Myslel si, že roztáčí kolo štěstí. Ve skutečnosti roztočil spirálu zla.
Píše se rok 1937 a mnozí v Československu tuší, že válka je na spadnutí. Židovský továrník Hugo Rosenbaum, který v Přerově vlastní fabriku na výrobu nábytku, ale nevěří, že by Německo vážně rozpoutalo krvavý konflikt. Daří se mu v podnikání, má milovanou ženu Juditu a v srdci jediné přání: dědice pro svou firmu. Pořídit si ho hodlá za každou cenu. Jenže vytoužené babele – jak židovské ženy říkají svým dětem – zvrátí nejen Hugův osud nečekaným směrem.
Lenka Chalupová se narodila 4. 2. 1973 v Přerově, kde dosud žije. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Palackého v Olomouci. Pracovala jako novinářka v týdeníku, v deníku i v televizi. V současné době stojí „na druhé straně barikády“ a vede oddělení komunikace a vnějších vztahů (tiskové oddělení) přerovského magistrátu. Miluje psaní, čtení, hudbu, divadlo, film, historii a výtvarné umění. Vydala román Neříkej mi vůbec nic (2004) a detektivky Vosí hnízda (2009) a Utopená (2013) – posledně jmenovaná je jejím prvním počinem v Nakladatelství ČAS.
Zaujímajú ma knihy z vojnového či predvojnového obdobia. Vždy ak mám možnosť po nejakej so záujmom siahnem. Príde dôležité aby sme poznali aj tieto časti našich dejín. Práve príbehy z predvojnového obdobia sa javia ako ozaj zaujímavé pretože v nich môže vidieť na jednej strane pokoj, ktorý postavy prežívajú, na druhej však pomaly padať náznaky toho čo príde a vy viete, že postavy si šťastného života už dlho neužijú, že ich šťastie a sny budú zničené neopísateľným zlom. Keď sa mi teda naskytla možnosť prečítať si túto knihu, neváhala som a pustila sa do jej čítania. A kniha ma dostala.
Myslel si, že roztáčí kolo štěstí. Ve skutečnosti roztočil spirálu zla. Píše se rok 1937 a mnozí v Československu tuší, že válka je na spadnutí. Židovský továrník Hugo Rosenbaum, který v Přerově vlastní fabriku na výrobu nábytku, ale nevěří, že by Německo vážně rozpoutalo krvavý konflikt. Daří se mu v podnikání, má milovanou ženu Juditu a v srdci jediné přání: dědice pro svou firmu. Pořídit si ho hodlá za každou cenu. Jenže vytoužené babele – jak židovské ženy říkají svým dětem – zvrátí nejen Hugův osud nečekaným směrem.
Když se trhá nebe bolo mojim prvým stretnutím s autorkou, takže som jej štýl písania nepoznala. Do knihy som sa rozhodla pustiť na základe anotácie a toho, že ma knihy z tohto obdobia zaujímajú. Když se trhá nebe ma malo chytenú už od prvej strany. Ide o veľmi silný, smutný až tragický príbeh o tom ako sa sny a túžby zmenia ľahko a rýchlo na posadnutosť niečím a ako to môže ľahko zasiahnuť a zničiť množstvo ďalších životov. Príbeh ma pohltil už od prvej strany a ja som sledovala ako sa predo mnou rozvíja príbeh jednej židovskej rodiny v Přerove v roku 1937. Teda v období, v ktorom je vojna za rohom. Uplynulo pár dní od kedy som knihu dočítala a kedy teda píšem tento názor, ale kniha vo mne ešte stále svojím príbehom rezonuje a určite ešte dlho rezonovať bude. Je to kniha, na ktorú tak skoro nezabudnem.
Príbeh sa teda točí predovšetkým okolo židovského továrnika Huga Rosenbauma, ktorý by chcel mať konečne svojho dediča. S manželkou sa im však nedarí počať dieťa a tak hľadá inú cestu. Tu prichádza na rad Emilia. Následne sa roztáča kolotoč udalostí, ktorý vedie k smutným a tragickým udalostiam. Hugo nie je jediným rozprávačom príbehu a ten je postupne rozprávaný aj z pohľadu ďalších postáv, ktoré to čo sa deje ovplyvňuje. Máme tak možnosť nahliadnuť na príbeh z každej strany a pochopiť aj konanie či motiváciu postáv. V rozprávaní sa tak okrem Huga stretávame aj s jeho ženou, jej bratom či mamou, Hugovým bratom či s Emilóu a jej dcérkou. Každá z postáv má čo v príbehu povedať a čo do neho vniesť. Osudy týchto postáv sa postupne prepletajú a ovplyvňujú čoraz viac. Niektoré z nich to vidia, niektoré zase vidia len to čo chcú a nevnímajú to čo sa deje okolo nich (či už v úzkom kruhu alebo udalosti vo svete). Ich príbehy sa vám dostanú pod kožu.
