Mali hotel

by Alena Mornštajnová, Ljiljana Halilović (Translator), Ena Hasečić (Editor)

Kad se dvadeset petog juna, nekoliko minuta prije sedam sati, Vaclav probudio, ništa nije ukazivalo na to da ustaje posljednjeg danu u svom životu.

Neke stvari kao da nadilaze vrijeme i opstaju uprkos historiji. Jedna od takvih je mali hotel Leopolda Manesa, osnovan za vrijeme Prve Čehoslovacke Republike. Dok su njegove sobe bile svjedoci kratkih i bezbrižnih ljubavnih susreta, iza zatvorenih vrata porodice Manes odvijale su se drame koje će oblikovati generacije. U središtu romana je Vaclav, Leopoldov unuk, koji šezdesetih godina prošlog stoljeća preuzima upravljanje hotelom. Njegova neodlučnost i sposobnost prilagođavanja omogućavaju mu da zadrži porodični posao pod komunističkim režimom – ali upravo ta osobina dovest će do pucanja porodičnih veza i tragičnih ishoda za one koje najviše voli.

Mali hotel kroz priču o sudbini jedne porodice otvara pitanja o ljubavi, slabosti i snazi preživljavanja – i o tome kako najveće odluke ponekad donose oni koji se naizgled najviše kolebaju.

Genres: Czech Literature, Fiction, Historical Fiction, Audiobook, Contemporary, Historical, Novels

278 pages, Paperback

First published January 1, 2015

About the author

Alena Mornštajnová vystudovala angličtinu a češtinu na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. V současné době pracuje jako lektorka anglického jazyka a překladatelka. Žije ve Valašském Meziříčí. V roce 2013 vyšel její debutový román Slepá mapa, který byl nominován na Cenu Česká kniha 2014.

Reviews

[Klára Eliášová · Rating 3 out of 5]

Třikrát a dost. Mornštajnová je vždycky čtivá a umí vtáhnout, ale už je to definitivní, pro mě není. V různých obměnách pořád to stejné - rodiny smýkané vášněmi, láskami, pocity viny a neviny na pozadí až příliš rychle a schematicky běžících dějin Československa ve 20. století.

[Karolína · Rating 4 out of 5]

Po přečtení Hany jsem hned sáhla po Hotýlku a ač mi přišel slabší jak Hana, tak stál za přečtení. Vývoj životu jedné rodiny na pozadí 2. Poloviny minulého století v sobě má jak citové tak dobové karamboly krásně ukazuje zrůdnost komunistického režimu na běžných situacích dané doby.

[Ivana Hrenáková · Rating 4 out of 5]

Moja prvá skúsenosť s tvorbou Aleny Mornštajnovej a určite nie posledná! Vynikajúco vyrozprávaný príbeh jednej rodiny, ktorú počas desaťročí zmietali dejiny aj osud. Šťastie, láska, intrigy, zrada, trápenie, nádej, beznádej, láska, nenávisť, zloba, závisť. Všetky emócie a pohnútky. Krásne vymyslené postavy a dej, ktorý nezačal ani na chvíľku nudiť. Výborné!

[Book's Calling · Rating 4 out of 5]

Alena Mornštajnová je jednoduše úžasná vypravěčka. Touto knihou jsem si to jen potvrdil a obdivuju ji zase o něco víc. Knihu jsem poslouchal v audioverzi, kterou namluvil Jaromír Dulava – to byla vskutku výborná volba. Neskutečný zážitek! Po skončení jsem byl smutný, ten příběh mi bude chybět. I když jde v podstatě o (kvalitní) socialistickou rodinnou telenovelu. :D

[Tatjana Bordukalo Nikšić · Rating 3 out of 5]

jedan od ranijih romana Alene Mornštajnove, i to se osjeća po nešto laganijem tonu. Nije toliko teške tematike i mučne atmosfere kao kasnija njezina djela (u prvom redu mislim na Šumu u kući i Studeni, iako ni Hana ne zaostaje za njima), ali i tu se već osjećaju tamne sjene koje se nadvijaju nad priču. Već na samom početku, da ne bismo pomislili da je riječ tek o običnoj obiteljskoj kronici, glavni lik umire na prvoj stranici.

