Annabeth Taylorová se vrací do Bookshire, Googlem zapomenutého kraje, kde kdysi prožívala prázdniny plné čokolády a kouzel. Po neúspěšně zahrané roli dospěláka v Londýně se stěhuje k babičce, aby našla klid i ztracenou múzu. Jenže nečekaně výmluvná kočka a Knihovna, v níž ožívají literární postavy, ji vtáhnou do světa magie. A když se objeví obávaný Netvůrce, fantazie se stane zbraní v boji o realitu. Zachrání Annabeth svět i své srdce? Zdá se, že s pomocí přitažlivého knihkupce Johna Moona je možné vše…
Taková příjemná, nenáročná oddechovka. Příběh plyne lehce, má v sobě kousek napětí, několik odhalení i pár překvapivých zvratů – to vše zabalené do milého cozy balíčku, který přímo vybízí k tomu, uvelebit se pod deku s hrnkem čaje v ruce.
Jediné, s čím jsem po celou dobu trochu bojovala, byla postava Annabeth. Autorka sice píše o dospělé ženě, ale místy jsem měla pocit, že sleduji spíš třináctiletou dívku. Dokonce jsem se v jednom okamžiku musela ujistit, že jsem se v jejím věku opravdu nespletla.
Naopak vedlejší postavy jsou velmi sympatické – mnohé z těch pohádkových jsem si dokonce oblíbila, i když jejich klasické příběhy obvykle až tak moc nemusím. Poněkud sarkastický mluvící kocour a věrná fenka pak krásně dokreslují atmosféru a dodávají příběhu ten správný šmrnc i hřejivost.
Jana Kvičerová napsala příběh, který v samotném jádru není kdovíjak originální – magických knihoven a ožívajících knižních postav máme (nejen) v literatuře dost. A tady pravděpodobně končí výčet toho, co by se dalo považovat za objektivní nedostatky (originalita námětu je samozřejmě vždy diskutabilní a osobní záležitostí). Pravda, ráda bych viděla dvě závažná témata, která tu byla řešena, probraná víc do hloubky, ale chápu, že pak by román Bookshire ztratil kouzlo pohodovosti a milého čtení. Takže ve výsledku je tahle příměs odvrácené stránky života v rovnováze se vším dobrým, co se v knize děje, i s humorem, kterým je příběh okořeněn. Kromě toho nekloužou tato témata úplně po povrchu, ale mají na postavy reálný dopad, takže i když nejdou až na dřeň, nepůsobí samoúčelně.
Občas jsem si sice říkala, že se Annabeth nechová úměrně svému věku, ale na rovinu – chováme se vždycky všichni jako zodpovědní dospělí? Naopak oceňuji, že Annabeth nebyla od samého začátku neporazitelná a sebevědomá až na půdu. Nebyla ani ten typ hrdinky tvrdící, jak je nemotorná, zatímco by všechno zvládala levou zadní – některé věci jí opravdu nešly, ale zároveň byla v ledasčem dobrá. Její průpovídky byly sarkastické, ale nikoliv urážlivé, a její váhání nad tím, zda má věřit na kouzla nebo ne, bylo tak akorát dlouhé – nenechala se přehnaně přemlouvat, ale zároveň ani hned na všechno nekývla. Celkově Bookshire působí dojmem, že si je Jana Kvičerová vědoma řady nešvarů podobného typu literatury a zároveň ví, že některá klišé čtenáři potřebují. Dokázala tak dát do knihy vše, co čtenáři očekávají, zároveň se však vyhnula většině problematických aspektů, jako je například neúměrné natahování některých scén nebo nevěrohodný vývoj vztahu mezi hlavní dvojicí. Autorčiny postavy opravdu přemýšlely, většinu času spolu docela slušně komunikovaly, takže nastalé problémy skutečně řešily a příběh tak nepřešlapoval na místě. Také díky tomu nedocházelo k žádným dramatům na základě laciných nedorozumění. Jana Kvičerová sem tam přidala pár detailů, které byste například v romantické lince moc nečekaly, ale byly rozhodně ze života. Nemluvě o tom, že se do vyprávění promítla autorčina láska ke k-popu a k-dramatům, což bylo zajímavé zpestření.
