S naprostou lehkostí a přímočarostí, s tvarovou a výrazovou jistotou Skácel dokazuje, jak mistrovsky ovládá umění tvorby miniaturního literárního útvaru. Jeho verše (i na tak malé ploše) přinášejí závažná zamyšlení, povzdechy a přemítání, které jsou tolik charakteristické pro jeho dílo. A v těchto drobných úvahách a sděleních se opět "chvěje" Skácelova zásadní tématika s motivy lásky, domova a přírody, jejichž kořeny tkví v dávné lidové moudrosti a rčeních. Tentokrát se ovšem do nich občas i promítají existenciální obavy z normalizačního období, v němž Skácel tyto verše psal.
Jan Skácel was one of the best known Moravian poets of the 20th century.
He often juxtaposed the fear stoked by the communist regime in Czechoslovakia and the highly free syntax of the Czech language. His poems are closely connected to the traditions and the nature of the region he lived in, Southern Moravia.
Skácel was the editor of Host do domu, an important magazine on literature, between 1963 and 1969.