Pan Bůh a paní Bohová mají krizi

by Ivan Lupták

Románová prvotina Ivana Luptáka je intimní vyprávění o dětství schovaném v peřiňáku. Julius Janko, řečený Jula, vyrůstá v divokých devadesátých letech jako jedináček v rodině poznamenané vyhrocenými vztahy. Rodiče, bohové jeho malého vesmíru, se ztrácejí sami sobě i jeden druhému. Chlapec nachází útočiště ve fantazii a snění, komplikovanou realitu mu pomáhá překonat i přátelství se stejně starou Sylvou, které ve školce zpečetila dětská kuchyňka.
V knize sledujeme Julův přerod od první třídy až po práh dospělosti. Hlavní hrdina se smutným úsměvem zkoumá, co s dítětem udělá svět, kde se nedá dýchat, a jak ho ovlivňuje zjištění, že nepatří mezi většinu – ani doma, ani venku.
Vážná témata vztahů, ztráty blízkých, dospívání a hledání identity protkává Ivan Lupták nenásilným, často hořkým humorem. S citem i ironií dává hlas generaci, která už nechce mlčet. Generaci, která přežila své bohy.

Genres: Czech Literature

304 pages, Paperback

Published January 1, 2025

Reviews

[Simona · Rating 4 out of 5]

Pribeh ma velmi vtiahol. Prezyvka deda "Čorobìš" ma stale rozosmievala.
Uzasne boli aj sceny Jula a Sylvie v kuchynke v skolke, to som sa nahlas smiala.
Prislo mi to uveritelne, ale musim povedat, ze prve 2 tretiny knihy mi prisli ovela lepsie napisane ako zvysok. Ale aj ten zvysok bol zaujimavy.
Mne sa tie pasaze s Bohom naopak pacili, prisli mi ako velmi zaujimava vsuvka.
A vlastne ma to cele prekvapilo, ze co je hlavna zapletka. A vlastne aj velmi pozitivne prekvapilo. Velmi pozitivne.
Za mna tak 4,5 hviezdicky.

[rozálie · Rating 5 out of 5]

julovi je šest let. a pak je mu jedenáct, třináct, patnáct, osmnáct. na skříni v jeho pokoji bydlí dvě a pak tři urny, má mámu chobotnici, jeho táta založí cukrárnu a on se před tím vším schovává do peřiňáku.

ivana luptáka jsem doteď znala jenom jako herce, ale poznat ho i jako spisovatele bylo fakt dobrý rozhodnutí.
celý příběh je napsaný neskutečně citlivě, krásně dětsky, přímočaře a lidsky.

celkově krásná knížka se silným příběhem, uvěřitelným hlavním hrdinou, která člověka rozesměje i rozbrečí.

[Karolina Klementyna · Rating 5 out of 5]

Humorná, napínavá, hluboká a pečlivě napsaná kniha.
Krásné vyprávění o dětství mladého kluka, který neměl lehké dětství, ale uměl si ve všem najít něco pozitivního.

Jediné co bych vytkla je neoznačená přímá řeč. Možná je to záměr, ale mně osobně to při čtení přišlo spíše na škodu.

Jinak velmi doporučuji!

[Martina Jandová · Rating 3 out of 5]

Knihu jsem měla rozečtenou přes měsíc, což trochu vypovídá o tom, jak se mi četla. Respektive - není špatně napsaná, ale potřebovala podle mě lepší redakci.

Prvních 150 stran je Julovi 6 let a bylo to na mě moc dlouhé. Moc nemusím dětské vypravěče. Zároveň kniha začne víc tnout do živého až v druhé půlce, kdy je hrdina starší a víc vnímá všechny hrůzy, které se mu dějí.

Příběh ve mně ale vzbudil empatii, smutek a lítost nad tím, co se Julovi - potažmo autorovi? - dělo a nebylo to místy lehké čtení. A tohle vzbuzení emocí oceňuju.

Žít s takto příšernými rodiči musí být traumatické a je důležité, aby se o tom psalo. S citlivější redakční prací by to mohla být skvělá kniha, autor má, myslím si, potenciál.

[Nela Kadlecova · Rating 3 out of 5]

Pribeh je vlastne peknej, a jakozto decko, co bylo v podobnym veku v roce 2000, jako hlavni postava, jsem si nektery veci zive vybavovala.

Nektery mista s popisovanim snu mi prisly vhodny, jindy me to hrozne otravovalo a preskakovala jsem to.

