What do you think?
Rate this book
O Kaplan! My Kaplan!
Hyman Kaplan, or H*Y*M*A*N K*A*P*L*A*N as he habitually signs himself, is a fictional character in a series of well-received, humorous stories by Leo Rosten, published under the pseudonym "Leonard Q. Ross" in The New Yorker in the 1930s and later collected in two books,
362 pages, Hardcover
First published January 1, 1976
27 people are currently reading
292 people want to read
About the author
Leo Rosten
50 books41 followersLeo Calvin Rosten was born in Lodz, Russian Empire (now Poland) and died in New York City. He was a teacher and academic, but is best known as a humorist in the fields of scriptwriting, storywriting, journalism and Yiddish lexicography.
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 30 of 59 reviews
February 10, 2017
Tohle je kniha, kterou nečtete pro příběh, ale pro tu vtipnou a skvostnou hru s jazykem. Bohopytelně.
Leo Rosten určitě nečekal, jaká nádherná oslava češtiny se z jeho díla v rukách pana Přidala stane. V tom neustoupím ani o píďu!
Leo Rosten určitě nečekal, jaká nádherná oslava češtiny se z jeho díla v rukách pana Přidala stane. V tom neustoupím ani o píďu!
September 3, 2024
Fascinující český překlad, který je prakticky nejen napsáním úplně nové knihy, ale ještě o to těžší, že rekonstruuje anglický originál v unikátní oslavě českého jazyka. Už samo o sobě říká mnohé to, že tady na Goodreads jsou čtyři české edice a jen tři anglické. V počtu hodnocení ty české navíc velmi výrazně dominují. (Psáno v roce 2019, ale i v roce 2024 to platí, i když v jiných počtech.)
Takto, převedení příběhů přistěhovalců do Ameriky (v originálu ještě ve třicátých letech), kteří se svým vlastním způsobem učí angličtinu, přitom ji ohýbají až k prasknutí a tvoří tak jazykové hříčky, jejichž pointa často vychází až na konci kapitoly, je dílo mistrovské a nepochopitelné s ohledem na množství nutných změn v textu i jeho významu. A onu jazykovou část pak velmi zajímavě doplňují reálie dob dávno minulých, kdy byly Spojené státy americké ještě dočista jiným státem.
...bohužel, po několika kapitolách se text stává velmi repetitivní a zábavnost ze začátku neustále rozechvívající bránici smíchem už jen mírně zvedá koutek úst. Stačí necelá půlka a už víte, o čem je zbytek.
Takto, převedení příběhů přistěhovalců do Ameriky (v originálu ještě ve třicátých letech), kteří se svým vlastním způsobem učí angličtinu, přitom ji ohýbají až k prasknutí a tvoří tak jazykové hříčky, jejichž pointa často vychází až na konci kapitoly, je dílo mistrovské a nepochopitelné s ohledem na množství nutných změn v textu i jeho významu. A onu jazykovou část pak velmi zajímavě doplňují reálie dob dávno minulých, kdy byly Spojené státy americké ještě dočista jiným státem.
...bohužel, po několika kapitolách se text stává velmi repetitivní a zábavnost ze začátku neustále rozechvívající bránici smíchem už jen mírně zvedá koutek úst. Stačí necelá půlka a už víte, o čem je zbytek.
August 27, 2011
Knížka, kterou miluju přibližně od roku 1999 a jejíž hrdina mi věnoval doživotní nick pro internet. Slovní humor a krásná hra s češtinou v překladů pánů Eisnera (první vydání) a Přidala (druhé vydání).
January 18, 2016
pošášený slovo
řvát jako dur
Nepsíčkuj!
A pan Kaplan neustoupí ani o píďu. Ani o půl pídi :D.
řvát jako dur
Nepsíčkuj!
A pan Kaplan neustoupí ani o píďu. Ani o půl pídi :D.
August 8, 2020
Knížka, kterou jsem už četla několikrát, a stále mě baví.
