Jaká měli staří Slované božstva? Byl zástup bohů a bohyň jednotný, nebo se na územích obývaných Slovany významně lišil? Jaké archeologické doklady pohanských božstev a jejich svatyň máme při pátrání k dispozici? A co vlastně znamenalo být Slovanem ve středověku? Tato populárně-naučná publikace představuje základní obrysy náboženské kultury starých Slovanů.
Je velké umění napsat relativně přístupnou knihu o tak komplexním tématu, zejména k tématu, ke kterému je tak málo zachovalych zdrojů.
Vzhledem k tendencím našeho školství akcentovat křesťanské dějiny Čech a Moravy jsem si Dyndovu knihu četl pro doplnění znalostí. A to kniha splnila výborně, zásadní je hlavně to, že Dynda (a všichni ostatní badatelé) musí spoléhat na zdroje z úplně jiných lokalit než z našich zemí. Tím pádem je vidět, že novodobé podoby pohanství často stojí na dohadech a někdy na totálních výmyslech. Například žádná Morana, Lada nebo Vesna nikdy neexistovaly, vesměs jsou to výmysly různých archivářů.
Zároveň ale autor zdůrazňuje, že i když není pro různé populární interpretace slovanských božstev žádný pramen, neznamená to, že si je praktikující pohanstvo nemůže zakomponovat do duchovního života. Je moc zajímavé vědět, jaký bohatý náboženský tu (i jinde v Evropě) byl život a kultura před příchodem křesťanské náboženské a kulturní hegemonie.