Zlá babička

by Ditta Kůtová

Její vnoučata a široká rodina ji znají jen jako „zlou babičku“. Jaký byl ale její skutečný osud? Vyrůstala na českém venkově na konci 19. století bez matky, jen s otcem. Zamilovala se, vdala a celý život pak zápasila s tím, co si vysnila – a co ji nakonec potkalo. Roky nejistoty, dramatických zvratů i každodenní dřiny. Barvitě podaný příběh ženy, jejíž nepřístupná tvář a tvrdost skrývají hluboká vnitřní zranění.

256 pages, Hardcover

First published January 1, 2025

Reviews

[Bosorka · Rating 4 out of 5]

Zlá babička je velmi čtivá. Autorka nám předkládá rodinnou ságu, začínající koncem 18. století, seznamuje nás s členy jedné rozvětvené rodiny, která rozhodně nemá na růžích ustláno. Není od věci nakouknout pod pokličku lidem z přelomu století, jak žili, jak tvrdě pracovali, celá léta na cizím, jak se snažili získat aspoň trochu toho svého, když to zrovna vyšlo.
Zlá babička nebyla zlá, ale vcelku tvrdá a ostrá ano. Chápala jsem kdejaké její rozhodnutí, jiné zase trochu míň. To odpuštění tam trochu chybělo, té tvrdohlavosti naopak možná trochu přebývalo. Však ale byla tvrdohlavá od mlada. Byla také spravedlivá, její "boj" za jednu z dcer, která mohla zůstat úplně bez věna, byl tvrdý jako ta beraní hlava, jako hlava babičky Marie. (Ač tedy zrovna tuto dceru zase svým zabejčením posunula v životě dost jinam, než si asi dcera představovala.) Každopádně takové odsouzení od některých blízkých si prostě nezasloužila, jenže to čteme až my, jak to bylo v reálu, babka se moc nehájila, ve své tvrdohlavosti necítila asi potřebu se tolik hájit, což jí nebylo nakonec moc k užitku. Zvláštní povaha.
Nicméně hezky se s ní autorka popasovala a úvod knihy hází celý úříběh ještě do jiné roviny.

[Adri Dosi · Rating 5 out of 5]

Tak tohle byla geniální věc. Po dlouhé době kniha, kterou jsem musela přečíst na jeden zátah a četla až do pěti ráno. Je to takový prostý a čistý příběh, který se týká autorčiny rodiny. Geniální je i to, že autorka knihu doplnila o své vlastní ilustrace. Je to o tzv. černých ovcích. V každé rodině jsou a mnohdy ani nevíme, proč se o nich tak mluví, zvlášť, pokud už nejsou mezi námi. Krásně to tu autorka vyobrazila na příběhu zlé babičky. Vážně byla tak zlá? Za mne je to typický kolotoč, když se děti chrání až příliš a neříká se jim pravda na rovinu. Takové to napůl, jak je i tu vede k mylným představám a domněnkám. Příběh je lidský a měl by vést k zamyšlení jestli my v rodině něco podobného nemáme. A taky jak je to s tím odpuštěním. Kniha není černobílá, což je skvělé. Taky skvěle vystihuje, proč chlapi byli kolikrát takoví tupci... jednoduše... čekalo se na pokračovatele rodu, dcery je nezajímaly až tolik, nechávali je matkám, až synové byli otcovi a těm se muzi často věnovali...a často z nich vytvářeli své rozmazlené kopie. Měnit se to vlastně začalo až teď...tak nějak s námi... takže hodně ještě před námi. I proto v mnoha rodinách i teď stále ještě podobný systém trvá. Román se mi velmi líbil, i když byl drsný a plný traumat a předsudků. Možná by to někomu mohlo pomoci uvědomit si nějaké věci a udělat si ten život přeci jen lehčí a hezčí.

[Zuzana · Rating 3 out of 5]

