Jaké to je vyrůstat ve světě, kde se krása měří počtem lajků na sociálních sítích? Jak najít vlastní hodnotu v době, kdy tlak okolí, médií i spolužáků diktuje, jak bys měla vypadat, jak by ses měla chovat a cítit? Knížka Sebevědomá od americké autorky Naomi Katz otevírá všechna témata, která tě zajímají, ale málokdo se odváží o nich mluvit nahlas.
Nejedná se jen o další „návod na přežití puberty“. Je to osobní průvodce, společník ale i nejlepší kamarádka v období, kdy zeptat se na to nejdůležitější bývá taky to nejtěžší. Naomi Katz, zkušená pedagožka a zakladatelka neziskové organizace Her Wisdom, pracuje s dospívajícími dívkami z celého světa už víc než dvacet let, naslouchá jim a mluví s nimi o věcech, o kterých se často mlčí. První pusa. Zrada od nejlepší kámošky. Pocit osamění. Tlak na vzhled. Soutěžení. Sex. A hlavně – vztah k sobě samé. V téhle knížce najdeš opravdové příběhy a upřímné myšlenky, které tě dost možná přimějí přemýšlet jinak. O sobě. O světě kolem. A třeba i o tom, co vlastně znamená být Sebevědomá a jak taková Cesta mladé ženy k vnitřní kráse může vůbec vypadat.
Jedná se o skvělé čtení pro každou dívku, která se někdy cítila ztracená nebo zmatená ve světě plném očekávání. Je taky cenným zdrojem informací pro rodiče, kteří chtějí svým dcerám lépe porozumět a být jim oporou v klíčovém období dospívání. Sebevědomá je nejen knížka, ale i poselství: jsi dost dobrá. Právě taková, jaká jsi.
Tohle je velké zklamání. Není tam nic, co by děcko nevědělo a řeklo si: "Panečku, takhle ten svět funguje? To je skvělé, že to vím."
Je tam spousta protichůdných informací. Navíc děcko, které je ve stresu z toho, že musí dělat domácí úkoly, je těžko dost rozumné na to, aby si mohlo říct, že teď je ta chvíle, kdy chce sex. Tady jsem naivně čekala, že přijde ta chvíle, kdy děvčeti sdělí, že si sice ve čtrnácti může myslet, že je připravená a že pan učitel je ten nejlepší životní partner, ale není. Ale ne, autorka sice v mládí skákala z pelíšku do pelíšku, ale moc ji to neuspokojovalo, protože to neměla srovnané v hlavě, ale pokud si holka myslí, že to srovnané má, tak je to v pohodě. A není nic špatného na tom experimentovat s drogama a alkoholem když pak neřídíte, řeknete o tom kamarádovi a uděláte to na "bezpečném" místě. Ale chipsy jsou mor. A taky socky, ale ty si musíme nechat, protože takhle autorka prodává své knihy.
Tohle je ztráta času. Je to takový povrchní insta rádce. Navíc si autorka odporuje. Je otravná, jak neustále u jednotlivých témat opakuje, že by o tom mohla napsat knihu.
s. 48 Ženy se sice samy rozhodují, že chtějí být součástí těchto kampaní, ale zároveň je velice pravděpodobné, že v zákulisí je celá řada lidí, kteří modelkám říkají, jak by měly vypadat a co by měly mít na sobě. No nekecej.
s. 49 Devadesát dva procent plastických zákroků (…) Jednalo se především o následující procedury: (…) - Odstranění chloupků laserem To je plastický zákrok?
s. 73 Proč je u jídelníčku uveden počet porcí všude kromě sacharidů?
