Děti války

by Jitka Svojanová

Když mezi mágy vypukla náboženská válka, byli Yael, Charon a April teprve děti. Teď, na prahu dospělosti, konečně zažívají mír. Když se ale Yael připlete k potyčce s obyčejným člověkem, ovládnou ji traumatické vzpomínky a sešle na něj smrtelné prokletí.

Patrick, který doposud neměl o existenci mágů ani ponětí, je ale příliš podobný chlapci, kterého Yael ve válce ztratila, aby ho nechala zemřít. Zachránit ho znamená vzepřít se magii samotné, což se vůbec nezamlouvá ortodoxním mágům. Zlomit prokletí bude s nepřítelem v patách ještě obtížnější…

264 pages, Paperback

First published September 21, 2025

About the author

Autorka YA fantasy Děti války
Od podzimu 2025 k dostání na Pointa.cz nebo ve vašem knihkupectví

Reviews

[Marky The Nerd · Rating 4 out of 5]

Wow. Tahle kniha broke my heart. Můžu říct, že tohle byl velmi zajímavý příběh. Skvělý potenciál ohledně světa, magie, politiky i postav.

Mám ale pár výtek. Ráda bych už na začátku knihy, třeba během prvních 50 stran, viděla víc zmínek o tom, že se jedná o knihu s magií. Víc bych to tam připomínala, protože sama jsem byla na začátku zmatená, o jaký svět se vlastně jedná (jelikož jsem už zapomněla anotaci). Určitě bych taky dřív začala vysvětlovat, jak tam funguje magie, jaká válka se tam stala atd. Na můj vkus se začátek až moc soustředil na běžné životy hlavních hrdinů a já si nedokázala vytvořit obrázek o tom, jakým směrem se příběh bude vyvíjet.

Rozhodně bych ocenila, kdyby knížka byla delší a mohla obsáhnout rozsáhlejší kapitoly z pohledu dětí války. Na začátku jsem si musela zvyknout na to, že každý pohled jednotlivých postav zabere třeba jen jednu stránku a hned se přeskočí na další. Proto se mi do knížky hůř začítalo. Po nějaké době už jsou kapitoly delší a četlo se mi to mnohem líp.

Co mi právě chybělo, bylo to, že jsme nešli u jednotlivých postav víc do hloubky. Chtěla jsem každého poznat lépe. Co je formovalo v dětství, jaké momenty pro ně byly zásadní. Skvělý příklad, který se mi líbil, byl v knížce Šest vran, kde má každá postava svou kapitolu, ve které se dozvídáme o její minulosti i o tom, kde se nachází v přítomnosti.

V tomhle příběhu by to bylo skvělý! Pasáže z dětství hlavních hrdinů se začaly objevovat někde kolem 77. strany. Rozhodně bych tyhle střípky z minulosti začala vkládat už na začátek příběhu, a tím budovala napětí kolem toho, co z té války vlastně vzešlo a jak moc byly postavy poznamenané.

Postavy byly skvělé. Přirostly mi k srdci. Ráda bych viděla třeba kapitoly z minulosti z pohledu Ethana. Moc mě bavily kapitoly z pohledu Yael a Patricka. Obě postavy jsem si zamilovala a chtěla jsem pro ty dva víc😭.

Musím říct, že knížka má svůj speciální vibe. Všechno jsem si dokázala skvěle představit a musím vyzdvihnout ilustrace i obálku, které k tomu příběhu perfektně sedí. Styl psaní jsem si taky užívala. Měla jsem pocit, že se autorka v polovině knihy rozepsala a příběh se mi od té chvíle četl mnohem líp. Nic podobného s tímhle světem jsem ještě nečetla.

No a ten konec byl pro mě úplný šok. Příběh nabral úplně jiný směr. Nečekala jsem vůbec nic z toho, co se stalo. Byla jsem v šoku a potřebuju další díl!