Pasaze s Bohem, Bohovou a Jezisem jsem nepochopila a preskocila uplne. Nedavalo mi to smysl v kontextu celyho toho pribehu, ani proc to tam autor dal a s cim to souvisi - nejak jsem nepochytila, kde se to tam vlastne z cista jasna vzalo. Takze to me neoslnilo.

Ale samotny pribeh hlavni postavy byl napsany moc hezky a citlive.

[Martina Mrázová · Rating 2 out of 5]

Můj život je strašně moc kratkej na to, abych se zabývala takovouhle knihou. Tohle nedávám. A ten sestiletej spratek, co tam mluví víc sečtěle než dospělý je jen vrchol

[Lenka Kyn. · Rating 4 out of 5]

O těžkých tématech s lehkostí (a vtipem).

Nechápu, že jde o prvotinu! Velmi dobře se to čte, pohled July mě bavil a musím říct, že poslední třetina knížky určitě nejvíc. Komplexní příběh, který se hezky skládá dohromady a postupně vylejzaj na povrch i ty míň hezký věci.

Samozřejmě jsem si pobrečela.

[Barbora Havelkova · Rating 3 out of 5]

Hodně čtivá knížka, která je nejdřív až trochu nudně naivní a zjednodušená, postupně temní a hrubne. Je psaná v první osobě, a o to víc mi vadí postava hlavního hrdiny. Připadá mi plochá a bezcitná, je mi skoro jedno co se s ní bude dít dál. Něco z té bezcitnosti se s temnícím dějem vysvětlí, ale hloubku jsem ani na konci příběhu nenašla.

[Zuzana · Rating 4 out of 5]

„Naše rodinná soustava se roky rozpadá. Jsme jako tři planety, tři rozdílný světy, který sdílej jeden společnej prostor ve vesmíru. Jakási neviditelná přitažlivost nás k sobě pořád poutá, ale kroužíme kolem sebe už jen v otupělý lhostejnosti.“

Ivan Lupták, který byl zatím známý hlavně jako herec, vydal knihu. Pojmenoval ji Pan Bůh a paní Bohová mají krizi.

Sepsal v ní příběh July, kterého sledujeme od školky po maturitní ročník na střední škole. Jula žije v bytě se svými rodiči, v pokojíku ale nikdy není sám. Na skříni má babičku a dědu, respektive urny s jejich ostatky. S tátou a mámou, v Julových očích panem Bohem a paní Bohovou, zažívá různá dobrodružství – některá zábavná, jiná děsivá. Julova rodina totiž má své chobotnice a kostlivce ve skříni, kteří vykukují na povrch a ovlivňují životy všech členů. Jak to dopadne? Uniknou jim, nebo se jimi nechají spolknout? 🐙

S tím, jak Jula roste, se vyvíjí vypravěčský styl i témata, na která je zaměřena pozornost. Na začátku se na svět díváme dětskýma naivníma očima, díky čemuž nejedna situace vyzní vtipně až absurdně. V popředí je rodina, vztah zbožštělých rodičů. Postupně se Julův tón stává vážnějším, vyprávění získává na syrovosti. Místo popisu celé životní etapy jsou vyzdvihnuty důležité fragmenty z Julova života. Více prostoru je věnováno vztahům s vrstevníky, prvním láskám, zkoumání vlastní identity, LGBTQ+ tematice. Rodiče ustupují do pozadí. Je to pochopitelné – puberťák už s nimi netráví tolik času jako malé dítě. I tak bych jako zvědavá osoba chtěla vědět o vývoji vztahu pana a paní Bohových víc.

Přesto jsem Julovi fandila. Oblíbila jsem si jeho dětské já, které by si zasloužilo mnohem více lásky a objetí, než mu bylo v životě dopřáno. ❤️‍🩹

Debut Ivana Luptáka vydaný nakladatelstvím Prostor se dobře čte, zároveň má potenciál dotknout se čtenářstva. Body navíc u vás získá, pokud si rádi nostalgicky zavzpomínáte na devadesátky (je tam i zmínka o prvním vydání Harryho Pottera!). ⚡️

Více tipů na knihy najdete na mém bookstagramu @zuzanareads.

