What do you think?
Rate this book
Nikdy víc
Byl jsem synem své vlasti, dokud mě soud neposlal do vězení. To mě stálo úplně vše. Po propuštění byl pro mě návrat domů jediná možnost, ale brzy jsem zjistil, že nejen pro mě. Máma totiž poskytla můj dům jako útočiště pro svou kmotřenku. Teď jsme v situaci, kdy se buď popereme, anebo se spolu naučíme nějak vycházet. Což nebude vůbec lehké, protože naše vzájemná přitažlivost se zdá být stejně silná jako odpor k tomu druhému. Navíc začínám mít dojem, že Hope něco tají.
226 pages, ebook
Published January 1, 2025
1 person want to read
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 3 of 3 reviews
December 22, 2025
Potřebuje učesat.
Některé obraty jsou kostrbaté.
Je to jedno velké klišé.
Nacpala tam zbytečně moc věcí.
Postavy se nechovají moc logicky. V jednu chvíli je traumatizovaná hrdinka vyděšené jenom když hrdinu zahlédne. O pár stránek dál přemýšlí, jestli je slušné odejít ze zádušní mše a rozdat si to s hrdinou v autě. Bo jí v přeplněném kostele špital čuňárny.
A je zbytečně vulgární.
Dva mrtví se neřeší ani slovem.
s. 26 Po žalostném pláči se hrdina vydává na hřbitov na hrob otce.
To skoro vypadá, že se o jeho smrti dozvěděl až teď. Ale věděl to už na s. 15.
Stačí jediný její pohled, abych pochopila, že na hřbitov.
Je tam pár hodin. Takže to pochopila z čeho?
s. 27 že ti přenechám svůj byt (…) že je to tvůj dům
Byt, dům, co už.
s. 50 světé (!) vlasy sčesané dozadu
s. 25 Má hnědé vlasy, nakrátko střižené
s. 25 a praštím ho vší silou po hlavě (pálkou)
A má jenom bouli? No vida.
s. 34 generátor. Pokud ho nenahodím, v tom baráku umrzneme. Topení je na elektriku
Tak zase takové drama to nebude, když na s. 35 rozdělá oheň v krbu.
s. 60 Mohl bych jí slíbat celé tělo
Až tak?
s. 64 a pohled má skleněný, nepřítomný. Na čele má hlubokou vrásku
A to vidí jak?
Douglas sedí u stolu, zády ke mně
Je otravné, jak tam pořád někdo protáčí oči, ale protočím očima je ještě otravnější.
s. 70 jak si za chvilku zlomí palce, protože je nemá venku (…) první pravidlo úderu je palce ven
s. 83 palec (…) Dovnitř, ale ne pod prsty
Aha.
s. 117 Máma. Chodí po domě a volá naše jména.
Vypnou vodu, mechtle a techtle a je to. Pak střih, sedí u stolu a snídají.
Kam se podala matka?
Na s. 125 dojde na DNA a „neúplný profil propojili se starými záznamy“.
Ale proč ta osoba byla v databázi?
s. 136 a podá mu pěst na přivítanou ?
Některé věty jsou v anglických uvozovkách. To je otravné. Navíc jsem nepochopila systém, protože stejné věci jsou jinde prostě jen napsané kurzívou.
s. 24, 25 basebalovou
s. 25, 28 ad. baseballkou
s. 55 Ne, na ni sova nestačí
s. 34 dovnitř|!
s. 39 neviděl,“ Převezmu
s. 925 nejakýho
s. 117 snídaní [snídani]
s. 136 to [tu]
špatné dělení slov – s. 84, 117, 148, 170, 177
uvozovky – s. 30, 117
ji/jí - s. 86
Některé obraty jsou kostrbaté.
Je to jedno velké klišé.
Nacpala tam zbytečně moc věcí.
Postavy se nechovají moc logicky. V jednu chvíli je traumatizovaná hrdinka vyděšené jenom když hrdinu zahlédne. O pár stránek dál přemýšlí, jestli je slušné odejít ze zádušní mše a rozdat si to s hrdinou v autě. Bo jí v přeplněném kostele špital čuňárny.
A je zbytečně vulgární.
Dva mrtví se neřeší ani slovem.
s. 26 Po žalostném pláči se hrdina vydává na hřbitov na hrob otce.
To skoro vypadá, že se o jeho smrti dozvěděl až teď. Ale věděl to už na s. 15.
Stačí jediný její pohled, abych pochopila, že na hřbitov.
Je tam pár hodin. Takže to pochopila z čeho?
s. 27 že ti přenechám svůj byt (…) že je to tvůj dům
Byt, dům, co už.
s. 50 světé (!) vlasy sčesané dozadu
s. 25 Má hnědé vlasy, nakrátko střižené
s. 25 a praštím ho vší silou po hlavě (pálkou)
A má jenom bouli? No vida.
s. 34 generátor. Pokud ho nenahodím, v tom baráku umrzneme. Topení je na elektriku
Tak zase takové drama to nebude, když na s. 35 rozdělá oheň v krbu.
s. 60 Mohl bych jí slíbat celé tělo
Až tak?
s. 64 a pohled má skleněný, nepřítomný. Na čele má hlubokou vrásku
A to vidí jak?
Douglas sedí u stolu, zády ke mně
Je otravné, jak tam pořád někdo protáčí oči, ale protočím očima je ještě otravnější.
s. 70 jak si za chvilku zlomí palce, protože je nemá venku (…) první pravidlo úderu je palce ven
s. 83 palec (…) Dovnitř, ale ne pod prsty
Aha.
s. 117 Máma. Chodí po domě a volá naše jména.
Vypnou vodu, mechtle a techtle a je to. Pak střih, sedí u stolu a snídají.
Kam se podala matka?
Na s. 125 dojde na DNA a „neúplný profil propojili se starými záznamy“.
Ale proč ta osoba byla v databázi?
s. 136 a podá mu pěst na přivítanou ?
Některé věty jsou v anglických uvozovkách. To je otravné. Navíc jsem nepochopila systém, protože stejné věci jsou jinde prostě jen napsané kurzívou.
s. 24, 25 basebalovou
s. 25, 28 ad. baseballkou
s. 55 Ne, na ni sova nestačí
s. 34 dovnitř|!
s. 39 neviděl,“ Převezmu
s. 925 nejakýho
s. 117 snídaní [snídani]
s. 136 to [tu]
špatné dělení slov – s. 84, 117, 148, 170, 177
uvozovky – s. 30, 117
ji/jí - s. 86
December 22, 2025
Tohle by mohla být čtyřhvězdičková knížka. Naivní, ale pěkná.
Ale ne v tomhle polotovaru. Tohle imho potřebovalo ještě spoustu práce.
Ale ne v tomhle polotovaru. Tohle imho potřebovalo ještě spoustu práce.
Displaying 1 - 3 of 3 reviews