Záver príbehu sa nesie vo veľmi smutnom duchu kedy vidieť ten rozsah škôd čo narobila túžba jedného človeka. Vtedy si človek uvedomí čo má, že nie vždy je správne naháňať sa za každú cenu za niečím, že nakoniec za to môže zaplatiť oveľa viac a činy, ktoré robí majú vplyv aj na iných. Je rozdiel medzi tým potrebným a medzi tým správnym. Niekedy sa možno musíme vzdať svojich snov a túžob, aby nás nepohltili a nezničili. Kniha má tak presah a donúti vás zamyslieť sa nad istými vecami. A práve to robí z tejto knihy tak silný príbeh.
Když se trhá nebe bola ako som už spomínala moja prvá kniha od tejto autorky. Ale už teraz viem, že nie posledná. Ak budú rovnako silné aj jej ďalšie knihy, tak mám asi novú obľúbenú autorku. Túto knihu môžem len a len odporúčať, pozornosť čitateľa si určite zaslúži a ja dúfam, že po nej siahne čo najviac ľudí.
Píše se rok 1937 a v Přerově se setkáváme s rodinou továrníka Huga, jeho ženou Juditou, Hugovým bratrem a jeho rodinou, Juditiným bratrem a pomocnicí Emílií s dcerou Iškou. Rozvíjí se zde příběh o velké touze po tom mít svého následovníka a co vše je pro to člověk schopný udělat. Zvlášť když očekává, že to bude jednoduché, bude to stát jen trochu úsilí a pak už přijde jen vytoužený dědic a šťastné dny. Ale jak tušíme, Hugo míní a život změní a jeho rozhodnutí se podepíše na osudech všech lidí kolem něj. Takto bych asi uvedla tuto knihu autorky Lenky Chalupové. Nebyla to moje první knížka, kterou jsem si od ní přečetla, nedávno jsem narazila na knihu Kyselé třešně, takže jsem se na její novou knihu velmi těšila.
Autorka knihu napsala velmi čtivě, četla se v podstatě jedním dechem, nebyly v ní pasáže, které by mě nebavily a měla bych tendenci je přeskakovat. Postavy byly vykreslené skvěle, přesto, že jsem o židech před válkou už četla několik knih, dozvěděla jsem se o jejich kultuře zase další věci, které jsem nevěděla. Dokázala jsem se i krásně vcítit do doby před válkou, která byla v knize vykreslena, ale trochu jinak. V knize je budoucí válka nastíněna jen částečně, většina hlavních postav ji moc neřešila, takže jsem nezažívala takové ty klasické pocity strachu a úzkosti o osudy postav při čtení předválečných románů, ale naopak jsem si užívala ten luxus, ve kterém žila Judita, ten svět plný lesku a pozlátek. Tohle bylo nádherně popsáno a dokázalo mě to do takového prostředí bez problémů dostat.
Kniha jak už to bývá u knih Lenky Chalupové končí překvapivým způsobem a následuje epilog, ve kterém se dozvíte jak se osudy hlavních hrdinů ubíraly dále po konci příběhu.
O knize jsem po jejím přečtení přemýšlela pár dní, nutilo mě to zamyslet nad tím, jak člověk někdy dokáže být sobecký ve svých přáních a třeba i nevědomě tak ublíží svým nejbližším, ale i těm vzdálenějším. A takové knihy mám moc ráda, které ve vás nechají nějaké poselství, nějakou myšlenku, která zůstane i po jejím dočtení.
Knihu můžu určitě doporučit. Pro mě byla mým šálkem kávy.
Kniha KDYŽ SE TRHÁ NEBE je moje první přečtená kniha od české spisovatelky Lenky Chalupové.
Hlavní postavou je HUGO ROSENBAUM, který v Přerově vlastní továrnu na výrobu nábytku. Daří se mu v podnikání, má ženu JUDITU a mladšího bratra OTTU, který má 3 syny. Touží po dítěti, který by byl jeho dědicem. Jsou Židi.
Román začíná srpnem 1937. Děj se odehrává v Přerově. V Československu mnoho lidí tuší, že bude válka, když vidí, co se děje se v Německu.
V románu se dočteme o členech rodiny Rosenbaumových a také o rodině Judity. Vystupuje zde KORNELIE (mamka od Judity) a VILÉM (bratr od Judity).
Velmi zajímavý je také příběh EMÍLIE EBERTOVÉ, která má dceru JINDŘIŠKU, kterou často oslovuje IŠKA. Emílie pracuje jako služebná v rodině Rosenbaumů a přivydělává si také jako pokladní na veřejných záchodech.
V románu vystupují také další zajímavé postavy.
V knize nalezneme také židovské tradice. Je zde zmíněn prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který chránil Židy a také ozdravovna Charlotty Masarykové, do které děti jezdily na ozdravné pobyty.
V knize se nacházejí deníkové záznamy z deníku Haná.
