What do you think?
Rate this book
Nightcore
Někdy stačí jediná chyba, aby člověk ztratil všechno. A někdy právě ta chyba ukáže, co je láska.
Daniel je na výchovu svého malého syna Dannyho sám – a často má pocit, že selhává. Když do jejich života vstoupí Matyas, asistent ve školce, Daniel dlouho odmítá přiznat, že by mu mohl být oporou. Přesto mezi nimi postupně vzniká pouto silnější, než si dokážou připustit. Jenže skutečná blízkost vždy přináší i riziko ztráty. Stačí jediné selhání – a všechno, co budovali, se zhroutí. Nightcore je příběh o vině, zodpovědnosti, odpuštění a především o lásce, která začíná ve chvíli, kdy je nejtěžší ji dát.
Daniel je na výchovu svého malého syna Dannyho sám – a často má pocit, že selhává. Když do jejich života vstoupí Matyas, asistent ve školce, Daniel dlouho odmítá přiznat, že by mu mohl být oporou. Přesto mezi nimi postupně vzniká pouto silnější, než si dokážou připustit. Jenže skutečná blízkost vždy přináší i riziko ztráty. Stačí jediné selhání – a všechno, co budovali, se zhroutí. Nightcore je příběh o vině, zodpovědnosti, odpuštění a především o lásce, která začíná ve chvíli, kdy je nejtěžší ji dát.
216 pages, Paperback
First published January 1, 2025
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 10 of 10 reviews
November 19, 2025
...držte mě
„Matyasovu babičku měla Jarmila ráda. Před ní si nemuseli na nic hrát. Nemusela předstírat, že je hot popular girl. Mohla si obléct tepláky, vytahaný svetr a povídat si se starou paní o věcech, které ji zajímaly, a vůbec to nebylo cringe."
Jako, já si myslím, že tento úryvek úplně stačí k předvedení toho, o jakou literární kvalitku se tu jedná. Řekněme, že jsem byla velice překvapená, když jsem zjistila, že paní spisovatelka vyučuje lingvistiku na vysoké škole.
No, tak dobrá, špatně použité anglicismy napsané pouze ze snahy přiblížit se mladší generaci nejsou žádnou velkou novinkou a to ani gay romance dvou mužů, kterou píše...žena. Co mě ale zaráží je spisovatelkou zvolená tématika
neuroatypie, kterou vykresluje na jejích postavách tak stereotypicky, že jen po chvilce čtenáři dojde, jak moc si kniha sama protiřečí. Autorka tak vlastně pouze umocňuje a popularizuje (, i když si myslím že nevědomě) narativ geniálního neuroatypického člověka, který dokáže úplně všechno kromě toho, že občas nechce jíst společně zeleninu s omáčkou...
prvních 100 stránek bylo vtipných (já se náramně bavila)...těch dalších 100 už pouze frustrujících
1/5
„Matyasovu babičku měla Jarmila ráda. Před ní si nemuseli na nic hrát. Nemusela předstírat, že je hot popular girl. Mohla si obléct tepláky, vytahaný svetr a povídat si se starou paní o věcech, které ji zajímaly, a vůbec to nebylo cringe."
Jako, já si myslím, že tento úryvek úplně stačí k předvedení toho, o jakou literární kvalitku se tu jedná. Řekněme, že jsem byla velice překvapená, když jsem zjistila, že paní spisovatelka vyučuje lingvistiku na vysoké škole.
No, tak dobrá, špatně použité anglicismy napsané pouze ze snahy přiblížit se mladší generaci nejsou žádnou velkou novinkou a to ani gay romance dvou mužů, kterou píše...žena. Co mě ale zaráží je spisovatelkou zvolená tématika
neuroatypie, kterou vykresluje na jejích postavách tak stereotypicky, že jen po chvilce čtenáři dojde, jak moc si kniha sama protiřečí. Autorka tak vlastně pouze umocňuje a popularizuje (, i když si myslím že nevědomě) narativ geniálního neuroatypického člověka, který dokáže úplně všechno kromě toho, že občas nechce jíst společně zeleninu s omáčkou...
prvních 100 stránek bylo vtipných (já se náramně bavila)...těch dalších 100 už pouze frustrujících
1/5
February 19, 2026
Ach jo, další kniha u které vůbec netuším, proč ji někdo napsal. A ještě ke všemu paní učitelka. Pokud čekáte romantiku od vydavatelství Red, tak šlápnete vedle.
