Mušle

by Hana Kolaříková

Baladický příběh o osudu pětileté holčičky a její rodiny z doby represivní normalizace, který po mnoha letech skládá jako již zralá žena z nesouvislých střípků svých vzpomínek. Její rodiče patřili mezi emigranty, jimž se nepodařilo dostat své dítě za hranice. Starala se o ni babička v drsném a rázovitém pobeskydí na hranici Moravy a Slezska, v kraji horského vlnobití na pozadí proměnlivého nebe, černých uhelných slojí a prvních panelákových sídlišť barvy šedi. Vnímání předškolního dítěte je však plné barvité fantazie a hravé magie. Bezbřehá spirituální a metaforická spontánnost dětské duše kontrastuje s nenaplněnou duchovní potřebou člověka zbaveného víry, s uzavřenou pohraniční politikou komunistického režimu a vše graduje v absurdním osudu hlavních hrdinek říznutých horalskou krví, v jejichž divokém klokotu láska, touha, vášeň, nevěra, zrada, zodpovědnost, pochopení a odpuštění nemohly dohrát své role do úplného konce, protože boha nahradil cenzor.

Genres: Czech Literature

First published February 1, 2015

Reviews

[Zuzulivres · Rating 5 out of 5]

Keď som začala čítať "Mušle," nebola som si istá, či je to kniha pre mňa, cítila som sa stratená a zmätená. No postupne s pribúdajúcimi stranami sa to zlomilo a na túto knihu bude dlho spomínať. Veľmi na mňa zapôsobil jazyk akým je kniha napísaná, napriek tomu, že čeština nie je môj rodný jazyk, každú vetu som si doslova užívala. Dokonalé pohladenie čitateteľskej duše kratučkými, no pôsobivými kapitolami.

Myslím, že knihe trošku škodí obal a možno aj názov, zaslúžila by si totiž oveľa viac pozornosti.

[Vanda · Rating 5 out of 5]

Mušle něžně zaryla své pařáty do mé ulity a jala se ke mně dobývat. Řeknu vám, nebyl to úplně příjemný pocit, ale na druhou stranu, ty vize, které ke mně během toho vysílala, ve mně vzbuzovaly nejasnou touhu, že by nemuselo být tak marné se jí nechat pohltit. Je to přesně tak, jak se píše v anotaci, která je tentokrát výborně napsaná, dodat už jen můžu snad pár euforických výkřiků, ale momentálně vě mně převládá spíš dojem, že si celou knihu budu muset brzy přečíst znovu a nějak udatněji se s ní popasovat. Pro mě jedna z letošních perel.

[Marsi · Rating 5 out of 5]

Mušle splňuje (téměř) všechno, co podle mě kniha musí mít, aby to byla láska na první pohled. Nebo spíš dotek? Záčet? Slovo...?

Nejprve obal - 5/5! Opět jsem si potvrdila, že mám chorou mysl, která ve všem vidí erotiku - ukázala jsem totiž knihu asi třem lidem a jeden mi seriózně tvrdil, že se jedná o keř, který moc nedává smysl, když se to jmenuje Mušle.
Tento typ kreseb, které si hrají s mou fantazií, jsem obdivovala už u sborníku Jasná noci! Temná noci!, který ilustroval Josef Velčovský. Chichi. Jsem perverzák. Ale teď k vnitřní charakteristice knihy.

Když jsem si knihu půjčovala, očekávala jsem podle anotace něco jiného. Represivní normalizace? Aha, tak to si zase počtu o komunistech, fajn. Když jsem ale knihu otevřela, překvapila mě první kapitolka o LSD a jeho složení, účincích. Aha.
Druhá kapitola - testování LSD na pacientech v Československu. To už jsem se ohlížela, jestli náhodou nedošlo k nějakému přebalovému omylu. Nic. Tak jsem četla dál.
Třetí kapitolka je o neměřitelnosti a nepolapitelnosti duše. Mé esoterické já se zatetelilo blahem a pochopilo, že jsem správně.

První polovinu knihy jsem vlastně pořád nechápala, co to čtu. Kolaříková je však mistryně představ. Pomocí přírodních (či jiných) obrazů vás přesně vede tam, kam potřebuje. A vy metaforicky chápete, cítíte, vnímáte, jste tam s Magdalenkou. Málokterému autorovi jsem tak rozuměla.

A jaké jsou ty moje požadavky, které (většinou) předznamenávají povedenou knihu?

a) věci mezi nebem a zemí (hell yeah! Všechny tyhle para-, psycho-, eso-, fantasy věci mě děsně berou.)
b) hory (jak se něco odehrává v horách - navíc v Beskydech, bude to drsné a bude se mi to líbit)
c) okolí Ostravy aka dialekt, kterému rozumím a přijde mi domácký, protože mi připomíná prababičku a pratetu (Ty gizde! <3)
d) zamotané mezilidské vztahy bez přehnaných romantik (Tady jsem byla opravdu překvapená, a zároveň se mi nechtělo zvracet nebo se jít modlit do kostela, že je to zas každý s každým.)
e) poezie (každá kapitola je uvedena krátkou básní!!! <3 Za nocí / když ty spíš / luna pláče /a já s ní )
f) prořvaný konec (jak na konci ukápne slza, dotklo se to srdíčka)
g) draci

Jasně. Draci tam sice nebyli, ale i tak jsem byla naprosto pohlcena dějem a svému blízkému okolí jsem knihu vychvalovala do nebes.
Něco tak nádherného napsala česká autorka?!
A ještě taková nenápadná?!
Proč mi o ní nikdo neřekl dřív?!?!
Běžte a čtěte!

