Na můj povel, knihu do ruky! Hlášení podává Helena Sováková, výjimečná žena, která v české armádě strávila víc než dvacet let a dotáhla to až na hodnost plukovnice. Sloužila v Iráku i v Afghánistánu a zažila téměř vše: smrt, strach, šikanu v mužském prostředí, ale i spoustu vojenského humoru. Třeba když na základnu v Iráku přivezli bezradným vojákům nové pračky…
Jako hlavní armádní psycholožka pomohla desítkám kolegů, kteří po návratu z války trpěli nočními můrami. Starala se o rodiny, které v boji ztratily syna či partnera. Zároveň zůstává oporou stovkám lidí, kteří čelí nejrůznějším životním překážkám — v práci, ve vztazích i při výchově dětí. Je to kniha nejen o životě v uniformě, ale taky o naději. O tom, že i když nám v životě není dobře, existuje cesta ven.
Varování: Během četby hrozí dojetí, husí kůže, smích i úbytek stresu. A to díky mnoha praktickým radám, které kniha obsahuje.
Otázky kladl Martin Moravec, jehož předchozí knižní rozhovory s neurochirurgem Vladimírem Benešem, pilotem Davidem Heclem, vyšetřovatelem Josefem Marešem, lékařem letecké záchranky Markem Dvořákem a vyjednavačem Adamem Dolníkem se staly bestsellery.
Jen výjimečně přijdou knihy kdy si říkám že 5 ⭐ je prostě málo. A tohle je jedna s těch které bych těch hvězd chtěla dát alespoň sto. Martin Moravec je bez debat ÚŽASNÝ AUTOR. A takhle kniha je prostě perla o jedné velmi krásné ženě. ❤️ Osobně si myslím že každému kdo si jí přečte či poslechne dá hodně i když každému něco jiného. ❤️❤️
Som rada, že sa o duševnom zdraví začína hovoriť čoraz viac. A keď sa autor bestsellerov spojí s armádnou psychologičkou nevznikne z toho len knižka o zaujímavom človeku so zaujímavou prácou, ale ak to človek pripustí, nájde v nej aj prvú psychologickú pomoc - pre seba aj svojich blízkych. Moravec zase zaskóroval 👏🏻
Čtení všech knižních rozhovorů Martina Moravce si velmi užívám, ale samozřejmě jako ve všem, především dle stežějního tématu, některé méně a některé více. Tady nemůžu hodnotit jinak než plným počtem hvězdiček. S velkou pravděpodobností jsem ovlivněna i osobním setkáním s paní plukovnicí na besedě, protože je to velmi milá, vstřícná a otevřená dáma. Kniha je skvěle udělána, je psána s empatiií (ale ne se sentimentem), je udělána velmi citlivě, inspirativně a poctivě. Paní Sováková si dle svých slov přála, aby kniha pomáhala, já si troufnu říct, že pomáhá, alespoň mně pomohla v tom, abych se pořádně nad některými svými životními situacemi a debatami zamyslela a zkusila se na to podívat znovu, s odstupem a z druhé strany. K přečtení rozhodně doporučuji, kniha vás upoutá, osloví a rozhodně rozšíří obzory.
4⭐️ Zajímavá sonda do armádního prostředí, kde bych očekávala vůči psychologům velkou vlnu předsudků a skepse. Překvapením pro mě bylo, co všechno může mít armádní psycholog na starosti. Příběhy padlých vojáků v Afgánistánu chytí za srdce. Popis kurzů přežití mě jenom utvrdil v tom, že se do takové situace v životě nechci dostat. 🙂
Není co dodat, pan Moravec je prostě naprostá záruka kvality, nenašla bych na knize jedinou vadu. V této knize padlo mnoho velice důležitých věcí, není to jen tak ledajaký rozhovor, je to vlastně kniha o seberozvoji. Ani jsem nečekala, kolik mi toho do života tento rozhovor dá:)
Další úžasná knížka, která vás tentokrát vezme do vojenského a psychologického světa. Oceňuji i sekci KPZ DUŠE, kde najdete skvělé rady pro těžké situace.
Přiznám se, že jsem docela dlouho váhala, jestli se do tohoto rozhovoru pustit, neboť jsem si nebyla jistá, zda mi bude sedět to téma. A je pravda, že mi chvíli trvalo, než jsem se zaposlouchala. Ale nakonec jsem vlastně ráda, že jsem to zkusila. Tento rozhovor v sobě spojuje dva světy - psychologii a armádu. A jak je psychologická pomoc potřebná právě v armádě (jak pro vojáky, tak pro jejich rodiny), kde se její příslušníci dostávají do extrémních situací, na které běžně člověk není připraven / připravován. Paní plukovnice nám tu dává nahlédnout nejen do svého života, ale i do světa vojáků a zahraničních misí - z hlediska toho, co tam ti vojáci zažívají, jak se na to připravují, jak jim pomáhá (resp. pomáhala) paní Sováková coby psycholožka, ale dozvíte se i to, jak probíhá práce s rodinami vojáků, kterým se na misích stalo něco závažného. Vlastně se tu člověk dozvídá opět řadu zajímavých informací, které se jen tak běžně nikde moc nedočte, takže v tomto ohledu je kniha velmi podnětná, informativní a zajímavá. V tomto smyslu pro mne kniha určitě splnila svůj účel.