Věnování:
Profesoru Parkhillovi
po tolika Waterloo
autor
Panu Kaplanovi
po tolika Slavkovech
překladatel
Věnování:
Profesoru Parkhillovi
po tolika Waterloo
autor
Panu Kaplanovi
po tolika Slavkovech
překladatel
October 2, 2011
kinda funny. A tink de woid is umorous. if you understood that then read this book.
February 9, 2016
Geniální překlad :)
December 14, 2018
Must-read pro všechny milovníky jazyka a slovních hříček.
July 16, 2017
Kniha je vystavena na jazykových hračkách u neurodilych mluvčích. To, co je na začátku knihy zdrojem značného pobavení ovšem po určite době omrzi.
August 31, 2010
NAjviac náladu zlepšujúca kniha!
June 19, 2025
tohle je dokonalá kniha (bojím se že tvrdit o ní že je to překlad by ubralo na mistrovském díle kterým tento překlad rozhodně je)
potřebuju anglickou kopii abych věděla zda je také tak vtipná a skvělá
#inteligentihumor
potřebuju anglickou kopii abych věděla zda je také tak vtipná a skvělá
#inteligentihumor
January 1, 2021
Perfektní překlad, perfektní!
March 31, 2016
Legenda říká, že kdo tuto knihu půjčí, už se mu nikdy nevrátí. Prolomila jsem tuto kletbu a po čtyřech letech oplakávání se mi vrátila zpět do knihovničky. To že jsem knihovnu přestěhovala na druhou stranu republiky za knihou je věc jiná.
H*Y*M*A*N K*A*P*L*A*N je veselý mužík, který navštěvuje večerní kurzy angličtiny, aby se v cizí zemi, zvané Amerika, byl schopen domluvit. Svou neschopnosti rozlišovat v jazyce jemné nuance, dovádí svého profesora i zbytek třídy ke stavům šílenství. Jeho vlastní bezprizornost a naivita z něj dělá věčného studenta. Kniha popisuje v jednotlivých, de facto nenavazujících, kapitolách studium a úmornou dřinu hlavního hrdiny, jeho spolužáků a neskutečnou trpělivost profesora Parkhilla Hymana. Velmi vtipný příběh, který vřele doporučuji všem, kteří se rádi a upřímně zasmějí.
Obrovskou poklonu zaslouží především překladatel knihy, který převedl výuku angličtiny na kurz češtiny. Pohrál si neuvěřitelným způsobem s celou knihou tak, aby pro českého čtenáře byla čitelná, pochopitelná a vtipná. Popisování bojů pana Kaplana a předminulého času by pro nás nebylo natolik vtipnou záležitostí, jako se smějeme u přemýšlení, proč jeho „šena pudila ráno tak prso“.
Humor Lea Rostena společně s genialitou překladatelského guru Antonína Přidala dělá z tohoto díla literární skvost a pro milovníky jazyka českého je kniha celoživotním zážitkem.
více recení na http://www.hranatesiticko.cz
H*Y*M*A*N K*A*P*L*A*N je veselý mužík, který navštěvuje večerní kurzy angličtiny, aby se v cizí zemi, zvané Amerika, byl schopen domluvit. Svou neschopnosti rozlišovat v jazyce jemné nuance, dovádí svého profesora i zbytek třídy ke stavům šílenství. Jeho vlastní bezprizornost a naivita z něj dělá věčného studenta. Kniha popisuje v jednotlivých, de facto nenavazujících, kapitolách studium a úmornou dřinu hlavního hrdiny, jeho spolužáků a neskutečnou trpělivost profesora Parkhilla Hymana. Velmi vtipný příběh, který vřele doporučuji všem, kteří se rádi a upřímně zasmějí.
Obrovskou poklonu zaslouží především překladatel knihy, který převedl výuku angličtiny na kurz češtiny. Pohrál si neuvěřitelným způsobem s celou knihou tak, aby pro českého čtenáře byla čitelná, pochopitelná a vtipná. Popisování bojů pana Kaplana a předminulého času by pro nás nebylo natolik vtipnou záležitostí, jako se smějeme u přemýšlení, proč jeho „šena pudila ráno tak prso“.
