Verzum

by Tomáš Miklica

V nedaleké budoucnosti technologie nejen dotvářejí realitu, ale zvládají jí i konkurovat. Liberecký důchodce Viktor tak tráví dlouhé hodiny v umělém světě jménem Verzum, kde je vše podle jeho představ. Bez pohřbů a třídních srazů. Bez prázdného bytu, ze kterého od něj odešla manželka s dcerou. Daleko od doby, které nerozumí, a problémů, které ho přerůstají. Pryč od světa, kam nepatří. Jenže před minulostí neuteče ani ve virtuálním Verzu...

144 pages, Hardcover

Published October 3, 2025

About the author

Vystudovaný novinář (FSV UK v Praze), dnes aktivní zejména v oboru marketingu a komunikace. Příležitostně se věnuje publicistice, se zaměřením na kulturu, technologie a vše mezi tím. Byl iniciátorem projektu Google poezie, zaměřeného na nacházení poezie ve výsledcích internetového vyhledávače, a hlavním editorem knižního vydání vybraných nálezů. Píše poezii a prózu.

Reviews

[Petr Toman]

Vlastně, proč ne. Technicky mi to připomnělo film Náhradníci. Příběh je fajn, je to krátké a zajímavý konec. Hezká jednohubka.

[PrincAListicka]

Pokud se něco autorovi v téhle knížce povedlo, pak rozhodně vykreslit melancholickou bezútěšnost reality, v níž jeho postavy žijí. Z příběhu přímo čiší zoufalství a prázdnota lidí, kteří se uchýlili k životu v prakticky neexistujícím světě jen proto, aby nemuseli čelit šedi každodennosti. Tuhle atmosféru krásně dotváří také ilustrace Jakuba Řídkého i konverzace s umělou inteligencí polemizující o lidství a životu jako takovém, kterými je text prokládán.

Pravdou ovšem je, že vzhledem k délce textu (lehce přes 100 stan) jsem měla pocit, jako by příběh spíš jen klouzal po povrchu. Nedokázala jsem si vytvořit hlubší vztah k žádné z postav a tématika nebezpečnosti žití ve virtuální realitě a hrozeb, jaké v ní na lidi můžou číhat, byla spíš jen nakousnutá. Myslím, že by si zasloužila víc prostoru, stejně jako Viktor a ostatní postavy. Taky mě trochu mrzelo, že autor víc nevyužil prostředí Liberce, které je sice na obálce i v anotaci zmíněné, ve skutečnosti ale v příběhu nehraje prakticky žádnou roli.

Samotná zápletka byla zajímavá, místy nečekaná, drsná, závěr rozhodně překvapivý. Celkově se jedná o příjemnou, ale trochu znepokojivou jednohubku, která vás možná přiměje k zamyšlení nad tím, jestli bychom se neměli víc věnovat svým skutečným životům než jejich odrazu na sociálních sítích. Autorova předchozí knížka se mi líbila o něco víc, ale další příběh z jeho pera si určitě přečtu moc ráda.