi přes všechnu snahu neseděl rodokmen na obalu s textem (jiná jména, neodpovídající data, atd).

[Mara Pol · Rating 4 out of 5]

Pozn: půl historie/ půl fixe. Výborná vstupní brána do historie Brna v daném období.

[Ika Valentová · Rating 4 out of 5]

Veľmi ma to bavilo. Zaujímavá téma, živo spracovaná. História ako príbeh

[Invi · Rating 5 out of 5]

Vůbec jsem netušila, na jakých pilířích Brno stojí. A jak mu v 19. století Napoleon napomohl ke světovému věhlasu. Tučková umí.

[Eva Staněk · Rating 4 out of 5]

Typ knihy, co dokáže vytvořit pouto k místu. Románová část, která se snaží poskládat příběh rodiny Offermannnových, je velmi čtivá. Encyklopedické doplňky, fotky, nákresy, slovníčky, které asi skvěle doprovázaly výstavu, ke které kniha vznikla, dodávají fabulaci na váze.
Chtěla bych se někdy v Brně podívat na druhou stranu nádraží.

"Ale nejvíc na mě zapůsobil ten byt. Byl jako muzeum a teprve v něm mi došlo, jaká síla to byla. Teprve tam jsem pochopila, jaké to je, nemyslet v řádu jednotlive, ale v rozpětí rodu. Jaká odpovědnost na člověka přechází s vědomím práce generací. A jakou hrdost na to, co dokázali, zároveň cítí. Mezi jejich rodinnými fotkami visela i fotka brněnského evangelického kostela nebo budovy Uměleckoprůmyslového muzea. Jako by si připomínali stopy, které po sobě v Brně zanechali... A vlastně mě to i zabolelo. Pro ně se čas evidentně zastavil přetržením tradice. Jakmile ztratili továrnu, zmizel i smysl třísetleté existence rodu".
s. 203

[Pavla Kosarova · Rating 4 out of 5]

Je to víc než katalog. Je to opět příběh, i když účelově napsaný (výstava) a fabulovaný z velmi mála údajů. Pro mě fascinující příběhy přistěhovalců z německy mluvící Evropy, kteří během půl století, definovali Brno tak, jak je znám dnes. Jeho rozlohu, velikost, počet obyvatel, významné stavby, školy, muzea,... Dědictví jejich snah nelze přehlédnout ani v současnosti, kdy průmyslové dějiny mého rodného města existují už jen v depozitáři Technického a Uměleckoprůmyslového muzea. Obrovské areály fabrik pustnou a mizí a s tím i zvláštní charakter Brna. Je špinavý, utilitární a má daleko k líbivosti a pompě, ale k Brnu, tak jak ho mám ráda, prostě vždycky patřil.

[Martina · Rating 3 out of 5]

Jako stroje v textilnich fabrikach spletaji nite, podobne autorka spleta sit pribehu brnenskych textilnich magnatu. To je sice cinnost zasluzna, jelikoz tento usek historie neni prilis pretrasan, snad proto, ze vlastnici manufaktur, kteri se o rozvoj kraje zaslouzili, nebyli ceskeho puvodu. Mam ale vyhrady k zpracovani textu, ctive pasaze z prostredi manufaktur neustale narusuje komentar vypravecly, takrka prosici ctenare ke shovivavosti s nedokonalostmi vypraveneho textu.

[Ariska · Rating 4 out of 5]

Dlouho jsem váhala, zda se pustit do této knihy, ale všichni knihu chválí. Čekala jsem víc román, ale Tučková si zkrátka nechtěla moc vymýšlet. I tak je shrnutí historie, zvláště pro nás, které suchý dějepis nebavil, velmi čtivě napsané.

[Pnav · Rating 4 out of 5]

Zajímavý a obohacující příběh, jediný problém, který s Tučkovou mám, je obrovské množství postav s poměrně komplikovanými jmény, je pro mě prakticky nemožné se v těch postavách zorientovat. Příště se vybavím hned ze startu tužkou a papírem, abych měla větší jasno.

[Dana · Rating 4 out of 5]

Páčilo by sa mi, keby niekto takto oživil aj históriu bratislavských fabrík.