Moc autorce fandím! Doufám, že se od ní dočkám dalšího příběhu nebo pokračování téhle knížky.
Dávám 3.5/5⭐️.

[Břečkni_si_knihu · Rating 4 out of 5]

Upřímně jsem potřebovala pár dní na vstřebání konce této knihy.
Příběh začíná scénou, kterou snad každá žena zná… Stojíte před zrcadlem po nějaké těžké životní situaci, v ruce držíte nůžky a stříháte si vlasy, abyste se trochu ulevily a nemusely se dívat na své minulé já. ✂️💔

V této situaci se ocitá i hlavní hrdinka Yale, která před několika lety přišla v magické válce o svého partnera i rodinu. Zůstal jí jen Charon a April, se kterými teď tvoří novou rodinu, ale přesto si je drží od těla. Yale je větrný elementál, April ovládá elektřinu a Charon je převozník. Je sice slepý, ale vidí auru duší a dokáže léčit. ⚡🌬️✨

Na jedné párty se objeví obyčejný, lehce namyšlený egoistický kluk Patrick, který o magii nemá ani tušení. Bohužel do něj Charon omylem strčí a vzteklý Patrick se po něm vrhne. Yale se svého kamaráda snaží chránit, ale zároveň Patricka nechtěně uštkne vlastní kletbou… a ten má teď jen pár dní, než zemře. ⏳😬 Jenže Yale v něm vidí až nepříjemně silnou podobu svého bývalého milovaného a rozhodne se ho zachránit.

Příběh nabízí spoustu magických prvků, které jsem si neskutečně užila. Jitka se nebojí jít do hloubky a postavám dává i netradiční magické schopnosti. Moc jsem ocenila i věštkyni, která snad dostane v dalším (doufám!) díle víc prostoru. 🧿Jak napovídá název knihy, velká část děje se točí kolem války, která je napsaná skvěle – nemusíte se bát úplně úzkostného pocitu. Celkově to má trochu vibe druhého/čtvrtého dílu Twilight. 🌒✨

Konec byl na můj vkus možná až příliš dramatický. Musela jsem si pak sednout a jen koukat do prázdna, abych si vůbec utřídila myšlenky, co se sakra stalo. 😶‍🌫️Ale i tak se mi kniha moc líbila, protože nabízí velmi reálný a upřímný pohled na život.

Děkuju moc Jitce za zaslání knihy na recenzi a já si jdu ještě přečíst vánoční kapitolu! 🎄📖💫

[Mrzimor čte · Rating 4 out of 5]

4,5*

[Kristýna Richtrová · Rating 5 out of 5]

Fantasy není můj go-to žánr, ale tato knížka mě velice bavila! Příběh mě úplně pohltil a postavy přirostly k srdci. Symboly pohledu na věc každý postavy jsou pro čtenáře originální a skvělý detail. Těším se na pokračování!

[Jana Volák · Rating 3 out of 5]