Bookshire je dobrodružným příběhem, kterému nechybí humor, špetka romantiky, napětí a místy i poměrně strašidelná atmosféra. Je to kombinace, která udrží čtenáře zaháčkované od začátku do konce. Bylo to milé a navzdory některým situacím i velice pohodové čtení. Chcete-li tak strávit konec roku s něčím kouzelným, co vás pohladí po čtenářské duši, Bookshire je dobrá volba.
Bookshire je příjemný a něžný příběh pro dlouhé podzimní večery u krbu s hrnkem kakaa v ruce. Je určený všem milovníkům pohádkových příběhů, kteří se i v dospělosti nebojí snít. Máte rádi Once upon a time, Desáté království nebo třeba Inkoustové srdce? Pak je tahle knížka pro vás jako dělaná. Stejně tak je jako stvořená pro všechny milovníky k-popu a korejských dramat, na kterých si Annie (stejně jako sama autorka příběhu) ujíždí. Narazíte tu ale i na nepřeberné množství popkulturních narážek či zmínek o nejrůznějších literárních postavách a jejich autorech.
Annabeth je naprosto skvělá a nejde si ji nezamilovat. Je to tak trošku chodící pohroma, všude kam vtrhne, je rázem veselo a o trapné či vtipné situace není nouze. Samozřejmě má své démony, nenechává se jimi ovšem svazovat a neohroženě se vrhá vstříc každému dobrodružství. John Moon je atraktivní, možná trochu samotářský a introvertní, ve spoustě věcí je Anniiným pravým opakem. Jenže jak se říká, protiklady se přitahují. V příběhu ale najdete i spoustu dalších zajímavých postav jako například vždy sarkastického kocoura Ronalda, až za hrob věrnou fenku Mary Sue nebo Anniinu babičku, kterou jen tak něco nerozhodí.
V první části příběh rychle odsýpá, pořád se děje něco zajímavého, zjišťujeme nové souvislosti, odhalujeme, jaká je Anniina role v celém příběhu. V druhé polovině knihy děj trochu zpomaluje a musím přiznat, že v některých částech na mě byl možná maličko zdlouhavý a některé situace trochu nadbytečné, nikterak mi to ale nezhoršilo celkový dojem z příběhu. Závěr je krásný, jako z pohádkové knihy, a myslím, že s ním bude spokojený každý čtenář, který hlavním hrdinům od začátku fandí. Bookshire ovšem zároveň otevírá také některá vážnější témata, nečekejte tedy žádný bezduchý příběh, ze kterého si neodnesete nic k zamyšlení. Naopak, je napsaný velmi důmyslně.
Třešničkou na dortu je potom překrásná obálka i vnitřní ilustrace, za nimiž stojí samotná autorka.
Pokud tedy hledáte krásný romantický příběh, u kterého si budete moct odpočinout, ale který má zároveň hodně co nabídnout, pak po Bookshire určitě stáhněte, neuděláte chybu. A já budu doufat, že se autorka do tohohle krásného světa ještě někdy v budoucnu vrátí.
Bookshire, městečko, které není na mapách a které žije knihami. Najdete tu krásná knihkupectví, z nichž jedno táhne k sobě lidi, kteří hledají inspiraci, chtějí psát, nebo si jen chtějí pořídit vzácné svazky. Do něj jezdí jedenáctiletá Annabeth na prázdniny k babičce a tvoří si v něm svůj vlastní krásný fantazijní svět. Ale její matka má pocit, že Annie má fantazie až moc, proto jí od Bookshire odřízne. Annie se sem vrací až ve 25 letech, už jako dospělá žena, pořád se bojí díky matce používat svojí fantazii, ale neopustila jí láska ke knihám. Jednoho dne ale zjistí, že není jen obyčejná holka, ale má mnohem důležitější poslání.