Humor Lea Rostena společně s genialitou překladatelského guru Antonína Přidala dělá z tohoto díla literární skvost a pro milovníky jazyka českého je kniha celoživotním zážitkem.
více recení na http://www.hranatesiticko.cz
June 5, 2015
It sure was a change to read a book published a few years before I was born. Get the humor in it was timeless. As a teacher myself, I can say that I understood Mr. Parkhills frustrations. I'll teacher that had that one student that both frustrated and amazes us. I think it's part of the reason we go on teaching. In any case, I found the book refreshingly humorous without the need to resort to lowbrow humor. I'll admit it took me a bit to get into the book because I didn't quite follow the writing style of the 60s and 70s well. But once I got the hang of it it was a good read. The humor was excellent and at times while reading this book I wanted to moan and groan out loud The ponds were so bad! Obviously I mean bad in a good way here :-) I typically prefer books that have more of a plot rather than writing for the sake of being funny, but this made for a nice change in my usual repertoire.
May 2, 2009
I just bought myself a used copy of this since it is sadly out of print.
The very funny goings on in a night school for what we would now call English as a Second Language, with an international cast of true "characters".
The very funny goings on in a night school for what we would now call English as a Second Language, with an international cast of true "characters".
January 12, 2012
Když jsem ji četl poprvé, smál jsem se, až mě bolelo břicho. Ovšem jen do té doby, než jsem si uvědomil, že prakticky v každé třídě (učil jsem v té době na jazykové škole angličtinu) je nějaký ten pan Kaplan. Přidalovu verzi mám mnohem raději.
June 10, 2018
Pán presor, to byla ale sranda. Ještě navíc v audio verzi s mnoha skvělými mluvčími, kde vynikly přízvuky a jazykové nedostatky všech studentů večerní školy. Takových humorných knížek by mělo být co nejvíc a hlavně by neměly být tak tenoučké. A ten překlad!
January 22, 2014
Humoristická klasika. Pro milovníka češtiny a angličtiny snad ani nemůže být nic lepšího.
March 19, 2014
One of my favourite
August 3, 2018
Jedinci a jedinky, táto kniha mi nikdy neprestane baviť :) :)
November 27, 2016
Ať vám je při čtení eumoiricky, jako bylo mně. :-)
May 29, 2022
cetla jsem to jen kvůli povinne cetbe do skoly, knizka je o nicem, za celou dobu se tam nestane nic zvláštního, nedoporucuji.
June 8, 2021
Tato kniha je čtena několika čtenářskými generacemi a tak jsem se také rozhodl, že si knihu přečtu. Knihu hodnotím na 3 hvězdičky. Celkově mě kniha moc nebavila. U některých částí jsem se zasmál, jiné části mne nechaly zcela chladným. Oceňuji na této knize, že se v ní nevyskytuje humor s prvky vulgarismů nebo sexuálního podtextu. Kniha má 2 části, kapitoly jsou krátké. Knihu s největší pravděpodobností už číst podruhé nebudu, ale rozhodl jsem se, že vyzkouším audio knihu. :)
