Vypravěč příběhu žije předvídatelný život v korporátní i rodinné rutině – excelové tabulky, dvě obligátní kávy denně, jedna manželka, jedno dítě, jedna hypotéka a večerní návrat domů. Šeď každodennosti prozařuje hluboká láska k malému synkovi. Jednoho dne se v jeho kanceláři nečekaně objeví mladší kolegyně, do firmy přijde nový, podivínský spolupracovník a mezi živé lidi vstoupí umělá inteligence... Pečlivě uspořádaný svět se začne rozpadat na nejmenší kousky a nic už nebude jako dřív. Příběh s nádechem proroctví, které se brzy stane realitou. Příběh o lásce, smutku, úzkostech, setkávání, míjení a psaní.
Příběh mozna i 4, ale to sebelitování trosku zavání Honzou Němcem. Mozna toho bylo až moc, protoze letos vyšel i Byt. Proc jsou ti chlapi, vzdycky nejvic ublíženy nadlidi na zemi?
Hlavní hrdina žije naprosto běžný život. Jedna rodina, jedna práce v korporátu, dvě kávy denně,…. Ale v době, kdy za ním přijde mladší kolegyně, do firmy nastoupí podivínský kolega a na scénu přichází umělá inteligence, se všechno začne měnit.
U této knihy si vůbec nejsem jistá, jak ji mám hodnotit. Na jednu stranu je to zajímavá kniha s aktuálním tématem, na tu druhou jsem místy asi nepobrala vše, tak jak bych měla. No ale hezky popořádku.
Příběh je rozhodně zvláštně psaný, chvilku mi trvalo, než jsem se začetla, ale po určité době mě děj vtáhnul a já prožívala život hlavního hrdiny.
Je tu spousta aktuálních, současných témat, která vás možná donutí zamyslet se nad tím, kam se náš svět řítí. Jaké to bude, až umělá inteligence obsadí čím dál více pozic místo lidí? Jak nás ovládne? A může nás i zničit?
Na druhou stranu, tu není jen toto téma, ale jsou tu emoce, lásky, city, přátelství, ale i knihy a příběhy. Je tu ukázán život, kdy vás ničí úzkosti a strachy, ale i těšení se na drobné lidské radosti.
Určitě je to zajímavá kniha, nemyslím si, že sedne každému, ale pokud si najde správného čtenáře, tak bude nadšen
Prvotina autora mě zaujala, takže druhá knížka pod stromečkem potěšila na první pohled. Má to atributy, co u knížky hledám, se čtivostí na prvním místě. Tentokrát s příjemně stabilním tempem od první do poslední stránky. Autor říká, že milostná dějová linka není zásadní, ale mě zajímala nejvíc (AI ani antidepresiva se mnou absolutně nerezonujou). Trochu mě iritovalo to bezčasí: známky "covidu"knížku házely do minulosti, což se imho neslučovalo se snahou o usazení do blízké budoucnosti. A dost mi chybělo hledisko Heleny, zvlášť po té párovce. Třeba bych pak víc pochopila, čím je Anna tak lákavá, když to o souznění duší – a vlastně ani těl – údajně nebylo. Vykreslit manželku jenom jako macatou a spící... no, škoda. Ale celkově to bylo super.
Tohle bylo docela dost super. Přezdívku bych tomu dala: Popis jednoho zápasu. Skvěle odvyprávěný ponor hned do několika vztahových dynamik. Bavily mě úvahy o smrti autorství a obecně tematizace psaní. Za mě fakt super.
Hlavní postava žije poměrně dost stereotypní život - do práce v korporátu, z práce, projít se se synem Elíškem, spát a ráno celé od znova. Do toho si jeho manželka prochází psychickými problémy, a tak celé dny prospí a péči o syna moc nezvládá. Mezi manželi nedochází k téměř žádné interakci a na hlavního hrdinu je toho prostě poměrně dost... až potká v práci Anku a dostaví se klasická krize středního věku. Celá kniha je pak popisem této "eskapády" od začátku do konce, od prvního společného latte až po odchod od manželky a nakonec i rozchod s Ankou, jestli se to tak dá vůbec nazvat. Knížka poskytuje zajímavý vhled do hlavy hlavní postavy, líbilo se mi popisování pocitů a emocí, které prožívala a já mohla být celou dobu u toho a prožívat to společně s ním. Nakonec vlastně nevím, jestli je mi sympatický nebo protivný, někdy tak a někdy onak. Zajímavé pro mě bylo i popisování psaní jako takového, přeci jen se v takovém prostředí nepohybuji, a tak nevím, co to obnáší. Konec je takový poměrně neurčitý a v něčem vlastně otevřený, což mě teď po dočtení trochu mrzí. Asi bych to celé shrnula jako.. prostě život. Knížku jsem přečetla za dva večery, četla se úplně sama, určitě se podívám i na autorovu předchozí.
This entire review has been hidden because of spoilers.
Čtivé a svižné čtení. Naprostý souhlas s recenzemi pod mnou - v české literatuře se jen tak nevidí takhle do detailu promyšlený text. Měl jsem na začátku problém s obyčejností příběhu: krize středního věku, nová milenka, o čem to bude. Jenže posléze se z toho stane něco mnohem promyšlenější. Soukromá apokalypsa se převtělí v apokalypsu starého světa, až komická neschopnost všech hrdinů čelit nástupu světa nového je tipuji ústřední téma promítající se na pozadí nešťastné lásky k přespříliš mladé milence. Vypravěč je (sebe)ironický, což tak nějak vychází už v titulu románu. A domnívám se, i když jsem to jinde v recenzích nečetl, že si autor notně střílí z literatury (i ze sebe) kupříkladu v pasáži (ale ne jen tam), kde mluví ke své blond milence: Co jsem naučil já tebe: že existuje kašmír, hudba, knihy. Vlastně nic moc. Mě to sedlo - ale je to trochu temné čtení, asi ne pro každého.