Ze začátku jsem si říkala, že je to fajn, jiný druh psaní, pomalejší tempo, kterému ale zároveň chybí jakýkoliv příběh. Pak jsem se málem udusila zdrobnělinami a infantilními výrazy. Moc přemýšlení, moc rozjímání, moc romantizace problémů . Ti kluci jsou nijací, nemají mezi sebou jedinou jiskru, celé se to odvíjí tak nějak mimo realitu, asi vážně jen v jejich hlavách, protože do těch nahlížíme neustále.
Strašně mě to nebavilo. Téma fajn, mělo potenciál, ale zpracování katastrofa. Kdyby to byla povídka na 50 stran, šlo by to.
Ze začátku jsem si říkala, že je to fajn, jiný druh psaní, pomalejší tempo, kterému ale zároveň chybí jakýkoliv příběh. Pak jsem se málem udusila zdrobnělinami a infantilními výrazy. Moc přemýšlení, moc rozjímání, moc romantizace problémů . Ti kluci jsou nijací, nemají mezi sebou jedinou jiskru, celé se to odvíjí tak nějak mimo realitu, asi vážně jen v jejich hlavách, protože do těch nahlížíme neustále.
Strašně mě to nebavilo. Téma fajn, mělo potenciál, ale zpracování katastrofa. Kdyby to byla povídka na 50 stran, šlo by to.
January 3, 2026
Takových 2,5/5.
Příběh o tátovi samoživitelovi, jeho synovi s ADHD a asistentovi. Vím, že příběh je o poruše pozornosti, ale musí mi ji kniha způsovat tím, že v jedné kapitole minimálně třikrát vymění postavu, kterou vnímáme vyprávění? Pacing byl v knize naprosto strašný.
Postavy taky nebyly nic moc. Malý Danny byl super, ale protagonisté byli zkrátka divní. Rozumím tomu, že to byl jejich první vážný vztah a že jsou mladší než já, ale ta úroveň manipulace a miskomunikace v knížce, která má být rovněž romantická, je velmi zavádějící.
Pokud jste tedy knihu nečetli, asi se nemusíte obtěžovat.
Příběh o tátovi samoživitelovi, jeho synovi s ADHD a asistentovi. Vím, že příběh je o poruše pozornosti, ale musí mi ji kniha způsovat tím, že v jedné kapitole minimálně třikrát vymění postavu, kterou vnímáme vyprávění? Pacing byl v knize naprosto strašný.
Postavy taky nebyly nic moc. Malý Danny byl super, ale protagonisté byli zkrátka divní. Rozumím tomu, že to byl jejich první vážný vztah a že jsou mladší než já, ale ta úroveň manipulace a miskomunikace v knížce, která má být rovněž romantická, je velmi zavádějící.
Pokud jste tedy knihu nečetli, asi se nemusíte obtěžovat.
May 7, 2026
Vůbec nevím, co jsem to přečetl. Někdy opravdu nechápu, co vydavatele motivuje k tomu některé knihy dnešní doby sponzorovat a vydat, když jsou obsahem úplně prázdné. Tohle je jakoby Dáda Patrasová zkusila napsat BL. Ale ta by to možná zvládla líp.
Co si pamatuji, jelikož chybí příběh a jak už někdo v recs psal - odehrává se jenom v jejich hlavách;
- postava Matyase, asistenta pedagoga pro dítě s ADHD, má neustále fetiš monology o otci toho dítěte, který má ADHD taky. Adéháďátko ztracený, tak moc ti chci pomáhat, chci tě zachraňovat. Wow, on dokáže pracovat a dělat dospělácké věci! To je roztomilý… Jako dospělý člověk s adhd a pas jsem velice rád, že nás někteří lidé mají za nezodpovědné přerostlé děti, u kterých je zázrak, že zvládáme přežít.
- Klasická idea gay vztahu napsaná hetero ženou, která gaye viděla maximálně v televizi hrané hetero herci. Postava má syna, protože po tom, co zjistil, že je gay, tak to chtěl zkusit s holkou. Nejen, že to bylo na prd, ona k tomu otěhotněla, on nechtěl, aby šla na potrat, a když u porodu umřela, tak si vsugeroval, že ji zavraždil. Druhý gay má zase sexy kamarádku, přítelkyni naoko, která je vlastně autorky self-insert. A z nějakého důvodu se bude líbat i s tím prvním, protože nevím, asi chce zkoušet dál, co to s ním dělá. Nechutný. Už jste slyšeli o bisexualitě? Homosexualita je sexuální orientace, tečka. Minimum chlapů má za potřebu “zkoušet jestli náhodou nejsou normální”.