Pan Kaplan a jeho další spolužáci navštěvují večerní přípravnou školu pro dospělé, jejichž vyučujícím je prof. Parkhill. Jedná se o lidi, kteří se přistěhovali do USA a aby získali občanství této země, musí absolvovat tuto školu. Pan prof. Parkhill má mnoho trpělivosti a vysvětluje studentům českou gramatiku (pravopis, synonyma, homonyma, idiomy aj.), učí studenty psát osobní a obchodní korespondenci, vypravuje studentům o dějinách země USA. Určitě bylo fajn, že do výuky zařadil VOLNÉ DISKUSE, kdy se studenti mohou na cokoliv zeptat. Profesor čerpá také z příručky Jazykové výuky cizinců, kterou napsali Plaut a Samish. Snaží se tedy využít rad z této příručky a zařadit do své výuky humor, učební látku dávkovat postupně a důležité je také být trpělivý. V jeho třídě se vyskytuje také pan Kaplan, který je popsán následovně: "boubelatý muž s jablíčkovými lícemi, nažloutlými vlasy a veselýma modrýma očima s vlídným, bystrým a dobrotivým úsměvem." Zejména pan Kaplan dává profesorovi zabrat. Je sice snaživý, plní všechny domácí úkoly, chodí pravidelně na výuku, nicméně písemný a ústní projev vždy zkomolí do takové podoby, že profesorovi vstávají všechny vlasy na hlavě. Vždy se podpisuje následovně: H*Y*M*A*N* K*A*P*L*A*N. Vznikají různé zkomoleniny a humorné situace, které by měly vyvolat na tvářích čtenářů úsměv, bohužel jsem se u této knihy moc nesmál. Pan Kaplan má své příznivce, kteří za ním stojí a obdivují ho, ale zároveň má spolužáky, kteří by ho nejraději uškrtili. :) :) :)
Určitě je těžké učit se nový jazyk a český jazyk musí být pro cizince velmi náročný, ať už skloňováním podstatných jmen (máme 7 pádů) nebo časováním sloves. Určitě je náročná také výslovnost a další gramatická pravidla. Myslím si, že je správná myšlenka, kterou zastával profesor, že je lépe upřednostnit slovní zásobu před gramatikou a také je třeba trénovat výslovnost. Nepochybně gramatika je také důležitá, ale myslím si, že v běžné konverzaci je důležitější domluvit se s chybami než ovládat gramatiku a nemít dobrou slovní zásobu.
V jedné kapitole profesor není schopen zodpovědět studentům význam slova - EUMOIRICKÝ /= blažený, obšťastněný dobrými úmysly či skutky/. S tímto slovem jsem se setkal poprvé. Pokud by nebylo pana Kaplana, tak bych se o tomto slovu nedozvěděl. :) :) :) Myslím si, že žádný člověk nemůže vědět všechno, a pokud to vztáhnu na profesory nebo učitele českého jazyka, kteří vyučují na různých typech škol, tak je lépe vždy říci, že daný dotaz není schopen zodpovědět studentům, protože neví, než-li by si vymyslel nějakou lež. Člověk se učí celý život. Zastávám názor, že i současní spisovatelé by měli použít slova srozumitelná a běžně používaná, kterým čtenář rozumí. Mohou pochopitelně text obohatit nějakým slovem, které není moc běžné, důležité je však, aby taková kniha nebyla takovými slovy přehlcena, aby čtenář nemusel mít po ruce slovník. To jen krátké zamyšlení nad slovy.. :) :) :)
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Slova jsou základní kameny a gramatika je dům.
Věděl, že mezi sezením za katedrou a přecházením je propastný rozdíl: sezení je autoritativní, přecházení je rovnostářské; sezení zdůrazňuje upjatost, přecházení navozuje uvolnění).
Pan Kaplan nachýlil hlavu k rameni (známka soustředění), zavřel obě oči (známka hloubání) a pak jedno otevřel (známka osvícení).
