Kompletní portrét druhého dělnického prezidenta Antonína Zápotockého
Antonín Zápotocký byl jednou z nejvýraznějších postav komunistického hnutí. Se stranou byl svázán už od jejích počátků a v nejvyšších patrech KSČ setrval až do své smrti v roce 1957. Veřejnost zná mnoho jeho tváří. Spisovatel budující vlastní obraz v budovatelském románu Rudá záře nad Kladnem. Vězeň v Sachsenhausenu, který v 50. letech sám posílal jiné za mříže. Funkcionář, jenž se pokusil vyměnit Ježíška za Dědu Mráze v beranici a kožichu. Československý prezident, který se stal symbolem měnové reformy roku 1953.
Co se skrývá za přežívajícím mýtem „hodného tatíčka pracujících“ a jaký je skutečný odkaz a dílo člověka spjatého s emancipací dělnictva, založením KSČ, její bolševizací na konci 20. let, převzetím moci a následnou diktaturou? Zápotocký: Příliš mnoho životů od historika Michala Stehlíka je komplexní portrét osobnosti plné rozporů.
Kniha je doplněna bohatým fotografickým doprovodem.
Antonín Zápotocký a jeho život neboli jeho různé životní role. V knize je tato jedna z nejdůležitějších osobností počátku komunistického hnutí představena ve spoustě rolí, které ve svém životě měl. První kapitola ho popisuje jako syna a krátce představí i jeho otce, další jako „socana“, další se věnuje jeho roli otce a manžela, další prezidenta, vězně, odboráře, spisovatele, komunisty nebo se jedna z nich zaobírá jeho vztahem k Moskvě apod. Kniha tak komplexně popisuje celý jeho život od dětství do smrti s přesahem i do děl, která vznikla po jeho smrti.
Neuvěřitelně komplexní dílo. Tohle muselo být velmi náročné na sepsání a sestavení, kniha obsahuje obrovské množství informací, datumů a souvislostí. Kapitoly nejsou seřazené úplně chronologicky dle času ale chronologicky dle toho, jak se Zápotocký dostával do všech rolí, takže se často prolínají, v každé kapitole je ta určitá etapa života sledována z jiného pohledu.
Kniha určitě není na přečtení jako román na jeden zátah, je lépe se v ní trochu přehrabovat a postupně si knihu pročítat. Není to lehké čtení. Ale tím, jak kniha obsahuje velké množství informací je velmi zajímavá, dozvěděla jsem se spoustu věcí, které jsem netušila, a objevila spoustu nových souvislostí v této ne úplně skvělé kapitole života našeho státu. Antonín Zápotocký působí v historii jako taková nevýrazná osobnost, myslím, že právě proto je dobře, že o něm vznikla takto komplexní publikace. Pokud vás dějiny první poloviny dvacátého století u nás zajímají, pak si určitě kníhu nejen přečtěte, ale i pořiďte, protože po jednom přečtení všechny informace zdaleka nenasajete.