Vesnický román není právě můj nejoblíbenější žánr, ale pár pochvalných recenzí mě nalákalo. Záměr jistě skvělý - jakási rekonstrukce životního příběhu údajně zlé babičky, o které se v rodině po generace neřeklo nic pěkného a nikoho nenapadlo dívat se na věci z jejího pohledu nebo vzít v potaz všechny její životní útrapy a útlaky. Myslím, že se ale nepovedlo charaktery postav vybudovat nějak konzistentně a tak, aby se od sebe odlišovaly. V podstatě jsou vlastně všichni hodní a normální, ale aby se neřeklo, sem tam se dopustí nějakého excesu. S někým už to třeba od dětství vypadá nadějně, ale navzdory prudké a problematické povaze se taky časem úplně srovná a předchozí vývoj do vztahů nijak nevstupuje. Jan je tedy aspoň celý život ochlasta, ale narážky o násilí a sebestřednosti vlastně nemají žádnou dohru, ve stáří se chová úplně nesobecky a upřímně pláče nad tím, jak vše dopadlo, takže i příkoří, která způsobil ženě v mládí, to zpětně relativizuje, zdá se, že spíše než jeho povaha byl na vině vážně alkohol. Babička byla v podstatě celý život v fajn, jen tedy občas někomu dala facku nebo ho přetáhla hadrem, aby dostála špatné pověsti, byť v jiných situacích vystupovala jako zcela mírný člověk. Pak jí to ke stáru trochu ujelo a po jednom výstupu už se zatvrdila. Ve zkratce - babička není zlá a ani nikdo jiný není zlý.

[Sylva · Rating 3 out of 5]

cením „fazónu“ a empatii autorky k hlavní postavě. jenže i když tenhle debut patří k tomu lepšímu, co u nás vychází, pořád jako by něco chybělo. zvlášť když si někdy v půlce člověk vzpomene na Květu Legátovou, že jo. a ty ilustrace... tudy ne, albatrosí Vyšehrade.

[Alena Bohyně Kuchyně · Rating 5 out of 5]

Silný román z doby, kdy život nebyl příliš lehký, spíš naopak. Autorka se rozhodla zpracovat život Marie, které v rodině jejího manžela neřekli jinak než "zlá babička". Jenže myslíte, že se někdo zlým narodí? A co to vlastně je, být "zlý"?

Malá Maruška vyrůstala s otcem a jeho novou ženou Johanou. Maruščinu matku otec vyhnal. Marie, jako mladá holka, si vysnila život úplně jiný, než jakým směrem se ten její ubíral po svatbě s Jendou. Milého Jendu, kterého okolí mělo moc rádo, protože nezkazil žádnou zábavu, rád popil a poklábosil, Maruška moc chtěla. Jenže velice brzy zjistila, že si nevybrala příliš dobře. Na Jendu nebyl spoleh, pil, toulal se a Marii podváděl kde mohl. Peníze prohrával nebo špatně půjčil. Marie byla dlouho trpělivá, ale všechny křivdy, nespravedlnosti a nesplněná touha po hezkém životě se v ní tak dlouho střádaly, že si všechny své blízké obrátila proti sobě.

[Lenka Kenjova · Rating 5 out of 5]

Neuvěřitelně silný příběh, který vás donutí přemýšlet nad tím, jak může být osud nespravedlivý. Nebylo to lehké čtení, protože Mariin příběh byl plný sebeobětování a životních trápení. Za mě je kniha silně feministicky laděná. Je to přesně ten typ příběhu, ve kterém se od ženy očekává, že se uskrovní, o vše se postará a sama z toho vlastně nic nemá.
Čím dál jsem v příběhu byla, tím více jsem chápala, proč Marie nakonec zahořkla a stala se z ní "zlá babička". Kde je ta hranice, kdy se z oběti stává ten špatný?

[Cérka · Rating 5 out of 5]

Příběh, který mě od prvního věty vtáhnul, chytil a už nepustil! Věřila jsem naprosto všemu, do posledního písmenka! Silný, smutný a krásný příběh, který si sebou ještě chvilku ponesu a za který děkuji. V poslední době vychází velmi mnoho knih, ale jen málo z nich je tak čtivých a dobře napsaných.
Doporučuji!

[Marta · Rating 3 out of 5]

Na tuhle jsem se moc těšila. Knih na podobné téma vyšlo za poslední desetiletí opravdu hodně, ale doufala jsem, že tato bude něčím výjimečná. Bohužel, nebyla - aspoň pro mě. Těžké osudy, protrápené životy, ale mám obavu, že za týden už si nevzpomenu ani na jednu z postav.

[Dagmar P · Rating 5 out of 5]

Hutný, dojemný potkání se s minulostí, s tím, jak mámy přežívaly své děti, jak žena byla málo a jak nás naše minulost a leckdy i osudy našich předků ovlivňují víc, než bychom si mysleli a přáli...

[Gabča Hadrbolcová · Rating 5 out of 5]

Úžasná kniha.
Jak snadno řekneme o někom že je takový či onaký a přitom ....

[Stepanka Duffkova · Rating 5 out of 5]

Tuhle knihu jsem úplně vdechla. Moc krásně se mi četla.