V uvážení, že to byla první knížka autorky, tak vlastně skvělý debut. Charakteristika postav se povedla, jsou solidně vykreslené a každá z nich má svoji historii. Občas je však něco zbytečně až moc popsané, ačkoliv čtenář by si úplně jednoduše domyslel, že to ta postava například řekla naštvaně, a mělo by to pak trochu větší kouzlo, protože by to víc žilo čtenáři v hlavě. Dále uvádět například, že jedna z postav začala poslepu hrát na kytaru, ačkoliv již čtenářovi bylo řečeno, že je slepý, tak je takové hodně zbytečné. Jak jinak by hrál než poslepu :D.
První dvě třetiny jsou za mě lepší než poslední třetina. Líbil se mi prvek magie, která vymýšlela různé bizarnosti, aby postavu zabila. Samotný popis války se mi také líbil. Chybělo mi, ale trochu větší popis magie, jak přesněji funguje, co ovlivňuje, s jakými schopnostmi se člověk narodí atd., prostě nějaké větší pozadí. Co mi vyloženě vadilo, byla scéna, kde byl znovu použit trik, že jednu postavu ovládala jiná postava. Bylo to extrémně průhledné a neuvěřitelné. Nesedělo na tom tolik věcí, že hlavní postava by musela být úplně blbá, aby jí na tom nepřišlo nic divného. To mi přišlo jako moc takový levný trik. Od té chvíle se to ale docela vezlo... náhodou se objeví člověk, který vytváří kouř, který zbavuje po nadýchání ostatní mágy magie, a náhodou jedna z postav nemusí dýchat, náhodou se pak zrovna magie rozhodne Patricka zabít bleskem, a náhodou zrovna ta postava, která se nenadýchala a neztratila svoje schopnosti, tak s tím mohla něco udělat, protože ovládá elektřinu. Prostě jenom souhra okolností a náhod, což není úplně nejlepší psaní. Od té chvíle, co se prokletý Patrick dozvěděl, že bude prokletý, dokud žije mág, který ho proklel, tak bylo jasné, že se ji pokusí zabít, ale to za mě bylo v pořádku. Konec, kde si hlavní postava vybrala raději smrt, mi přišel dobrý a věrohodný. Další otázky vyvstávají s Charonem... dobře, asi bude nějakým způsobem speciální, a proto se u něho probudila tak velká moc. Ale proč zrovna on? Má nějaké dobré geny? Nebo prostě nějaké vysvětlení proč on a proč se ta magie v něm probudila vlastně tak lehce a nemusel nic trénovat a zlepšovat se. To zatím taky zní až moc jednoduše a že ten člověk se nemusel nijak sám zlepšovat. Ale věřím, že třeba na podobné otázky budou podrobné odpovědi v druhém dílu.

[SadZuz · Rating 2 out of 5]

Knížku Děti války jsem koupila vlastně úplnou náhodou. Na TikToku na mě vyskočila videa autorky o tom, jak shání finance na vydání své knihy, a přišlo mi sympatické celý ten proces sledovat. Zároveň mám ráda fantasy, zvlášť takové to „light fantasy“, které není přehnaně komplikované, takže podle anotace i celkového vizuálu knížky působilo všechno poměrně slibně. A grafické zpracování je mimochodem opravdu povedené — obálka i celkový design knihy jsou asi to, co mě na ní zaujalo nejvíc.

Bohužel tím pro mě pozitiva víceméně končí.

Dávám dvě hvězdičky hlavně proto, že je mi líto dát jednu. Je to autorčina prvotina a neměla jsem ani nijak přehnaná očekávání, ale i tak mě kniha zklamala víc, než jsem čekala. Přitom je poměrně krátká, má kolem 250 stran, takže člověk očekává svižný příběh. Jenže já jsem se do čtení musela spíš nutit.

Největší problém jsem měla s postavami. Působily na mě strašně ploše a bez skutečné hloubky. Ano, znala jsem jejich jména i jejich backstory, protože byly nějak popsané, ale tím to prakticky končilo. Chyběla tam jakákoli silnější emocionalita nebo moment, kdy bych měla pocit, že ty postavy opravdu znám. Nedokázala jsem si k nim vytvořit vztah a vlastně mi bylo úplně jedno, co se s nimi stane. A to je u fantasy, které často stojí právě na vztahu čtenáře k postavám, dost zásadní problém.

Prvních asi sedmdesát stran jsem vážně zvažovala, že knihu odložím. Nakonec jsem se rozhodla dát jí ještě šanci, protože jsem čekala, že se příběh rozjede a všechno si sedne. Zpětně mám ale pocit, že jsem asi měla skončit právě tam.

Ani samotná zápletka mě totiž příliš nezaujala. Působila na mě nevýrazně a vlastně docela rychle vyšuměla. Konec byl navíc hodně antiklimatický — místo pocitu vyvrcholení přišlo spíš „a to je všechno?“. Zvláštní je, že kniha na mě působila zároveň uspěchaně i rozvlekle. Některé věci se děly příliš rychle bez potřebného budování, jiné se naopak táhly, aniž by měly větší význam.

