Minulost se zrcadlí na hladině přítomnosti. Historický román z Karvinska.
Osudy tří žen tří různých generací: Olgy, Gretky a Ilony, spjatých s místní historií a poznamenaných změnami, jimiž prošla slezská obec vybraná v padesátých letech pro výstavbu přehrady. Jde o válečný příběh Olgy, jejího milence a bratra; dále příběh Olžiny dcery Gretky, která neplánovaně otěhotní v době výstavby přehrady koncem padesátých let; a příběh Gretčiny dcery Ilony, do něhož zasáhnou povodně v roce 1997.
Od autorky jsem přečetl všechny knihy, které vyšly v češtině. Kniha VRSTVY NA DNĚ je jejím čtvrtým románem, který vyšel v Česku.
Jedná se o historický román z Těšínska.
V románu nalezneme osudy tří žen. OLGU a její rodinu za 2. světové války postihla krutá pomsta nacistů. Její dcera GRETKA otěhotněla koncem 50. let 20. století. Její dcera se jmenuje ILONA.
V románu se řeší česko-polské vztahy a je zmíněna nacistická evidenční listina Volksliste.
V románu se nachází hodně smutných událostí. Ať už se to týkalo Olgy během 2. světové války a obecně událostí, které se odehrály za 2. světové války na tomto území, nebo Gretky s jejím těhotenstvím. Svoji roli sehraje také EMIL, což je bratr od Olgy. V současnosti dojde také ke smutným událostem, o kterých se dočtete.
V románu je poukázáno na Těrlickou přehradu. Stavba byla zahájena v roce 1955. Délka hráze je 617 m a maximální výška hráze je 25 m. Hlavním úkolem hráze bylo zásobování dolů a železáren užitkovou vodou. Vedlejší úlohou hráze byla protipovodňová ochrana. Slouží také k rekreačním účelům.
V minulosti jsem byl několikrát s tátou na Těrlické přehradě a koupal jsem se v ní. O prázdninách jsem jel také s dědou na Těrlickou přehradu. Vyjeli jsme z Havířova a na přehradě jsem dědovi koupil pivo. Mohlo mi být kolem 9 let. Děda se divil, že mi číšník pivo prodal. Občas také v současnosti zajedu sám na kole na Těrlickou přehradu z Karviné. Rád jezdím do oblasti, která se označuje jako Pacalůvka. S Těrlickou přehradou mám spojeny pěkné vzpomínky z dětství.
Jsem rád, že autorka zpracovala téma Těrlické přehrady. Myslím si, že jsem ještě nečetl žádnou knihu, která by zpracovávala toto téma.
Znám také obec Bludovice, ve kterých v minulosti bydlela teta od mého táty, a o letních prázdninách jsem jezdil s dědou k nim. Děda měl společně s tetou zahrádku. Já jsem byl na zahrádce nebo jsem si hrál se vzdáleným příbuzným. Znám také Horní Suchou a Horní Lomnou, kterou autorka v knize také popisuje.
Celkově se kniha četla dobře, tak jako ostatně všechny autorčiny knihy. Budu se těšit na další autorčiny knihy.
Tři generace žen a přehrada Těrlicko. Přehrada, kvůli níž zmizela celá vesnice a pro některé pohřbila i něco víc. Máme tu Olgu a její rodinu za druhé světové války. Gretku, její dceru, která neplánovaně otěhotněla. A Ilonu, které povodeň vzala kus života.
Další román oblíbené autorky přináší nelehké osudy, dojemné příběhy, a hlavně tři silné hrdinky. Ženy, se kterými se osud nemazlil. Bral jim to nejcennější, a i když spadly, sáhly si na dno svých sil, tak se vždy dokázaly zvednout a jít dál.
Je tu skvěle vylíčena atmosféra z Těšínska. Česko-polské, případně česko-polsko-německé vztahy, které v průběhu let nebyly jednoduché a ovlivnily mnoho lidských životů. Jsou tu přiblíženy skutečné události, hlavně pak stavba přehrady Těrlicko, ale třeba také povodně, které prošly těmito místy.