Pan Kaplan a jeho další spolužáci navštěvují večerní přípravnou školu pro dospělé, jejichž vyučujícím je prof. Parkhill. Jedná se o lidi, kteří se přistěhovali do USA a aby získali občanství této země, musí absolvovat tuto školu. Pan prof. Parkhill má mnoho trpělivosti a vysvětluje studentům českou gramatiku (pravopis, synonyma, homonyma, idiomy aj.), učí studenty psát osobní a obchodní korespondenci, vypravuje studentům o dějinách země USA. Určitě bylo fajn, že do výuky zařadil VOLNÉ DISKUSE, kdy se studenti mohou na cokoliv zeptat. Profesor čerpá také z příručky Jazykové výuky cizinců, kterou napsali Plaut a Samish. Snaží se tedy využít rad z této příručky a zařadit do své výuky humor, učební látku dávkovat postupně a důležité je také být trpělivý. V jeho třídě se vyskytuje také pan Kaplan, který je popsán následovně: "boubelatý muž s jablíčkovými lícemi, nažloutlými vlasy a veselýma modrýma očima s vlídným, bystrým a dobrotivým úsměvem." Zejména pan Kaplan dává profesorovi zabrat. Je sice snaživý, plní všechny domácí úkoly, chodí pravidelně na výuku, nicméně písemný a ústní projev vždy zkomolí do takové podoby, že profesorovi vstávají všechny vlasy na hlavě. Vždy se podpisuje následovně: H*Y*M*A*N* K*A*P*L*A*N. Vznikají různé zkomoleniny a humorné situace, které by měly vyvolat na tvářích čtenářů úsměv, bohužel jsem se u této knihy moc nesmál. Pan Kaplan má své příznivce, kteří za ním stojí a obdivují ho, ale zároveň má spolužáky, kteří by ho nejraději uškrtili. :) :) :)
Určitě je těžké učit se nový jazyk a český jazyk musí být pro cizince velmi náročný, ať už skloňováním podstatných jmen (máme 7 pádů) nebo časováním sloves. Určitě je náročná také výslovnost a další gramatická pravidla. Myslím si, že je správná myšlenka, kterou zastával profesor, že je lépe upřednostnit slovní zásobu před gramatikou a také je třeba trénovat výslovnost. Nepochybně gramatika je také důležitá, ale myslím si, že v běžné konverzaci je důležitější domluvit se s chybami než ovládat gramatiku a nemít dobrou slovní zásobu.
V jedné kapitole profesor není schopen zodpovědět studentům význam slova - EUMOIRICKÝ /= blažený, obšťastněný dobrými úmysly či skutky/. S tímto slovem jsem se setkal poprvé. Pokud by nebylo pana Kaplana, tak bych se o tomto slovu nedozvěděl. :) :) :) Myslím si, že žádný člověk nemůže vědět všechno, a pokud to vztáhnu na profesory nebo učitele českého jazyka, kteří vyučují na různých typech škol, tak je lépe vždy říci, že daný dotaz není schopen zodpovědět studentům, protože neví, než-li by si vymyslel nějakou lež. Člověk se učí celý život. Zastávám názor, že i současní spisovatelé by měli použít slova srozumitelná a běžně používaná, kterým čtenář rozumí. Mohou pochopitelně text obohatit nějakým slovem, které není moc běžné, důležité je však, aby taková kniha nebyla takovými slovy přehlcena, aby čtenář nemusel mít po ruce slovník. To jen krátké zamyšlení nad slovy.. :) :) :)
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Slova jsou základní kameny a gramatika je dům.
Věděl, že mezi sezením za katedrou a přecházením je propastný rozdíl: sezení je autoritativní, přecházení je rovnostářské; sezení zdůrazňuje upjatost, přecházení navozuje uvolnění).
Pan Kaplan nachýlil hlavu k rameni (známka soustředění), zavřel obě oči (známka hloubání) a pak jedno otevřel (známka osvícení).
September 21, 2024
Ach jo.
Prvních cca 30 stran knihy mě úplně pohltilo - jsem češtinářka a angličtinářka, takže všechny ty vtípky s jazykem byly přesně něco pro mě. A nesnáze profesora Parkhilla hezky rezonovaly s mými zážitky z výuky dospělých i dospívajících. Akorát... víc toho tahle kniha prostě nenabídla. Každá kapitola má úplně stejnou strukturu: profesor nebo třída nakousnou nějaký gramatický jev. Žáci s ním vtipně bojují a všechno pak vygraduje pan Kaplan s originálností sobě vlastní. Na konci kapitoly je profesor na pokraji mdlob... Bylo to vtipné poprvé... podruhé... u třetí kapitoly už jsem se trošku nudila a čekala jsem, že se to nějak bude dál vyvíjet, že bude třeba i nějaký děj...