Mrzí mě to, protože jsem té knize chtěla fandit. Vždycky je sympatické vidět českou autorku, která se snaží prorazit a kolem své tvorby buduje komunitu. O to víc mě mrzí, že mě Děti války bohužel vůbec nepřesvědčily a osobně bych je dál nedoporučila.

[Reading Bunny · Rating 4 out of 5]

Děti války jsou velmi příjemným překvapením a krásným důkazem toho, že i česká fantasy umí být originální, emotivní a čtivá. Už od začátku mě neskutečně bavil svět a samotný magický systém, kde je na relativně malém prostoru všechno srozumitelně vysvětlené a zároveň to nepůsobí zahlcujícím dojmem.
-
Magie v knize je přirozená, logická a bez zbytečných věcí navíc. Jitka přesně ví, kolik informací čtenáři dát, aby se neztratil, ale zároveň aby zůstal prostor zapojit představivost. Worldbuilding je za mě jednou z nejsilnějších stránek knihy a klidně bych ho snesla ještě víc, ale chápu, že kniha je opravdu jednohubka a informací je tak akorát, aby toho nebylo na malém prostoru moc.
-
Hlavní hrdinka Yael je napsaná velmi citlivě a realisticky. Její PTSD je zpracované s respektem a emocemi a zároveň nepůsobí přehnaně. Zapojení psychických problémů je navíc něco, co dodává příběhu hloubku a dělá z něj něco víc, než jen fantasy o válce a magii. Vzhledem k zápletce s válkou to navíc dává smysl a krásně zapadá do celé myšlenky děje. Kdo mi ale úplně nesedl, pak Patrick. Na to, čím vším si prochází, mi přišel až příliš v pohodě, což trochu narušovalo uvěřitelnost některých situací. Zpočátku tam bylo trošku zaváhání, ale potom to přijal prostě jako fakt. Uvítala bych nějakou větší nedůvěru, když se mělo jednat o někoho, kdo o magii doteď neměl ponětí.
-
Závěr knihy mě dokázal překvapit a zároveň vlastně nepřekvapit. Něco jsem tak trochu tušila, ale jedna konkrétní věc mě opravdu dostala a dokázala i zahrát na emoce. Já osobně mám ráda, když se autoři nebojí čtenářům hrát na city a trošku zariskovat s něčím nečekaným.
-
Velká škoda jen, že Charon nedostal víc prostoru. Je to neskutečně zajímavá postava a klidně bych si o něm přečetla mnohem víc. Je ale možné, že pokud přijde pokračování, dostane šanci zazářit, na což si Jitka tak trošku už vytvořila prostor.
-
I když se našlo par chyb, hlavní je tady silný svět, dobře uchopená magie a citlivě zpracované emoce. Děti války jsou velmi povedené ya fantasy, které má rozhodně potenciál ještě dál růst, takže jsem moc zvědavá, co přijde dál.
-
spolupráce s autorkou

[Elizabeth Prokešová · Rating 5 out of 5]

Na tuhle knihu jsem se hodně těšila a čtu ji až teď, i když už mi nějaký čas leží ve čtečce, protože jsem věděla, že na ni potřebuji mít náladu.

Nálada přišla a musím říct: „váu!”
Moc se mi líbí, jak to Jitka pojala. Nejen stran varování a odkazu na duševní zdraví na začátku knihy, ale najdeme tam i výslovnost jmen. Konečně to není: „a pak Chansjsn vešel dovnitř a chytil Psjsjsh pod krkem …”, ale mám šanci jména vnímat.

Kniha je psaná er formou a chvilku mi trvalo, než jsem se na to přehodila, ale k příběhu to neskutečně sedí.
Moc mě zaujala struktura knihy. Není dělená klasicky do kapitol, ale do částí a každá ta část se pohybuje různě v ose příběhu. Jednotlivé podčásti jsou rozděleny grafickými prvky, takže přesně víte u koho příběhově zrovna jste.

