Americký deník: Všechno je jinak

by Jana Ciglerová

Mění se americký sen v noční můru?

Stejné Spojené státy americké, a přece tolik jiné. V novém Americkém deníku Jany Ciglerové je totiž všechno o dost jinak, než jak to bylo před pár lety. Prezidentský úřad znovu opanoval Donald Trump a s ním i dříve nepředstavitelné změny. Jaký je každodenní život v „nové“ Americe zmítané v bouři politických, společenských i bezpečnostních výzev?

Novinářka Deníku N v pokračování svých čtenářsky oblíbených postřehů popisuje strachem prosycené školství, složitosti spojené s volbou českého prezidenta ze zahraničí nebo omezení spojená s Trumpovým bojem proti LGBTQ+ komunitě. Nechává nás ale také nahlédnout do zcela všedních peripetií běžného života, od psích útulků a zmrzlých legu­ánů přes trávení dovolené a státních svátků až po rozdílný přístup k pomoci druhým nebo ke smrti a truchlení.

Jak se v USA dnes žije? A existuje ještě vůbec něco jako „americký sen“?

Genres: Nonfiction

248 pages, Paperback

Published October 20, 2025

Reviews

[Markéta Repčíková · Rating 4 out of 5]

Janu Ciglerovou sleduji již dlouho díky Deníku N. Kniha velmi mile překvapila zvlášť v dnešní době, kdy se USA mění k nepoznání. Příběhy z vlastního života byly doprovázené srovnáním obou zemí (USA vs ČR) a ukazují, co všechno může změnit svoboda a treba zdravotní péče. Je fajn si uvědomit, co všechno může být na druhém konci světa jinak.

[Jiří Janík · Rating 3 out of 5]

Čtivě sepsané postřehy ze života české rodiny na Floridě. Fakt, že to psala novinářka, je zřejmý spíš z věcného stylu vyjadřování, než z náplně knihy. Dvě krátké poznámky: 1) jméno Donalda Trumpa tam zaznívá mnohem méně, než by ti čtenáři, zainteresovaní v kulturních válkách, možná čekali; 2) autorka si sice život na Floridě vesměs chválí, u mě se však na základě textu propadla Florida v žebříčku míst, kde bych si někdy přál strávit relevantní část života, ještě hlouběji, než kdy byla :)

[Keruonedz · Rating 4 out of 5]

American se na svet kolem sebe diva pohledem “Tak cim si dneska udelam dobre?” a potom ostatnim vypravi, jak se mu to podarilo. My se na dalsi den divame v obavach, co nas zase ceka, cemu budeme muset celit a kde to pro nas bude tezke. A kdyz se nas nekdo zepta, jak se mame, zacneme mu vypravet presne o tom. Pritom by stacilo jedine: nastavit si, ze je dobre mit se dobre.

Vim, ze tak nas to ucili v nasich skolach. V pisemkach cervene zvyraznovali nase chyby. Kdyz byla nase prace cela spravne, nebylo zvyraznene nic. Kyzene bylo nedostat zadnou vytku. Mit vsechno nalezite je pro nas v Cesku stav nula, ze ktereho se v hodnoceni jen odebira. Jsme prisni na sebe i na ostatni a casto to povazujeme za prednost. Selhani sve i druhych diky tomu umime pojmenovat dobre, jsme ostatne odmalicka skoleni….Pozorovani Americanu me naucilo postupovat presne obracene. Chyby prechazet, delame je vsichni a vzdycky nejake najdeme. Najit u druheho chybu neni zadne umeni ani dukaz vhledu ci inteligence. Americane radeji vyzdvihnou, co do toho ten druhy vlozil…Z kupy veci prinesenych nevypichnout tu jednu, co tam neni, ale uvidet a pojmenovat to vsechno, co tam je, pripadne ocenit usili, ktere stalo to dat dohromady.

[Petr Boril · Rating 5 out of 5]

čtivé jednohubky ze života za mořem

[Jiří · Rating 4 out of 5]

Podobně jako v prvním dílu s námi autorka sdílí postřehy ze života v USA. Fajn čtení