[marketafus · Rating 5 out of 5]

Ležela mi v knihovně takovou dobu a já neměla nejmenší tušení, že se pro mě stane opravdu nezapomenutelným čtením. Příběh hořkosladkého života během normalizace očima pětiletého děvčátka s obrovskou fantazií mi okamžitě učaroval a každá věta, každá myšlenka se mi dostávala hluboko pod kůži. Autorčina krásná práce s jazykem, nenucená dojemnost, uvěřitelné charaktery opravdových lidí z Beskyd a dětská duše, která vám svým snovým vnímáním světa dospělých rve mozek na milion kousků se ukázala býti jednoduše ideální kombinací pro vytvoření neuvěřitelně silného děje. Stoprocentně ve vás nějakou emoci zanechá a jediné, co mě zaráží je fakt, že jsem o ní nikdy dřív neslyšela.

[Simona · Rating 5 out of 5]

Este ze som ju citala az po Pravy leopardi kozich, inak by som z toho kozichu bola este viac sklamana! Ale o to viac ma tento pribeh uchvatil!

[Evr · Rating 5 out of 5]

Vlastně už ani netuší, jak jsem se ke knize dostala. A i když je poměrně tenká - nemá ani 300 stan - četla jsem ji poměrně dlouho. To vůbec není nic zvláštního, protože jsem se zrovna nacházela v období, kdy jsem byla ještě na praxích, psala absolventskou práci, probíhalo zkouškový, dokončila jsem školu a knihu dočetla až potom.
Tak dlouho kniha se mnou byla a já ji měla něco jako takovou vycpávku, buď mezi školou nebo mezi knihami, které mě zrovna moc nebavili.
Tohle je takový ten typ knihy, kdy musíte tak trochu číst mezi řádky. Čtení jsem si naprosto užívala a to i přes to, že to byla z pohledu pětileté holčičky, která byla mimochodem velmi vnímavá a statečná.
Nechci lhát, ale myslím si, že bych se ke knize měla někdy v budoucnu vrátit. I když víme jak to chodí.

[Eva Kadlecová · Rating 4 out of 5]

Knihu jsem si chtěla přečíst už delší dobu, ale než jsem se k ní dostala, pozapomněla jsem, o čem že má vlastně být. Už jsem to ale nezjišťovala a pustila jsem se rovnou do čtení. Je napsána krásný poetickým jazykem a nesmírně na mě zapůsobila svou atmosférou. Musím v sobě příběh nechat doznít, rozhodně je nevšední a jednou se k němu možná vrátím. Od autorky jsem četla ještě Pravý leopardí kožich, který ve mně nic moc nezanechal, téhle knize se však podařil pravý opak a já doufám, že KOlaříková ještě někdy něco tak silného napíše.

[Klára · Rating 5 out of 5]

Tato kniha mě neskutečným způsobem chytla, pohltila a ne a ne mě po dočtení pustit. Abych o ní dokázala psát konkrétněji a možná i objektivněji, potřebovala bych pár dní odstupu, opětovné přečtení a nebo kombinaci obého.

[Pampeliskove Chmyri · Rating 5 out of 5]

Mušle mě chytily za srdce. A jak mě oslovila dějová linie okolo Magdalenky, její vnímání a dynamické vyprávění, tak odpouštím i nedokonalé vyprávění o jejích rodičích. Nečekala jsem to, ale věřím tomu, že se ke knížce i vrátím. Je příjemně tklivá a působivá. Překvapuje mě, že se o ní více nemluví.

[Dymbula · Rating 4 out of 5]

Čekal jsem málo, dostal hodně. Forma, jazyk i příběh. Milé překvápko.

[Helena · Rating 5 out of 5]

Krásný jazyk, zajímavý příběh, skvělé čtení.

[Denisa Ballová · Rating 3 out of 5]

„Tenkrát jsem celými svými pěti lety milovala život, tu plnost, nic jsem nepředstírala, nehrála, nevěděla jsem, co je to maska, byla jsem prázdná, nahá. Byla jsem šťastná.“

Ohúrená umeleckou stránkou textu, či kontrastami (sivá realita socíku vs. fantázia hlavnej postavy), iné okolo mňa preletelo bez odozvy (zobrazenie matky a susedy).

„Víš kolik lidí před tebou muselo žít, milovat a prohrávat, aby ses mohla narodit ty?“

[Barbora Blažková · Rating 3 out of 5]

Příběh kombinující temata transpersonálni psychologie, komunismu, rodinných dramat a tragédií. Vcelku sousto, kterého se autorka, podle mého, zhostila zdatně. Jediné, co mi nesedlo, byl stejný styl mluvy postav bez ohledu na věk, zázemí, přístup ke vzdělání ad. Filozofování 5leté holčičky, 40letého horníka nebo třeba 70leté babči bez rozdílu, mě vytrhávalo z děje svojí nepřirozeností.

[jaroiva · Rating 1 out of 5]

Přečetla jsem sotva třetinu, vůbec nepochopila, která bije a nebavilo mě to. Dále číst nebudu. Básničky mi nic moc neříkají a ani styl psaní mě nezaujal, lituji.