Jsou tam příběhy a postřehy „ze života“ a autorka k nim dodává vysvětlení a poučení.
s. 111 Posmívaly se jí, protože Jasmine se s Azah chtěla poprat a Azah se bála... bála se tak moc, že se celý den schovávala v ředitelně a když se vrátila do třídy, tak se tvářila jak největší drsňačka. Byly jsme na ni naštvané, že se zachovala zbaběle a probíraly jsme to celou obědovou přestávku. Pak někdo rozhodl, že na ni budeme házet kancelářské sponky. Já jsem hodila jen dvě, ale pak jsem se jí za to několik dní omlouvala. (…) Chanece, 13 let (…) Ostatní ji přivedli k tomu, aby po Azah házela sponky – což může být – kromě odpornosti – i nebezpečné! A dnes je z Azah její nejlepší kamarádka. Tak její příběhy s poučením často končí – teď jsme nejky. Ale počkat, nepřišlo autorce/učitelce divné, že třináctiletým holkám připadá normální se prát?
s. 131 Neexistuje jediná výjimka. Všechny aktivity související s používáním obrazovky se pojí s úbytkem životní spokojenosti Jediné slovo: čtečka.
s. 155 Můj přístup k sociálním sítím je v podstatě stejný jako k problematice dospívajících a sexu, drogám nebo pití: nebudu ti říkat, abys nikdy nepoužívala Instagram, Snapchat nebo cokoli podobného. To je hloupost, protože bych tím přišla o možnost s tebou o této problematice pořádně mluvit A nabízet svoje knížky. A o tom to je.
Pak přichází konstatování, že ti nebude jako ostatní vymlouvat sex, protože je jí jasné, že ty sama víš, kdy přišla ta správná chvíle. Takže to znamená, že pokud má ve třinácti pocit, že je čas, tak je čas? Bo sex je fajn. Čekala bych nějaké ty mravokárné řeči, že s tím správným člověkem a tak, ale autorka pouze varuje před tím, aby se mladí lidé nedrželi falešných představ z porna a všechno si tak nějak vyzkoušeli, jako by nevěděli vůbec nic. Následuje seznam toho, co autorka s kým a proč dělala, bo si myslela, že se to tak dělá (…) bude oblíbenější, šťastnější a bude se sebou víc spokojená. (s. 171) Ale předpokládá, že dnešní dívky jsou někde jinde. Sice netuší, že nemají posílat nahaté fotky, jejich život se hroutí, když jim někdo nedá lajk, a stresuje je, že musí dělat domácí úkoly, ale jinak jim autorka tak nějak prostě věří. A pokračuje dál. s. 173 Znamená to, že v danou chvíli při všem, co se děje, říká ano tvoje srdce, hlava i tělo. Ale je úplně v pohodě, když tě to s ním v sobotu baví a v neděli se ti už nelíbí.
s. 178, 179 V mnoha školách existuje sexuální výchova, ale většina škol nenabízí kondomy. Škandál.
Ale než na tu hupnete, tak je nutné si s partnerem promluvit. A to o pohlavních chorobách a co budete dělat s případným těhotenstvím.
s. 227 Někdy je potřeba poslechnout rodiče nebo naše opatrovníky, protože jsou to oni, kdo určuje pravidla. Jsou dospělí a umí se na věci podívat jiným úhlem pohledu než dospívající. Často jsou opatrnější, co se tvojí bezpečnosti týče, a stanovují pravidla, která se ti možná nelíbí, ale jsou tu od toho, aby tě chránila. Najednou. Do teď to bylo „následuj srdíčko“ a protože vím, že stejně budeš brát drogy a pít, tak to dělej bezpečně a hlavně si pak nesedej do auta.
Opravdu je na konci nezbytná reklama na projekty spojené s jedním jménem?
s. 77 nejela [nejedla] s. 128 Něž s. 133 13 %
špatné dělení slov – s. 34, 191 uvozovky – s. 143, 146
This was a quick read. I'm not sure if the target audience is more middle or high school girls. There are several references from 13 and 14 year olds. A few sections seem more appropriate for high schoolers.
Some of the messages made me feel like there was still a bias of responsibility on girls dress for boys' bad behavior. I'd like to see the ownership for boys' and men's bad behavior shifted to the responsible parties...not girls or women.
This is an important topic and offers an opportunity for good conversations with parents and kids. Well worth the read!