Čekala jsem marně. Tahle formulka (nová jazyková situace > třída bojuje > Kaplan graduje > Parkhill je zoufalý) je doslova v každé kapitole. A strašně, STRAŠNĚ rychle se to člověku zají. Jakožto příležitostná překladatelka jsem obdivovala překladatelovo umění, jako již zmíněná češtinářka jsem se bavila nad drobnostmi, které třeba jiný čtenář tak neocení... ale ani to pak už nestačilo. Není v tom žádná hloubka, každá kapitola je stejná, je to nudné. V druhém dílu knihy jsem už přeskakovala stránky a nakonec celé kapitoly. Škoda... Jako samostatné kapitolky někde na pokračování by to asi bylo snesitelné, ale takhle v jednom svazku strašně vyniká, že autor vlastně píše pořád tu stejnou kapitolu znova a znova, jen změní jazykový prvek (jednou je to komolení jmen, pak výslovnost ř, pak nějaká slohovka,...)
Prvních cca 30 stran knihy mě úplně pohltilo - jsem češtinářka a angličtinářka, takže všechny ty vtípky s jazykem byly přesně něco pro mě. A nesnáze profesora Parkhilla hezky rezonovaly s mými zážitky z výuky dospělých i dospívajících. Akorát... víc toho tahle kniha prostě nenabídla. Každá kapitola má úplně stejnou strukturu: profesor nebo třída nakousnou nějaký gramatický jev. Žáci s ním vtipně bojují a všechno pak vygraduje pan Kaplan s originálností sobě vlastní. Na konci kapitoly je profesor na pokraji mdlob... Bylo to vtipné poprvé... podruhé... u třetí kapitoly už jsem se trošku nudila a čekala jsem, že se to nějak bude dál vyvíjet, že bude třeba i nějaký děj...
Čekala jsem marně. Tahle formulka (nová jazyková situace > třída bojuje > Kaplan graduje > Parkhill je zoufalý) je doslova v každé kapitole. A strašně, STRAŠNĚ rychle se to člověku zají. Jakožto příležitostná překladatelka jsem obdivovala překladatelovo umění, jako již zmíněná češtinářka jsem se bavila nad drobnostmi, které třeba jiný čtenář tak neocení... ale ani to pak už nestačilo. Není v tom žádná hloubka, každá kapitola je stejná, je to nudné. V druhém dílu knihy jsem už přeskakovala stránky a nakonec celé kapitoly. Škoda... Jako samostatné kapitolky někde na pokračování by to asi bylo snesitelné, ale takhle v jednom svazku strašně vyniká, že autor vlastně píše pořád tu stejnou kapitolu znova a znova, jen změní jazykový prvek (jednou je to komolení jmen, pak výslovnost ř, pak nějaká slohovka,...)
January 3, 2025
Plnila jsem čtenářskou výzvu, kdy jsem měla přečíst knihu z roku mého narození 1987. V tomto roce byla do čestiny převedena geniální jazyková hrátka Pan Kaplan má stále třídu rád od Lea Rostena. Přeložena použít nechci, protože tohle je zcela kongeniální dílo, na kterém si musel Antonín Přidal neskutečně máknout, když hledal analogie mezi anglickou a českou mluvnicí a pravopisem. Protože kromě amerických reálií a dějin by se vůbec nedalo poznat, že jde o překlad.
Příběh tady není nijak zvlášť důležitý a dá se shrnout jednou větou - parta přistěhovalců do New Yorku z celého navštěvuje večerní školu, kde se učí anglicky a páchá na jazyku nejrůznější prohřešky
Knihu jsem četla už kdysi, tak deset let nazad tomu bude. Řehtala jsem se už tehdy, ale teď... teď jako matka velmi hluboce souzním s frustrací pana profesora Parkhilla, protože dohadování s tvorem s vlastní logikou a neochvějným přesvědčením o vlastní pravdě, který s výslovností a gramatikou zachází jako s nezávazným doporučením pro vlastní kreativní tvorbu, to mám teď taky na denním pořádku. Pokud vám přijde stupňování přídavného jména špatný - horší - průsr! vtipné, vřele doporučuji.