[Adri Dosi · Rating 4 out of 5]

Prvotina... která je napsána až tak uvěřitelně, že člověk uvažuje, jak až moc osobní náhled do svého života nám autor dává... časově to sedí, vazba na Slovensko sedí.. autor udělal to, co je nejlepší a co je doporučováno, píše o tom, co nejvíc zná, hraje si s prostředím a zároveň tam vsouvá svůj pohled a úvahy.. dává náhled do života dítěte, které popisuje svýma očima... člověk vzpomíná a uvažuje, jestli to tak viděl..vzpomínám na ten věk.. ano spousta věcí dítě vidí a chápe jinak.. nicméně u mě takové zastření chybělo.. máma se u Jula měnila v chobotnici... já jsem tátu nazývala přesnými názvy... jen si moc dobře pamatuji, že místo, kam jsem se původně schovávala a těšila se na tátu až přijde a bude si hrát a hledat mě, se pak změnilo na skutečnou skrýš, kam jsem se schovávala se zlou předtuchou, kdy jsem už podle zarachocení klíče poznala, co bude.. jestli bude vše dobrý, nebo ne. Byl to paradox, když vezmu v úvahu, že tu skrýš táta tedy znal... tyhle a jiné vzpomínky ... kniha rozpoutala.. a pro všechny ty, co si prošly spokojeným dětstvím, budou vyděšeni a v šoku.. on to velmi dobře vyobrazil a vlastně nás pustil do hlavy dítěte, jak to vnímá... jen.. Jula to vlastně nijak psychicky neovlivnilo.. nepoznali to vše škole.. neměl kvůli tomu zrovna problémy v kolektivech.. ty příběhy.. vyprávěly o tom vnímání problematické rodiny, kdy ty vztahy byly toxické. Dokonce ani ten otec nebyl nic extra. A i přesto to vlastně nakonec nezanechalo následky.. až tedy to nakonec... zajímavé je i to, že ani o bratrovi tam tedy nic moc nebylo. Nicméně.. jako prvotina ... a když vezmu tu literárnost, tak to bylo hodně dobré. Rozhodně. A i když nedám plný počet hvězd, právě pro tyhle věci..a asi to nebude kniha, kterou si nechám v knihovně, která by se mi vryla tak silně pod kůži, že bych si ji musela nechat... rozhodně ji mohu doporučit a rozhodně si zaslouží skvělé hodnocení. A rozhodně si ráda něco dalšího od autora zase přečtu.

[Kateřina Gardoňová · Rating 3 out of 5]

První třetinu jsem tu knihu nenáviděla. To děcko mi lezlo krkem a rodiče jakbysmet. Děsivě se táhla doba, kdy chodil do školky.
Pak se to začalo lámat a od 15 kniha jakoby ztemněla a zhrubla. Pořád ale byly postavy ploché a nějak sem k nim necítila vztah. Bylo mi jedno, co bude s rodiči. Co bude s Julem. Ale už mi dávalo smysl číst dál. Jen škoda toho konce, ten kluk měl naloženo, jak si ani nezasloužil.

Vynechala bych pasáže o panu Bohu i paní Bohove, vůbec sem nepobrala, proč tam jsou a jak souvisí s dějem.

A prosím korektorku zatahat za uši. Ve spojení buď - nebo/či se opravdu píše čárka. Vážně. Děkuji. Já i moje oči.

[Veronika · Rating 4 out of 5]

Další z takových těch knížek - obyčejná rodina během pár desítek let, problémy kam se podíváš - a neskutečně čtivá!
Zaznamenala jsem tady na IG velmi pozitivní ohlasy, tak mi bylo celkem jasné, že nesáhnu vedle, protože tenhle typ knížek mě fakt baví.
Jen si nejsem úplně jistá, jestli mi ten příběh zůstane v hlavě nějak dlouho, protože je to vlastně dost podobné většině současné české beletrie.

[Lenka Habrnálová · Rating 4 out of 5]

Při čtení nešlo nevzpomenout na Shuggieho Baina. Rodina v krizi, alkoholismus a malý chlapec, který zjišťuje, že to má možná jinak… ale četlo se to hezky. Hodně fantazie a snů, vzpomínek na devadesátky i složitých vztahů. Melancholické, ale milé. A před chobotnicí bych se taky schovávala v peřiňáku…

[Zuza · Rating 5 out of 5]

Zatím nejlepší kniha letoška. Hltala jsem ten příběh i styl psaní. Pláči jsem se nevyhnula. Masterpiece.

[Tereza H. · Rating 5 out of 5]

Nechce se uverit, ze jde o prvotinu. Zatim nejlepsi beletrie, kterou jsem letos precetla.