Radnja se potom odmotava unatrag, pa s malo više ili manje vraćanja u prošlost otkrivamo priču o obiteljskom biznisu, "malom hotelu" (Krleža bi rekao, štundenhotelu) koji vodi Leopold Manes na rubu provincijskog gradića , i priču o odrastanju njegovog unuka Vaclava, od prvih poratnih godina, preko 50-tih i 60-tih, do okupacije 1968. i Baršunaste revolucije, pa naposljetku i do početka novog stoljeća. Bila bi to izvrsna priča, zanimljiva i dopadljiva, koja se lako čita i privlači pažnju, da nije izuzetno velikog broja likova i brojnih epizoda i meandara u radnji koji nepotrebno usporavaju tok pripovijedanja (primjera radi, životne priče svih onih artista u cirkusu zaista su nepotrebne). Cijela priča zbog toga nepotrebno zadobiva sapuničaste elemente.

Kad se izuzme prevelik broj likova i nepotrebnih epizoda, ovaj roman je u stvari obiteljska saga, prikaz života jednog mjesta tijekom niza godina, krimi-epizoda s izdajom i skrivenom tajnom - sve to je recept za odličnu priču. U kasnijim djelima Mornštajnova je svoju vještinu pripovijedanja itekako usavršila. U ovom romanu, to još nije ona razina na kakvu smo kod nje navikli.

U stvari, točnija ocjena bila bi 3,5, možda čak i 4, ali rasplet na zadnjih 20-ak stranica dodatno me razočarao.

[Ena u zemlji knjiga · Rating 5 out of 5]

Još jedan odličan roman iz pera sjajne Alene Mornštajnove koja je zasluženo stekla status najčitanije i najprevođenije savremene češke autorice. "Mali hotel" njen je drugi roman koji ove godine slavi 10 godina od objavljivanja. Roman se bavi životima likovima okupljenih oko malog hotela izvan grada koji je u vlasništvu porodice Manes. Tu je galerija interesantnih likova čiji se životu međusobno prepliću, a u pozadini svega su burna historijska dešavanja koja utječu na njih - od Prve Čehoslovačke Republike, preko Protektorata Češke i Moravske, komunizma, pa do razdvajanja i Češke kakvu poznajemo danas. Ovo je jedan od onih romana u kojima ćete se vezati uz likove i njihove često ne toliko sretne sudbine, dok vas napeti događaji tjeraju da okrećete stranice sve brže.

Toliko drugačije od "Šume u kući", a opet sjajno! Uskoro u izdanju Buybooka.

[Lori · Rating 3 out of 5]

Asi jsem udělala chybu, že jsem četla tři knihy od Mornštajnové celkem rychle za sebou. Má svůj specifický styl, který mně asi není úplně příjemný, protože postrádám děj a přijde mi, že v některých větách je zbytečně moc slov. Hotýlek nebyl špatný, ale co mi neskutečně lezlo na nervy bylo používání slova láska pro prachobyčejné šmajchlování. Kupoval si lásku, pokojíky lásky, měl lásku, chvilky lásky... áááá :D

[Zuzulivres · Rating 3 out of 5]

Copy paste Slepa mapa. Kniha napisana velmi podobne, desiatky nezaujimavych, priam nudnych postav, co kapitola, to dalsi pribeh. Hotove deja vu. Mam pocit, ze Slepu mapu a Hotylek napisala priemerna autorka zenskych romanov, pribehy bez pointy, lahko plynuce a prudko "ctive" a Hanu na druhej strane, napisala vyborna autorka, ktora to naozaj vie! No svoj ucel kniha splnila, citanie k bazenu a k moru ako stvorene...

[marketafus · Rating 3 out of 5]

Hotýlek podle mě nějak závratně neurazí, ale ani nenadchne. O Mornštajnové se ví, že je skvělá vypravěčka. Takže ano, kniha se četla prakticky sama, jen těch zápletek, postav a tragikomických událostí by mohla obsahovat podstatně méně. Největší mínus vidím v tom, že jsem celou dobu hledala ve vyprávění nějakou hlubší myšlenku. Nedostavila se. Jde opravdu jen o velké množství náhodně propletených osudů točících se okolo jedné rodiny a malého hodinového hotýlku.

[Sorrow (Hanka the bookworm) · Rating 3 out of 5]