- Dítě je doslova fackovací panák pro děj, ale snad největší dno bylo, když pro něj jeho otec přišel do školky opilej. Tam se autorka snaží prezentovat, jak je dospělý život s adhd těžký. Neznám jediného neurodivergentního člověka, který by takovou věc dopustil.
- Rovněž je tam “scéna”, kde jsou dospělé postavy převlečené za anděla, čerta a Mikuláše (což je sexualizováno) na nějaké akci pro děti s downovým syndromem, kde jejich dítě vypije alkohol a budova je tak velká, že ho 3 dospělí, kteří mají nastarosti všechny děti, nemohou najít.
- Co mě opravdu rozhodilo byli popisy, jako že se dospělí líbali “dětsky” a děti zmíněny ve zvláštních situacích. Jako třeba dospělý muž, který dává on-line lekce “puberťákům” a jsou zmíněny 12, 13 leté děti a z nějakého důvodu s nimi flirtuje a ony flirtují s nimi.
Nevím, co s knihou dál. Ani knihbotu bych nepomohl, takže zřejmě poputuje do sběru. Chudák strom fakt.
Co si pamatuji, jelikož chybí příběh a jak už někdo v recs psal - odehrává se jenom v jejich hlavách;
- postava Matyase, asistenta pedagoga pro dítě s ADHD, má neustále fetiš monology o otci toho dítěte, který má ADHD taky. Adéháďátko ztracený, tak moc ti chci pomáhat, chci tě zachraňovat. Wow, on dokáže pracovat a dělat dospělácké věci! To je roztomilý… Jako dospělý člověk s adhd a pas jsem velice rád, že nás někteří lidé mají za nezodpovědné přerostlé děti, u kterých je zázrak, že zvládáme přežít.
- Klasická idea gay vztahu napsaná hetero ženou, která gaye viděla maximálně v televizi hrané hetero herci. Postava má syna, protože po tom, co zjistil, že je gay, tak to chtěl zkusit s holkou. Nejen, že to bylo na prd, ona k tomu otěhotněla, on nechtěl, aby šla na potrat, a když u porodu umřela, tak si vsugeroval, že ji zavraždil. Druhý gay má zase sexy kamarádku, přítelkyni naoko, která je vlastně autorky self-insert. A z nějakého důvodu se bude líbat i s tím prvním, protože nevím, asi chce zkoušet dál, co to s ním dělá. Nechutný. Už jste slyšeli o bisexualitě? Homosexualita je sexuální orientace, tečka. Minimum chlapů má za potřebu “zkoušet jestli náhodou nejsou normální”.
- Dítě je doslova fackovací panák pro děj, ale snad největší dno bylo, když pro něj jeho otec přišel do školky opilej. Tam se autorka snaží prezentovat, jak je dospělý život s adhd těžký. Neznám jediného neurodivergentního člověka, který by takovou věc dopustil.
- Rovněž je tam “scéna”, kde jsou dospělé postavy převlečené za anděla, čerta a Mikuláše (což je sexualizováno) na nějaké akci pro děti s downovým syndromem, kde jejich dítě vypije alkohol a budova je tak velká, že ho 3 dospělí, kteří mají nastarosti všechny děti, nemohou najít.
- Co mě opravdu rozhodilo byli popisy, jako že se dospělí líbali “dětsky” a děti zmíněny ve zvláštních situacích. Jako třeba dospělý muž, který dává on-line lekce “puberťákům” a jsou zmíněny 12, 13 leté děti a z nějakého důvodu s nimi flirtuje a ony flirtují s nimi.
Nevím, co s knihou dál. Ani knihbotu bych nepomohl, takže zřejmě poputuje do sběru. Chudák strom fakt.
January 25, 2026
Spíš 4,2*, bylo by to i víc, ale celé to bylo velmi uspěchané. Hodně důležitých témat, ale bohužel jim bylo věnováno málo prostoru. Jinak cute!
