V podhorském stavení, kde se ticho mísí s ozvěnou kroků dávno mrtvých lidí, byl nalezen rukopis. Jeho listy tvoří prach staletí a jazyk tak krásný, až bodá do srdce. Pocta starým literárním bardům: Erbenovi, Šlejharovi, Havlíčkovi.
Balada o jedné nebohé sirotě, o lísce krví zbrocené, o pomstě, vině a trestu. O krvi. Četba, která neodpouští. Nyní poprvé promlouvá.
Bijí se ve mě dva pocity. První je úžas nad sepsáním textu, který opravdu působí jako starý zapomenutý rukopis, který byl nalezen kdesi v roubence, kde rodina tráví svou dovolenou.
Druhým pocitem je zděšení. Popsané brutality, které nabývají na síle a krutosti. Detailní nelítostné popisy, které zvolený jazyk paradoxně mírně zjemňuje, ale mrazení po těle nezahání, spíše umocňuje.
Líska je čtení pro okraj čtenářů hned z několika důvodů. Jazyk, zvolený pro vyprávění, je těžší na čtení. Je to jako otevřít klasiku psanou starou češtinou se všemi na první pohled prazvláštními výrazy a pojmy, kterým dnešní čtenář nemusí porozumět. Myslelo se ale na vše a pro tento případ je kniha doplněna malým slovníčkem, kde jsou neznámá slova vysvětlena a nahrazena dnešními výrazy.
Kdo už měl tu čest číst od autorky například V pekle jsme všichni Hébert tuší, že ho nečeká žádné milé čtení. Líska je příběh o pomstě, krutosti, o zlu, které plodí další, ještě několikanásobně horší zlo. Stránky Lísky jsou nasáklé krví a brutalitou. I přes to všechno je tu celou dobu vyprávěný příběh jedné mladé dívky. Něžné, laskavé a velmi chytré, kterou však potká osud horší než smrt. A není jediná...
Kniha si na první pohled získá pozornost svým vizuálním zpracováním. Obálka evokuje starý pomačkaný papír špinavý od krve a koptská vazba doplněná rudou ořízkou umocňuje dojem starého ručně vázaného spisu. Pokud by snad nenalákal děj, vizuál rozhodně!
Po dočtení zůstávám v tichém, šokujícím úžasu nad tímto literárním počinem. Každý si na něj musí udělat názor sám. Otázkou však zůstává: Máte dostatečně silný žaludek na temnotu popsanou na stránkách Lísky?
Pokud vás Líska nezaujme na první pohled, pak vám doporučuji se podívat znovu. Rozhodně je to totiž nejoriginálnější kniha, kterou jsem letos četla. A taky nepřekvapivější, nezvláštnější a nejděsivější. Je to jednohubka, ve které je ale schována opravdu obrovská dávka hrůzy, šíleností a nepříjemných představ. O to horší to je, když si uvědomíte příběh, který za vznikem této knížečky stojí. Bylo by velmi nebezpečné se pouštět do nějakých podrobností, protože bych vyzradila detaily, které by vám zkazily ten správný dojem ze čtení. Proto jen dodám, že pokud chcete mít v knihovně klenot, za jehož překrásným vzhledem se schovávají hrůznosti, kterým nebudete chtít věřit, které vám způsobí neustávající husí kůži a oči lezoucí z důlků, pak je to kniha přesně pro vás!