Staré síly se probouzejí a svět čeká na ty, kdo obstojí ve zkoušce vůle a odvahy.
Na Severním hrotu se vylodil tajemný Zvěstovatel a rozsévá po krajině starodávné pohanství. A Erenézané se k němu slétají jako můry k plameni a všichni postupují na jih vstříc zavrženému králi. Ten si ovšem takovou drzost nenechá líbit.
Za hranicemi Rohatými zaplaveného Adalonu se ze smrti zrodil Překladatel. Ten vzápětí vyráží hledat a osvobodit zotročené přátele — aby to však dokázal, bude v sobě muset nalézt novou odvahu a odhodlání.
Tajný řád sowragů pomalu, ale jistě vymírá, jeden adept však na Wanoru přece jen přichází. Než se ovšem jediná dívka mezi novici napije okha’tatsovy krve, bude muset projít výcvikem napínajícím tělesné i duševní síly k nesnesení.
A nakonec je tu svérázný mořeplavec posedlý prohnilou ženou. Vymanit se z osidel krásné čarodějnice se zdá zhola nemožné, a tak nastal čas porušit slib, vyplout své temné lásce vstříc a podstoupit tu nejtěžší zkoušku ze všech — zkoušku lidské vůle.
Třetí díl mé oblíbené epické fantasy je stejně úžasný jako všechny předchozí.
Sledujeme v něm dějové linky Lheiwen, která se ocitá na tajném hradě a odkrývá značnou část svého já, o kterém neměla do té doby tušení. Celkově je její výcvik velmi dobře podaný, takže jsem se ani na chvilku nenudila.
Druhá linka se věnuje Oldenikovi, který už přestal být tím otravným tlustoprdem z předchozího dílu a dál se vyvíjí v postavu, za kterou prostě dýcháte a držíte jí pěsti. Zažívá vítězství i pády a je to dobrodružství s putováním. Byly věci, kterým jsem nevěřila - a dobře jsem udělala. (Autor nepíše nelogické věci, vše má důvod a dobře ví, kdy chce, aby čtenář kroutil hlavou). A byly věci, za které jsem si trhala vlasy, ale moc dobře jsem je chápala a rozuměla jim.
Třetí dějová linka je určena Garrovi, který také zažívá své vrcholy i pády. Tenhle skvělý pirát zůstává svérázný a svůj a moc mě baví. Také z jeho života se odkryje dost zásadní věc, která může ještě hodně událostí obrátit naruby.
A ještě je tu čtvrtá linka erenéského krále Dar’Hyse, kterého nelze než nenávidět, pohrdat jím, občas ho drobně politovat (spíš škodolibě) a u kterého jsem se opravdu těšila, až provede svou finální hloupost, která ho konečně bude stát život. A že o ty akce není nouze…
Kromě hlavních postav je tu celá řada vedlejších, které ale nikdy nejsou jen křovím. Jsou to postavy, které dýchají a mají své touhy, cíle i motivace. Moc mě bavila čarodějnice Rezavá Růže, která je proste čarodějnicí v komplexním významu toho slova: krásná, krutá, nebezpečná a divoká. Také se ukazuje, že Darova milenka Chiroveya není jen tak nějaká tupá buchta. A vlastně na konci nevím, jestli ji profackovat nebo pozvat na kafe a důvěrný rozhovor 🤔😀
Kromě toho v tomto díle rozkvétá válka ve své náročné a spletité podobě. Boje a taktiku umí autor skvěle rozehrát. Doslova cítím ten smrad, slyším lomoz, řev i umírání. Je to prostě živý, žijící a živoucí příběh, s nímž dýcháte, tajíte dech i pláčete - ano, opět jsem si pobrečela, díky za to 🥰
Co se knize rozhodně nedá upřít, tak to je jazyk. Je napsána přímo na výbornou, s bohatým textem, mnoha popisy, zajímavými detaily a v českých vodách v tomto ohledu patří text k těm lepším. A v rámci fantastiky jakbysmet. Čtivost občas kolísá díky délce, nicméně tohle je prostě na pochvalu.
Obsahová stránka není o mnoho pozadu. Zajímavý a tajemný děj, příběh, který se neskutečně větví a odhaluje nejednu zajímavost, bohatý svět, nekonečnou představivost... Bohužel tomu ale dost ubírá délka knihy, která je na mě v takovém dobrodružství přece jen už moc. Neskutečně protahované odstavce, které zdánlivě nechtějí končit (informace se v nich často opakují nebo točí dokola). A k tomu mnohdy i nekonečné kapitoly. Osobně mám raději kratší, které se rychle střídají, víc mě udržují v napětí a bdělosti. Pokud ale čtete kapitolu, která má x desítek stránek a konec stále ne a ne přijít, pozornost prostě klesá.
Mínusem jsou pro mě postavy, které mě nezaujaly a jejich osud mě v podstatě ani nezajímal. Jediný pohled, který mě docela bavil, tak Lheiwen a její nový život na tajemném místě. Jinak prostě Dar, Garro a podobně, pro mě absolutně nezajímaví (anti)hrdinové. Nebavilo mě sledovat jejich lehkovážné a pokřivené životy. Stejně jako autorovo zaměření na sex. V určitém měřítku mi to v knihách nevadí, patří to k ději, tak by to tam mělo být, ale tady to dost strhávalo pozornost od jiných momentů, které určitě byly důležitější. Zajisté nemusel být zmiňován tak často a už vůbec ne v podobě čtrnáctiletých postav.
Takže kniha má spoustu pro i proti. Byl to maraton, protože běh se tomu rozhodně říkat nedá. Příliš mnoho stránek na minimum příběhu, kde se čtenář posouvá hodně pomalu. Brzdí to zbytečné popisy, detaily, které se zdají nepodstatné, příliš explicitních výjevů a často i otravné smýšlení některých postav. V rámci české fantastiky přesto velice dobré čtení, které by ocenilo nějaké škrty, ale momentálně opravdu nevím, jestli zrovna pro mě...