Paní Sováková je velmi inspirující a názorově mi velmi sedla. V knize zaznělo několik myšlenek, které by měl alepoň jednou v životě každý z nás slyšet. Jedna z vět, která se mi například teď vybavuje, je: "Že mít strach je normální a že to rozhodně není něco, za co by se měli stydět." Kolikrát jsme slyšeli, že se nemáme čeho bát, že není čeho, ale tohle nejsou věty, které nám v tu chvíli pomáhají.
Zároveň jsem se poprvé více dozvěděla o tom, jak to funguje uvnitř armády, na misích apod. a byly to pro mě zajímavé informace. Věřím, že paní Sováková obohatila život spoustě lidem a přinesla naději tam, kde zrovna chyběla. Kéž by takových lidí bylo více.
Témata rozebíraná v knize mi byla velmi blízká, i proto tuto knihu řadím mezi mé letošní oblíbence a věřím, že ne jednou se dní v budoucnu vrátím.
Díky @Zuzvil jsem i já měla možnost osobně se potkat, jak s Martinem Moravcem, tak i s paní plukovnicí Helenou Sovákovou. Oba jsou velmi sympatičtí, empatičtí a nadšení pro svou práci.
Tentokráte jsem při četbě měla pocit, že se nic neopakuje, že vše, je jen dílem okamžiku a dává smysl. Ve spoustě situací jsem se sama poznávala a nakonec počítala váhu svého batohu. Je zázrak, že ještě chodím!
Děkuji! Těším se na další knihu - téměř hořím nedočkavostí ;) Odcházím vytáhnout pár kusů kamení!
I já jsem měla spolužáka na zahraničních misích, bohužel už nemám, ale věřím, že všichni dělali co mohli. Jak říká můj tatínek, jak onemocní hlava (já bych řekla duše) je to hodně špatné.
Další kniha přináší rozhovor s psycholožkou, která sloužila v armádě a zúčastnila se několika zahraničních misí. Její vyprávění nabízí jedinečný pohled na psychickou stránku vojenského nasazení i na to, s čím se vojáci a jejich rodiny musí vyrovnávat.
Kniha ve mně vyvolala silné emoce – místy mě dokázala rozesmát díky lidskosti a nadhledu, jindy mě naopak hluboce zasáhla osudy některých vojáků a jejich blízkých. Právě tato kombinace dělá z knihy velmi autentické a působivé čtení.
Oceňuji otevřenost, s jakou autorka sdílí své zkušenosti, i citlivý přístup k těžkým tématům. Kniha ukazuje, jak důležitá je psychologická podpora nejen v armádě, ale i po návratu z misí
Věděla jsem, že pan Moravec je záruka kvality, četla jsem už některé předchozí rozhovory. Ovšem s paní Sovákovou mě teprve vyrazil dech. Líbí se mi, že se vlastně pohybujeme ve dvou odvětvích - armádě a psychologii. Což mi přijde zajímavé a hodně pestré. Nezbývá než před oběma sejmout klobouček. Doporučuji všemi deseti. Oceňuji i to, že kniha obsahuje užitečné tipy od paní Sovákové. A navíc tuto knížku budu mít navždy spojenou se vzpomínkou na besedu v rámci Kniha Brno 2025.
Hodně poutavé čtení, místy mrazivé, místy poučné, hlavně když mluví o duševním zdraví nás všech, předává praktický informace, jak se zachovat při krizi (emoční). Pro mě nejzajímavější část o fungování v armádě na misích v Afghánistánu a Iráku, doteď jsem vlastně netušila ani, co tam český voják dělá.
Skvělá, skvělá, skvělá. Zajímavé informace o psychologii, armádě ČR, zahraničních misích i spousta seberozvojových tipů. Hodně mě zaujal koncept životního batohu, zároveň KPZ na konci je superpraktická.
Tahle série mě ohromně baví a díl s vůbec první ženou mě vysloveně nadchnul. Paní Sováková zní jako velká sympaťačka. :) Už se těším na další osobnost.
Strašně mě bavila první půlka knihy, zvlášť vyprávění o tom, jak se sděluji smutné zprávy rodinám padlých vojáků, dost mě to dojalo. Ve druhé půlce se rozhovor věnuje psychologii a osobnímu životu Heleny Sovákové a tak jsem to spíš přeletěl očima.
Co dodat.. Prostě Martin Moravec :) Vybírá si zajímavé lidi, jak se zajímavým osobním, tak pracovním životem. Jde o profese, se kterými se v praxi moc nesetkáme, a Martin Moravec se prostě umí správně ptát. Jeho knížky už četla celá rodina a všichni dáváme každé 5 hvězd :)
V půlce jsem si začala podtrhávat (to normálně fakt nedělám) a už nepřestala. Pozitivní návyky, uznání emocí, život s armádou… inspirace do dalších dní, moc díky 👏
Teda wow. Pane Moravec - dobrá práce. Paní Sováková - děkuji. Já věděla, že to bude super čtení, o tom žádná, ale kapitola Duše je, jak to říct... velmi obohacující. Fakt. Doporučuji!