July 5, 2026
Kde začít... Tuhle knihu jsem si koupila kvůli obálce. Stalo se mi to úplně poprvé.
Co je na téhle knížce úžasné, je téma. Neurodivergence, rané rodičovství, generační konflikt, studium, práce, vztahy - to vše v jednom ADHD mixu, který je uvěřitelný a funkční. Jako rodič neurodivergentního dítěte, co právě řeší dost struggles se školkou a spol, jsem si to hodně užila.
Co jsem si neužila - postavy. Jsou prostě jenom hezké figurky v plánku. Samotný Daniel Kralovič, jakkoliv je oddaný rodič, působí jako příšerný fracek. Ano, nemá to lehké, ale je to takový malý parazitík, který využívá všechny kolem sebe a rozhodně není někým, s kým by měl Matyas strávit zbytek života.
Co je čtenářsky trochu nepřívětivé - vnitřní monology, které nabourávají POV a místy působí hodně chaoticky.
Co nefunguje - čas. Příběh je hrozně skokový a někdy je těžké pochopit, že od předchozí kapitoly uplynul víc než řok.
Ale i když mám plno námitek, sakra, je to knížka, ke které jsem si večer sedla a ráno jsem ji měla dočtenou. Protože je na ní něco... kouzelného.
Co je na téhle knížce úžasné, je téma. Neurodivergence, rané rodičovství, generační konflikt, studium, práce, vztahy - to vše v jednom ADHD mixu, který je uvěřitelný a funkční. Jako rodič neurodivergentního dítěte, co právě řeší dost struggles se školkou a spol, jsem si to hodně užila.
Co jsem si neužila - postavy. Jsou prostě jenom hezké figurky v plánku. Samotný Daniel Kralovič, jakkoliv je oddaný rodič, působí jako příšerný fracek. Ano, nemá to lehké, ale je to takový malý parazitík, který využívá všechny kolem sebe a rozhodně není někým, s kým by měl Matyas strávit zbytek života.
Co je čtenářsky trochu nepřívětivé - vnitřní monology, které nabourávají POV a místy působí hodně chaoticky.
Co nefunguje - čas. Příběh je hrozně skokový a někdy je těžké pochopit, že od předchozí kapitoly uplynul víc než řok.
Ale i když mám plno námitek, sakra, je to knížka, ke které jsem si večer sedla a ráno jsem ji měla dočtenou. Protože je na ní něco... kouzelného.
May 28, 2026
Tahle kniha je jednoduše lidská tím nejkrásnějším způsobem. Oba mladí kluci se perou se svými démony a do toho všeho chytrý malý klučina, se kterým to není úplně jednoduché. Oslovila mě možná také tím, že mám doma taky synka, který se vymyká. Viděla jsem v příběhu spoustu situací, které mi byly velmi blízké. Oceňuji psaní v er-formě, což je v romancích velmi netradiční, ale o vhledy přímo "do hlavy" jsem taky nebyla ochucena. Nechápu to nízké hodnocení, protože pro mě to byla jedna z nejkrásnějších knih, které jsem v poslední době četla.
May 14, 2026
Myslela jsem, že se hecnu, ale tohle fakt nedám, nic tak špatného jsem už dlouho nečetla. A přitom jediný, co by stačilo, kdyby se autorka aspoň rozhodla, jestli psát v první nebo ve třetí osobě a nemíchat to několikrát na jedné stránce. A když už přepla do první osoby, tak nemíchat POV tří různých postav na jedné straně.
Děj je vlastně taky úplně o ničem. Nechápu, že to někdo vůbec vydal... a ani se nedivím, že to někdo je zrovna Naše nakladatelství.
Děj je vlastně taky úplně o ničem. Nechápu, že to někdo vůbec vydal... a ani se nedivím, že to někdo je zrovna Naše nakladatelství.
February 21, 2026
Knihu jsem nedočetla. Koncept a nápad dobrý, ale nevyhovoval mi styl psaní. Za jednu kapitolu vystřídané 3 pohledy různých lidí, myšlenkové pochody ani nejsou poznat, čí jsou a prostě jsem se v tom ztrácela. Chvílemi jsem ani nevěděla, kdo je v ten moment vypravěčem příběhu.