Co ke knížce napsat? Jedním slovem nádhera. Jsem z ní nadšená. Začnu prostředím. Popis knihovny, kouzelného, magického ale i zlého světa schovaného v Bookshire je skvělý, pro mě jako milovnici knih, to byla radost to číst a představovat si Knihovnu a všechna její zákoutí. Postavy v knize mě bavily. Annie byla možná místy trochu dětinská, ale byla mi sympatická, i když o generaci mladší než já, užívala jsem si její vývoj od obyčejné holky, k velmi důležité osobnosti Bookshire a snahu zvládnout svojí novou roli. John byl naopak někdy až moc suchar, ale k Annie skvěle pasoval a jako pár mi rozhodně dávali smysl. Jejich postupné oťukávání, pak špičkování a další vývoj byl zábavný. Nejlepšími postavami ale byla obě zvířata - kocour Ronald a fenka Mary Sue - vtipní, zábavní, držkatí, ale pravdomluvní, věrní a ochranitelský, moc mě bavily.
Děj je popisován ze dvou pohledů, vypráví nám John a Annie, ale ne stejný děj, ale navazují na sebe a moc se mi tento způsob líbil a měl pro mě smysl. Mohli jsme nakouknout do hlav oběma hlavním protagonistům. Příběh samotný je zajímavý, trochu pohádkový, ke konci drsnější, ale měl hlavu a patu, byl zábavný a napínavý a přitom neskutečně milý. Našla jsem si tu i několik poučení, které se snažím najít v každé knize.
Celkově mě knížka opravdu hodně bavila. I když podobných témat se najde v literatuře moc, tak tady příběh oživlé knihovny byl moc pěkně zpracován. Moc jsem si čtení užila a určitě jí doporučuji dál.
Moc děkuji za zaslání knihy Humbook blogeri. Knížku s nádhernou obálkou od Jany Kvičerové jsem měla vyhlídnout a byla jsem moc zvědavá co se pod ní ukrývá.
Bookshire. Místo, které na žádné mapě nenajdete, protože pro okolí neexistuje. Annabeth se stěhuje za babičkou, aby našla nejen klid, ale i chybějící múzu. V tom by ji mohl pomoct okouzlující John. Ale bude to stačit?
Myšlenka téhle knihy je krásná. Pokud by takové místo existovalo hned bych tam chtěla jet! Autorka dokázala propojit místa na které bych se moc ráda podívala. Tohle mě na tý knížce hrozně bavilo. Hlavní postava Annabeth už tolik ne popravdě. Chvílemi mi přišla jako takové to ukňourané dítě co potřebuje ty hračky mít hned. Oproti tomu John mě zaujal víc! Střídání pohledů bylo fajn. To rozhodně chválím.
Stejně jako odkazy na slavná díla, autory a celkově celé tohle propojení známých knih. To mě na tom bavilo. A ještě více zvířecí kamarádi, které vidíme i na obálce! Ty si moje sympatie získali okamžitě!
„Na psaní není nic složitého. Jediné, co musíte udělat, je sednout si za psací stroj a krvácet.“
Strašně mě mrzí to obrovský množství omáčky kolem. Neskutečně to ubírá tý skvělý myšlence celý knihy. Ubrat ji a stáhnout příběh na 300 stránek tak by to bylo skvělý! Příběh by dostal úplně jiný rozměr! Stejně tak několik nelogických událostí, které si nejspíš autorka neohlídala. A klidně bych do příště uvítala kratší kapitoly.
„Musíš psát srdcem, ne hlavou.“
Ve finále je to ale příjemná cozy knížka ke které je nejlepší si vzít čaj a něco dobrého na zub. A teď mě prosím do Bookshire někdo vezměte! Potřebuju načerpat inspiraci!