Existenciální komiksová novela pro dospělé vypráví o tom, že přátelství a fantazie dokážou zvítězit i nad smrtí. Autorka mistrně proplétá příběh malého kluka - jenž píše knihu o indiánském hrdinovi, který nikdy neumře - s autentickými historkami mladé squatterky. Děj se odehrává mezi travellery a divokými mejdany po celé Evropě, ale také v legendárním českém sqattu Milada. Když vás v životě někdo opustí, co po něm zůstane? Prázdné místo, nebo vzpomínky?
Silný životní příběh Toy Box, skvělé originalní zpracování. Navzdory několika příběhovým liniím je to celé krásně poskládané a ladí to. Top top! S S. jsme se shodli, ze asi nejlepší český komiks (přijde mi to, nebo jsou velmi časté komiksové adaptace historických událostí a postrádáme tu nějaké silné osobní příběhy ve formě komiksu?). V budoucnu bych Moje kniha Vinnetou chtěla ve své knihovně~ Prý jde o doslechovou knihu, což mi přijde krásné.
”Útržky života se vyplavují na povrch jako výsledek několika let zažívání neuvěřitelného. Na místech mimo svět, na místech čiré fikce… Nikdo není zasažený, nikdo není opravdu zapojený Existují jen konstrukce myšlenek, dedukce vzniklé z pocitů. Take it or leave it Try to catch it Naše životy jsou fikce pro kohokoliv, kromě nás samotných. Zkus být třetím okem monstra nazvaného realita, té největší fikce. Ponoř se pomalu a hluboko do snů. Nech je řídit svůj život. Objeví se pravé sny a falešné reality. Podporuj pravé sny a falešné reality!” Ze sbírky básní Kinky Ink v komiksu od Semtexdesign~
Pokud bych měřil autorčin debut komiksovým řemeslem, které se záhy pokusila mistrovat, byl by to posudek rozporuplný. Její kresba je tu strojená, plná samoúčelných dekorací a toporných figurín (obkreslování fotek, budiž jí to ke cti, sama přiznává). Neumí zachytit pohyb, přechody jsou často nespojité, spíše asociativní. Na druhou stranu, právě tato ignorance k přirozené dynamice komiksu spolu s expresivním stylem podporují styl vyprávění založený na prolínání vzpomínek a synoptické narativní fikce (dětská pastiš Vinnetoua). Autorská experimentální výpověď nemusí sedět každému, zvlášť někomu, kdo si zvykl na profesionální produkci klasického žánru. Mohla by se snadno připojit k zástupu zapadlých začátečnických pokusů, nebýt silného univerzálního příběhu o ztrátě blízkého člověka, navíc z pro mnohé naprosto neznámého prostředí squattingu. Toybox dokáže velmi emotivně a přitom přirozeně popsat chutě nevázaného putování, drog, anarchistické kreativity, komunitní hrdosti a krásy přátelství. Dokáže nenásilně propojit intimní zpověď se sociální kritikou, urbánní historií, světem dětských fantazií, poezií. Čím víc by se vám mohlo zdát, že to není vaše cílovka, tím víc to stojí za přečtení.
Pořád jsem spíš komiksový neznaboh, takže budu těžko srovnávat, ale je to přesně ten typ příběhu, kterému ten komiksový formát sedí a ač jsem spíš milovník textu, dokážu tomu přijít na chuť. Bylo to fakt pěkný, atmosferický - silně působící díky osobnímu příběhu. Víc těžko říkat bez spoilerů. Za půjčení díky Vikkimu :).
Už jen proto, že jsem si zavzpomínala na koncerty na Miladě. Protože jsem už ztratila pár přátel a protože mám dítě. Rozumím a cítím to. Je to levice až za hrob, vizuálně nádherná, příběhově jednoduchá, ale silná. Stojí to za to.
Krásný, působivý pomník blízkému člověku, který odešel... Svébytné, zajímavé, a přitom vnitřně konzistentní kresbě není co vytknout; scénář vyniká mimořádnou pronikavostí při pojmenování řady životních situací, prožitků a pocitů, pozitivních i negativních. Kdybych se dokázal plně ztotožnit se squatterským pojetím svobody (přijmout tezi, že mezi tímto druhem svobody a svobodou obecně je rovnítko) a veganským světonázorem, bylo by to snad i 6 hvězdiček z 5. Kupujte to, čtěte to, ať brzy Toybox vydá něco dalšího!
Silná a smutná kniha. O smrti, která zpozorní naše životy, jak někde píše básník Petr Hruška. Nevyhnutelný pokus o nemožné: "Co se dá vůbec říct o holce, která odešla? [...] Nejde mi o tom nakreslit komiks, a přitom komiks by měl bejt to, co mi v životě jde nejlíp." A nešlo to říci jinak než komiksem.