Taková oddechovka. Dva případy, shodné typem násilného činu, jeho provedením i lokalitou, ovšem dělí je několik desítek let. Musím přiznat, že víc mě zajímal ten případ z 30. let. Celkově je to takové jednoduché, policejní práce popsaná, jak kdyby ji autor zahlídl jen z rychlíku, dialogy taky nic moc. Ale popis Ostravy se mi zdá dobrý, přesnost by musel posoudit někdo místní, ale myslím, že kdybych se autora náhodou někdy ptala na cestu, tak nemůžu zabloudit. :-)
A jen mě tak napadlo: co když Wiener nebyl tak úplně slepý?