Tereza přijíždí do malé vesničky v Podkrkonoší, aby u kamarádky z gymnázia našla dočasné útočiště. Utíká před problémy, které jí způsobila matčina smrt, otcovo nové manželství i nespokojenost v práci. Hledá vlastní cestu, ale touha po samostatnosti a nezávislosti přináší řadu komplikací, s nimiž nepočítala. Naštěstí najde také přátelství i lásku a zjišťuje, že je mnohem silnější, než myslela. Knihu doplňuje unikátní sbírka fejetonů, v nichž autorka s jemným humorem i laskavým nadhledem vypráví o své rodině, přátelství a drobných radostech života.
Hana Marie Körnerová vlastním jménem Hana Martinková je česká spisovatelka.
Patnáct let pracovala ve zdravotnictví, své zkušenosti v tomto oboru využila v knize Prosím vás, sestřičko. Toto dílo uspělo v literární soutěži Knižního klubu.
Je vdaná, má děti. Od 90. let 20. století žije v Podkrkonoší.
Kniha je rozdělena na dvě části, první je letní příběh z 90. let, druhá část je věnována fejetonům autorky pasné v nedávných letech i v současnodti. V příběhu Louka plná pampelišek je hlavní postavou dívka Tereza, která přijíždí na léto do malé vesničky v Podkrkonoší ke své kamarádce z gymnázia. Utíká tak od svých problémů doma, kdy vztah s tátou se mění poté, co jí umřela máma a táta si našel novou přítelkyni. Stráví zde krásný čas na chalupě, ale potká tu také lásku, která jí notně zamotá nejen hlavu ale změní jí celý další život.
Pohodový, milý, letní zamilovaný příběh, kterému určitě není co vytknout. Postavy jsou jasné, neztratíte se, chápete vše, k Tereze i kamarádce Báře, i některým ostatním si získáte brzy sympatie. Tereze držíte palce, ať to všechno nakonec dobře dopadne. Příběh má vývoj, ne moc překvapivou ale dobrou zápletku a konec trochu čekáte, ale je podle mě fajn. Určitě příjemné počtení, které vás bude bavit a budete mít rychle přečteno.
Fejetony jsou na aktuální témata, taková zajímavá zamyšlení. Moc mě bavil třeba Ta naše povaha česká, nasmála jsem se i u Dary zvané Danajské, nostalgické byly oba vánoční, líbily se mi ale i ostatní. Jsou psané vtipně, lehce, ale přitom zajímavě a opravdu na zajímavá témata, která určitě potkáváme každý z nás. A někdy se nad nimi taky zamyslíme.
Celkově mi přišla knížka moc pěkná, taková milá oddechovka po náročných příbězích z jiných knih, co jsem nedávno četla. Určitě si autorku dávám do oblíbených a ještě si něco od ní seženu, protože mě její styl psaní baví. Doporučuji.
Myslela jsem si, že to bude a) naivní letní romantika b) variace na Děkuji, sestřičko. Není to ani jedno. Je to o tom, jak blbka po pár větách do jiného stavu přišla a jaké Raisino utrpení z toho povstalo. Nechyběla ani linka „rakovina prsu“, která se vyřešila za pár odstavců. A po pár měsících a pár větách velká láska a hepík. Autorka Pána hor má rozhodně na víc. Fejetony... No, jsou tam světlá místa, ale po pravdě nic moc.
s. 11 To kvůli babičce a jejímu věčnému marodění se rozhodla pro zdravotnictví. Nejdřív samozřejmě pro medicínu, jak si přáli rodiče. Jenže ve druháku na gymplu se život převrátil vzhůru nohama. s. 13 nadhodil téma průmyslovky. Jako stavební inženýr se kdysi kochal nadějí, že třeba půjde v jeho stopách. Odmítla stejně jako před dvěma lety, kdy ta otázka přišla na přetřes poprvé. (…) Pak (…) se ocitla na chirurgii s prasklým slepákem. (…) Na oddělení se skamarádila s Kamilou a Jiřinou, které tam absolvovaly povinnou praxi. Byly to žákyně ze třeťáku, zárodky budoucích sester. (…) Když se pak vrátila z nemocnice domů, prohlásila, že se chce stát sestřičkou. Aha.
s. 57 U z dálky
This entire review has been hidden because of spoilers.
Líbilo. První část knihy pro mne byla napínavá a zároveň trochu depresivní. Ale odlehčené fejetony se mi líbily moc. I když vždy přemýšlím, zda je to jen příběh nebo se promítají skutečné názory autora :)