December 1, 2025
Daniel se stal omylem velmi brzy otcem malého Dannyho na plný úvazek. Tato zodpovědnost ho vcelku zmáhá, navíc trpí pocitem, že může za smrt Dannyho mámy a cítí tak za syna velkou zodpovědnost. Snaží se bruslit v tom, aby zvládal roli otce, studium na vysoké škole, aby obstál před svým otcem jako zodpovědný jedinec, a taky aby se nějak uživil. Do toho se snaží vyrovnat s tím, že ho táta nepřijímá jako gaye a trochu také se svým i synovým ADHD. Nějak se mu to dohromady moc nedaří a tak se v tom plácá jak se dá. Až potká Matyho, který se stává asistentem jeho syna ve školce. A tady začíná asi roční love story mezi dvěma kluky, kteří se ze všech sil zejména snaží, aby malý Danny byl ten nejšťastnější kluk na světě.
Začnu tím, co se mi líbilo. Nevšední příběh, který má prvky napětí, milá love story, s přidanou hodnotou, kterou je syn jednoho z hlavních hrdinů, kolem kterého se točí. Příběh se zaobírá problémy současné společnosti, ať už problémy otců samoživitelů a jejich přijímání ve společnosti, tak problémy s dětmi s ADHD a to, jak jsou často vnímány ve školském systému, dokud nedostanou to správné razítko (nálepku). A v neposlední řadě stále přetrvávající problémy s přijetím gayů jako rodičů. Tato témata jsou aktuální a je skvělé, že se jim autorka v této knize věnuje.
Postavy mě ale celkově moc neučarovaly. Daniel byl nesamostatný, trochu vychytralý využívající všech kolem sebe - syna při zkouškách, babičky, která byla vždy při ruce, když bylo třeba, navzdory svému manželovi, později kamarádky, i samotného Matyho, který vydělával, dřel na zkoušky a ještě se staral o Dannyho a domácnost. A jakmile se Danielovi něco nelíbilo, hned mu zapověděl styk s Dannym, jak žárlivá manželka při rozvodu. Matyas byl zase dobrák, který by kvůli funkčnímu vztahu udělal cokoli, až neuvěřitelně. Ty postavy mi tedy moc nesedly.
Trošku mi taky vadily přechody mezi tím, co postavy říkají, a co si myslí, což je odděleno kurzivou, ale mě to spíš mátlo.
Celkově musím říct, že příběh se až na tu kurzivu, nečetl špatně, nebylo to moc na přemýšlení, byla to taková oddechovka na jeden večer. Ale nemůžu říct, že by to bylo super.
Děkuji Knihy Dobrovský za zaslání recenzního výtisku.
Začnu tím, co se mi líbilo. Nevšední příběh, který má prvky napětí, milá love story, s přidanou hodnotou, kterou je syn jednoho z hlavních hrdinů, kolem kterého se točí. Příběh se zaobírá problémy současné společnosti, ať už problémy otců samoživitelů a jejich přijímání ve společnosti, tak problémy s dětmi s ADHD a to, jak jsou často vnímány ve školském systému, dokud nedostanou to správné razítko (nálepku). A v neposlední řadě stále přetrvávající problémy s přijetím gayů jako rodičů. Tato témata jsou aktuální a je skvělé, že se jim autorka v této knize věnuje.
Postavy mě ale celkově moc neučarovaly. Daniel byl nesamostatný, trochu vychytralý využívající všech kolem sebe - syna při zkouškách, babičky, která byla vždy při ruce, když bylo třeba, navzdory svému manželovi, později kamarádky, i samotného Matyho, který vydělával, dřel na zkoušky a ještě se staral o Dannyho a domácnost. A jakmile se Danielovi něco nelíbilo, hned mu zapověděl styk s Dannym, jak žárlivá manželka při rozvodu. Matyas byl zase dobrák, který by kvůli funkčnímu vztahu udělal cokoli, až neuvěřitelně. Ty postavy mi tedy moc nesedly.
Trošku mi taky vadily přechody mezi tím, co postavy říkají, a co si myslí, což je odděleno kurzivou, ale mě to spíš mátlo.
Celkově musím říct, že příběh se až na tu kurzivu, nečetl špatně, nebylo to moc na přemýšlení, byla to taková oddechovka na jeden večer. Ale nemůžu říct, že by to bylo super.
Děkuji Knihy Dobrovský za zaslání recenzního výtisku.
Displaying 1 - 10 of 10 reviews