Příběh tady není nijak zvlášť důležitý a dá se shrnout jednou větou - parta přistěhovalců do New Yorku z celého navštěvuje večerní školu, kde se učí anglicky a páchá na jazyku nejrůznější prohřešky
Knihu jsem četla už kdysi, tak deset let nazad tomu bude. Řehtala jsem se už tehdy, ale teď... teď jako matka velmi hluboce souzním s frustrací pana profesora Parkhilla, protože dohadování s tvorem s vlastní logikou a neochvějným přesvědčením o vlastní pravdě, který s výslovností a gramatikou zachází jako s nezávazným doporučením pro vlastní kreativní tvorbu, to mám teď taky na denním pořádku. Pokud vám přijde stupňování přídavného jména špatný - horší - průsr! vtipné, vřele doporučuji.
December 2, 2017
Trochu jsem váhal někde mezi čtyřmi a pěti, ale že má kniha v průměru spíš ke čtyřem bodům, vrazil jsem pět H*V*Ě*Z*D*I*Č*E*K :)
Co říct? Přečtěte si to ;)
Špíčková knížka, kterou můžete odložit a kdykoliv zase otevřít, protože je rozdělena do krátkých příběhů. Chvílemi mi přišlo, jako bych četl předchůdce televizních sitcomů, natolik jsou prakticky všechny postavy (záměrně) typické svým chováním, sotva se ozvou první slova, hned víte, kdo mluví a co poví.
Nakonec na kolizích charakterů žáků začátečnické třídy večerní školy anglického jazyka (geniálně převedených do češtiny) a na jejich lopotných soubojích jak s úskalími gramatiky, tak s náturami sebe samých je celá kniha postavena. Postavena a vybroušena do posledního detailu, jímž není nikdo jiný než její hlavní hrdina, kolem jehož blahosklonného úsměvu rotuje nejen děj, ale nejspíš i celý vesmír :)
Chvílemi se to trochu opakuje, tu a tam chytá druhý dech, ale sotva vkročí na stupínek vedle katedry pan Kaplan, musí roztát obličej každému čtenáři :)
Co říct? Přečtěte si to ;)
Špíčková knížka, kterou můžete odložit a kdykoliv zase otevřít, protože je rozdělena do krátkých příběhů. Chvílemi mi přišlo, jako bych četl předchůdce televizních sitcomů, natolik jsou prakticky všechny postavy (záměrně) typické svým chováním, sotva se ozvou první slova, hned víte, kdo mluví a co poví.
Nakonec na kolizích charakterů žáků začátečnické třídy večerní školy anglického jazyka (geniálně převedených do češtiny) a na jejich lopotných soubojích jak s úskalími gramatiky, tak s náturami sebe samých je celá kniha postavena. Postavena a vybroušena do posledního detailu, jímž není nikdo jiný než její hlavní hrdina, kolem jehož blahosklonného úsměvu rotuje nejen děj, ale nejspíš i celý vesmír :)
Chvílemi se to trochu opakuje, tu a tam chytá druhý dech, ale sotva vkročí na stupínek vedle katedry pan Kaplan, musí roztát obličej každému čtenáři :)
July 28, 2023
Pana Kaplana jsem četla jako dítě, úplně jsem se do něj zamilovala a některé slovní přeřeky mi zůstaly v paměti až do dospělosti (dával pusu na potkany, zda výraz prochvástá souvisí s výrazem prochlastá, ustupte o píďu). Když jsem se ale k četbě knížky vrátila jako dospělá, zjistila jsem, že značná část jejího kouzla pro mě jaksi vyprchala. I když se stále nestačím podivovat nad nevyčerpatelným zdrojem jazykových hříček, samotný děj (pokud v tomto případě vůbec může být o nějakém ději řeč) mi přišel k uzoufání repetitivní, každá kapitola stejná jako ta předchozí (snad s několika málo výjimkami) a po nějaké době už jsem četla spíše ze setrvačnosti. To samozřejmě neznamená, že jsem se někdy od srdce nezasmála, případně nedojala. Jen už jsem si z četby nedokázala odnést takový zážitek, jaký jsem měla poprvé. Velmi ráda bych se někdy dostala k anglickému originálu, věřím, že bych si přečetla vlastně úplně jinou knihu (a tímto i vzdávám hold Antonínu Přidalovi, v jehož překladu jsem měla možnost pana Kaplana číst).
March 12, 2025
Tahle knížka v podstatě nemá příběh. Po pár kapitolách se opakuje. Postavy se nevyvíjejí a jsou ploché.