Alena Mornštajnová se mi zaryla do srdce zejména pro její asi nejslavnější román Hana, v letošním roce jsem od ní četla novinku Tiché roky a nyní se pustila do staršího Hotýlku. Na jejích knihách oceňuji zejména to, že velké dějinné události ustupují jaksi do pozadí, a ačkoliv jsou v průběhu čtení patrné a aktéry ovlivňují, středobodem jsou vždy hlavní hrdinové. V tomto případě Václav, jehož příběh je vystavěn už od nešťastné smrti otce ještě před jeho narozením až po poměrně pozdní věk. Přestože tedy autorka věnuje této postavě značnou péči a máme možnost sledovat v podstatě celý jeho život, působil na mě docela ploše a mnohem víc mě zajímaly osudy postav vedlejších, kterých je v knize dost a dost. Zpočátku jsem se v nich místy i ztrácela, ale nakonec jsem si na celý ten podivný propletenec zvykla. Formálně nemám knize co vytknout, nicméně zcela subjektivně musím konstatovat, že jsem očekávala trochu intenzivnější zážitek ze čtení. Vím, že je nesmyslné srovnávat mezi sebou autorčiny knihy, ale mám problém se tomu ubránit. Tak jako jsem v případě Hany hltala každé slovo a příběh ve mně rezonoval ještě dlouho po dočtení, jsem se ke čtení (poslechu) Hotýlku musela skoro až nutit a po dokončení nemám nějaký hlubší pocit uspokojení. Za highlighty tak považuji situace, kdy postavy stály před různými morálními dilematy v rámci rodiny a učinily taková rozhodnutí, jaká učinily. Audioknihu namluvil Jaromír Dulava, který se k postavě Václava dobře hodí a celkově zpracování (včetně zvukových předělů) považuji za zdařilé.

[Biserka · Rating 4 out of 5]

Veoma originalan stil, lagano ali veoma zanimljivo. Zivopisna porodicna saga sa puno likova i detalja.

[Aneta Mokrá · Rating 4 out of 5]

Hotylek bol pribeh jedneho hotylka a viacerych generacii k nemu priputanych.Takto sme sa dozvedeli o zivote celej rodiny, co dalo pribehu sirsi rozmer. Autorka nesklamala v style pisania 💕

[Ondra Král · Rating 2 out of 5]

Moje třetí (a asi už poslední) Mornštajnová. Hotýlek se hodně podobá Tichým rokům - máme tu rodinu, kde se pořád kazí a proplítají vzájemné vztahy + jakože vliv českých dějin. Jenže Roky nebyly černobílé, postavy jsem chápal a místy mě děsilo, jak dopadly. Tady jsou všichni nesympatičtí pitomci a místy jsem měl pocit, že čtu soap operu alá Ulice. I přes hezkou práci s jazykem a příjemný styl vyprávění nebavilo.

[Eliska · Rating 3 out of 5]

Četla jsem Hotýlek brzy po Slepé mapě a měla jsem pocit, že stále čtu stejnou knihu. Navíc mi to celé přišlo takové uspěchané, přeskakování z postavy na postavu bez varování mně také nebylo nijak příjemné a věty, které dopředu naznačují nějaký problém, nijak nepřispěly k potěšení ze čtení. Doufala jsem tehdy po přečtení, že další knihy paní Mornštajnové půjdou trochu jinou cestou.

[Eliška Vyhnánková · Rating 4 out of 5]

Skvěle napsané, jen netuším, kdy mě přejde ta melancholie. Hned bych sedla k další Alenině knize, ale tak trochu tuším, že by to nepomohlo. :)

[Adriena Hovězáková · Rating 4 out of 5]

Velmi čtivé, jako vždy. Už mě ale malinko unavuje stejné historické období (2. světová - konec socialismu) a v podstatě stále stejné schéma příběhů. Výčitky, smrt, politika.. Zaměření na děti, jejichž život sledujeme, a postupně se do něj zapojují další postavy. Chaotické proplétání minulosti, přítomnosti i budoucnosti. První knihu od Aleny jsem četla s nadšením. Postupně opadlo, a teď mám obavy otevřít Slepou mapu. Nicméné hodnotím toto dílo samostatně, a jako takové je dobré, čtivé. Postavy a jejich osudy proplétá jako Hartl s Třeštíkovou. Mimochodem tolik zákeřných smrtí a onemocnění kolem jednoho člověka... to je nepravděpodobné. Zbytečně přidané tragédie.

[Melindaaaa · Rating 4 out of 5]

Čtvrtá hvězdička za dokonalou řemeslnou práci na této knize. To, že Mornštajnová psát umí, to už víme dávno. Václav Mánes mi však do noty nepadl a nemohla jsem se přenést přes to, jak mě tenhle mouchy snězte si mě alibistický pitomec rozčiloval. Jinak je však Hotýlek skvělou rodinnou ságou, kde jde hlavně o rodinné, sousedské a další vztahy v rámci městečka v průběhu několika desetiletí. A audiokniha je famózní, jako vždycky ♥
80 %

[Veronika (arvonkine_knihy) · Rating 4 out of 5]

Rovnako ako v ostatných knihách, aj v tejto autorka dokonale vykresluje postavy, plynule prechádza z jednej na druhú a každej sa venuje dostatok času na to, aby ste sa v jednotlivých vzťahoch medzi nimi zorientovali. Knihy od Aleny Mornštajnovej sa čítajú rýchlo, ľahko (nie kvôli témam, ktorým sa venuje, ale vďaka autorkinmu štýlu) a nechcete ich pustiť z ruky.