Spousta věcí mi v knize přišla blízkých, dokázala jsem tak s hrdinkami prožívat jejich životy a vnímat jejich pocity. I přesto mi v knize něco chybělo. Možná se mi emoce nedostaly pod kůži tak, jak bych očekávala, možná bych u každé hrdinky potřebovala ještě pár stránek. Ale to jsou jen drobnosti, příběh je skvělý a toto je kniha, kterou vám rozhodně můžu doporučit.
Vrstvy na dně pro mě byly výjimečným čtením – nejen kvůli tématu, ale i díky tomu, že se odehrávají doslova „za rohem“. Těrlicko a přehradu znám z dětství, a tak pro mě bylo silným zážitkem číst příběh, který se odvíjí právě na místech, kde jsem sama vyrůstala. Autorka dokázala propojit historii, rodinné osudy a konkrétní krajinu tak, že jsem měla pocit, že ožívají nejen postavy, ale i vzpomínky.
Danuta Chlupová píše s citem, lehkostí a přitom velkou hloubkou. V jejím vyprávění je patrná znalost prostředí i respekt k minulosti, ale zároveň umí vtáhnout čtenáře tak, že jsem knihu doslova hltala a nechtěla, aby skončila. Příběhy tří žen a tří generací se vrývají pod kůži a dlouho po dočtení zůstávají v hlavě.
Je to přesně ten typ knihy, u kterého víte, že se k autorce budete chtít vracet. Já osobně se určitě podívám po jejích dalších románech, protože psát o našem kraji s takovou silou a autentičností je dar, který si zaslouží pozornost.
lga, Gretka a Ilona. Ženy jednoho rodu, nýbrž každá z jiné doby a s vlastním břemenem. Všechny prožily dětství v Těrlicku, jehož část dnes leží pod hladinou přehrady. Co voda pohltila, ovšem nezmizelo doslova. Na jejím dně spí nejen kus zaplavené obce, ale i tragické osudy této trojice.
Vyprávění je vedeno ve třetí osobě, s důrazem na zachycení dobové atmosféry, mezilidských vztahů a širších historických souvislostí, díky čemuž čtenář lépe chápe tehdejší realitu. Text vyniká čtivostí, obrazností a výraznou stylistickou přitažlivostí.
Komplexně vzato se jedná o hodnotné literární dílo, které citlivě zachycuje osobní i kolektivní tragédii na pozadí každodenních životů obyčejných lidí z Těrlicka. Spisovatelka odvedla důkladnou práci při rešerši a díky vypravěčskému talentu se události spojené se stavbou přehrady i širší dobový kontext dostávají čtenáři blíže. Máte-li rádi knihy typu Šikmý kostel, určitě neváhejte dát Vrstvám na dně dát šanci😁
A dobré to bylo. Přečetla jsem na jeden zátah. I tu by se mi líbila mapa. Stará a nová. Ale moc dobře byly místa vysvětlena a já je měla před očima, protože je znám. Nevím, jak jiní. Ale ano, bylo to velmi dobře vystiženo, zasazeno i vysvětleno. Bez příkras... klasika a zamlčování v rodinách. Ta příjmení tu doopravdy figurují. Celý život je mám okolo sebe 🙂. Tahle kniha ťuká nejen do knih Lednické, ale i Scarlett Wilkové a Miriam Bláhové. Je paradox, že shodou okolností znám i oblast Horní a Dolní Lomné a i nějaké ty příběhy a dost jsme se nachodili po zdejších krpalech, ty kopce jsou tam pěkně ostré, kolmé a dost náročné. Příběh, i když jde o fabulaci je reálný a fakt se mohl stát. Autorce se to moc povedlo.
This entire review has been hidden because of spoilers.
Knihy Danuty Chlupove mám moc ráda a už od začátku je vždy patrný autorčin styl. Vypráví pomalu a příběhy jsou to často zamotané, ale čtou se lehce a s napětím. Tuhle velmi doporučuji ostatně jako všechny její knihy. Opět jsme v okolí Životice tentokrát v Bludovicich. Opět je zde nad ránem odveden muž z postele a venku zastřelen a pak už se rozjede děj a osudy postav se tímto aktem mění.
Minulost se zrcadlí na hladině přítomnosti. Autorka popisuje 3 generace žen z okolí těrlické přehrady. Jaké jizvy na duši jim způsobila minulost...a jak ovlivnila jejich osudy...Válka, stavba přehrady na úkor obce, velká voda...