Patrik je super manipulátor a baví mě jeho úvahy, jak na Yael. Děj mě doslova vtáhl, protože se neustále něco děje. Přenášeni a prchání mi trošku připomínalo HP, ale vůbec mi to nevadilo.

Moc se mi líbilo, když Yael vyprávěla Patrikovi o minulosti, že to bylo prostřihávané pohledem do minulosti. Přišlo mi to takový filmový a zvládala jsem si to v pohodě představit.

A ten konec?! Jako kruci! Po tomhle mám jako něco číst?! Miluju knihy s těžkým koncem a tohle byl konec s velkým K.

K poslední kapitole, ke čtvrté části, je i playlist, který podpoří tu správnou atmosféru.

[Magda Kubickov · Rating 5 out of 5]

Tak tohle bylo něco. A jo možná jsem zaujatá, když jsem na vydání knížky přispívala a musím se přiznat, že kolem stránky 180 jsem se trochu bála, že děj sklouzne do průměrné fantasy s milostným trojúhelníkem a tajnou misí infiltrovat se na hrad plný mágů, kteří jsou tisíckrát mocnější než protagonisté ale těm se je podaří nějakým způsobem porazit, protože plot armor, to se ale naštěstí nestalo a já jsem za to jedině ráda.
Poslední stránky a epilog mi vyrazily dech a je mi jasný, že to budu dávat jako dobrý příklad toho jak by se spisovatelé neměli bát dělat odvážné věci.
Jediné mínus, co mě pak napadá, je ten, že jsem doufala, že ta jedna hargona bude hrát nějakou větší roli, protože proč by jinak měla tak krásnou ilustraci a já si na ni udělala nehorázný crush?!
Rozhodně lepší příběh než většina dnešních hromadně propagovaných fantasy, která za mě jsou čistý průměr, po kterých za pár let neštěkne ani pes. Krásných 4,5*

[Natanael Lipka · Rating 4 out of 5]

Velmi jsem během čtení ocenil originální postavy a stvůry - a jejich ilustrace! Zajímavý příběh a nečekaný konec. Jen mi u postav chyběla hloubka, u někoho víc, u někoho míň. Události a plot převážil osobnosti postav. Na to, abych si je oblíbil, jsem potřeboval znát i jejich sny, cíle, chyby a to, čemu by mylně věřili, poučení a růst. Věřím, že příběh není o tom, co se stane, ale jak to, co se stane, ovlivní a transformuje postavu. Kniha dobře reprezentuje psychické potíže jako PTSD a nemyslím si, že obsahuje něco problematického. Chybělo málo a byla by to jedna z knih, ke kterým bych se vracel. Byla ale i tak velmi skvělá a těším se na další díl.

[Veronika Vondráčková · Rating 4 out of 5]

Když jsem si myslela, že knihu nějak extra neohodnotím tak přišel závěr.
Mám své výhrady k pár věcem, protože mě štvou nelogičnosti hlavně z praktického hlediska, ale kniha si mě získala.
Krátké kapitoly, které neměly čas se zdlouhavě táhnout, pohnuté osudy. To všechno knize dodává na dramatičnosti. A miluju ty kresby!!! Fakt to knihu pusune zas o příčku výše.
Jen bych raději více vhledu do současnosti, do myslí postav, než do minulosti.
Ale na další díl se moc těším!

[Dominik · Rating 5 out of 5]

Knížka Děti války mě moc bavila. Postavy byly úžasně napsané a rychle mi přirostly k srdci. Bál jsem se, že konec bude předvídatelný, ale nakonec to tak vůbec nebylo. Knihu jsem si opravdu užil, jen mám jednu menší výtku – kapitoly jsou poměrně dlouhé, takže jsem si je musel dělit napůl. Když jsem pak delší dobu nečetl, musel jsem si danou kapitolu znovu připomenout. I tak se ale moc těším na pokračování!