Srpen 1937 Malá Anetchen právě slaví své šesté narozeniny a připravuje se na nástup do první třídy české menšinové školy v Sudetech. O rok později se však všechno mění, Sudety připadají Německu a Anetchen musí přestoupit do školy německé, kde jako poloviční Češka zažívá nelehké chvíle. Její dospívání i první láska jsou čím dál víc poznamenávány nelítostnou dobou – nejprve odchodem českých a židovských kamarádek, po válce naopak odsunem německých přátel a příbuzných a všeobecnou nenávistí vůči Němcům. Čím je Anetchen starší, tím víc vnímá paradox svého světa – nejprve nebyla dost Němka, teď není dost Češka.
Příběh Anetchen je silným obrazem osudů lidí v pohraničí během dramatických dějinných zvratů 20. století.
Psáno z pohledu 7leté dívky, která postupně dospívá. Zažije první lásku, román končí v roce 1947 jejím přijetím na učební obor, na gymnázium nemůže, protože je brána jako Němka. Psáno z pohledu sudetských Němců, matka Němka, otec Čech. Ukázány zlomové okamžiky dějin - 2.sv. válka, osvobození, odsun Němců, postoj prezidenta Beneše ad. Otec i matka výrazně kladné postavy, stejně i Anetchen.
Not bad. Written in an easy childish style - the story is told by Anicka, a girl with a German mother and a Czech father. Suffering before, during and after the WWII. You can feel everyday life, people try to go on no matter what. You could say not so affected by events, but of course, it is not true. They lose everything but not one another.
Přestože jsem nebyla literárně nijak uchvácená, moc se mi líbil pohled na válečné a poválečné Sudety očima Němky, i když, nebo právě proto, že poloviční. Díky za to.