Tak proč, proboha, 4 hvězdičky?
Protože ta hra s jazykem je naprosto skvostná! Tuhle knihu čtete jen proto, abyste viděli, jak se dá jazyk ještě ohnout, napnout, znásilnit. Ale nádherně! Je to sice jen příběh z večerní školy pro přistěhovalce, ale neskutečně zábavný. Po dlouhé době je to kniha, u které jsem se smál i nahlas.
Navíc mi byl pan H * Y * M * E * N * K * A * P * L * A * N neskutečně sympatický. Snaživý žák, jazykový kouzelník, vždy připraven vyskočit se svou přednáškou na jakékoli téma... A nikdy neustupující! Ani o píďu! Ani o čtvrť pídě!
Velký respekt překladateli, který musel v podstatě napsat knihu úplně novou. Chtěl bych si ji někdy zkusit přečíst v originále, ale obávám se, že mi půlka uteče, protože spoustu jazykových konstrukcí, kterým se v češtině zasměju, v angličtině sám klidně udělám. Zkrátka – naučit se jazyk není zrovna snadné.
Ještěže má pan Kaplan tak špíčkového pamprésora!
Tak proč, proboha, 4 hvězdičky?
Protože ta hra s jazykem je naprosto skvostná! Tuhle knihu čtete jen proto, abyste viděli, jak se dá jazyk ještě ohnout, napnout, znásilnit. Ale nádherně! Je to sice jen příběh z večerní školy pro přistěhovalce, ale neskutečně zábavný. Po dlouhé době je to kniha, u které jsem se smál i nahlas.
Navíc mi byl pan H * Y * M * E * N * K * A * P * L * A * N neskutečně sympatický. Snaživý žák, jazykový kouzelník, vždy připraven vyskočit se svou přednáškou na jakékoli téma... A nikdy neustupující! Ani o píďu! Ani o čtvrť pídě!
Velký respekt překladateli, který musel v podstatě napsat knihu úplně novou. Chtěl bych si ji někdy zkusit přečíst v originále, ale obávám se, že mi půlka uteče, protože spoustu jazykových konstrukcí, kterým se v češtině zasměju, v angličtině sám klidně udělám. Zkrátka – naučit se jazyk není zrovna snadné.
Ještěže má pan Kaplan tak špíčkového pamprésora!
May 4, 2025
★☆☆☆☆ príbeh
★☆☆☆☆ humor
★★★★☆ nápaditosť prekladateľa pri preklade z EN originálu
★★★★☆ audio prejav
Čakal som aspoň trochu humoru. Nedostal som žiaden. A to napriek tomu, že audio kniha bola nahovorená ako rozhlasová hra s výborným Miroslavom Donutilom v hlavnej úlohe.
Asi nie som cieľovka. Pointa knihy je vystavaná na vtipoch založených na slovných hračkách, resp. breptoch postáv a následnom oprávnení breptu učiteľom v škole.
Úroveň humoru je na úrovni humorných TV programov z čias socializmu.
★☆☆☆☆ humor
★★★★☆ nápaditosť prekladateľa pri preklade z EN originálu
★★★★☆ audio prejav
Čakal som aspoň trochu humoru. Nedostal som žiaden. A to napriek tomu, že audio kniha bola nahovorená ako rozhlasová hra s výborným Miroslavom Donutilom v hlavnej úlohe.
Asi nie som cieľovka. Pointa knihy je vystavaná na vtipoch založených na slovných hračkách, resp. breptoch postáv a následnom oprávnení breptu učiteľom v škole.
Úroveň humoru je na úrovni humorných TV programov z čias socializmu.
July 26, 2019
Pamatuju si, že jsem na Pana Kaplana měl v sekundě - krátce po přestěhování do nového města - v jedné z prvních hodin češtiny referát. Paní učitelka na mě potěšeně koukala, jakou dobrou knížku jsem to donesl. A já měl radost, že jsem se před novými spolužáky mohl trochu blejsknout.
Displaying 1 - 30 of 59 reviews