[Vierka · Rating 5 out of 5]

Príbeh úplne nenápadného a poddajného chlapca, ktorý každý rok na svoje narodeniny musí myslieť aj na smrť svojho otca, ktorého nikdy nepoznal. Ako prebieha oslava pri ktorej všetci plačú za otcom, ktorého zastrelili Nemci, keď išiel po babicu, aby mu porodila syna? Celý jeho život sa nesie v duchu poslušnosti a ospravedlňovania vlastných ,,správnych” rozhodnutí, že to je pre dobro ostatných.

[kristyna · Rating 5 out of 5]

Alena Mornštajnová je prostě láska. A dokonalost. S Hotýlkem jsem dočetla poslední ušetřený kousek a teď mi nezbývá než se klepat na Tiché roky.

[natalie · Rating 4 out of 5]

života rychlost, krátkost, spletitost.

[Kateřina · Rating 3 out of 5]

Tak já nevim. Podruhý Mornštajnová a zase zklamání. Nebo jakoby. Já asi chápu, co na ní všichni žerou a proč jí českej rybníček miluje jak Třeštíkovou a Hartla. Nebo počkat, toho Hartla beru zpět, o něm se tu bavit nebudeme. Ale zase jsme u toho, že zavděčit se českýmu mainstream čtenářstvu asi nebude takovej majstrštyk. Stejně jako u Listopádu, ta kniha neni špatná. Dokonce mi přišla i trochu lepší (u Listopádu mě fakt moc mrzel promarněnej potenciál alternative history). Ale je vlastně napsaná úplně stejně. Je repetetivní ve svým větvení. Přečetla jsem jí a jestli jsou i další její knihy napsaný stejně, jakože podle recenzí dost evidentně jsou, nepotřebuju si od ní už nikdy přečíst nic dalšího.

[Klára · Rating 3 out of 5]

K Mornštajnové jsem se dostala na doporučení jedné přítelkyně. Nejdříve jsem četla Hotýlek, pak teprve Slepou mapu, v krátkém čase po sobě. Autorka píše velmi čtivě, ale kromě nápadu s názvy kapitol mi Hotýlek v hlavě nezůstane. Knihu jsem s postavami odžila, zajímal mě osud Václava a líbí se mi, že autorka žádné postavě nepřisoudila velký příběh. Nejsem čtenářka velkých příběhů, naopak si více užívám zachycení každodenního života, drobností, nesnází a přesně o tom tato kniha byla. Dějiny plynuly, občas do příběhu zasáhly. První polovina knihy byla záživnější, pak mi přišlo, že autorka spěchá, aby naplnila limit stran, aby nepřesáhla, a tak začal život postav plynout rychleji. A možná to tak mělo doopravdy být, aby odrazilo lidský život, který od určité chvíle kupuje jeden kalendář za druhým, aniž se na tom prvním stihl usadit prach, zatímco dětství je poměrně dlouhé, nebo nám to může tak připadat.

[Petra Bohackova · Rating 5 out of 5]

Moc pěkný příběh jedné rodiny. Vůbec mě nenapadlo, že mě bude tak bavit. Nepřestávala jsem žasnout, jak se mohou osudy jedné rodiny tak zamotat.

[Pavlína · Rating 3 out of 5]

Průlet moderní historií Československa. Postrádám možnost strachovat se o postavy, prožívat s nimi jejich radosti i strasti. Prostě dokument místo krásné literatury.

[sberatelka.knih · Rating 2 out of 5]