Zápletka je překvapivá a vůbec jsem nepředpokládal, že k něčemu takovému dojde. Je to velké tajemství, o kterém ví jen několik lidí. V minulosti jsem se už s podobnou zápletkou setkal v jedné z telenovel. Závěr byl hodně překvapivý a vyrazil mi dech.
Autorka používá výrazy spjaté s dobou, ve které se příběh odehrává. To dodává knize ještě větší autentičnost.
Celkově se kniha četla dobře, i když měla pomalejší tempo vyprávění.
V závěru knihy se nacházejí barevné a černobílé fotografie. Kapitola je pojmenována Z HISTORIE PŘEROVA.
V úplném závěru se nachází EPILOG.
Obálka knihy je pěkná. Překvapilo mě, že na zpracování obálky byla použita umělá inteligence Midjourney.
*3,5 fakt se mi to blbě hodnotí.. jde totiž zjevně o skutečný příběh, který má prostě hodnotu, byť se mně osobně způsob vyprávění a napsání moc nelíbil. Vážně ne. Moc dobře se mi to nečetlo. Bylo to takové zvláštní, jakoby posekané a zadrhané, chyběla mi plynulost. Nevím proč, vy můžete mít úplně jiný pocit. A popravdě.. sympatické my nebyly kromě Jožka a Cecílie žádné osoby.. vzhledem k tomu, že skutečně žily.. tak si celkem drbu po bradě.. co s tím.. divný. Jako.. řeší se tu zajímavý problém, který rozhodně i v té době existovala a je jasné, že ten, kdo měl peníze se mohl uchýlit k podobnému řešení. I proč by ne.. i když možná to dělaly i ženy naopak a je to možná tolik nestálo, prostě se jen s někým spustily že a utajily akci.. a vzhledem k tomu, že nikdo netušil, co přijde... hm... no... ok... ale i tak no .. prostě jsem nefandila žádné postavě a blbý je, že to člověk málem tomu Hugovi přál to, co se nakonec všechno stalo a prostě ano.. všichni jsou lidi a i mezi nimi byli dobří a špatní.. to rozhodně, ale i tak no.. vzhledem k situaci a kam to směřovalo... to prostě budí nakonec i jisté rozpaky. Takže je tedy nejsem fanouškem této knihy. I když je rozhodně dobře, že vznikla, protože odhaluje historii Přerova a Prostějova.
Tohle je přesně ten typ knihy, na kterou jen tak nezapomenete. Měla jsem možnost ji přečíst ještě před vydáním – a zůstala jsem v naprostém tichu. Příběh mě doslova pohltil.
Děj nás zavádí do Přerova roku 1937, kdy se Evropa začíná chvět pod tlakem nadcházející války. Židovský továrník Hugo Rosenbaum touží po dědici, ale jeho posedlost touhou něco vlastnit a zanechat za sebou spouští lavinu událostí, která hluboce zasáhne mnoho životů. A právě tady začíná příběh, který je nejen o jednom muži – ale o obětech, o volbách, o morálce a o tichých hrdinech.
Autorka mistrně pracuje s atmosférou předválečného Československa, se soužitím židovské a křesťanské komunity i s osobními dramaty, která jsou stejně důležitá jako dějiny samotné. Velmi silně na mě zapůsobila postava Emilie – vdovy a matky, která udělá pro svou dceru víc, než si umíme představit. Její příběh se vám dostane pod kůži.
Kniha má cit, sílu i přesah. Ukazuje, jak křehká je hranice mezi správným a nutným. A že každé rozhodnutí – i to dobře míněné – nese svou daň.
Lenka Chalupová napsala výborný román, který si pozornost rozhodně zaslouží. A já rozhodně sáhnu i po jejích dalších knihách.
Lenka Chalupová je pro mě objev letošního roku. I když žijeme kousek od sebe, a o jejích knížkách jsem slyšela jen to nejlepší, neměla jsem zatím příležitost si cokoliv přečíst. Proto jsem se hladově vrhla na novinku, kterou jsem přečetla doslova jedním dechem. Hluboké příběhy, které se odehrávaly během války čtu velice ráda, ať už mají pravdivý základ či jsou zcela vymyšlené. Na knížce se mi líbilo, že vykreslila všechny postavy tak, že pochopíte, že vlastně nikdo není úplně dobrý, ani úplně špatný. Každý má své pohnutky, své velké cíle, touhy, přes které prostě někdy nejede vlak. Hugo touží po dítěti a je pro to ochotný obětovat cokoliv. Jak se kvůli jeho touze změní život nejen jemu, ale i lidem v jeho okolí, asi nečeká. Rozhodně si přečtu další knížky od autorky.
Not as good as the previous books (Kyselé třešně, ...) Přerov, Jews - based on a true story. The writer tried to include Jewish habits and their beliefs. But somehow the story is not written in an interesting way....
Čtivé, k prečtení jedním dechem. Té a holocaustu pojate zajimave, celou doby ho spis jen tušíme a řeší se “obyčejné” lidske štěstí. A take to, jak se věci mohou během minuty změnit.