Od Aleny Mornštajnové jsem četla pouze Hanu, která mě rozložila po emoční stránce, ale moc se mi líbila. Od Hotýlku jsem čekala něco podobného. Jenže jsem se strašně spletla. Kdybych nepoznávala autorčin styl psaní, myslela bych si, že to napsal někdo jiný. Na můj vkus bylo v knize příliš mnoho postav. Ano, jejich osudy byly propletené, ale to byl možná ten kámen úrazu. Často jsem se ztrácela, byla jsem zmatená. Kdo je to tohle? Jaký má vztah k tomuhle? A nebyl tenhle mrtvý? Nepomáhalo tomu ani to, že někteří své partnery dost často měnili nebo jich měli více najednou.
.
.
Ale ještě více než velké množství postav mi nesedl styl vyprávění, který byl místy chronologický a místy retrospektivní. Časové údaje se rychle měnily, jednou jsme byli v minulosti, pak zase v přítomnosti. Nebyl v tom žádný řád, žádná pravidelnost. Několikrát mi trvalo třeba dvě tři stránky, než jsem si uvědomila, že je řeč o postavě, která je momentálně dospělá, dělá tohle a je s tímhle a my se právě dozvídáme její minulost.
.
.
Ani samotný příběh mi nepřišel příliš zajímavý. Občas jsem si připadala jako v nějaké reality show. Hlavním protagonistou byl Václav, který se zajímal o auta a běhání. Většina postav patřila do rodiny, která vlastnila rodinný hotýlek, který jim byl za války sebrán, ale mohli jej stále správcovat. Vše se točilo okolo chodu hotýlku, okolo rodinných strastí, osudy postav se proplétaly, někdo umřel, někdo jiný vzal jeho místo apod.
.
.
Zkrátka a dobře mi tahle kniha vůbec nesedla, ale neodrazuje mě to v četbě dalších autorčiných knih (ještě mi zbývá Slepá mapa, Tiché roky a novinka Listopád). Snad mi ostatní sednou lépe než tato.

[AloeB · Rating 2 out of 5]

I already got to know Mornštajnová before in the form of dramatic adaptation of her book Hana, which is probably the most known one of her work (obviously after Les v domě [Šuma v kući], lol), nonetheless it happened to be Hotýlek, which has became my first book contact with this writer. Honestly, I’m disappointed. The writer has a polished style, I can imagine her being a lector of creative writing, but she also possesses very unique ability of writing about very interesting topic in the most uninteresting way possible and narrate it as a boring history lecture. This is done by totally achromatic enumeration of the particular events and facts in the book, for example, when she is mentioning the Velvet revolution or being almost raped without any emotion at all. In some books, depersonalizing of narration can serve to artistic impression, but here it’s just unability of writing. Life cycle of one Czechoslovak family could be very interesting, but the writer didn’t give me the reason to be interested in that family at all, even though previously I adored the description of the ordinariness in the books of Hrabal or Hamsun. In the end, all that seemed interesting to me was just a prologue, which asked the questions and also the Seifert’s poem in the names of chapters.

[Anna · Rating 1 out of 5]

Kniha se mi nelíbila.
Stejně jako Hana měla prvky řecké tragédie, které nemám příliš ráda. Hrdinové jsou stíháni neštěstím, kterému nelze uniknout (proti Haně mají ale větší sílu svůj život určovat).
Příběhy postav pro mě postrádaly nápaditost (jsem prostě spíše čtenář fantasy). Nicméně stránky ubíhaly - ovšem především proto, že kniha nějak hrála na notu "drbna v každém z nás, aneb jak žije můj soused".
Nad to tato četba rozhodně nenaplní optimismem, spíš zobrazuje život protagonistů jako velké zklamání, s čímž má možná publikum v případné krizi středního věku souznít (doufám, že ne). Hlubší poselství měla nejspíš zprostředkovat hlavní mužská postava... Totiž jestli jsou ospravedlnitelné morální ústupky z pohodlnosti (nebo pro rodinu?), protože ne každý může být hrdina. Neoslnilo mě to, přišlo mi to prvoplánové.
Ale proti vkusu... věřím, že své vděčné publikum kniha našla.

[Ivana Hofbauer · Rating 5 out of 5]

Ďalšia výborná kniha od Aleny Mornštajnovej. Znova v duchu preplietania sa osobných osudov niekoľkých generácií a historických udalostí – od čias monarchie až po roky deväťdesiate. Epicentrom všetkého diania je malý hotel, ktorý najstarší člen rodu, Leopold, kúpil ešte za Rakúska-Uhorska, po znárodnení zostal jeho správcom, potom jeho vnuk... Aj keď sú osudy postáv dramatické, hotel je akýmsi domovským prístavom, kam sa všetci vracajú. Zaujímavá rodinná minisága, s niekedy až neuveriteľnými životnými zvratmi, čitateľovi nedovolí pustiť knihu z ruky. Alena Mornštajnová sa, asi už definitívne, zaradila medzi moje top spisovateľky.

[Pavlina · Rating 2 out of 5]

Mornštajnová jede dokola svůj osvědčený kolovrátek.... událostí, že by to vydalo na průměrný seriál, ale práce s postavami veškerá žádná. Mám dojem, že lidem v jejích knihách se dějí stále tytéž dost nepravděpodobné věci pořád dokola, děj je roztahaný přes několik dekád a musíme vyslechnout naprosto zbytečné detaily o zcela marginálnich postavách. Je to jako návštěva u staré tety...vlastně vás to ani nezajímá, ale není zdvořilé zvednout se a odejít.